6. Zmírňování dopadů změny klimatu
Má smysl se snažit o omezování vypouštění skleníkových plynů, když už klimatická změna probíhá? Jaké máme v současnosti možnosti? A mohou obnovitelné zdroje energie plně nahradit současné energetické zdroje?
Možnosti zmírnění následků změny klimatu
Otázka: Zamysli se, jak může lidstvo zmírnit následky současné změny klimatu a jak ty sám/a k tomu můžeš přispět.
Své nápady si poznamenej a následně srovnej s texty níže.
Podobně jako v případě adaptačních opatření, existuje i celá řada opatření na zmírnění dopadů změny klimatu v budoucnosti. Mezi jedny z nejčastěji skloňovaných patří omezení spalování fosilních paliv. Protože ale lidstvo energii potřebuje, je nasnadě otázka, čím fosilní paliva nahradit. Možností je se spoléhat na jadernou energii, během jejíž výroby nevznikají téměř žádné emise skleníkových plynů, ale výstavba a provoz jaderných elektráren jsou nákladné a řada lidí má z jejich provozu obavy. Proto se stále častěji mluví o obnovitelných zdrojích energie, o kterých si povíme více níže. Další možností je zachytávání emisí skleníkových plynů a jejich bezpečné ukládání.
Omezení spalování fosilních paliv
K předejití černým scénářům budoucího vývoje klimatu a jeho dopadů je nejlepší řešit samotnou příčinu problému. A tou je omezení spalování fosilních paliv, v ideálním případě by se neměla spalovat vůbec. Lidstvo se na omezení spalování těchto paliv v minulosti již dohodlo, a to v rámci např. Pařížské dohody.
Pařížská dohoda
Pařížská dohoda byla přijata v prosinci 2015 v Paříži a v platnost vešla v listopadu 2016. Dohoda v roce 2020 navázala na Kjótský protokol (přijatý již v roce 1997) a de facto jej nahradila. Mezi hlavní cíle Pařížské dohody patří:
- Snaha o udržení nárůstu průměrné globální teploty výrazně pod 2 °C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí, ideálně pod 1,5 °C,
- zvýšit schopnost přizpůsobit se nepříznivým dopadům změny klimatu a
- do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů o 40 % v porovnání s rokem 1990.
Státy se v rámci dohody zavázaly dobrovolně snižovat emise svých skleníkových plynů a v některých případech jsou více ambicióznější, než na čem se dohodly v rámci Pařížské dohody. Pařížská dohoda znamenala impuls pro řadu států, aby začaly řešit otázku změny klimatu a stanovily si rok dosažení tzv. uhlíkové neutrality (tj. přispívat do atmosféry jen tolika emisemi oxidu uhličitého, které budou moci sami z atmosféry zpět dostat). Naopak jednou ze slabin Pařížské dohody je nevynutitelnost závazků na snížení emisí skleníkových plynů a zároveň neplnění závazků některými státy.
„Nejlépe se zatím daří snižovat emise skleníkových plynů Evropské unii. Emise těchto plynů poklesly v letech 1991–2021 o 31 %. Zároveň je třeba zmínit, že celosvětový podíl Evropské unie na emisích skleníkových plynů je kolem 9 %. Zároveň některé státy již ustoupily nebo v budoucnu ustoupí od těžby a spalování uhlí, jednoho z největších zdrojů emisí oxidu uhličitého.“
Srovnání opatření na snížení emisí oxidu uhličitého
Ke snížení emisí oxidu uhličitého existuje také celá řada ekonomických nástrojů (např. obchod s emisními povolenkami, uhlíková daň aj.).
Mnoho států se zároveň snaží, aby jejich hospodářství bylo udržitelné a bez emisí skleníkových plynů. Proto se pokouší snížit emise skleníkových plynů snížením emisí v dopravě (např. nákupem městských autobusů jezdících na stlačený zemní plyn, podporou elektromobilů).
Dále bychom jako lidstvo měli co nejefektivněji využívat současné zdroje energií a zabraňovat jejich plýtvání, např. zateplením budov. Pokud z budov zbytečně neuniká teplo, sníží se náklady na jejich vytápění a tím i emise skleníkových plynů (pokud je hlavním zdrojem pro vytápění energie z fosilních paliv).
Obnovitelné zdroje energie
Jako obnovitelné zdroje energie se považují v časově dohledném horizontu nevyčerpatelné zdroje energie, jejichž primární zdroj se neustále obnovuje. Zároveň mají oproti spalování fosilních paliv menší vliv na poškozování životního prostředí. Mezi nejrozšířenější druhy obnovitelných zdrojů energií patří energie sluneční, větrná, vodní, geotermální a energie biomasy. Tyto zdroje jsou zpracovávány řadou zařízení (elektráren) – fotovoltaické (výroba elektřiny), solární tepelné kolektory (výroba tepelné energie), větrné elektrárny, tepelná čerpadla a další. Obnovitelné zdroje energie jsou dnes často zmiňovány jako možná náhrada fosilních paliv. Mají jak řadu výhod, tak i nevýhod.
Otázka: Napadají tě, jaké výhody a nevýhody mohou mít obnovitelné zdroje energie?
Výhody obnovitelných zdrojů energie
Hlavní předností obnovitelných zdrojů energie je jejich nevyčerpatelnost. Náklady na výstavbu elektráren využívajících obnovitelné zdroje jsou nižší než náklady na výstavbu elektráren spalujících fosilní paliva. Samotný provoz těchto elektráren je zatížen nulovými emisemi skleníkových plynů. Efektivita např. solárních elektráren neustále roste a jejich cena klesla od roku 2010 o 80 %.
Nevýhody obnovitelných zdrojů energie
Na druhou stranu jsou obnovitelné zdroje energie zatíženy několika nevýhodami. V porovnání s fosilními palivy mají nižší produkci elektrické energie a mají nižší energetický potenciál (tj. jsou ekonomicky méně výhodné). Velkou slabinou je jejich nestálost (slunce ve středoevropských podmínkách svítí méně v zimní sezóně, naopak vítr fouká méně v letní sezóně). S nestálostí výroby je také spojeno nerovnoměrné rozložení výroby elektřiny v různých částech světa a kontinentech. Například v Německu nastává v zimním období nadvýroba elektrické energie z větrných turbín v Severním moři, a naopak nastává její nedostatek v jižním Německu, kde je instalováno mnohem méně větrných turbín. Vědci stále pracují na lepších možnostech skladování energie z obnovitelných zdrojů, které je v současnosti nedostatečné. Konkrétně fotovoltaickým elektrárnám je vyčítáno, že zabírají velké plochy půdy a dodnes není přesvědčivě vyřešen způsob jejich rozebrání a recyklace.
„Budoucí výroba energie by měla být v ideálním případě postavena na stabilním energetickém zdroji (zdrojích) doplněném o dostupné obnovitelné zdroje energie v daném státě/regionu.“
Sestavíš správná slova z následujících přesmyček?
Další možnosti zmírnění následků změny klimatu
Mezi další často zmiňovaná opatření na zmírnění změny klimatu patří omezení kácení stromů (hlavně pralesů), a naopak podpora jejich výsadby. S ohledem na budoucí klimatické podmínky však není vždy jednoduché zvolit správné druhy stromů, které budou v dalších desetiletích prosperovat.
„Pro lepší představu toho, jak závažné je kácení lesů – v letech 1992–2021 bylo na Zemi vykáceno téměř 1 200 000 km čtverečních lesů. To je plocha stejná asi jako 9 000 fotbalových hřišť.“
Snížení emisí některých skleníkových plynů je možné také skrze jejich zachytávání a ukládání. V neposlední řadě se také mluví o tzv. geoinženýrství a jeho postupech.
„Věděl/a jsi, že 1 hektar smrkového lesa v České republice je schopen pohltit až 22 tun oxidu uhličitého za rok? To představuje emise 1 osobního auta po ujetí 120 000 km.“
Zachytávání a ukládání oxidu uhličitého
Jednou z možností, jak snížit emise oxidu uhličitého, je zachytávat je hned při jejich vzniku nebo je následně z atmosféry odsávat speciálními továrnami. Na světě existuje několik pokusných továren, které se o odsávání oxidu uhličitého z atmosféry pokouší. Jedna taková byla postavena v roce 2017 na Islandu. Zařízení nasává vzduch a skrze speciální filtry z něj odděluje oxid uhličitý. Ten je následně smíchán s vodou a pod velkým tlakem vstřikován do hloubky 700 m, kde se tato směs ukládá ve štěrbinách hornin. Toto zařízení je schopné odstranit za jeden rok z atmosféry kolem 50 tun oxidu uhličitého, což odpovídá produkci jedné průměrné americké domácnosti. Není to jistě moc, ale vyvíjí se nová a ještě účinnější zařízení. Nový typ podobné továrny na Islandu (Orca) zvládne odsát 4 000 tun oxidu uhličitého za rok. Např. jiný prototyp v kanadském Calgary je schopen takto získat z atmosféry až 1 milion tun oxidu uhličitého za rok! Zachycený oxid uhličitý se může ukládat např. ve vytěžených dolech nebo do podzemní vody. Také ho lze dále využít při výrobě stavebních materiálů nebo při konzervaci potravin.
Může spasit svět geoinženýrství?
Jako geoinženýrství se označuje cílené lidské ovlivňování stavu Země. V případě změny klimatu mluvíme o záměrném ovlivňování klimatu. Existuje celá řada různých teoretických postupů, které by ve výsledku měly vést k poklesu globální teploty vzduchu. Je zároveň nutné zdůraznit, že u každého takového postupu existuje množství možných negativních dopadů, které je velmi složité předvídat.
Jedním z navrhovaných postupů je záměrné rozprašování aerosolu oxidu siřičitého letadly v atmosféře, který by odrážel část přicházejících slunečních paprsků zpět do vesmíru. Vědci se ale obávají, že aerosoly by mohly vést k většímu riziku sucha v Indii nebo častějšímu výskytu tzv. kyselých dešťů na severní polokouli. Obdobně se uvažuje o umělé tvorbě oblačnosti nad oceány, která by opět odrážela část slunečních paprsků zpět do vesmíru. Další možností je postavit ve vesmíru obří zrcadlo nebo stínidlo, které by odráželo část slunečního záření mimo Zemi. Je spočítáno, že k poklesu průměrné teploty vzduchu na úroveň před průmyslovou revolucí by stačilo odklonit jen 2 % slunečních paprsků.
