4. Telč - Perla Vysočiny

V této kapitole se zaměříme na konkrétní památku zařazenou na Seznam světového dědictví. Telč společně s Českým Krumlovem a Prahou patří mezi první, ve stejném roce, zapsané památky UNESCO. Velkolepý celek tvořený zámkem, církevními stavbami a měšťanskými domy je na seznamu památek s mimořádnou celosvětovou hodnotou od roku 1992.

---

O Telči

Město se nachází v jižní části Českomoravské vrchoviny pod nejvyšším vrcholem Javořice v kraji Vysočina, na historické hranici Čech a Moravy, blízko pramene řeky Dyje. Na základě údajů Českého statistického úřadu zde v roce 2020 žilo 5 257 obyvatel.

Každý rok město navštíví přibližně 300 tisíc turistů. Velké zastoupení má domácí cestovní ruch. V době před covidem město navštěvovali ve velké míře i zahraniční návštěvníci (Slovensko, Německo, Rakousko, Nizozemí a také turisté z Asie).

Nejsilnější sezóna je v letních měsících, kdy se zde koná velké množství kulturních akcí (hudební festival Prázdniny v Telči, výstavy, historické slavnosti).

Telčský zámek patří mezi nejnavštěvovanější památky v kraji (cca 100 tis. návštěvníků v roce 2018). Od roku 2020 probíhá rozsáhlá rekonstrukce, jejímž cílem je zatraktivnit areál zámku vybudováním novým expozic (Zámecké muzeum, nová prohlídková trasa), zkvalitněním a rozšířením využitelnosti zámecké zahrady a zlepšením úrovně poskytovaných služeb pro návštěvníky zámku. Plánovaný termín dokončení je v červnu 2022.

Podívej se na krátký dokumentární film o Telči z roku 1948.

---

Založení města

Podle místní legendy v roce 1099 měl moravský kníže Otta III. postavit kapli jako připomínku vítězství nad českým knížetem Břetislavem. Později byl na tomto místě postaven kostel Matky Boží, kolem kterého se rozkládala osada – dnešní Staré Město.

První písemná zmínka o Telči je z roku 1335 v životopise Karla IV. Vita Caroli, kde se uvádí, že český král Jan Lucemburský Telč zastavil. Ze zástavy ji ještě ve stejném roce vykoupil jeho syn Karel, aby v roce 1339 Telč vyměnil za hrad Bánov na východní Moravě. Telč přešla do dlouhodobého vlastnictví pánů z Hradce.

---

Zachariáš z Hradce

Největšího rozvoje a rozmachu dosáhlo telčské panství za vlády Zachariáše z Hradce, který v Telči vládl v letech 1550 až 1589. Začínalo období renesance a měnily se požadavky šlechty v oblasti životního stylu, osobních potřebách i komfortu bydlení.
Ve dvou etapách proběhla přestavba gotického hradu. Při prvních úpravách byly stěny stávajících obytných a reprezentačních prostor doplněny sgrafitovou výzdobou.

Výprava do Itálie

V letech 1551-1552 se Zachariáš s dalšími šlechtici účastnil výpravy do severní Itálie. Silně na něj zapůsobilo tamní renesanční prostředí, a tak přivedl do Telče významného italského architekta Baltazara Maggi z Arogna i další italské stavitele. Druhou stavební etapu již měli na starosti Italové, kteří na hrad navázali velkolepými renesančními arkádami, nádvořími a reprezentativními sály.

Bohatí měšťané

Ve městě bylo provozováno na dvacet významnějších řemesel. Konaly se týdenní i velké výroční trhy. Měšťané bohatli a začali si najímat italské stavebníky, kteří přestavovali měšťanské domy na náměstí. Štíty domů dostaly renesanční vzhled a u všech domů na náměstí bylo přistavěno podloubí. Novou tvář získala i radnice, přestavbu finančně podpořil Zachariáš z Hradce.

Město tak postupně získávalo současnou podobu a Zachariášovi z Hradce sloužilo jako pohodlné a reprezentativní sídlo.

---

Kritéria pro zápis

Z 10 kritérií, kterými se památky posuzují při zápisu na Seznam světového dědictví, Telč splnila dvě kritéria:

1. představovat mistrovský výtvor lidské tvořivosti
   Telč je architektonickým a uměleckým souborem výjimečné kvality. Jeho náměstí s trojúhelným půdorysem má mimořádný půvab a harmonii, stejně jako výjimečný kulturní význam, umocněný neporušenými a dobře zachovalými renesančními domy s oslnivou paletou průčelí.
2. představovat vynikající příklad určitého typu stavby nebo stavebního či technologického komplexu anebo krajiny, která je dokladem jednoho či více příznačných období v lidských dějinách
   Střední Evropa byla ve středověku svědkem organizovaného zakládání sídel v nedotčených lesních oblastech za účelem získání politického vlivu a hospodářské expanze. Telč je toho nejlépe dochovaným příkladem.

---

Územní vymezení

Historické jádro Telče bylo na Seznam světového dědictví zapsáno v rozsahu městské památkové rezervace.

Jedinečný obraz historického jádra se po staletí vyvíjel uvnitř neměnné dispozice vymezené systémem opevnění, které tvoří soustava rybníků, vodních příkopů, hradeb a bran. Urbanistická struktura odráží gotický základ. Zámek je půdorysně složitým celkem s arkádovým nádvořím, renesanční zahradou a mladším krajinářským parkem s empírovým skleníkem.

Protáhlé náměstí je obklopeno měšťanskými domy se štíty a podloubím a jsou dokladem tvůrčí invence italských i domácích mistrů. V mnoha případech je průčelí domů bohatě vyzdobeno z období renesance, baroka i rokoka.

V 17. století byla zbudována velká jezuitská rezidence s kostelem Jména Ježíš, v 18. století obohatily město četné plastiky včetně mariánského sloupu.

---

Filmová Telč

Krása Telče také nemohla uniknout hledáčkům filmových a televizních kamer. V průběhu let vznikly téměř tři desítky filmů a seriálů. Telčský zámek, náměstí i blízké okolí si zahrály v nejednom filmu nebo pohádce.

V roce 2010 získal zámek hlavní cenu v anketě O nejpohádkovější hrad či zámek České republiky, kterou pořádal Národní památkový ústav. Filmové produkce dokáží Telč proměnit v německý Bonn, středověký Řím, Vídeň nebo Strakonice.

Původně se uváděla slavná pohádka Pyšná princezna z roku 1952 jako první film natáčený v Telči. Filmovou historii ale přepsal film Srdce z celofánu z roku 1939, kde se objevují záběry na náměstí v Telči. Zatím nejstarší objevené filmové záběry Telče jsou z roku 1928, kdy byl natočen příjezd prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka na telčské náměstí.

Vylušti si knižní tip

Po vyluštění tajenky zjistíš, jak se také Telč označuje a zároveň tip na knihu.