4. Současná změna klimatu a její dopady

Projevy současné změny klimatu ve světě

Současná změna klimatu je považována za největší environmentální problém na světě. Jak jsme si řekli dříve, její příčinou je zesílený skleníkový efekt. Ten je zesílen nárůstem skleníkových plynů pocházejících hlavně z lidské činnosti (spalování fosilních paliv, výroba elektřiny, zemědělství, průmysl, doprava aj.). Jedním z hlavních projevů současné změny klimatu je globální oteplování. Jedná se o nárůst průměrné teploty vzduchu na celém světě, který je pozorovaný od konce 70. let 20. století. Počátky globálního oteplování jsou spojovány s průmyslovou revolucí (tj. s obdobím před rokem 1750, kdy lidstvo začalo intenzivně používat stroje poháněné energií vyráběnou z fosilních paliv). Průměrná teplota vzduchu na Zemi stoupla od této doby o 1,2 °C.

S nárůstem globální teploty vzduchu je spojena celá řada dalších dílčích dopadů (např. tání ledovců, růst hladiny světového oceánu, změna v intenzitě některých živelních pohrom aj.). Některé pozorované změny byly popsány již v první kapitole Klimatický systém včetně vlivu zpětných vazeb, které s projevy změny klimatu úzce souvisí. Tyto a mnohé další projevy se souhrnně označují jako změna klimatu.

Dopady změny klimatu můžeme rozdělit na negativní a pozitivní. Ne vždy je ale toto vymezení jasné. Jak si ukážeme dále, např. tání mořského ledu v Arktidě má jak negativní, tak pozitivní dopady. Pojďme se nyní nejdříve podívat na negativní dopady změny klimatu.

Negativní dopady změny klimatu ve světě

Negativních dopadů změn klimatu je na světě celá řada. Na začátek si je nutné uvědomit, že ačkoli je změna klimatu globální (celosvětová), dopadá na různá místa na Zemi odlišně. Například průměrná teplota vzduchu roste nejrychleji ve vysokých zeměpisných šířkách (tj. v případě severní polokoule v severských oblastech).

Svou roli hraje i (ekonomická) vyspělost států, na které negativní dopady působí. Obecně platí, že nejvíce zranitelné jsou rozvojové státy nacházející se na tzv. globálním jihu (např. Niger, Čad, Jižní Súdán a další). Tyto státy nemají dostatek finančních prostředků, které by jim umožnily se efektivně bránit negativním dopadům. Zároveň jsou to státy, které k současné změně klimatu přispěly nejméně.

Rostoucí teplota vzduchu i oceánů má vliv i na rozložení klimatických pásů. Zjednodušeně řečeno, na severní polokouli se např. mírný pás posouvá více na sever a na jižní více na jih. Spolu s měnícími se klimatickými podmínkami migrují na sever (zůstaneme-li na severní polokouli) i rostliny a zvířata. Ne všichni živočichové jsou však dostatečně rychlí, aby stihli před měnícími se podmínkami utéci. Například migrace korálů je hodně omezená, a pokud by došlo k oteplení o 2 °C, hrozí, že až 99 % z nich takové oteplení nepřežije.

Tání ledovců, mořského ledu a permafrostu

Jedním z nejvíce patrných negativních dopadů změny klimatu je tání ledovců. Známe ledovce pevninské a horské. Pevninské ledovce jsou pouze dva a nachází se v Antarktidě a v Grónsku. Horské ledovce se vyskytují ve vysokých horách, a to na všech kontinentech s výjimkou Austrálie. Z pevninských ledovců odtává rychleji menší a mladší grónský ledovec. Antarktický ledovec je více stabilní, avšak v jeho západní části dochází rovněž k poměrně rychlému odtávání. Z horských ledovců ustupují až na některé výjimky všechny ledovce na světě.

Tání ledovců významně přispívá k růstu hladiny světového oceánu. Dochází k promíchávání slané mořské vody se sladkou vodou z ledovců, což může v některých případech vést ke změně směru a rychlosti mořských proudů (např. známého teplého Golfského proudu). Tání horských ledovců má také za následek více vody v ledovcových řekách (řeky vytékající z tajících ledovců) v létě, což může způsobit povodně nebo sesuvy půdy.

Významné negativní dopady jsou pozorovány v Arktidě. Arktida není světadílem jako Antarktida. Její území tvoří Severní ledový oceán pokrytý mořským ledem a severní oblasti Eurasie, Severní Ameriky a Grónska. V Arktidě dochází k nejrychlejšímu nárůstu teploty vzduchu na Zemi (až o 3,5 °C). To má za následek rychlejší tání mořského ledu a tzv. permafrostu (trvale zmrzlé půdy déle než dva roky, která pokrývá 15 % zemského povrchu). Menší plochy mořského ledu znesnadňují např. lov polárním medvědům, ale mohou vyvolat i mezinárodní konflikt.

Tání permafrostu má za následek škody na domech, silnicích, potrubích nebo průmyslové havárie. Mění se také krajina tundry, ve které vzniká více bažin a tůní.

Jak se měnil rozsah mořského ledu v Arktidě od roku 2000?

Růst hladiny světového oceánu

Nárůst průměrné výšky hladiny světového oceánu je pozorován od 19. století. Od 90. let 20. století je pozorováno zrychlení tohoto nárůstu a dnes stoupá výška světového oceánu průměrně o 4,4 mm za rok. Nezdá se to moc, ale od počátku 20. století narostla hladina oceánu téměř o 20 cm. Příčinou nárůstu jsou jednak tající ledovce, jak jsme si popsali výše, ale také tzv. tepelná roztažnost vody. Čím je voda teplejší, tím nabývá většího objemu.

Růst hladiny světového oceánu ohrožuje obyvatele pobřeží, především ty ve velkoměstech. Hladina moří a oceánů přímo zaplavuje nízko položené pobřežní oblasti (např. oblasti států Bangladéš, Indonésie, východ USA nebo Nizozemí) nebo malá souostroví (např. Maledivy, Kiribati). Rostoucí hladina narušuje pobřeží, v době bouří se slaná voda dostává dále do vnitrozemí a tím i do studní s pitnou vodou.

Vlny veder a období sucha

Definic vln veder je celá řada. V České republice se vlna veder popisuje nejčastěji jako období tří po sobě jdoucích dnů, kdy maximální teplota vzduchu přesáhla 30 °C. Současná změna klimatu způsobuje častější a delší vlny veder téměř po celém světě. To má za následek např. zhoršené životní podmínky nebo častější úmrtí především starších občanů. Vlny veder mají horší dopady ve městech než na vesnicích nebo ve volné krajině. Jejich průběh je ve velkých městech zhoršován tzv. tepelným ostrovem města.

Tepelný ostrov města

Tepelný ostrov města je jev, kdy jsou velká města teplejší než okolní krajina. Příčinou je velké množství materiálu, které přes den dobře pohlcuje teplo a v noci jej vyzařuje zpět do atmosféry. Mezi takové materiály patří hlavně asfalt, beton a obecně budovy a jiná zástavba. Dalším důvodem je nedostatek zeleně ve městech, která má ochlazující účinky. Tepelný ostrov se projevuje hlavně v noci a během zimy, kdy může být teplota ve městě až o několik °C vyšší než v okolní krajině.

Období sucha jsou jednou z největších současných i budoucích hrozeb pro lidstvo. Sucho nastává v důsledku nedostatku srážek a většího výparu z půdy následkem vyšších teplot. Období sucha se projevují vysycháním půdy, poklesem hladin řek a vodních ploch a v nejhorším případě může mít dopady i na lidi samotné (více o dopadech sucha na lidi v podkapitole Socioekonomické dopady změny klimatu). Epizody sucha jsou již nyní častější např. v jižní Evropě nebo na Blízkém východě a ohrožují i Českou republiku.

Socioekonomické dopady změny klimatu

Pozitivní dopady změny klimatu ve světě

Současnou změnu klimatu můžeme ale také vnímat jako výzvu, která nám přináší některé výhody. Posun klimatických pásů umožňuje šíření nových a ekonomicky prospěšných druhů do oblastí, ve kterých by donedávna nepřežily. Ve střední Evropě se např. lépe daří plodinám přizpůsobeným na vyšší teploty (sója, čirok) nebo sucho (kukuřice). Vyšší množství oxidu uhličitého v atmosféře podporuje růst a výnosy řady rostlin (např. pšenice, kukuřice nebo sóji) a stromů. V oteplujícím se klimatu se prodlužuje vegetační období, kdy zemědělci mohou začít dříve práci na polích.

S rostoucí globální teplotou vzduchu se otepluje stále více zimní sezóna a ubývá dnů s teplotou pod bodem mrazu. S teplejšími zimami by měly v budoucnu v ideálním případě klesat i náklady na vytápění. Snižováním spalování fosilních paliv (především uhlí) dochází i ke snižování škodlivin v ovzduší. To vede k čistšímu ovzduší, menšímu počtu zdravotních komplikací a ve výsledku i ke snížení předčasných úmrtí lidí.

Tající mořský led v Arktidě umožňuje rozšiřovat naleziště různých nerostných surovin a prodlužuje plavební sezónu v Severním ledovém oceánu (více viz Souboj o Arktidu). Zvyšující se teplota v arktické tundře vede k jejímu zarůstání travinami a nízkými křovinami, které mohou významněji pohlcovat oxid uhličitý z atmosféry a tím zpomalit růst globální teploty vzduchu.

Projevy současné změny klimatu v České republice

Protože je současná změna klimatu globální, její důsledky se nevyhýbají ani České republice. Podobně jako jinde ve světě i u nás sledujeme růst teplot vzduchu, změny srážek nebo zhoršování některých extrémů počasí a živelních pohrom.

Změny teploty vzduchu a srážek

Průměrná teplota vzduchu v České republice narostla od roku 1961 o 1,9 °C a toto oteplování se neustále zrychluje. Z ročních období se rychleji otepluje léto a zima, méně pak jaro a podzim. Teplejší zimy vedou k nižšímu počtu dnů se sněhem (hlavně v nížinách) a častějším dešťovým srážkám místo sněhových. V rámci České republiky se nejrychleji oteplují nížiny v oblasti jižní a střední Moravy, Polabí a Poohří, pomaleji roste teplota na horách. Klesá u nás také počet dnů, kdy teplota na teploměru klesne pod 0 °C

Změna klimatu přináší i změnu ve frekvenci, intenzitě a rozmístění srážek. Z dlouhodobého hlediska naprší v České republice stále stejné množství srážek (asi 670 mm). Klesá však množství srážek na jaře a roste v zimě. Stále více srážek padá v podobě intenzivních přívalových dešťů (hlavně v létě) a ubývá déletrvajících mírných dešťů. Také klesá množství srážek v nížinách (např. na jižní Moravě nebo v severozápadních Čechách), a naopak jejich podíl roste na horách.

Živelní pohromy a extrémy počasí

Rostoucí teplota vzduchu a měnící se roční rozložení srážek vedou v České republice k častějším obdobím sucha. Sucho se v posledních letech objevuje stále častěji na jaře, což souvisí s nedostatkem sněhu v zimě, rostoucí teplotou vzduchu a ubýváním srážek na jaře. Svůj vliv má i větší výpar vody z půdy následkem vyšší teploty vzduchu. Sucho se negativně projevuje v zemědělství, vodohospodářství nebo lesnictví. Právě sucho bylo jednou z příčin kůrovcové kalamity, která začala v roce 2015. Předpokládá se, že období sucha budou spolu s přívalovými povodněmi největší hrozbou pro Českou republiku ve 21. století.

Kromě častějších období sucha pociťujeme již nyní rostoucí počet tropických dnů v létě (tj. den, kdy maximální teplota vzduchu přesáhne 30 °C) a častější a delší vlny veder.

I v České republice dochází k prodlužování vegetačního období. Řada stromů začíná kvést dříve, avšak hrozí, že jejich květy mohou spálit pozdní mrazy (např. tzv. ledoví muži přicházející v květnu).

V posledních 30 letech se v České republice zároveň častěji vyskytovaly povodně (především ty v letním období) v porovnání s obdobím před rokem 1990. Následkem častějších přívalových dešťů v letním období zažíváme a častěji budeme zažívat také přívalové povodně. Předpokládá se, že období sucha budou v následujících letech častěji střídána právě povodněmi (viz povodně v červnu 2020).

Dokážeš doplnit správná slova do vět?

Přizpůsobit se nebo zmírnit následky změny klimatu?

Jedna z častých otázek mnoha lidí zní, jestli bychom se měli současné změně klimatu přizpůsobit, nebo raději zmírnit její následky. Nejlepší možností je dělat oboje, a to formou rozumných a vyvážených opatření. Jelikož má klima jistou setrvačnost, projeví se naše současné činy (např. vypouštění emisí skleníkových plynů) až za desítky let. Nejčastěji se hovoří o období asi 30 let. Proto je podnebí na Zemi v následujících asi 30 letech již dáno, a je proto vhodné se mu přizpůsobit. Více si o možnostech zmírnění následků změny klimatu povíme v následující páté kapitole.

Svým současným chováním ale můžeme ovlivnit podnebí, které bude na Zemi za 30 a více let. A proto má smysl s ohledem na budoucí generace lidí zmírňovat následky budoucího klimatu již dnes (např. omezením spalování fosilních paliv). O možnostech zmírnění následků změny klimatu se dozvíš více v kapitole 6.