5. Cestování za dobrým jídlem

Některé výrobky v České republice jsou tak výjimečné a jedinečné, že jsou chráněny Evropskou unií a získaly značku „Chráněné zeměpisné označení“. Znamená to, že se jedná o tradiční kvalitní výrobky, které se přímo váží k určitému regionu či místu, ze kterého pochází, a kde se většinou i stále vyrábějí. Cílem tohoto značení je chránit názvy těchto potravin a propagovat jejich jedinečnost, která vyplývá z jejich zeměpisného původu. Jedná se převážně o velmi specifické potraviny, z nichž jste spoustu už určitě ochutnali. Celkem jich je nyní označeno touto značkou více než 20. Pojďme se podívat blíže na některé z nich.

---

Pardubický perník

Pardubický perník je pečený pekařský výrobek, který je vyráběn z pšeničné mouky, cukru, vajec, medu, ovocných džemů, rostlinných tuků, kakaa, směsi perníkového koření a kypřidel. Perník, který nese označení „Pardubický perník“, se může vyrábět pouze na území města Pardubic a malé vesnice Spojil, která leží hned vedle Pardubic.

Historie výroby perníku v Pardubicích sahá až do 16. století, kdy Pardubice získaly právo vyrábět perník od Marie Terezie. V Pardubicích je tato tradice výroby perníku předávaná z generaci na generaci. Po velmi dlouhou dobu tu pracovali a byli vychováváni odborníci, kteří postupy výroby této speciality předávali svým následovníkům. Postupy nejsou vyučovány na žádné škole, ale předávány pouze praxí při výrobě.

---

Štramberské uši

Štramberské uši jsou speciální pekařský výrobek, který se podle historicky zachované receptury vyrábí z hladké mouky, cukru, vajec, vody, prášku do pečiva, koření a medu nebo karamelu. Těsto je tvarováno do kruhového tvaru a hned po upečení je stáčeno do tvaru kornoutu, který napodobuje lidské ucho. Tato speciální receptura je stará téměř 800 let. Nyní se můžou vyrábět pouze ve městě Štramberk a jeho nejbližším okolí.

Štramberské uši se vyrábějí na památku jedné dávné válečné události. Na počátku 13. století táhla tatarská vojska na Moravu. Cestou vojáci rabovali okolní vesnice, zapalovali chalupy a obyvatelům usekávali na znamení svého vítězství uši a ruce. Oddíl tatarských vojsk obléhal také hrad Štramberk. Obyvatelé se před Tatary opevnili na nedalekém vrchu Kotouč, na který se ale vojska chystala zaútočit. Noc před bitvou se ale strhla velká bouře, se kterou přišla velká voda. Všichni vojáci se utopili. Místní obyvatelé pak našli na místě pytle s ušima, které Tataři uřezávali místním křesťanům. Na památku těchto zlých časů se od té doby pečou ve Štramberku Štramberské uši.

---

Olomoucké tvarůžky

Olomoucké tvarůžky jsou odtučněný zrající sýr, který má velmi charakteristickou chuť a vůni a která se zintenzivňuje s tím, čím víc sýr zraje. Sýr má povrch se zlatožlutým mazem a pevnějším světlejším jádrem. Tvar tvarůžků má zpravidla podobu kotoučků, kroužků, tyčinek nebo nepravidelných kousků. Dlouholetou výrobu mají v Lošticích, vyrábět se můžou v zeměpisné oblasti Haná.

Historie výroby tvarůžků sahá až do přelomu 15. a 16. století. Jsou původním českým sýrem a v současné době jsou jedním z nejznámějších českých sýrů. Jsou známé i ve světě a těší se stále velké oblibě.

---

Hořické trubičky

Hořické trubičky jsou cukrářské výrobky vyráběné z hladké pšeničné mouky, sušeného mléka, žloutku, cukru a vody. Trubičky mají světle béžovou barvu, oplatkovou vůni a chuť, jsou křupavé s hladkým povrchem. Můžeš si na nich pochutnat jako na plněných, máčených, sypaných, a to v různých kombinacích. Vyrábět se můžou pouze v obci Hořice a přilehlých obcích.

První historické zmínky o výrobě Hořických trubiček se datují až do roku 1812, kdy se v jedné rodině začaly vyrábět pro různé rodinné oslavy nebo jako dárky. Rodinná receptura byla zdokonalována, když se do rodiny přiženil cukrář Karel Kofránek, který vynalezl elektrický přístroj na výrobu oplatek, a kterému byl dokonce roku 1898 udělen patent. V té době už získaly značnou slávu a byly vyvážených do různých zemí, a to i mimo Evropu. I po postupné modernizaci jsou dnes dodržovány tradiční receptury a postupy výroby.

---

Třeboňský kapr

Třeboňský kapr je známý „kapr obecný“, na kterém si pochutnáváš při štědrovečerní večeři. A přes to je Třeboňský kapr poněkud specifický. Ale to by poznali asi jen odborníci. Třeboňský kapr je charakteristický velice kvalitním masem s vyváženým obsahem tuku. Chuť masa je jemná s typickou rybí chutí Třeboňského kapra. Třeboňský kapr se může chovat pouze ve vymezené oblasti třeboňských rybníků.

Chov kaprů se Třeboňsku rozvíjel již v 16. století. Předpoklad pro rozvoj bylo vytváření rozsáhlých soustav rybníků, které jsou pro Třeboňsko specifické. Označení „Třeboňský kapr“ se využívá již více než 100 let.

---

Jihočeská niva

Jihočeská niva je přírodní sýr vyráběný z kravského mléka s charakteristickou modrou ušlechtilou plísní štětičkovce roquefortského (Penicillium roqueforti). Sýr má tvar válce, jeho chuť je velice výrazná a aromatická. Vyrábět se může pouze na území Jihočeského kraje, a to pouze z kravského mléka, které pochází z této oblasti.

Jihočeská Niva se vyrábí v Českém Krumlově už od roku 1951, a to stále stejným způsobem. Sýr byl nazván podle šumavských luk a pastvin, odkud pochází jeho základní surovina – kravské mléko. Mléko se vyznačuje vysokou kvalitou, protože pastviny pro krávy se nalézají v chráněných oblastech Novohradských Hor, Blanského lesa a Šumavy a ovlivňují tak chuťové vlastnosti mléka.

---

Valašský frgál

Valašský frgál je kulatý koláč, který se vyrábí z jemného kynutého těsta. Důležitou součástí je náplň na povrchu těsta, která tvoří téměř polovinu hmotnosti celého koláče a také drobenka. Na frgálu si můžeš pochutnat v mnoha příchutích, a to s běžnými náplněmi jako je hrušková, tvarohová, maková, povidlová či jiná ovocná, ale i ořechová, zelná nebo třeba i mrkvová a kedlubnová. Koláč se může vyrábět pouze v přesně vymezené oblasti Valaška na jihovýchodě České republiky.

První písemné záznamy o frgálech můžeme nalézt už v roce 1826 a i při dnešní výrobě se stále vychází z původních historických receptur. Nejvíce proslavený je frgál hruškový, jehož náplň se vyrábí ze sušených hrušek. Důležitou vlastností je, že na jeden frgál se používá vždy pouze jeden druh náplně. Výroba tohoto specifického koláče vychází z původních lidových tradic, jako byly svatby, křtiny, Vánoce a Velikonoce, či ukončení žní.

---

Karlovarské oplatky

Karlovarské oplatky jsou tenké kulaté oplatky. Skládají se ze dvou plátů s nápisem Karlovarské opatky a s obrázkem vřídla nebo kamzíka. Pláty jsou pak k sobě spojeny zapečením většinou cukro-oříškového prosypu či dalších, jako mandlového, kakaového, vanilkového nebo skořicového. K výrobě oplatek se používá vřídelní karlovarská léčivá voda, díky které mají oplatky specifické chuťové vlastnosti, charakteristické pro vymezenou oblast. Vyrábět se mohou pouze na území lázeňského města Karlovy Vary.

První historické zmínky o výrobě Karlovarských oplatek spadají až do poloviny 18. století. Nejprve byly vyráběny podomácku, teprve až postupně vznikaly první oplatkárny. Oplatky se brzy proslavily, v roce 1900 např. získaly zlatou medaili na Světové výstavě v Paříži. Díky vytrvalé práci místních výrobců se tato cukrovinka stala tradiční specialitou města Karlovy Vary.

Pamatuješ si všechny zajímavé výrobky z této kapitoly?

Přiřaď k uvedeným výrobkům, které získaly „Chráněné zeměpisné označení“, jejich místní názvy:

Dokážeš správně přiřadit výrobky k jednotlivým městům, ve kterých mohou být vyráběny?