2. Světové dědictví
Co je to světové dědictví? Co vše se zahrnuje do světového dědictví? Jak se vybírají památky prezentující světové dědictví? Mají památky svátek?
Z rozsáhlé agendy UNESCO jsem pro tebe vybral oblast týkající se ochrany světového dědictví, které je tvořeno kulturními nebo přírodními památkami.
Otázka: Víš, co je to Abú Simbel?
Tato dvě slova představují první záchrannou akci ohrožené památky pod záštitou UNESCO. Odpověď najdeš v tomto videu.
Co je to světové dědictví?
Myšlenka světového dědictví je výjimečná celosvětovým dosahem. Lokality světového dědictví jsou místa, která jsou významná a patří všem, bez ohledu na to, kde se nacházejí. Jejich hodnota přesahuje území národního státu. Tyto hodnoty jsou vyjádřeny v Úmluvě o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví.
Definice světového dědictví dle UNESCO
„Dědictví je odkazem minulosti, s nímž žijeme v současnosti a který předáme budoucím generacím. Naše kulturní a přírodní dědictví je nenahraditelným zdrojem života a inspirace. Je základem našeho jednání, měřítkem uvažování, základem naší identity.“
Tento důležitý dokument spojuje princip ochrany kulturního dědictví s ochranou přírody. UNESCO Úmluvu přijalo v roce 1972, Československo přistoupilo k Úmluvě 15. listopadu 1990 a je platná i pro Českou republiku. Dodržování Úmluvy o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví má v ČR na starost ministerstvo kultury.
Na základě této dohody se vytváří Seznam světového dědictví, do něhož jsou zapisovány památky s mimořádnými hodnotami – od 90. let 20. století i ty naše.
Zjisti více: Úmluva
Přečti si text o Úmluvě o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví. Najdeš ho ve Sbírce zákonů pod tímto odkazem.
Rozdělení světového dědictví
Na základě Úmluvy je světové dědictví rozděleno do dvou skupin – kulturní nebo přírodní dědictví.
Za kulturní dědictví jsou považovány:
- památníky: architektonická díla, díla monumentálního sochařství a malířství, prvky či struktury archeologické povahy, nápisy, jeskynní obydlí a kombinace prvků, jež mají výjimečnou světovou hodnotu z hlediska dějin, umění či vědy;
- skupiny budov: skupiny oddělených či spojených budov, které mají z důvodu své architektury, stejnorodosti či umístění v krajině výjimečnou světovou hodnotu z hlediska dějin, umění či vědy;
- lokality: výtvory člověka či kombinovaná díla přírody a člověka a oblasti zahrnující místa archeologických nálezů mající výjimečnou světovou hodnotu z dějinného, estetického, etnologického či antropologického hlediska.
Za přírodní dědictví jsou považovány:
- přírodní jevy tvořené fyzickými a biologickými útvary nebo skupinami takovýchto útvarů, jež mají výjimečnou světovou hodnotu z estetického či vědeckého hlediska;
- geologické a fyziografické útvary a přesně vymezené oblasti, které tvoří místo přirozeného výskytu ohrožených druhů zvířat a rostlin výjimečné světové hodnoty z hlediska vědy či péče o zachování přírody;
- přírodní lokality, či přesně vymezené přírodní oblasti světové hodnoty z hlediska vědy, péče o zachování přírody nebo přírodní krásy.
Jak se vybírají památky pro Seznam světového dědictví?
Základním principem výběru památek je jejich:
- výjimečná světová hodnota,
- autenticita
- a celistvost.
Seznam je reprezentativní a zapsané památky částečně symbolicky zastupují určitý stavební typ daného období v určitém širším kulturně-historickém/civilizačním regionu. Výbor pro světové dědictví usiluje o vyvážené zastoupení jednotlivých členských států Úmluvy a kulturně-historických regionů jako celků.
Kritéria pro výběr
Památky musí splňovat jedno či více z deseti kritérií, která byla stanovena organizací UNESCO. Kritéria se označují malými římskými číslicemi i–x (i–vi je určeno pro kulturní dědictví, vii–x pro přírodní dědictví).
10 kritérií výběru pro zápis na Seznam světového dědictví
(i)
představovat mistrovský výtvor lidské tvořivosti
(ii)
svědčit o výrazné výměně vlivů po dané období nebo ve vymezené kulturní oblasti, či ve vývoji stavebnictví nebo technologie, monumentálního umění, projektování měst nebo krajinné tvorby
(iii)
přinášet jedinečné, nebo alespoň mimořádné svědectví o kulturní tradici nebo o živé či již zaniklé civilizaci
(iv)
představovat vynikající příklad určitého typu stavby nebo stavebního či technologického komplexu anebo krajiny, která je dokladem jednoho či více příznačných období v lidských dějinách
(v)
být vynikajícím příkladem tradičního lidského sídla, tradičního využití suchozemského území nebo moře, které je reprezentativní pro určitou kulturu (nebo kultury) či pro vzájemné působení člověka a životního prostředí, zejména pokud se toto prostředí stalo zranitelným pod dopadem nezvratné přeměny
(vi)
být přímo nebo hmotně spojen s živými událostmi nebo tradicemi, myšlenkovými proudy, způsoby víry nebo uměleckými či literárními díly, která mají mimořádný univerzální význam
(vii)
představovat mimořádné přírodní jevy nebo oblasti, které vyjadřují přírodní krásy a mají mimořádný estetický význam
(viii)
být mimořádně reprezentativními příklady hlavních stádií v dějinách země, včetně svědectví o životě, geologických procesech probíhajících při vývoji zemských útvarů nebo geomorfologických či fyziografických prvků, které mají velký význam
(ix)
být mimořádně reprezentativními příklady ekologických a biologických procesů v průběhu evoluce a vývoje ekosystémů, jakož i společenství rostlin a zvířat, ať už suchozemských, vodních, pobřežních a mořských
(x)
obsahovat přírodní a nejreprezentativnější a nejdůležitější stanoviště pro zachování biologické rozmanitosti in situ (na původním místě), včetně těch stanovišť, kde přežívají ohrožené druhy, které mají mimořádnou univerzální hodnotu z hlediska vědy nebo zachovalosti
Co znamená zápis na Seznam světového dědictví?
Zapsáním památky na Seznam světového dědictví se uznává jeho výjimečná světová hodnota. Taková památka je vynikající tím, že reprezentuje kulturní a přírodní bohatství naší planety, a to do té míry, že je cenná nejen pro místo, kde se nachází, ale zároveň i pro celé lidstvo.
Zapsáním památky se posiluje pocit odpovědnosti místní komunity a vyžaduje se vytvoření strategii správy, která stanoví ochranu památky a kontrolní mechanismy.
O zapsání nových lokalit na Seznam světového dědictví rozhoduje Výbor pro světové dědictví. Centrum světového dědictví (součást UNESCO) spravuje Seznam světového dědictví, který je veřejně dostupný na webovém portálu.
Zjisti více: Webový portál Centra světového dědictví
Na Seznamu světového dědictví je zapsáno 1 154 památek ze 167 států. Z toho
- 897 památek kulturního dědictví
- 218 památek přírodního dědictví
- 39 památek smíšeného dědictví
(stav září 2021)
Zjisti více: Statistika zapsaných památek
Kompletní statistiku najdeš zde.
Označení zapsaných památek
Znak světového dědictví představuje vzájemný vztah mezi přírodními a kulturními památkami. Používá se k označení nemovitostí chráněných Úmluvou o světovém dědictví a zapsaných na oficiálním Seznamu světového dědictví.
Znak navrhl belgický umělec Michel Olyff a oficiálním znakem se stal v roce 1978. Zatímco středový čtverec symbolizuje výsledky lidské činnosti, kruh oslavuje dary přírody. Znak je kulatý, stejně jako svět, a zároveň je symbolem globální ochrany světového dědictví.
Mezinárodní den památek
Oslava Mezinárodního dne památek a sídel byla navržena již v roce 1982 Mezinárodní radou pro památky. Rok nato se UNESCO usneslo, že svátek připadne na 18. dubna a upozorňuje nás na důležitost památek a kulturního dědictví po celém světě, ale hlavně i na potřebu jejich ochrany.
Pro tento den se připravují různé konference, kolokvia a další příležitosti k setkávání. Do těchto akcí se většinou zapojují vlastníci památek, správy měst, odborná veřejnost a zástupci široké veřejnosti, kteří mají o dějiny, památky a architekturu zájem.
Celou kapitolu si můžeš zopakovat touto animací.
Světové dědictví – osmisměrka
Znalosti z této kapitoly si můžeš ověřit v osmisměrce. Pro označení hledaného slova je třeba kliknout na první a poslední písmeno.