5. Význam jídla a vaření pro člověka
V této závěrečné kapitole se podíváme na problematiku stravování a vaření z pohledu zdraví jako celku. V předchozí kapitole jsme naznačili, že vaření je důležitá součást běžných denních aktivit, a také důležitou roli času, který věnujeme pro klidné snězení a strávení pokrmu. Nyní se podíváme na to, kolik běžně stráví průměrný člověk přípravou jídla za den a nakolik nás tato situace ovlivňuje. Dostáváme se tedy k hlavním otázkám, které zazněly v úvodu této publikace. Vařit či nevařit? Jaký význam má pro člověka vaření? Proč méně času, který strávíme v kuchyni, negativně ovlivňuje lidské zdraví?
Z pozorování chování obyvatel USA z roku 2016 vyplývá, že průměrná americká rodina stráví přípravou jídla necelých 27 minut za den. V porovnání se situací v roce 1965, kdy průměrný Američan věnoval přípravě 60 minut za den se tento čas snížil o více než polovinu. Zároveň se během tohoto období zvýšil výskyt nadváhy, obezity, cukrovky, kardiovaskulárních komplikací atp. V České republice byla situace v roce 2015 o něco lepší. Ženy věnovaly přípravě jídla a umývání nádobí v průměru 1 hodinu a 12 minut denně, zatímco muži v průměru pouze 20 minut denně. Dá se říct, že naši situaci zachraňují naše maminky, babičky a další ženy pečující o domácnost. Ideální by ale bylo, pokud bychom alespoň hodinu denně věnovali přípravě jídla všichni a nejlépe celá domácnost společně. Dělba práce by v tomto tématu byla velice aktuální! Co to ale vlastně znamená, že méně vaříme a proč je to tak důležité pro naše zdraví, si ukážeme v následujícím textu.
Kupované není vždy jako od maminky
Snadno dostupné pokrmy rychlého občerstvení, polotovary, donášková služba, restaurace a další moderní prostředky nám umožnily se takřka úplně zbavit potřeby vařit. Tuto „starost“ už dnes můžeme přenechat někomu jinému, kdo se s ní popasuje za nás. Protože času kvůli pracovním, školním a jiným povinnostem ubývá, rozhodli jsme se prostor věnovaný vaření snížit, abychom měli prostor pro jiné aktivity. Kupování hotových jídel a produktů v restauraci nebo obchodě stojí peníze a bohužel v tomto případě vysoká kvalita odpovídá i vysoké ceně, kterou si ne všichni mohou dovolit. Proto velmi často dochází z časových důvodů k nahrazování kvalitních domácích pokrmů za pokrmy nízké výživové kvality za dostupné ceny. Nižší kvalita některých pokrmů je obvykle nahrazena vyšším obsahem soli a cukru pro zlepšení jejich chuti. Pravidelná a nadměrná konzumace takového jídla v kombinaci s nízkou pohybovou aktivitou pak může být velmi rychle strůjcem zdravotních komplikací a dlouhodobých problémů spojených s narušením celkového zdraví člověka.
Jídlo se dnes začíná stávat jakýmsi prostředkem pro ukojení pocitů hladu a velmi také klesl vděk za možnost se najíst. Tato jistota však dříve nebyla vůbec jistá. V průběhu historie byla i velmi dlouhá období hladu a nedostatku. Dokonce ani dnes nemají všichni obyvatelé této planety jistotu, že budou mít zítra dostatek jídla. Žijeme tak v době kontrastů a na základě zpráv světových organizací (FAO, WHO, UNICEF aj.) zhruba čtvrtina populace Země (asi 2 miliardy lidí) žije v mírném či vážném nedostatku potravin, kde na druhou stranu zhruba osmina populace (asi 1 miliarda lidí) trpí nadváhou až obezitou.
Výše v textu jsme zmínili, že naše zdraví je úzce provázané s naším okolím. Naší snahou by tak mělo být co možná nejzodpovědnější chování nejen k sobě samým, ale i k ostatním, jelikož naše životy jsou propojené. Zajímej se proto o to, co jíš, kde toto jídlo jíš, kolik si na něj uděláš času, s kým jej jíš, co u toho děláš dalšího a zda se po jeho snězení cítíš dobře a příjemně nebo naopak unaveně, cítíš nevolnost, máš problémy s trávením atp. Nevnímej jídlo pouze jako prostředek ukojení hladu, ale jako komplexní prostředek pro zkvalitnění zdraví tvého i ostatních (ne všem se takové odměny dostává). Jídlo může být jak kvalitní, tak i chutné a úplně nejlépe bude-li většina pokrmů (ne nutně všechny), které sníš, nachystána doma dle pravidel střídmosti a kvality.
Vaření je cesta, jak si zkvalitnit jídelníček, jak udělat z jídla lék, jak se naučit si pokrmů vážit, jak si zajistit pevné zdraví a jak se naučit něco o sobě samém. Schopnost umět vařit, i kdyby jen několik základních pokrmů, pomáhá zvýšit sebevědomí, soběstačnost a rozvíjet sám sebe jako osobnost.
Žijeme v době velké dostupnosti informací, které jsou jak kvalitní, tak nekvalitní či zavádějící. Vyznat se v tom, která je správná, je někdy velmi těžké a týká se to i přístupu ke stravování nebo pohybové aktivitě. Vybrat si správnou cestu vyžaduje nejen kritické vnímání informací a přemýšlení, ale i celou řadu pokusů a omylů (hlavně v kuchyni). Touto publikací se snažíme ukázat přístup ke zdraví, který je postavený na evolučním vztahu člověka k potravinám, pokrmům, jejich přípravě a velmi důležité pohybové aktivitě. Pokud se nám podařilo tě alespoň trochu zaujmout a předat ti pár nových informací, pak máme velkou radost!
„Protože žádný učený z nebe nespadl, v bonusové kapitole najdeš několik receptů, které ti pomohou nastartovat tvou dráhu soběstačného dospívajícího, schopného uvařit sobě a ostatním. Tak běž poprosit mamku nebo taťku, ať se k tobě přidají, a uvařte si něco dobrého. Můžeš je pak u vaření nebo jídla poučovat o tom, který předek ovládl oheň, že pivo bylo dříve než chleba a že doma připravené jídlo je to nejlepší, co může být!“
