5. Sociální psychologie
Hádáte se s rodiči? Máš někdy problém cítit se sebevědomě? Vadí ti předsudky? Nebo ses možná zamiloval? To vše jsou témata sociální psychologie, pojď je v následující kapitole objevovat!
Úvod tématu
4. Kognitivní psychologie
6. Vývojová psychologie
Sociální psychologie se zabývá tím, jak jsou myšlenky, emoce a chování (tedy lidská psychika) ovlivňované druhými lidmi. Neznamená to jenom to, jak se chováme v přítomnosti druhých lidí, jak s nimi komunikujeme a jak s nimi navazujeme vztahy… ale v sociální psychologii jde taky o to, jak se nám mění pohled na sebe podle toho, jak si myslíme, že nás vidí druzí. Složité, viď? Tak si to teď půjdeme rozebrat pěkně popořadě.
„Sociální psychologie se zabývá tím, jak je lidská psychika ovlivňovaná druhými lidmi.“
Sebepojetí
Sebepojetí je vytváření obrazu o sobě samém. Možná bys řekl, že to do sociální psychologie nepatří, vždyť ta je přece o dalších lidech. Opak je pravdou. Sebepojetí si totiž už od raného dětství vytváříme právě na základě našeho okolí. Například na pojetí vlastního vzhledu se podílí to, jak si myslíme, že se líbíme druhým lidem. Stalo se ti třeba někdy, že tvoje fotka na sociální síti dostala málo lajků, tak ses potom necítil moc dobře? Přesně o to se jedná. Největší vliv mají nám blízké osoby (rodina, spolužáci, kamarádi). Podle toho, jak se k nám chovají a co o nás říkají, si vytváříme názor sami na sebe.
Sociální role
Právě jedním ze způsobů, jak nás lidé kolem nás vnímají, je pomocí sociálních rolí. Jsou to funkce, které ve společnosti vykonáváme. Jak už název napovídá, je to tak trochu jako v divadle, ale to neznamená, že všechno jen hrajeme. Mezi sociální role patří třeba student gymnázia, zákazník v obchodě, přítel nebo syn. A to všechno je pořád jeden člověk. Záleží na tom, v jaké je situaci, s kým je a jak se chová. Podle sociálních rolí si o nás druzí vytváří očekávání, ale také se díky nim orientujeme ve světě kolem nás. Co myslíš, v jakých sociálních rolích funguješ ty?
Tip: Sebepojetí
I když je to těžké, ne všechno, co o nás říkají druzí, si musíme “vzít k srdci.” Pokud se ti někdy stane, že o tobě spolužák řekne něco nepěkného, zamysli se nad tím, jestli chceš, aby to tvořilo tvoje sebepojetí.
Možná už tě napadlo, že sebepojetí dost souvisí se sebevědomím, a máš pravdu. Každý z nás si vytváří ideální já - představu o tom, jaký by mohl být, kdyby bylo všechno dokonalé: nejkrásnější, nejchytřejší, nejoblíbenější, nejbohatší a tak dále. Žijeme ale s naším reálným já, které se tomu ideálnímu může přibližovat, ale nejspíš ho nikdy nedosáhne. Proto jsme někdy smutní, když si tento rozdíl uvědomíme. Dobré je udržovat si zdravé sebevědomí s reálným pohledem na sebe, kde si uvědomujeme své slabé stránky, ale ceníme si těch silných.
Zjisti více: Projekt sebedůvěry
Značka Dove vytvořila Projekt sebedůvěry, který ti může sebevědomí zvednout. Podívej se na něj tady nebo ho ukaž svým rodičům a učitelům, kteří ti s tím můžou pomoct.
Vztahy
Asi se shodneme na tom, že vztahy jsou v životě hodně důležité. Psychologie se na ně zaměřuje právě proto, že zlepšují spokojenost a zdraví. A poznatky o nich nám můžou pomoct si je najít a pečovat o ně. Pokud se vyskytne nějaký problém, existuje i speciální párová a rodinná psychoterapie.
Vztahy můžeme dělit podle jejich intenzity a časového trvání. Nejtypičtější je přátelství, rodinné vztahy a romantické vztahy, ale patří sem i spolužáci, kolegové, sousedi a další. Co podle tebe tvoří dobrý vztah? Možná tě napadne, že to, že se mají lidé rádi. Mimo citů by ale ve vztahu měla být také vzájemná úcta, porozumění, ale také prostor pro individualitu. Často slýcháme, že základem vztahu je komunikace, a to je určitě také pravda.
Komunikace
Komunikace je základem nejen vztahů, ale každého mezilidského setkání. Jde vlastně o předávání informací. Ostatním sdělujeme naše emoce, myšlenky a názory, ale také od nich přijímáme zprávy řečí, písmem a spoustou neverbálních signálů. Některé věci může být dost těžké vyjádřit a učíme se to celý život. Když se to nepovede, můžou vznikat nedorozumění nebo i konflikty. I v tom případě je dobré si vše “vyříkat”.
Neverbální komunikace
Neverbální jednoduše znamená beze slov. Může to být třeba oční kontakt, gesto rukou, způsob, jak jdeš nebo sedíš, jak blízko u někoho stojíš… Napadá tě ještě další způsob, jak s někým komunikovat beze slov?
Jak vidíme druhé lidi
Už jsme mluvili o tom, jak ostatní vidí nás, tak teď to vezmeme z druhého konce. Do našich vztahů a komunikace zasahuje to, jaký dojem si o lidech uděláme a co si o nich myslíme. Roli při tom hraje jejich vzhled, chování, prestiž, kontext dané situace, ale také naše vlastní domněnky. Odborně se tomuto procesu říká sociální kognice.
Často při ní děláme různé chyby. Jsou to například efekt primárnosti, haló-efekt nebo atribuční chyba. Taky jsi nejspíš slyšel o stereotypech a diskriminaci. Je dobré tyto věci znát, abychom se jim mohli vyhnout. Díky tomu se bude lépe dařit našim vztahům i celé společnosti.
Efekt primárnosti
První charakteristika, kterou u někoho poznáš, úplně převládne a nic dalšího už pro tebe není důležité. Proto se říká, jak je důležitý první dojem. Možná jsi ale sám zjistil, že není dobré na něj dát.
Haló-efekt
Zjednodušeně to znamená, když se “dělá haló” z jediné nejvýraznější charakteristiky druhého člověka.
Atribuční chyba
Máme tendenci si myslet, že za všechno špatné může povaha druhých lidí, ale když se jim něco povede, bylo to jen náhodou. Představ si to třeba kdyby někdo řekl: “Rozbil si displej, protože je prostě neschopnej,” ale “No sice má z toho testu jedničku, ale ten test byl jednoduchej, tak to nic neznamená.”.
Ještě se vrátíme k těm stereotypům. Stereotypy si můžeme tvořit i o skupině, do které patříme (“Češi jsou hudebně nadaní.”), ale častěji o nich mluvíme, když jsou o nějaké cizí skupině (“Lidé z města neumějí manuálně pracovat.”). Stereotyp je domněnka, často negativní, kterou jsme si utvořili o nějaké skupině bez ohledu na rozdílnost všech lidí. Prostě “házíme do jednoho pytle.” Stereotypy nejsou pravdivé a mohou lidem ublížit. V mnoha situacích vedou také ke diskriminaci - znevýhodnění na základě pohlaví, národnosti, rasy, náboženství a dalších věcí.
Proti stereotypům pomůže, když někoho z dané skupiny poznáme, a tak zjistíme, že jsme si v něčem více podobní, než jsme si mysleli. Dalším dobrým způsobem je spolu na něčem pracovat a pomáhat si.
Otázka: Stalo se ti, že si o tobě někdo utvořil stereotyp? Jak ses potom cítil? Nebo ses naopak někdy přistihl při tom, že máš stereotypy o nějaké jiné skupině? Napadá tě něco, co bys mohl s kamarády udělat, abyste bojovali proti stereotypům?
Zjisti více: Vyzkoušej si, jestli podléháš stereotypům
Otevři si tento odkaz s profily různých postav. Zkus se nejdříve zamyslet, na koho bys každého z nich odhadl, a potom si přečti jejich popisky. Spletl ses v něčem? Co tě překvapilo?