Úkol 5: Tady jsou některé z nich. Přiřaď k uvedeným výrobkům, které už získaly „Chráněné zeměpisné označení“ jejich místní názvy:
Pardubický perník
Štramberské uši
Olomoucké tvarůžky
Hořické trubičky
Třeboňský kapr
Jihočeská niva
Valašský frgál
Žatecký chmel
Úkol 6: Vyber si tři z výše zmíněných výrobků a napiš, čím jsou tak výjimečné, že získaly zvláštní označení.
Pardubický perník
Historie výroby perníku v Pardubicích je vysledovatelná až do 16. století, právo vyrábět perník v Pardubicích stvrdila Marie Terezie r. 1759. V Pardubicích dlouhou dobu pracovali a byli vychováváni odborníci, kteří ovládali výrobu této speciality a že jejich duševní vlastnictví bylo předáváno následovníkům. Mezi dovednosti patří i charakteristické motivy používané při zdobení Pardubického perníku. Tyto styly i způsob zdobení nejsou nikde vyučovány a jsou předávány pouze praxí při výrobě.
Štramberské uši
Podle místní legendy se původ cukrovinky váže k mongolskému tažení v roce 1241, kdy si nepřátelské vojsko rozložilo tábor na úpatí blízkého kopce Kotouč. Podle pověsti místní obyvatelé po noční bouři prokopali hráz rybníka a ležení vytopili. Když voda opadla, našli prý na místě vaky s nasolenýma lidskýma ušima, které Mongolové utínali křesťanům a posílali svému chánovi. Údajně na památku této události se ve městě v předvečer svátku Nanebevstoupení Páně každoročně peče cukroví slazené medem a ochucené tajnou směsí koření.
Olomoucké tvarůžky
První písemná zmínka pochází již z 15. století, kdy byly tvarůžky součástí jídelníčku lidí na venkově. Označení olomoucké tvarůžky pak vzniklo díky trhům v Olomouci, kde se tvarůžky prodávaly. Většina tvarůžků se však vyráběla v okolních vesnicích pod názvem selské tvarůžky. Slovo tvarůžky má svůj původ v tvarohu, který je meziproduktem výroby tvarůžků. Dnešní výrobu v Lošticích zahájil Josef Wessels se svým synem Aloisem v roce 1876. Výroba se rozšiřovala až do první světové války, kdy firma zaměstnávala 36 lidí a stala se největším výrobcem tvarůžků. V roce 1902 byla s podporou státu postavena Mlékařská škola v Kroměříži, která vychovávala odborníky do mlékáren a byla i výzkumným pracovištěm. Ve škole se pořádaly i kurzy pro tvarůžkářky a byla postavena „vzorová tvarůžkárna“. Po roce 1948 byla výrobna znárodněna a, jak uvádí firma A.W., „výroba tvarůžků dlouhodobě klesala, do technologie a zejména objektů tvarůžkárny se téměř neinvestovalo.“ V roce 1991 byla firma v restituci navrácena potomkům původních majitelů, kteří ihned zahájili výrobu.
Hořické trubičky
Podle legendy sdělil paní Líčkové recept na výrobu trubiček raněný osobní kuchař císaře Napoleona při svém návratu přes České země po porážce v Rusku v roce 1812, jako odměnu za své ošetřování. Existence obdobné pochoutky je doložena již na stole francouzského Krále Slunce Ludvíka XIV. a její zobrazení je zachyceno i před dobou jeho panování na obraze z roku 1630.
Na charakteru Hořických trubiček se kromě historické receptury podílí rovněž specifické vlastnosti mouky (má tzv. slabý lepek) a místní vody (nízce mineralizovaná, měkká, ze 100 m hlubokých vrtů). Vlivem těchto vlastností lze dosáhnout charakteristických vlastností oplatky – její výjimečné tloušťky, pórovitosti, křupavé textury, křehkosti a zároveň možnosti stočení korpusu do trubičky. Vzhledem k nerovnoměrné tloušťce upečeného korpusu vyžaduje ruční stáčení vývin takového tlaku na tvořítko, který zajistí konstantní průměr trubiček a který je charakteristickým rukopisem pracovníka stáčení.
Třeboňský kapr
Budoucí generační ryby pro chov Třeboňského kapra se odchovávají vždy z potomstva od známých rodičů, kteří exteriérem (tělesnými proporcemi, typem ošupení a zbarvení) odpovídají požadovanému standardu. Třeboňský kapr je charakteristický velice kvalitním masem pevné konzistence, s vyrovnaným obsahem sušiny, bílkovin a tuku, v důsledku čehož je maso zvláště vhodné k další kuchyňské úpravě. Chuť masa je jemná, s typickou příjemnou rybí chutí Třeboňského kapra.
Chov kaprů na Třeboňsku se rozvíjel již v 16. století.
Jihočeská niva
Tradiční pochoutka z Madety Český Krumlov, Jihočeská Niva s 50 % tuku v sušině, získala své jméno podle šumavských luk. A desítky let si na ní mohou pochutnávat labužníci díky Bohuslavu Novákovi ze Stráže nad Nežárkou. Právě jeho zásluhou totiž uzrál první bochník tohoto sýra s ušlechtilou plísní uvnitř Českého Krumlova v roce 1951. V současné době už lahodný sýr s modrozelenou plísní nezraje ve skalních štolách, ale v moderních nadzemních sklepích, nadále však platí, že Madeta Český Krumlov vyrábí prakticky největší množství tohoto sýra v republice.
Valašský frgál
Frgály se pekly pro slavnostní příležitosti, svatební hostiny a lidové slavnosti. Setkat se s nimi lze například při folklorních slavnostech ve Valašském muzeu v přírodě. První písemné zmínky o frgálech pocházejí z roku 1826 a jedná se o unikání pekařský výrobek, který nemá v okolních zemích obdoby.
Valašský frgál se odlišuje od ostatního pečiva zejména těmito specifiky:
1 - Postupem výroby těsta a jeho složením – řidší složky těsta se nejprve třou metlou, až se spojí v hladkou hmotu. Pak se přidají změklé tuky a opět se vše tře na hladkou hmotu. Až potom se přidá kvásek a postupně mouka, a zpracuje se hladké těsto, které musí být vymíchané až do bublinek (obsahuje hodně vzduchu) a nesmí se lepit.
2 - Rozvalování těsta do kruhového tvaru se provádí jednoručním válečkem, který má rovněž původ v oblasti Valašska. Toto rovnoměrné rozválení těsta od středu do stran způsobí, že těsto po upečení, i když je tenké, je kompaktní a vláčné, a má jemnou strukturu.
3 - Použitím typických náplní, zejména náplní ze sušeného ovoce – sušených hrušek.
4 - Na Valašský frgál se používá vždy pouze jeden druh náplně (náplně se nikdy nekombinují). Frgál se vyznačuje vysokým obsahem náplně, který v syrovém stavu představuje cca 42–48 % váhy koláče. Náplň je na povrchu posypána bohatě drobenkou, případně může být posypána strouhaným perníkem nebo mletou skořicí. Po upečení se dále může dozdobit cukrováním a máslovým kapáním.
Žatecký chmel
Pěstování jemného aromatického chmele má v České republice tisíciletou tradici. Známkování chmele, které zahrnuje označování a ověřování místního původu chmele začalo již v 16. století. První státní legislativa upravující tuto oblast pochází z 18. století, kdy jako ochranu proti padělání chmele vydává v roce 1769 Marie Terezie patent o úředním pečetění chmele a vydávání listin zaručující jedinečný původ chmele. Žatecký chmel je jemný poloraný aromatický chmel pěstovaný v Žatecké chmelařské oblasti, který je díky svým výjimečným vlastnostem používán pivovary na celém světě. V pivovarském průmyslu, zejména při výrobě kvalitních značkových piv zaujímá Žatecký chmel nezastupitelnou místo. S použitím Žateckého chmele lze vyrobit pivo s jemným a lahodným chmelovým aroma, které je v souladu s ostatními chuťovými složkami a je zárukou jeho vysoké kvality.
Úkol 7: Namaluj, popřípadě vytiskni mapu České republiky a zaznač do ní jakýmkoliv způsobem místo, odkud daný výrobek pochází.