3. Hněv, zloba
Víš, proč umělci a umělkyně v období baroka zobrazovali silné emoce, mezi kterými nechyběly ani zloba a vztek? Víš, co je to gesto? A jak mohla gesta umělcům a umělkyním pomoci zachytit emoce?
Už jsi slyšel povídání o renesanci, Leonardovi da Vinci a Michelangelovi. Ti se snažili dokonale napodobit přírodu a namalovat člověka tak, aby působil jako živý – s úsměvem nebo výrazem vzteku a zuřivosti. V období baroka, tedy především 17. a 18. století, se podoba obrazů výrazně změnila. Umělci a umělkyně se začali zajímat o zachycení dynamického pohybu a vzrušených emocí. Umělecká díla tehdy nechávala vytvářet především církev, která za pomoci obrazů, soch i architektury, chtěla působit na ty, kteří přicházeli do kostelů – věřící. Prostor v kostele je měl uchvátit a zapůsobit na ně silným účinkem. Jedním z největších uměleckých center tehdejší doby se stal Řím, hlavní sídlo papeže a křesťanské katolické moci.
Bernini a emoce propsané ve tváři
V Římě v této době vznikalo velké množství kostelů s bohatou vnitřní výzdobou. Pro papeže a katolickou církev také pracoval jeden z největších umělců tehdejší doby Gian Lorenzo Bernini (1598–1680). Bernini, přestože byl především architekt a sochař, dokázal skvěle zachytit emoce lidské tváře. Když se podíváš na sochu Davida (1623–1624), který se chystá bojovat s obrem Goliášem, uvidíš, jak se mu hněv, naštvání i soustředění propisují do tváře. Jeho tělo je zachycené v pohybu, právě v momentě, kdy se David snaží po obrovi hodit kámen. Berniniho zachycení emocí i pohybu v samotné soše bylo v tehdejším umění něco nového. Jeho sochu Davida můžeš srovnat se staršími sochami stejného hrdiny od dřívějších umělců Donatella a Michalangela a uvidíš, jak moc se liší.
David a Goliáš
Pokud neznáš příběh Davida a Goliáše, čti pozorně dál. Goliáš byl podle biblické první knihy Samuelovy pelištejský udatný bojovník, kterého obyčejný pasáček a budoucí židovský král David zabil pomocí praku a kamene. Goliáš se nad Davidem vytahoval svojí velikostí a silou, ale nakonec ho přemohla Davidova odvaha a chytrost. Jejich příběh je inspirativní i dnes. Přestože si někdy ze začátku nevěříš, můžeš za pomoci odvahy nakonec zdolat velké překážky. Tento příběh se v umění objevuje po staletí. Možná znáš i českou písničku od Jiřího Voskovce a Jana Wericha David a Goliáš.
Werich, Voskovec, David a Goliáš
Malíř Caravaggio a gesta v obrazech
O několik let dříve než Bernini v Římě působil i malíř Michelangelo de Caravaggio (1573–1610), který rovněž dokázal mistrně zachytit emoce v obrazech. Podívej se na jeho obraz Chlapec kousnutý zelenou ještěrkou. Je na něm mladík, který mezi ovocem a květinami našel ještěrku, která jej kousla do prstu.
Otázka: Poznej emoce na obraze
Vybavíš si, jak ses cítil, když tě kouslo nebo bodlo nějaké zvíře? Dokázal bys popsat tyto emoce? A jaké emoce ti připomíná Caravaggiův obraz?
Zkus vybrat z nabídky: vztek/hněv, bolest, nářek, radost, zoufalství, mrzutost, úlek, překvapení, potěšení.
Odpověď
Emoce vyjádřené v obraze mohou zahrnovat:
- Bolest,
- překvapení,
- nářek,
- úlek,
- vztek/hněv.
Caravaggio a Večeře v Emauzích
Carravagio ve svých obrazech rád zdůrazňoval gesta u vyobrazených postav, která jsou patrná především u skupinových scén. To platí i u obrazu Večeře v Emauzích. Pořádně si prohlédni, jak spolu jednotlivé postavy komunikují za pomoci gest.
Malíř zde zachytil příběh z Bible, který ilustruje situaci v hostinci, kdy se Ježíš po svém zmrtvýchvstání přidal na večeři ke svým učedníkům, kteří jej zprvu nepoznali. Ty můžeš na obraze sledovat okamžik, kdy jim prozradil, kdo ve skutečnosti je. Vidíš, jak jeden z mužů rychle vstává ze židle, protože nemůže uvěřit, co právě slyšel? Jak je druhý muž překvapený a rozhazuje naštvaně rukama? To jsou gesta, za pomocí kterých se Caravaggiovi podařilo přiblížit silné emoce spojené s překvapením a naštváním.
Víš, co je to gesto?
Gesto představuje určitý pohyb těla, kterým se snažíš komunikovat se svým okolím. Spolu s mimikou tváře jej považujeme za způsob řeči těla, řeči beze slov. Například, když zvedneš ruku na pozdrav, tak ani nemusíš říkat „ahoj“ a ostatní už poznají, že je zdravíš. Nebo na obrázku můžeš vidět muže, který si schovává obličej do dlaní – toto gesto bývá v mnoha kulturách považováno za projev zklamání, tedy pocit zoufalství, bezvýchodnosti v nějakém okamžiku v životě.
Na obrázku: Kain, zakrývající si v hanbě tvář, je zobrazen poté, co zabil svého bratra. Detail sochy Kaina od Henriho Vidala v Paříži, 1896.
Zjisti více: Další obraz od Caravaggia
Na videu se můžeš podívat na další obraz od Caravaggia. Je na něm zobrazený biblický příběh, ve kterém Ježíš Kristus povolal jednoho ze svých budoucích učedníků Matouše, aby se k němu přidal a pomohl mu šířit křesťanské učení. Sleduj gesta Ježíše, který má napřaženou ruku a ukazuje na Matouše, který jako by se tázavě ptal „Já?“ a při tom ukazoval na svou hruď. Rozpoznáš tyto postavy na videu?
Artemisia Gentileschi a ženská perspektiva
Z období baroka se zachovalo také několik málo zmínek o ženách umělkyních. V té době bylo umění především doménou mužů a ženy měly jen málo příležitostí prosadit se jako umělkyně. Jednou z výjimek je Artemisia Gentileschi (1593–1651/1653), která byla dcerou uznávaného malíře žijícího ve Florencii. Artemisia byla velmi talentovanou malířkou, která se zajímala o dobové umění a dobře znala i dílo Caravaggia. Obdivovala především jeho realistické ztvárnění jednotlivých scén i zájem o zobrazené emoce. Jako dospívající dívka čelila obtěžování a znásilnění a tato traumatizující zkušenost se odrazila i v jejím uměleckém díle, kdy často zobrazovala dramatické konflikty mezi mužem a ženou.
Na obraze Zuzana a starci (1610) můžeš vidět dívku, která je při koupeli vyrušena dvěma staršími muži, kteří ji pozorují. Pečlivě sleduj výraz v její tváři, ve které je vidět hněv a naštvání, i gesta jejích rukou, která naznačují, že se muže snaží od sebe odehnat. Jak by ses v takové situaci cítil/a ty? Co bys udělal/a?
Artemisia se i přes špatnou zkušenost nakonec stala slavnou malířkou. Jako jedna z prvních žen byla přijata do proslulé Malířské akademie ve Florencii a stala se vzorem dalším malířkám. Přesto až do dvacátého století neznáme žen umělkyň mnoho.