5. Jak se přizpůsobit současné změně klimatu?

Klimatické modely a scénáře

V první kapitole ses dozvěděl/a, co je to klimatický systém. Vzpomeneš si, z jakých částí se skládá?

Mezi těmito částmi probíhá neustálá výměna hmoty a energie. Je to velmi složitý systém, který se neustále proměňuje a vyvíjí. Je natolik složitý, že současná věda neumí přesně popsat vše, co se v tomto systému odehrává a bude odehrávat v budoucnosti. Z toho, co o něm vědci již ví, tvoří různě složité počítačové modely. Tyto modely jsou založeny na řešení pohybových a termodynamických rovnic, které popisují procesy v klimatickém systému. Řešení těchto rovnic je výpočetně velmi náročné, proto je nutné použít ty nejrychlejší superpočítače. Výpočty probíhají v síti tzv. uzlových bodů (gridů). Čím je síť hustší, tím je výpočet náročnější.

Po sestavení modelu je testy ověřována jeho schopnost předpovídat, a to např. porovnáním výsledku modelu se současnými či v minulosti naměřenými reálnými daty. Podívej se na ukázku – jak dobře model simuluje skutečnost? 

Jaké bude klima?

Mezi klimatology dnes již panuje shoda v tom, že současná klimatická změna je způsobena lidskou činností. Jak se bude chovat klimatický systém v budoucnosti tak velmi závisí na tom, jak se bude chovat lidská společnost (jak rychle poroste počet obyvatel, jak rychlý bude ekonomický růst, zda se přijmou výrazná opatření k omezení emisí skleníkových plynů apod.). A to nevíme. Proto se tvoří scénáře budoucího vývoje. Tj. v několika variantách se definují budoucí podmínky a na základě nich se modeluje chování klimatického systému (hledáme odpověď na otázku "Co se stane, když…"). Pozor, scénář není totéž co předpověď nebo spekulace! Takže pokud se dočteš, že za sto let u nás bude průměrná teplota vzduchu o 3 °C vyšší, je třeba se pídit i po tom, na základě jakého scénáře vývoje to bylo zjištěno.

Možnosti přizpůsobení se na změnu klimatu

Možností, jak se přizpůsobit na současné dopady změny klimatu, je celá řada. Nejčastěji jsou opatření zaměřena na ty dopady, které způsobují ztráty na lidských životech (např. vlny veder) nebo hospodářské škody (období sucha, růst hladiny světového oceánu aj.). Mezi nejčastěji skloňovaná opatření patří příprava a úprava infrastruktury na častější živelní pohromy, efektivnější zacházení s vodou, snižování tepelného ostrova města nebo šlechtění odolnějších druhů plodin.

Efektivní zacházení s vodou

Voda je jednou z nejcennějších “surovin” na Zemi, bez které by nebyl možný život. Z důvodu delších a intenzivnějších období sucha musíme proto s jejími zdroji zacházet mimořádně obezřetně. Základním opatřením proto může být snížení spotřeby pitné vody.

Jedním z dalších opatření je např. větší využívání povrchových vod, a naopak větší ochrana vod podzemních. Podzemní voda se akumuluje dlouhé roky až desítky let a jejím nadměrným čerpáním se sami připravujeme o její budoucí zásoby. Velká část vody uniká ve vodovodních a kanalizačních potrubích, proto je nezbytné se o ně řádně starat a zabraňovat zbytečným únikům. Jednou využitou vodu není vždy nutné vypouštět do kanalizace, ale je možné ji recyklovat a použít na další účely (např. sprchování, splachování toalety nebo zavlažování na zahradě).

Ve městech je možné dešťovou vodu dopadající na nepropustné povrchy (např. chodníky, silnice aj.) svádět skrze propustné vrstvy do podzemí, kde může sloužit jako zdroj pro zavlažování.

Snižování tepelného ostrova města a dopadů vln veder

Tepelný ostrov města jsme popisovali v kapitole 4. Protože více jak polovina světové populace žije v současnosti ve městech a do poloviny tohoto století by ve městech mohlo žít až 70 % lidí, je nezbytné se otázce jeho snižování intenzivně věnovat. Samotnému tepelnému ostrovu lze předcházet už při samotném plánování a výstavbě města nebo jeho čtvrtí. Nová výstavba by měla být plánována tak, aby bylo umožněno volné proudění vzduchu a město se mohlo samo ochlazovat.

V případě již vystavěných měst se v nich mohou vysadit nové stromy. Stromy poskytují stín, zvlhčují vzduch vypařováním vody z listů a ještě dokáží pohltit část znečištění (např. z automobilové dopravy). Největší význam však má budování parků a výsadba malých lesů na správných místech.

Teplotu vzduchu ve městech lze efektivně snižovat tzv. zelenými střechami, kdy je střecha domu pokryta rostlinami. Je možné také používat speciální nátěry na střechy a fasády domů, které odráží část slunečního záření. Střechy velkých obchodních center nebo jejich parkovišť mohou být pokryta solárními panely, které vytváří stín a ještě vyrábí elektřinu. Svůj význam mají i různé vodní plochy nebo fontány, které však mívají spíše lokální efekt.

Dokážeš správně poskládat obrázek solárního parkoviště? 

Ochrana před živelními pohromami

Kromě extrémních událostí, jako jsou vlny veder nebo období sucha, se lidé přizpůsobují i náhlým živelním pohromám, jako jsou přívalové deště nebo krupobití. Ty často působí škody nejen na majetku, ale i v zemědělství. Intenzivní přívalové deště mohou způsobit lokální přívalové povodně, před kterými mohou chránit včasné meteorologické předpovědi. Přívalové deště jsou také jednou z příčin vodní eroze na polích, kterým lze zabránit např. vybudováním zatravněných pásů. Ovocné stromy v sadech a jejich plody mohou sadaři uchránit před kroupami například instalací tzv. krupobitních sítí. Proti řadě živelních pohrom se lze dnes již pojistit (např. právě proti krupobití).

Jelikož řada stromů rozkvétá kvůli časnějšímu nástupu jara dříve, mohou je častěji poškodit pozdní mrazy. Jednou z možností ochrany stromů nebo i vinné révy je zapalování ohňů ve vinohradech, čímž dochází k oteplení vzduchu při povrchu země a zabránění škodám následkem mrazu.

Další možnosti přizpůsobení se změně klimatu

Kromě výše jmenovaných opatření existuje celá řada dalších možností, jak se konkrétním dopadům změny klimatu přizpůsobit. Symbolem současné změny klimatu a globálního oteplování jsou tající ledovce. V Alpách se lidé snaží zachránit horské ledovce tím, že je přes léto zakrývají speciální bílou textilií, která odráží většinu slunečního záření.

Jak jsme si ukázali v kapitole 4, současná změna klimatu má velké dopady především v zemědělství (období sucha, častější některé živelní pohromy, posun klimatických pásů aj.). Řada opatření v zemědělství je zaměřena především proti obdobím sucha.

Opatření proti suchu v zemědělství

Konkrétně na častější a delší epizody sucha se zemědělci mohou přizpůsobit např. pěstováním nových a odolnějších odrůd, změnit skladbu plodin, změnit postup při přípravě půdy (např. menší hloubka kypření půdy) nebo ponechání posklizňových zbytků na poli.

Další možností, jak účinně bojovat se změnou klimatu v krajině, je rovněž zvýšení biodiverzity (např. skrze obnovu lesů, mokřadů, rašelinišť nebo vodních toků).

S obnovou biodiverzity a menší erozí půdy souvisí i zmenšení ploch polí a jejich rozdělení např. remízky a polními cestami. Zemědělci se mohou také přizpůsobit změnou způsobu jejich hospodaření (viz agrolesnictví a agrovoltaika).

V neposlední řadě se změně klimatu lidstvo přizpůsobuje jejím studiem a šířením nejnovějších poznatků mezi širokou veřejnost. Četbou těchto řádků se proto i ty nyní přizpůsobuješ současné změně klimatu. Vědecká zjištění jsou dále šířena skrze:

• Univerzity a jejich sociální sítě (např. Klimatologie na MUNI),
• výzkumné organizace (např. Ústav výzkumu globální změny Akademie věd ČR – CzechGlobe) a jejich speciální webové stránky (www.klimatickazmena.cz) nebo
• tzv. think tanky (např. Fakta o klimatu).