4. Pohybová aktivita a stravování v kontextu zdraví
Jídlo a pohybová aktivita jsou pouze jedny z mnoha faktorů, kterými můžeme pozitivně či negativně působit na naše celkové zdraví. Z pohledu dnešních výzkumů a pozorování ale představují faktory velmi zásadní. Pojí se s nimi i faktory pro mnohé z nás nedůležité, jako je čas, kdy jíme a sportujeme, s kým jídlo jíme a sportujeme, a v jaké náladě tyto činnosti děláme. Může mít jezení ve spěchu, po cestě do školy a ve špatné společnosti negativní vliv na naše zdraví? Jak jsou jídlo a pohybová aktivita vzájemně propojené? Opravdu jsme se natolik vzdálili našim předkům a společnému jídlu kolem jednoho hrnce, ohně a ve společném obydlí, že se nyní potýkáme s nemocemi pozdního věku mnohem dříve?
Úvod tématu
3. Životní styl a zdraví
5. Význam jídla a vaření
V této kapitole se zaměříme pouze na vybrané činnosti lidského konání, které mají vliv na zdraví. Pohyb a výživa (včetně procesu vaření jakožto lidské činnosti) ovlivňují naše biologické aspekty (například hmotnost, množství svalové tkáně, kvalitu srdečně-cévní soustavy atd.) podobně jako další aspekty psychologické, sociální i spirituální. Jedno nejde bez druhého a tyto aktivity jsou pro naše zdraví velmi důležité. Jídlo a pohyb tedy velmi úzce souvisí s naším zdravím! V této kapitole si řekneme více o tomto vztahu, který za dobu našeho vývoje máme pevně zakořeněný v našich genech.
Pohyb + stravování = recept na zdraví
Pojďme nyní od filozofie zpět k našemu tématu, kterým je jídlo, vaření a vztah ke zdraví člověka! Už v dobách starověkého Řecka se tehdejší filozofové a lékaři zabývali vztahem stravování, pohybové aktivity a zdraví. Nejvýznamnější lékař starověku, Hippokrates (460-370 př. n. l.), který je zároveň považován za zakladatele lékařských věd, jako jeden z prvních poukázal na fakt, že na celkový stav člověka má vliv prostředí a životospráva.
„Chceš udržet své zdraví? Nejez do sytosti a nelekej se námahy.“
Hippokrates
Hippokrates v jednom ze svých citátů doporučuje nevyhýbat se fyzicky náročným aktivitám. Při představě, že jediným dopravním prostředkem pro přesun z bodu A do bodu B té doby byla hlavně levá a pravá dolní končetina, velmi výjimečně pak kůň (což je mimochodem celkem dřina v porovnání s jízdou v autě), působí tento citát velmi nadčasově. Pokud se nejednalo o krále či císaře a člověk chtěl přežít, pak se takový starověký člověk námahy opravdu bát nemohl. Musel se hodně snažit, aby měl co jíst a pít, aby se mohl někam dopravit, aby měl střechu nad hlavou a čím si zatopit. Nadčasový v tom smyslu, že je v dnešní době, kdy se námahy často lekáme, velmi aktuální. Přirozený pohyb se snižuje a člověk se nezřídka dostává do stavu, který se nazývá inaktivita neboli nečinnost (za inaktivního člověka se považuje každý, kdo více než 60 % času, kdy je vzhůru, stráví klidovou aktivitou – sezení, ležení apod.). V kombinaci s nevhodnými stravovacími návyky, pak riskuje narušení své celkové pohody a zdraví.
Doporučení pro pohybovou aktivitu
Pohybová aktivita je klíčová v rozvoji a udržení biologické složky lidského zdraví. Její důležitost u dětí spočívá ve správném rozvoji pohybového aparátu, budování svalové tkáně a pevných kostí, zvyšuje kvalitu našeho srdečně-cévního a plicního systému a mnoho dalších. Mimo jiné s sebou přináší i pozitivní vliv na naši psychiku. Je to do jisté míry forma relaxace a regenerace pro náš mozek a mysl. V neposlední řadě nám také umožňuje se socializovat – setkávat s rodinou, kamarády a novými lidmi. Často tak společná pohybová aktivita může nahradit společné posezení u ohně, které v dnešní době není tolik typické, ale pro naše předky bylo velmi důležité a vlastně umožnilo vývoj Homo sapiens!
Na obrázku se můžeš podívat na převzatou českou verzi doporučení britského Ministerstva zdravotnictví a sociální péče, která se ve své podstatě neliší od doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO). Všimni si množství pozitivních přínosů, které pohybová aktivita má včetně snížení rizik vzniku závažných onemocnění jako je cukrovka nebo infarkt.
„Nechť je tvé jídlo tvým lékem a tvůj lék, nechť je tvým jídlem.“
Hippokrates
Hippokrates už v té době svým pokrokovým myšlením vnímal člověka jako celek a dobrému stravování přikládal nemalý význam. V tomto druhém citátu poukazuje na kvalitu stravování, protože jen tak může jídlo přispívat tvému zdraví. V prvním citátu výše v textu zdůrazňuje střídmost ve stravování, tedy aby se člověk nepřejídal: „Nejez do sytosti…“. Jak se říká: „Jez do polosyta, pij do polopita.“
„Tohle pořekadlo nám někdy ztěžují naše babičky, kterým většinou záleží na tom, aby se její potomci, vnuci a vnučky najedli do 'plnosyta' a napili do plno 'plnopita' 😊“
Kvalita stravy je silně ovlivněna obsahem vitaminů a minerálních látek označovaných jako mikroživiny. Jedná se o živiny, které si naše tělo neumí samo vyrobit a jsou tak pro nás nezbytné k životu, tzv. esenciální. Tato skupina látek přímo ovlivňuje naše zdraví a pokud člověk nemá dostatek jejich potravinových zdrojů ve svém jídelníčku, pak se může rychle dostat do problémů. Některé z nich dokonce můžou být nevratné (například kvalita kostí). Kvalitu ovlivňuje i obsah vlákniny důležité například pro naše trávení, sacharidů (někdy také označovány jako cukry, ale tato kategorie látek je mnohem širší) a tuků jako důležité zdroje energie a bílkovin, klíčových stavebních látek, ze kterých jsou složeny naše svaly, orgány, cévy a další důležité struktury našeho těla. Protože má každá potravina jiný obsah jednotlivých živin, je potřeba jíst pestře a rozmanitě. Jedině kombinací různých potravinových zdrojů totiž konzumujeme dostatek živin.
Otázka: Věděl jsi, že cukr a potraviny s vysokým obsahem cukrů byly ještě donedávna velmi málo dostupné?
Například náš předek Homo erectus se s cukrem setkal pouze formou ovoce a medu divokých včel. Čokoláda se Evropě začíná běžně objevovat až v 16. století, tedy dlouho po objevení Ameriky (výprava Kryštofa Kolumba v r. 1492). Cukr je v Evropě spíše luxusním zbožím až do objevu jeho možného získávání z cukrové řepy v r. 1590 francouzským botanikem Olivierem de Serres, zdokonalením postupu v r. 1747 berlínským chemikem A. S. Marggrafem a následným zavedením výroby v 18. století v oblasti dnešního Polska a České Zbraslavi či Hořovicích. Za posledních 150 let se konzumace z průměrných 2,5 kg a méně na osobu za rok zvýšila v některých státech až na 70 kg na osobu za rok.
Střídmost je v dnešní době velice důležitá, jelikož fyzicky náročných denních aktivit, které měli naši předkové postupně ubývá a dalo by se říct, že jsme obecně velmi „zlenošili“. Střídmost v jednoduchosti znamená jíst tolik energie, kolik vydáš na fungování tvých orgánů, běžné denní činnosti, chůzi nebo sportování. Dlouhodobě jíst více energie zpravidla znamená zvyšování hmotnosti a pokud nesportuješ, pak je tento nadbytek tvořen hlavně tukovou tkání. Vysoký podíl tukové tkáně je spojován s celkovou tělesnou i duševní nepohodou, vyšším rizikem rozvoje výše zmíněných onemocnění jako je cukrovka, srdečně-cévní onemocnění atd. A tady pozor, k rozvoji těchto onemocnění dochází v porovnání s ročníky našich prarodičů a praprarodičů mnohem dříve, než bylo běžné! Dá se říci, že svými návyky z dětství a mladšího dospělého věku velmi silně ovlivňujeme náš zdravotní stav v dospělém a seniorském věku. Je tedy potřeba začít tyto důležité aspekty životního stylu vnímat co nejdříve. Hlídat si střídmost je v dnešní době velmi těžké, jelikož potravin jsou pro nás dobře dostupné a relativně levné. Zároveň ty nejvíce chutné a lákavé potraviny jsou zároveň energeticky velmi bohaté. Jejich zvýšenou konzumací následně přijímáme více energie, než bychom potřebovali. Zejména příjem cukru v posledních letech velmi vzrostl a v kombinaci s poklesem fyzické aktivity je tento koncentrovaný zdroj energie velkým problémem nejen z pohledu nárůstu tělesné hmotnosti.
Aby mohlo být jídlo tvým lékem je tedy potřeba dodržovat některá základní pravidla zahrnující právě střídmost a kvalitu. Sezení kolem ohně, rodinného krbu či grilu máme dokonce uloženo v našich genech. Nedodržování těchto společenských, kulturních a vlastně i biologických předpokladů může negativně ovlivnit naše zdraví a pohodu, i když si pohlídáme množství a kvalitu potravin. Jíst bychom proto měli v klidu s dostatkem času pro snězení a strávení jídla co možná nejvíce v příjemné společnosti rodiny a přátel. Tato pravidla nemusí nutně znamenat přísná omezení, ale spíše správný směr. V kombinaci s dostatečnou fyzickou aktivitou, jsou základní cestou ke zdravému životu bez omezení, nemocí a nespokojenosti. Jedině tak budeme pozitivně působit na všechny roviny zmíněného bio-psycho-socio-spirituálního modelu.
Doporučení pro stravování
Obecně se dá říci, že stravování by mělo být postaveno na zelenině, ovoci a celozrnných potravinách pro dostatečný příjem mikroživin a vlákniny. Celozrnné potraviny (pečivo, těstoviny aj.) jsou společně s dalšími potravinami sacharidové povahy (brambory, rýže a jiné obilniny) také významným zdrojem energie pro fungování organismu. Dalším zdrojem energie jsou pro nás tuky, které získáváme z potravin jako jsou ořechy, semínka a jiné olejniny jako třeba olivy a lisované oleje z nich. Kvalitními zdroji tuků živočišného původu jsou ryby a částečně i mléčné produkty. Bílkoviny jsou rovněž nenahraditelnou součástí jídelníčku, která tělu zajišťuje dostatek „stavebního materiálu“ pro růst a základní životní procesy. Zdroje bílkovin se stejně jako u tuků vyplatí vybírat jak z rostlinné, tak živočišné kategorie. Některé zdroje bílkovin jsou totiž pro člověka výhodnější, proto jejich kombinováním zajistíme dostatečnou kvalitu.
Součástí stravování je i pravidelný pitný režim složený primárně z čisté vody a neslazených čajů. Občas můžeme zařadit i ovocné džusy, ale pozor na jejich obsah energie!
Na obrázku se můžeš podívat na převzatou verzi doporučení Harvardské univerzity a Ministerstva zemědělství v USA. Všimni si barevnosti talíře. Čím je talíř barevnější a různorodější ve volbě jednotlivých kategorií, tím je pestřejší i příjem jednotlivých živin.
uto kapitolu zakončíme ještě jedním Hippokratovým citátem, kde je zmínka o „píli v námaze“. Námaha může v této situaci znamenat zmíněnou pohybovou aktivitu. Úplně stejně sem ale může patřit i námaha, tedy energie věnovaná přípravě potravin – vaření. Jakákoli pohybová aktivita může pomoci zlepšit naši kondici a naše zdraví. A pokud si někdo myslí, že vaření není pohybová aktivita, pak se velmi mýlí! Obohatit proto celkovou denní pohybovou aktivitu s přípravou kvalitního a střídmého jídla, které si pak v klidu sníme v dobré společnosti, nutně znamená zaručený výcvik ke zdraví! Vlastní příprava pokrmů je nám vlastní a sami si tak zajistíme kvalitu i střídmost stravování.
„Výcvik ke zdraví – toť střídmost v jídle a píle v námahách.“
Hippokrates
Rekapitulace doporučení pro stravování
Vzpomeneš si na typické potravinové zdroje sacharidů, bílkovin, tuků, vitamínů, minerálních látek a vlákniny?