2. Má právo systém?
Právo se skládá z různých odvětví. Ty mají mezi sebou různé vztahy a souvislosti. Různé právní předpisy mají různou právní sílu. Pojď je poznat a díky nim se v právu začneš daleko snáz orientovat.
Byť se může zdát, že právo je jen velký zmatek, není tomu tak. Má systém, byť na první pohled natolik složitý, že se můžeš ztrácet.
Právní systém je...
1. Uspořádaný
Právní systém není nahodilým shlukem jednotlivých prvků, ale je uspořádán do určitelné struktury. Ta je součástí popisu samotného systému a určuje, jak jsou jednotlivé prvky koordinovány, jak se k sobě vzájemně pojí a na jakém principu jsou založeny její vztahy.
2. Komplexní
Právní systém je nutné chápat v jeho souhrnu. K regulovaným prvkům přistupuje z více stran a při každé právní otázce je nezbytné zjistit všechny relevantní souvislosti. Právní systém proto řeší všechny právní aspekty, resp. vše, co s právem spojujeme. Tato vlastnost odpovídá i tomu, že předpokládáme, že právní systém je jednotný. Není to pouze shluk nebo soubor prvků, ale tyto prvky vzájemně působí. Pokud potřebujeme právně regulovat určitý prvek či jej spojit s právními aspekty, tak vše, co k tomu potřebujeme, nalezneme jen a pouze v právním systému.
3. Bezrozporný
Jednotlivé čísti právního systému jsou ve vzájemném souladu (až na výjimky, např. právní principy, které jsou z jednoho pohledu poznatelné teprve pokud vzájemně kolidují). Pokud dojde k rozporu, kolizi nebo konkurenci, je tento nesoulad vyřešen meta-pravidly (buď obecnými, nebo pravidly příslušného právního odvětví). Mezi tato pravidla, jejichž účelem je odstranit případný rozpor jednotlivých rozporných částí, patří ta operující s časem, hierarchií či věcnou specifičností. Jednotlivé součásti právního systému (zejména právní normy) nemohou například současně přikazovat určité jednání a toto jednání také zakazovat. Buď lze tento rozpor odstranit pomocí základních pořádacích pravidel, nebo je nutné konstatovat, že leží mimo právo.
4. Hierarchicky uspořádaný
Právní systém je stupňovitě uspořádán s ohledem na právní sílu jednotlivých norem. V tomto systému podléhají prvky v nižších hierarchických pozicích těm na vyšších. Tento prvek se projevuje i v případě právních předpisů, orgánů autoritativně aplikujících právo atp. I v těchto případech platí, že čím výše se v hierarchii nacházíme, tím větší pravomoci či obecně síla je s prvkem spojena. Hierarchie je jednou za základních veličin, podle kterých se určuje působení základních právních pravidel.
5. Diferencovaný
Jednotlivé prvky právního systému plní různé funkce. K tomu využívají zvláštnosti jednotlivých prvků či jednotlivých větších částí (celků) práva. Každý prvek či každá část systému práva je samostatná (může mít zvláštní pravidla), která jej odlišují od částí ostatních či od celku systému práva. Přitom však je právo stále jednotný systém, který je bezrozporný. Proto i když jsou tyto jednotlivé prvky či části sice spojeny s různými funkcemi či různým uspořádáním, právní systém vždy působí jako celek.
6. Autonomní
Vnitřní pravidla právního systému sama určují vlastnosti jeho prvků a uspořádání jeho struktury, tj. právní systém pomocí svých vlastních pravidel definuje své součásti či vztahy mezi nimi. Právní systém je spojen se specifickými pravidly, která rozliší mezi prvky, které jsou jeho součástí a které ne.
7. Otevřený / Uzavřený (autopoietický)
Viktor Knapp charakterizoval právní systém jako otevřený. Podle něj do tohoto systému vstupují různé prvky z jiných sociálních systémů, případně z něj také vystupují. Podle Jiřího Přibáně je právní systém otevřený, pokud připustíme, že je výsledkem politických, případně dalších vlivů (systémů). Sám však směřuje spíše k tomu, že je právní systém uzavřený (autopoietický). Funguje nezávisle na ostatních společenských systémech, což však neznamená, že by na sobě byly tyto systémy vzájemně zcela nezávislé. I z vlastní zkušenosti můžeme říci, že morálka nebo politika na právo skutečně působí, či spíše se v právu mohou odrážet. Minimálně prostřednictvím materiálních pramenů práva. Toto působení však nemá a nemůže mít vliv na samotný charakter práva. Ten zůstává zcela (autonomně) na právním systému.
8. Cílený
Právní systém je uspořádán způsobem, který má posílit jeho schopnost regulovat společnost prostřednictvím regulace lidského jednání. Cílem (účelem) práva může být dosažení míru ve společnosti, k tomu slouží i systém práva. Tak jako má cíl právo i právní systém, má jej každý jednotlivý prvek práva.
9. Dynamický
Právní systém není daný pro vždy. Mění se v čase, jeho části vznikají i zanikají a mění se i jejich vzájemné vztahy. Tak jako se vyvíjí společnost, mění se i právo, které je s ní velmi těsně spojeno. Patrné je to zejména pokud neztotožníme právní systém pouze s právními normami, ale i s jinými prvky. Mění se (vyvíjejí se) společenské instituce, právní instituce, rozhodovací praxe orgánů veřejné moci, ale také hodnoty, na kterých je právo nutně založeno.
No a teď si to pojďme propojit se znalostmi ze školy a vyzkoušet to.
Dokážeš správně rozdělit právní odvětví?