3. Životní styl a zdraví

Zdraví je celkový stav organismu, který ovlivňuje řada vnějších i vnitřních vlivů. Zdraví přináší člověku celkovou pohodu a umožňuje mu vykonávat své běžné denní činnosti, volnočasové aktivity a další činnosti v potřebné kvalitě. Zdraví je tedy stav velmi důležitý pro naše fungování a v případě narušení jeho kvality je nám často znesnadněno nebo až znemožněno vycházet ven do přírody, do školy, do práce, setkávat se s ostatními, věnovat se aktivitám, které nás baví a přináší nám radost. Jak je zdraví provázáno s našimi denními aktivitami? Jak na naše zdraví působí naše okolí a naše chování?

Úvod tématu
2. Historie vaření
4. Pohyb a stravování

Světová zdravotnická organizace (WHO zkratka anglického World Health Organization) například definuje zdraví jako „stav kompletní fyzické, duševní a sociální pohody, nikoliv pouhé nepřítomnosti nemoci či vady.“ Zdraví jako stav bio-psycho-socio pohody byl v 80. letech 20. století prezentován psychiatrem Georgem L. Engelem a dalších definic je celá řada. Budeme-li blíže vycházet z těchto dvou definic, všimneme si, že zahrnují rovinu biologickou (tělesnou či fyzickou), psychickou (duševní či mentální), sociální (společenskou a vztahovou) a někdy je také zmiňována rovina spirituální (duchovní či nadsmyslovou – ne vždy nutně náboženství, může to být i víra v sebe, činnosti, které děláme, a smysl našeho bytí zde na planetě Zemi). V této kapitole si představíme základní model zdraví a řekneme si, proč je důležité vnímat člověka (sebe) jako celek.


Proč být zdravý?

Aktuálně ti představa být nemocný možná nepřijde jako taková hrůza. Komu by se nechtělo místo školy pár dnů zůstat doma a poležet si u oblíbených „zahálkových“ činností jako jsou sledování TV, hraní her na PC, čtení, hraní s Legem atp. Čím je člověk starší a dospělejší, tím více zjišťuje, jak moc jej být nemocný omezuje v běžných denních činnostech (sport, práce, péče o rodinu atp.). Okamžik, kdy není tzv. „fit“, je vlastně obrovská otrava. Jak se říká „ve zdravém těle zdravý duch“ a s tím souvisí i celková pohoda člověka. Nemoc je totiž projevem dlouhodobého nedostatku v jedné z výše zmíněných oblastí (biologická, psychická, sociální či spirituální), která svým projevem začne narušovat všechny ostatní, a tedy i toho tzv. „ducha“. Samozřejmě existuje celá řada onemocnění a situací (například nenadálý úraz), kvůli kterým onemocníme, i když jsme předtím byli naprosto zdraví. Úrazy tvoří jen velmi malý zlomek „nemocí“, daleko více jich je spojeno s tzv. životním stylem a ten máš z velké části ve svých rukou. Jídlo a vaření společně s pravidelnou aktivitou v dobré společnosti rodiny či kamarádů tvoří základní kameny pevného a dobrého zdraví. Pomáhají nám udržet si normální hmotnost a zdravé srdce, se správným vývojem svalů, kostí a tělesným růstem a v neposlední řadě budovat obranyschopnost. Jelikož člověk je tvor společenský, dobrá společnost přispívá naší sociální pohodě. Kombinace všech těchto rovin podporuje i naši duševní pohodu. Sečteno, podtrženo – pozitivně působí na naši biologickou, psychickou a sociální stránku – tedy naše zdraví.

Model zdraví

Poskládej aktualizovaný model zdraví dle dr. Engela.

Odpověď na otázku „Proč být zdravý?“ je pro jednotlivce nejspíš zřejmá: „Abych byl v pohodě.“, ale z pohledu bio-psycho-socio-spirituálního modelu je odpověď mnohem širší. Náš zdravotní stav je velmi důležitý nejen pro nás samotné, ale v celkovém součtu se projevuje i na produktivitě populace dané země a například i ekonomické stránce. Čím více se v populaci objevují nemoci typu cukrovka, nadváha a s nimi spojené srdečně-cévní a jiná onemocnění, tím je pro stát a její obyvatele finančně nákladnější se o tyto nemocné lidi postarat. Souhrn konání jednotlivců se tak může v důsledku negativně projevit na sociální situaci celé skupiny a jak jsme si zmínili výše – nedostatek v jedné sféře může negativně ovlivnit všechny ostatní. Celková pohoda a zdraví je tedy potřeba nebrat na lehkou váhu. To, jak se chováme má dopad nejen na nás samotné, ale i na lidi v naší sociální skupině, obyvatele společného státu, někdy i obyvatele jiných států a jejich zdraví.

„'Mysli globálně, jednej lokálně' (Patrick Geddes v r. 1915). Toto motto zaznělo v roce 1915 s cílem změnit plánování městských staveb, lépe využít prostor a materiály. Běžně se ale i dnes využívá právě v souvislosti se zdravím populace a životním prostředím, protože je zřejmé, že jedinec může jen velmi těžko ovlivnit celosvětové dění. Proto je potřeba volit správné kroky a přístup k životnímu stylu u sebe samého a lidí kolem sebe – jedinci a malé skupiny lidí tak svým lokálním působením přispívají celosvětové situaci.“

Jak jsme si právě vysvětlili otázka zdraví a jak jej uchovat, je velmi rozsáhlá. V této publikaci se zaměříme primárně na pohybovou aktivitu a stravování (to zahrnuje nejen konzumaci, ale i přípravu jídla a stolování – kdy, kdy, jak a s kým). Vždy je ovšem potřeba vnímat člověka jako celek, na který působí celé spektrum faktorů.

Bio-psycho-socio-spirituální model v kontextu chápání zdraví vychází z původního bio-psycho-sociálního modelu Dr. G. L. Engela, později byla do modelu zařazena i spirituální rovina. Všechny faktory ovlivňující člověka se vzájemně prolínají a působí na sebe. Negativně i pozitivně, proto je potřeba nahlížet na sebe a na ostatní, ale i na prostředí, ve kterém žijeme, jako na vzájemně propojený organismus.

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info