4. Cestování za kulturou a historií
Víš, že památky UNESCO nejsou jenom kostely, chrámy, zámky či historická centra, ale i různé tradice, zvyky, slavnosti a tradiční výrobky? Pojď se podívat, které to jsou a čím jsou zajímavé!
Úvod tématu
3. Cestování za odpočinkem
5. Cestování za dobrým jídlem
Česká republika je opravdu proslulá svou bohatou historií a mnoha kulturními tradicemi, které se často udržují dodnes. Naši předkové nám zde zanechali tzv. kulturní dědictví, z nichž některé je tak významné a jedinečné, že bylo zapsáno na seznam světového dědictví UNESCO.
„UNESCO je organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu. Jejím hlavním posláním je usilovat o zachování světového míru a bezpečnosti prostřednictvím mezinárodní spolupráce ve vzdělávání, vědě a kultuře.“
Když se řekne památky UNESCO, představíš si asi většinou nějaké významné stavby či celé části měst. Zkus se zamyslet a vypátrat, které památky tzv. hmotného kulturního dědictví v České republice máme. Napovíme, že je jich nyní celkem 15! Poslední byla zapsána nedávno v roce 2021. Pokud si na všechny nevzpomeneš, najdeš je všechny zde.
My se ale v této kapitole zaměříme na méně známé památky UNESCO, které tvoří tzv. nehmotné kulturní dědictví, pod kterým si můžeš představit různé tradice, slavnosti, obřady, řemeslné dovednosti či různé lidové umění. Tyto „památky“ se předávaly z generaci na generaci. Abychom toto naše kulturní dědictví, které nám zde zanechali naši předkové neztratili, je třeba ho chránit.
Slovácký verbuňk
Slovácký verbuňk je improvizovaný mužský tanec skočného typu, který je stále udržovaný na moravském Slovácku. Tanec se tancuje převážně hromadně, ale každý tanečník tančí sám za sebe. Slovácký verbuňk má obvykle tři části: předzpěv, a následně 2 taneční části, jednu pomalou a druhou rychlou. Název tance je odvozen z německého slova Werbung (tj. najímání, ucházení se). Ještě do 2. pol. 18. stol. byl nábor do vojenské služby totiž prováděn za účasti profesionálních vojenských tanečníků, verbuňk tedy pravděpodobně vznikl na tomto základě.
Zjisti více: Více zajímavosti o verbuňku
Zjisti více: A jak se vlastně tancuje?
„Verbuňk je v České republice rozšířen pouze na Slovácku, kde se pro něj užívají nebo užívaly i jiné názvy – cifra, cifrování, cifruňk, čardáš, čardášování, verbování, skákání, grepčení (grebčení).“
Masopust
Masopust je tradiční obyčej, který symbolizuje loučení se zimou a se vším zlým, a zároveň oslavuje plodnost. V nezměněné podobě je udržován v oblasti města Hlinska od konce 19. století. Masky mají svou tradiční podobu a funkci a převlékají se za ně většinou muži. V dnešní době označujeme slovem masopust krátké období, které obvykle trvalo 3 dny před popeleční středou. Ta nemá svoje pevně stanovené datum, nachází se někde v období od poloviny února do začátku března. Po veselici následuje 40 dní postního období, ve kterém by se například nemělo jíst maso. Naopak, během masopustních slavností se pořádně hodovalo a veselilo, pořádaly se zabijačky a veselý masopustní průvod.
Zjisti více: Masopustní obchůzka na Hlinecku
Zjisti více: Jak mohou vypadat masopustní masky?
„Slovo masopust má původ ve spojení “opustit maso” či “upustit od masa”.“
Otázka: Víš, jaký svátek následuje po 40denním postním období?
Vybarvi a dokresli masopustní průvod
Sokolnictví
Sokolnictví je tradice, která je na světě stará již přes 4 000 let. Sokolnictví je jeden z nejstarších způsobů lovu, a to pomocí cvičených dravých ptáků. A nemusí to být jen sokol, ale třeba i orel, jestřáb, káně a další dravci. Člověk, který se této aktivitě věnuje, se pak nazývá sokolník. Sokolnictví ale není dnes jen lov, ale také výcvik a ochrana dravců.
Zjisti více: Galerie tradic - sokolnictví
Přiřaď jména dravců k obrázkům
Jízda králů
Jízda králů je lidový zvyk, který je spojován s oslavou mládí, síly a všeho, co souvisí s jarem a s dobrou úrodou. Jízda probíhá tak, že chlapci a muži na koních mezi sebou vezou mladého chlapce, který je oblečen v obřadním ženském kroji a který představuje krále. Jezdci okolo něho jsou také oblečení v ženských krojích a v ruce drží šavle, aby krále chránili. Celá družina projíždí vesnicí, zastavují se a pronášejí k obecenstvu různá legrační provolání.
Původ tradice je neznámý, možným vysvětlením je dávný útěk uherského krále Matyáše před Jiříkem z Poděbrad. Aby se Matyáš neprozradil, převlékl se do ženského kroje a do úst si vložil bílou růži. Tato tradice se koná pravidelně na jihovýchodě Moravy a na Hané. Nikde jinde ve světě se podobná tradice nevyskytuje.
Zjisti více: Jízdá králů jako neobyčejný zvyk
Loutkářství
Loutkové divadlo má v České republice (ale i na Slovensku) opravdu dlouholetou tradici a je významnou součástí divadla dodnes. Ze zahraniční ho v dávných dobách přinesli kočovní loutkaři a loutkářství se zde pak velmi rozšířilo. K loutkářství se pojí ale také výroba loutek, tedy řezbářství, malování a vyrábění kostýmů, ale také výroba dekorací.
Zjisti více: Další zajímavosti o českém loutkářství
Otázka: Zkus vyhledat, kam by bylo možné zajít v okolí Tvého bydliště na loutkové představení.
Vyrob si vlastní loutku
Loutka podle návodu a šablony
Návod i další informace najdeš tady.
Modrotisk
Modrotisk je technika barvení plátna přírodní barvou, indigem. Ta pochází původně z Číny, odkud se rozšířila do Evropy. Tento tradiční postup barvení ale není charakteristický pouze pro Českou republiku, ale i pro Rakousko, Maďarsko, Německo a Slovensko.
Barvení se provádí tak, že se na plátno nanese pomocí dřevěných či kovových forem tzv. rezerva, což je speciální tiskařská hmota, která zabrání modré barvě k v přístupu na dané místo. Celé plátno se pak namáčí v modré barvě. Po zaschnutí se rezerva odstraní a vznikne tak požadovaný vzor v bílé barvě.
Zjisti více: Další zajímavosti o tradici výroby modrotisku
„Indigo je výrazné modré barvivo, které bylo používané už ve starověku. Prvně se začalo používat pravděpodobně v Indii, odkud se rozšířilo do Číny a Evropy a celého světa. Jasně modré barvivo je získáváno z indigovníku pravého.“
Tip: Modrotiskem se dnes v České republice zabývají už jen 2 rodiny, a to ve Strážnici a v Olešnici na Moravě, kde se na vlastní oči můžeš podívat, jak výroba probíhá.
Foukané vánoční ozdoby
Na seznamu památek UNESCO jsou zapsány také foukané perličky pro výrobu vánočních ozdob. Tyto ozdoby se vyrábějí v malé obci Poniklá ne severu České republiky. Na tomto místě, které už je jediné na světě, je dodnes provozováno toto tradiční perlařské řemeslo, kterým se dříve živily celé rodiny už od konce 19. století. Způsob výroby zůstal téměř nezměněn až dodnes.
Zjisti více: A jak tyto perličky vlastně vypadají?
Mrkni se na toto video.
Nehmotné památky
Zahraj si pexeso s nehmotnými památkami UNESCO.