3. Ruská hlavní jídla

Pelmeně (Пeльмени)

Pelmeně jsou jedním z nejtypičtějších a nejslavnějších ruských jídel. Poprvé se pelmeně začaly připravovat na Uralu, a to již před více než 600 lety. Jejich tvar připomíná ušní boltec.

V ČR se pelmeně běžně dají koupit mražené ve většině obchodních řetězců, ale jestli jsi zastánce domácí výroby (a ne polotovarů), nezoufej. Příprava tohoto pokrmu je více než jednoduchá!

Recept na přípravu pelmení není těžký. Do těsta, které je vytvořeno z vajec, mouky a vody, se zabalí směs hovězího, skopového nebo kuřecího masa. Poté se pelmeně vaří ve vodě, do které přidáme sůl, celý černý pepř a dva bobkové listy. Pelmeně se mohou podávat například s hořčicí, se smetanou nebo s máslem. Jestli nejsi zastánce vaření, ale máš radši smažení, klidně si je můžeš usmažit na pánvi s trochou oleje.

Šašlik (Шашлык)

Šašlik je jídlo, které se skládá z kusů masa. Toto maso je připravováno na dlouhých jehlicích. Určitě šašlik znáš. Říkáš si, že ne? A co takový kebab? Kebab je turecká variace na šašlik, samozřejmě se od něj trochu liší, ale základ je stejný –⁠ maso na jehlici.

Šašlik byl připravován už v dávných dobách, a to na Kavkaze. Nelze však určit, v jaké zemi byl šašlik poprvé připraven, protože je to takové vícenárodnostní jídlo, které se připravuje kromě Ruska také v Arménii, v Ázerbajdžánu, v Turecku, na severu Afriky, v Thajsku, v Gruzii, v Polsku atd. V každé zemi má trochu jinou podobu a chuť, takže jestli jsi dobrodruh, můžeš si udělat šašlikový zájezd po těchto zemích a porovnat, která jeho variace Ti chutná nejvíce.

Pečeně (Жаркое)

Pečeni určitě znáš, protože je to jídlo z masa, které se připravuje pečením v troubě. Ta ruská kuchyně se od té české zase tolik neliší, že?

Pečeně by se měla jíst ihned po vytažení z trouby. Stejně jako u šašliku existuje i pro přípravu pečeně nespočet receptů. Pečeně se může jíst s bramborami, s vařenou nebo s dušenou mrkví, řepou, kedlubnou, se smaženými nebo dušenými houbami. Česká varianta pak bude rozhodně houskový knedlík a zelí.

Pečeně byla již v 17. století v Rusku velmi oblíbená a nesměla chybět na stole carské rodiny. Podle původních receptů se pečeně připravovala z hovězího masa, ale je samozřejmě možné použít i maso vepřové.

Holubky (Голубцы)

Někde jsou to holubky, někde plněný zelný list, v Rusku jsou to “голубцы”. V podstatě jde o to samé, totiž o plněný list kapusty mletým masem, který je zalitý rajčatovou omáčkou.

Napadá Tě otázka, odkud ten název přišel? Ve staré ruštině mělo slovo “holubce” (“голубцы”) jiný význam než dnes. Toto slovo označovalo buď dřevěné stavby se sedlovou střechou, na které byl kříž, případně pouze dřevěný kříž, nebo také jeden ruský národní tanec. Avšak pokrm s názvem “holubky” (“голубцы”) je mnohem mladší. Objevil se totiž až na přelomu 18. a 19. století a pochází pravděpodobně z Turecka. Recept se trochu změnil –⁠ v Rusku se samozřejmě nepřipravuje z listů vinné révy, ani ze skopového masa, místo rýže se navíc používá pohanka. Nápad je to však stejný –⁠ zabalená masová hmota do listu. Tradiční ruské holubky se vyrábějí z listu kapusty, do kterého se zabalí mleté vepřové maso smíchané s pohankou.

Karbanátky (Котлета)

Stejně jako mnohá jiná ruská jídla, pocházejí i karbanátky z Francie. V Rusku se poprvé objevily za cara Petra I. v 18. století. Jedná se o jídlo, které známe i v České republice, tedy kuličky z mletého masa. Dnes se jedná o jedno ze základních jídel ruské kuchyně.

V souvislosti s tím, jak se vyvíjí člověk, vyvíjí se i národní kuchyně. A tak časem vznikly různé variace na karbanátky, například rybí karbanátky, houbové karbanátky, karbanátky plněné sýrem nebo těftěli (тефтели), které jsou zalité rajčatovou omáčkou.

Víš, že…?

• Pokud do karbanátků přidáš trochu vody, budou šťavnaté a jemné.
• Pokud do karbanátků přidáš trochu másla, budou vzdušné a šťavnaté.
• Můžeš do nich přidat i vejce, ale není to nutné, karbanátky budou křupavé i bez nich.
• Jestli chceš, aby se do karbanátků dostalo více vzduchu, přehazuj si je (ještě za syrova) z ruky na ruku. Uvidíš, jak budou pružné!
• Do mletého masa také můžeš přidat trochu zeleniny jako třeba mrkev, brambory nebo zelí. Karbanátky pak budou šťavnaté a velmi měkké.

Plněná ryba (Фаршированная рыба)

V ČR ryby neplníme. Ale v Rusku jde o tradiční pokrm, který na svátečním stole nesmí chybět. Na přípravu plněné ryby je potřeba vyhradit si dost času, na druhou stranu však není potřeba mít moc surovin. Stačí mít celou rybu a vyjmout maso z kůže (ta by měla zůstat v celku, protože ji budeme vracet zpět, aby měl výsledný pokrm tvar ryby). Maso se pak smísí s vejcem a chlebem pro zahuštění.

Kaše (Каша)

Kaše se dá považovat za obřadní ruský pokrm, který byl slavný a velmi oblíbený již v dobách pohanství. Ruské kaše jsou velmi výživné a snadné na přípravu. V pohanských časech existovalo několik rituálů, při kterých se kaše podávaly:

• Kaše se dávala jako dar bohům plodnosti, aby byl následující rok úrodný.
• Na svatbě nevěsta s ženichem společně vařili kaši, což jim mělo zajistit plodnost a všeho dostatek.
• Kaše se připravovala i po narození dítěte, a to se stejným cílem jako na svatbě. Pokud se narodil chlapec, do kaše byl zapékán kohout, a pokud se narodila holčička, do kaše se zapékala slepice.
• Kaše byly ale oblíbené i v armádě. Vojáci dostávali kaši, čímž se snadno nakrmilo celé vojsko.
• Kaše byly rituálně připravovány i na pohřbech.

Napadá Tě, proč byla zrovna kaše považována za posvátný a obřadní pokrm? Tak se zamysli nad tím, z čeho se vyrábějí. Kaše je vyrobená ze zrn a zrna byla spojována s Matkou Zemí, bez které by nevyrostla. Tím pádem Matka Země sytila celé obyvatelstvo.

Kaše se může připravovat z různých surovin, které si představíme níže.

Polba (Полба)

Polba je měkká pšenice, která je v Rusku velmi populární. Z polby se vyráběla měkká zrna, která se rozvařila na kaši. Postupně byla polba zaměněna za jiné druhy pšenice, které jsou více úrodné. Jelikož polba obsahuje méně cukru, v současné době se stává znovu oblíbenou v ruské kuchyni.

Ječmen (Ячмень)

Ječmen se může využít různými způsoby, a proto jsou kaše z něj tolik oblíbené. Například kaše z celých zrn ječmene se jmenuje perlová (перловая каша), protože světlá barva tohoto ječmene připomíná barvu perel. Kaše se dá připravit i z rozdrcených zrn ječmene. Ve Tverské a Novgorodské oblasti je velmi oblíbená tzv. gušča (гуща), což je hustá kaše z celých zrn ječmene.

Oves (Овес)

Ovesné kaše se připravují z celých i drcených zrn ovsa. Říkáš si, že Tě kaše moc neoslovily? Opak je ale pravdou, protože pokud máš rád müsli, jíž vlastně ovesnou kaši. Dnes je totiž moderní používat rozdrcená zrna ovsa pro přípravu müsli, což sice není tradiční ruský pokrm, ale je velmi oblíbený.

Proso (Просо)

Z prosa se vyrábí jáhly, které jsou i u nás, v České republice, v současné době poměrně populární. V tradiční ruské kuchyni se proso používalo pro přípravu řídkých i hustých kaší. Jahelná kaše se velmi často připravuje v různé svátky, ale i ve všední dny.

Pšenice (Пшеница)

Kaši z jemně mleté pšenice se říká manaja (манная). Tato kaše je připravovaná na mléce a ruské děti ji milují. Do many se může přidat i trochu másla, ovoce, ořechů nebo čokolády.

Rýže (Рис)

Rýže se do Ruska dostala v 18. století, ale z počátku nebyla přijata konzervativními křesťany, kvůli čemuž se do povědomí široké veřejnosti dostávala pomaleji.

Bohaté rodiny rýži dokonce přidávaly jako náplň do koláčů.

Až časem se rýže dostala do povědomí Rusů a stala se jednou ze základních surovin ruské kuchyně.

Pohanka (гречка)

Pohanka se v Rusku objevila až jako jedna z posledních tradičních surovin, ale velmi rychle se rozšířila a stala se oblíbenou. Dnes by ruská kuchyně nemohla existovat bez pohankové kaše.

Dříve bylo typické pokládat na každodenní stůl tři kaše –⁠ pšeničnou, ječmennou a pohankovou. Do kaší se může přidat cokoliv na dochucení, v Rusku jsou populární houby, smažená cibulka, lesní plody, med, vareňje, rozinky, ořechy, máslo, mléko atd. Ruská kuchyně nabízí velký výběr kaší, které se mohou jíst buď ráno ke snídani nebo kdykoliv během dne.