Úkol 11: Oslava Velikonoc na našem území vychází z pohanských i křesťanských tradic. Co se dle jednotlivých tradic o Velikonocích vlastně oslavuje?
Velikonoční týden připomíná příběh zatčení a umučení Ježíše Krista
Květná neděle - Ježíš přišel do Jeruzaléma a byl uvítán palmovými ratolestmi(u nás kočičky a větvičky břízy a vrby)
Modré pondělí - v kostele modrá látka
Šedivé úterý - klid a úklid doma i v kostele.
Škaredá středa - Jidáš zradil a udal Ježíše za 30 stříbrných. Dnes se pečou Jidáše.
Zelený čtvrtek - jedí se jarní bylinky. Ježíšova poslední večeře, pak byl zatčen.
Velký pátek - Ježíš byl ukřižován a pak pohřben. Dějí se zázraky, otevírají se poklady.
Bílá sobota - Ježíš ležel v hrobě a tuto noc vstal z mrtvých. Třese se  ovocnými stromy, aby byla dobrá úroda.
Boží hod velikonoční - slaví se Zmrtvýchvstání Páně. Končí půst
- peče se mazanec, beránek, zdobíme vajíčka, pletou se pomlázky
Velikonoční pondělí - oslavuje se Zmrtvýchvstání Páně a chlapci chodí koledovat s pomlázkou, dívky darují vajíčko, zpívají se velikonoční koledy.

Pohanské Velikonoce
=slavnosti slunovratu a znovuzrození, které na jaře prožívá příroda.
K pohanským symbolům Velikonoc patří třeba beránek, kříž, vajíčko nebo mléko s medem. Některé z nich - konkrétně mléko a med - ale najdeme také v řecké nebo egyptské mytologii. Zeus měl být jako mladý krmen mlékem a medem, egyptský bůh Amon-Re má slzy, ze kterých se zrodili lidé a které symbolizují med nebo včely. Jeho manželka Hathor je kraví bohyní mléka.
Také některé zvyky Velikonoc, jak je známe dnes, pocházejí ještě z dob před naším letopočtem. Pomlázka je vlastně pozůstatkem oslav plodnosti.

Úkol 12: Vyjmenuj a popiš velikonoční tradice v České republice a jejich význam.
Beránek je symbolem Ježíše Krista, protože byl jako beránek obětovaný za spásu světa.
Vajíčko je prastarý symbol nového života, neboť samo zárodek života obsahuje, plodnosti a vzkříšení.
Kraslice
Ze jména pohanské bohyně plodnosti Eostre vzniklo anglické označení Velikonoc – Easter. Podle legendy bohyně proměnila ptáčka, který umrzl ve vánici, v zajíce. On pak z vděčnosti každé jaro kladl vejce jako pták. Proto je vajíčko symbolem života, plodnosti a vděku. Zdobená vejce se pak používala při jarních obřadech, při narozeních, svatbách a pohřbech. Kultovním smyslem nemělo být darování, ale požití jejich obsahu, proto se zdobila od nepaměti vařená. Zvyk jíst vajíčka na Velikonoce souvisí s velkým půstem, při kterém se nesměla jíst ani vejce, a proto lidé netrpělivě čekali, až postní doba skončí. Pomlázka měla ženám předat mládí a sílu.
Kočičky symbolizují palmové ratolesti, kterými vítali obyvatelé Jeruzaléma přicházejícího Krista.
Mazanec je symbol slunce.
Polévání vodou
V některých krajích muži ženy společně s vyšleháním ještě polévají studenou vodou, ale správnější význam tohoto zvyku je, že dívky a ženy v úterý ráno po velikonočním pondělí polévají chlapce a muže. Někde se místo vody používá parfém, ve většině případů samozřejmě levný, ne příliš voňavý a ve větším množství. Vodou se polévají i hospodářská zvířata, protože podle pověr je polití omlazuje a dodává jim sílu.
Řehtačky a klapačky
Řehtačky a klapačky nahrazovaly – a někde občas ještě stále nahrazují – zvony, které naposledy zní při mši na Zelený čtvrtek a znovu se rozeznívají až na Bílou sobotu. Řehtačky i klapačky jsou různé – malé do ruky, ale i velké, které se vozí na trakaři. Na mnoha místech je řehtání a klapání symbolickým vyháněním Jidáše a začíná tak, že na Zelený čtvrtek chlapci s řehtačkami a klapačkami vyběhnou po mši z kostela a volají „Jidáše honíme, klekání zvoníme, přitom se modlíme…“
Jidášky
Na Zelený čtvrtek hospodyně pekly jidáše – zvláštně tvarované pečivo z kynutého těsta, jako připomínku na apoštola Jidáše, který zradil Krista. Pečivo z bílé mouky a medu ve tvaru válečku symbolizující provaz, na kterém se podle křesťanského výkladu Jidáš oběsil. Lidový výklad vypráví, že hospodyním bylo líto zbytků těsta, a tak dětem pekly malé figurky a zvířátka pro potěšení.
Hledání pokladů
Na Velký pátek by vedle velkého půstu měla přetrvávat tradice hledání pokladů. Říká se, že pokud jsme něco ztratili, tak to na Velký pátek zaručeně najdeme, a k tomu ještě něco navíc. Poklad, který najdeme, by měl mít podobu něčeho drahého pro potěšení ducha i mysli nebo něčeho milého jen tak pro radost.
Adonisova zahrádka
Květníček nebo ošatka s naklíčeným osením, které je symbolem jarního probouzení. Adonis v bájích symbolizoval koloběh života přírody, počátek na jaře a uhynutí na podzim.

Úkol 13: Jak se slaví Velikonoce v jiných evropských zemích? Třeba v Anglii nebo Francii?
Anglie
V Anglii začínají Velikonoce masopustním úterým, kterému se říká "Pancake Day" neboli palačinkový den. Ženy napečou spoustu palačinek a ostatní je pak jedí s javorovým sirupem, cukrem, citronem nebo čokoládou. Přesně se neví, proč jsou s tímto svátkem spojeny zrovna palačinky, ale historikové se domnívají, že je to proto, aby se zkonzumovaly zbytky tuku, vajec a másla. Tedy ingrediencí, které jsou během půstu přísně zakázané. Tradičním velikonočním pokrmem je pak jehněčí pečeně se sladkými bramborami a jarní zeleninou. Tyto svátky jsou věnované hlavně dětem, a proto se pořádají dětské slavnosti a večírky a ve školkách a školách se vyrábí velikonoční kloboučky. Stejně jako v Americe je hlavní tradicí Velikonoc hledání vajíček.
Malování kraslic není ve Velké Británii tak rozšířené, a proto zajíc, který je zde symbolem Velikonoc, v neděli naděluje čokoládová vajíčka, která poschovává různě po domě a hlavně po zahradě. Děti je pak v neděli ráno po probuzení hledají. Pletení pomlázek a chození po domácnostech je Angličanům cizí.

Německo
Německo si svátky neumí představit bez kraslic, které jsou pestře malované a vyfoukané či uvařené natvrdo. Na některých místech jsou tyto dny spojené se sportem v podobě přenášení, házení, koulení či rozbíjení vajec. Mezi disciplíny patří hození vejce co nejdál nebo nejvýš, aby se nerozbilo. Zvykem také je, že se majitel domu pokouší přehodit střechu. Člen rodiny chytá na druhé straně. Hod ochrání stavení před bleskem. Tradičním moučníkem bývá i štola. Na slavnostním stole se objevují pečená masa. V předvečer Velikonoc vyrábí děti slaměná hnízda, která rodiče schovávají po domě, kde do nich snese velikonoční zajíček vajíčka. V pondělí se vyráží za hledáním vajec. Dalším zajímavým zvykem je velikonoční strom ozdobený vajíčky.

Norsko
V Norsku je, kromě lyžování v horách a malování vajíček, tradicí řešení vražd. Všechny velké televizní stanice vysílají kriminální a detektivní příběhy, jako je například Hercule Poirot nebo další příběhy od Agathy Christie. Také noviny otiskují články, ze kterých mohou čtenáři zkusit odvodit, kdo je pachatelem. Samozřejmě také vychází mnoho knih. Dokonce i krabice od mléka bývají potištěny příběhy s vraždami.

Francie
Ve Francii se říká, že na Velký pátek všechny zvony odletí do Říma, nesouc sebou zármutek z Kristova ukřižování. V Římě jsou požehnány a vrací se zpátky se spoustou čokoládových dobrot a vajíček pro děti. Ty je pak v neděli v zahradách sbírají. Na znamení této tradice ve Francii od Velkého pátku do Velikonoční neděle nezvoní kostelní zvony. Rodinnou tradicí je také válení vajíček z mírného svahu. Ty, které „přežijí“, symbolizují kameny odvalené z Kristovy hrobky.

Itálie
Kněz požehná velikonoční vajíčka, která pak hospodyně umístí doprostřed stolu a okolo nich rozmístí nádoby s jídlem. Tradičním velikonočním jídlem je pečené jehně.

Irsko
V Irsku je Velký pátek posvátným dnem. Nesmějí se zabíjet žádná zvířata, nesmí se ani rybařit, pálit nebo opracovávat dřevo. Nikdo se v tento den nesmí stěhovat nebo začínat jakoukoliv práci. Vejce, která jsou v tento den nakladena, jsou označena křížem a každý by měl alespoň jedno takové vejce o Velikonocích sníst. O Velikonoční neděli lidé tančí v ulicích a tak soutěží o Velikonoční koláč. Oblíbenou zábavou je také kutálení vajíček z kopce.

Řecko
V rodinách se slaví a koná se vajíčková bitva, která spočívá v rozbití vajíčka o svého protivníka.

Rusko
Rusové oslavují pravoslavné Velikonoce, vajíčka nosí do kostela, kde si je nechají požehnat a pak je konzumují při slavnostním velikonočním obědě.

Ukrajina
Ukrajinský velikonoční chléb pascha je tradičně pečen v několika různých velikostech, pro každého člena rodiny a jeden velký pro celou rodinu. Pascha je zdobená různými ornamenty – osmiramennými kříži, věnci, květinami a ptáčky z téhož těsta. I tímto se liší od ruské kuliči – neozdobeného chleba politého sněhem z bílků. Pro pečení paschy se používají speciálně vytvořené keramické formy, v mnoha domácnostech se využívají i různě široké hrnce. Paschu pečeme v pecích na Velký pátek.

Polsko
Pořádají trhy a průvody. Vyrábí palmové listy k uvítání Ježíše Krista, kvůli tomu na květnou neděli mají palmovou neděli.
Pořádají soutěže o nejhezčí palmu.

Rakousko
Ťukají vajíčky o sebe, ten komu neprasklo vyhrál a bude zdraví do dalších Velikonoc. Pečou preclíky. Na zelený čtvrtek jí salát.

Úkol 14: Pleteš pomlázku? Barvíš vajíčka? Pečeš beránka? Napiš nám vaši rodinnou velikonoční tradici a pošli fotku Tvého výtvoru nebo velikonoční výzdoby.