3. České dědictví

Na našem území najdeme 16 památek zapsaných na Seznam světového dědictví (zhruba 1 % Světového dědictví UNESCO). Z tohoto počtu je 15 kulturních a 1 přírodní památka. Tato čísla v roce 2021 zařadila Českou republiku mezi prvních dvacet nejbohatěji zastoupených zemí.

---

Památky na území České republiky zapsané na Seznam světového dědictví

(v závorce najdeš rok zápisu)

Slepá mapa

Na mapě najdeš veškeré památky zapsané na Seznam světového dědictví. Nevíš, co konkrétní bod na mapě označuje? Určení jednotlivých míst bude tvým úkolem.

Kulturní

1. Historické centrum města Český Krumlov (1992)

Hradní a zámecký komplex s unikátním barokním divadlem, meandr řeky Vltavy, erbovní znak s pětilistou růží, středověké uličky a kamenné měšťanské domy.

2. Historické centrum města Praha – zahrnuje Pražskou památkovou rezervaci a zámek s parkem v Průhonicích (1992)

Jednotlivé části hlavního města, Malá Strana, Hradčany, Staré a Nové Město, byly budovány od 10. století. Kromě Pražského hradu s katedrálou sv. Víta nebo Karlova mostu zde bylo postaveno množství kostelů a paláců, které dohromady tvoří velkolepý celek architektonického, uměleckého i duchovního bohatství.

3. Historické centrum města Telč (1992)

Řada renesančních a barokních měšťanských domů je dodnes sevřena obranným systémem rybníků. Gotický hrad byl přestavěn v renesančním stylu na konci 16. století.

4. Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře (1994)

Poutní kostel zasvěcený sv. Janu Nepomuckému byl postaven na začátku 20. let 18. století. Je vrcholným dílem architekta Jana Blažeje Santiniho a nejoriginálnějším příkladem takzvané barokní gotiky. Je postaven ve tvaru pěticípé hvězdy a obklopen hřbitovem a ambitem.

5. Historické centrum města Kutná Hora s kostelem sv. Barbory a katedrálou Panny Marie v Sedleci (1995)

Historické jádro představuje architektonický skvost evropského významu. Pozdně gotický chrám sv. Barbory a katedrála Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci, přestavěná v duchu barokní gotiky, tvoří pomyslné vstupní brány do královského horního města.

6. Lednicko-valtický areál (kulturní krajina) (1996)

Knížata z Lichtenštejnu proměnila svá panství mezi 17. a 20. stoletím v jeden velký park, kde se barokní a novogotická architektura zámků setkává s drobnými stavbami v romantickém duchu a s krajinou upravenou podle principů anglického krajinářství.

7. Zahrady a zámek v Kroměříži (1998)

Zámek stavěný na starších základech v 17. století představuje výjimečně zachovaný příklad středoevropského barokního sídla vysoké šlechty a s ním souvisejících zahrad: Podzámecká zahrada v přírodně krajinářské úpravě anglického typu a raně barokní libosad Květná zahrada.

8. Vesnická historická (památková) rezervace v Holašovicích (1998)

Na středověkém půdorysu se tu dochovalo množství kvalitních venkovských staveb z 18. a 19. století ve stylu známém jako „jihočeské selské baroko“.

9. Zámek v Litomyšli (1999)

Renesanční zámek z druhé poloviny 16. století je významným dokladem arkádového zámku vycházejícího z italských podnětů. Přes úpravy interiérů především na konci 18. století si zachoval téměř nedotčený vzhled z dob renesance včetně unikátní sgrafitové výzdoby fasád a štítů.

10. Sloup sv. Trojice v Olomouci (2000)

Pamětní sloup, vztyčený v prvních letech 18. století, je výjimečným příkladem druhu památky velmi typického pro střední Evropu. Dosahuje výšky 35 m a je v charakteristickém stylu, známém jako „olomoucké baroko“, vyzdoben množstvím soch vynikajícího moravského umělce Ondřeje Zahnera.

11. Vila Tugendhat v Brně (2001)

Vila Tugendhat, postavená v letech 1929–1930, představuje jedno z nejvýznamnějších funkcionalistických děl evropské periody architekta Ludwiga Miese van der Rohe. Použití ocelového skeletu bez nosných zdí umožnilo architektovi vytvořit nový, neformální koncept otevřeného variabilního prostoru, spojeného s přírodním prostředím.

12. Židovská čtvrť a bazilika sv. Prokopa v Třebíči (2003)

Soubor židovské čtvrti a baziliky je unikátním příkladem blízkého soužití křesťanské a židovské kultury od středověku až do 20. století.

13. Hornický region Krušnohoří/Erzgebirge – přeshraniční nominace se Saskem (2019)

Jedinečná hornická krajina s unikátními montánními památkami v nadzemí i podzemí a s hustou sítí horních měst. Těžba a zpracování rud na obou stranách pohoří měla velký význam na rozvoj hornictví a hutnictví po celém světě, konkrétně přínosem světově významných vynálezů a inovací v oblasti báňských a hutních technologií. Na české straně se jedná o hornické krajiny Jáchymov, Abertamy – Boží Dar – Horní Blatná, Krupka, Mědník a Rudou věž smrti.

14. Krajina pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem (2019)

Kulturní krajina zahrnuje nejen hřebčín (chov starokladrubských běloušů), ale okolní pastviny včetně uměle zbudovaných vodních kanálů a přímých komunikací lemovanými alejemi. Krajina je vynikajícím spojením díla přírody a člověka v zachovalé předindustriální podobě a reprezentuje významný fenomén lidské civilizace.

15. Slavná lázeňská města Evropy /The Great Spa Towns of Europe – nadnárodní památka s Belgií, Francií, Itálií, Německem, Rakouskem a Velkou Británií. (2021)

Součástí jsou česká lázeňská města Františkovy Lázně, Karlovy Vary a Mariánské Lázně a dále zahrnuje 11 lázeňských měst v sedmi evropských zemích. Představuje svědectví o mezinárodní lázeňské kultuře, která se vyvíjela od počátku 18. století do 30. let minulého století.

Přírodní

16. Dlouhověké bukové lesy a bukové pralesy Karpat a dalších oblastí Evropy – nadnárodní památka s Bosnou Hercegovinou, Černou Horou, Francií, Itálií, Polskem, Severní Makedonií, Slovenskem, Srbskem a Švýcarskem (2021)

Jizerskohorské bučiny jsou první přírodní památkou v Česku zapsanou na seznam světového dědictví UNESCO. Území je pozoruhodné smíšenými a bukovými lesy na strmých svazích s unikátní geomorfologií. Tato nadnárodní přírodní památka zahrnuje 94 částí v 18 zemích.

České památky UNESCO ve fotografiích

Vytvoř správné dvojice (fotografie + označení místa)

Nehmotné (nemateriální) kulturní dědictví

Od roku 1989 se UNESCO zaměřuje na péči o nehmotné kulturní dědictví, které na základě Úmluvy o zachování nemateriálního kulturního dědictví definují „zkušenosti, znázornění, vyjádření, znalosti, dovednosti, jakož i nástroje, předměty, artefakty a kulturní prostory s nimi související, které společenství, skupiny a v některých případech též jednotlivci považují za součást svého kulturního dědictví“. Česká republika je smluvní stranou Úmluvy o zachování nemateriálního kulturního dědictví od roku 2009.

Česká republika má zapsáno již sedm nehmotných kulturních památek:

1. Slovácký verbuňk
2. Masopustní obchůzky a masky na Hlinecku
3. Sokolnictví – žijící lidské dědictví (společně s Belgií, Francií, Itálií, Katarem, Kazachstánem, Korejskou republikou, Maďarskem, Mongolskem, Marokem, Německem, Pákistánem, Portugalskem, Rakouskem, Saúdskou Arábií, Spojenými arabskými emiráty, Sýrií a Španělskem)
4. Jízda králů na jihovýchodě České republiky
5. Loutkářství na Slovensku a v Česku
6. Modrotisk, rezistentní ruční tisk a barvení indigem v Evropě (společně s Maďarskem, Německem, Rakouskem a Slovenskem)

     7. Ruční výroba ozdob z foukaných skleněných perlí pro vánoční stromek

Indikativní seznam

Na Indikativní seznam se uvádí další významné památky, které by mohly být navrženy na Seznam světového dědictví. V současné době je na tomto seznamu uvedeno 14 zápisů a 1 památka je v procesu hodnocení.

Jsou to následující položky:

1. Renesanční domy ve Slavonicích (2001)
2. Ruční papírna ve Velkých Losinách (2001)
3. Třeboňské rybníkářské dědictví (2001)
4. Skalní města v Českém ráji (2001) – přírodní památka
5. Skalní skulptury Betlém v Novém lese u Kuksu (2001)
6. Hrad Karlštejn (2001)
7. Lázně Luhačovice (2001)
8. Památky Velké Moravy – Slovanské hradiště v Mikulčicích a kostel sv. Margity v Kopčanech, česká část (2001)
9. Industriální soubory v Ostravě (2001)
10. Pevnost Terezín (2001)
11. Rozšíření světové památky Historické jádro Prahy o významné památky v jeho okolí (2001)
12. Žatec – město chmele (2007)
13. Horský hotel a televizní vysílač Ještěd (2007)
14. Stará čistírna odpadních vod v Praze – Bubenči (2020)
15. Žatec a krajina žateckého chmele (v procesu hodnocení)