3. Metodologie - Kde se berou psychologické poznatky?
Nakoukni s námi pod pokličku vědy a odhal, s pomocí jakých metod vědci činí své velké objevy. Nejprve si řekneme, co je to metodologie a mezi jaké vědy se řadí psychologie. Následně si představíme nejpoužívanější metody v psychologii a v závěru se podíváme na kloub například testu inteligence a etice.
Co znamená pojem metodologie? Mezi které vědy se řadí psychologie? Jaké druhy výzkumu v psychologii existují a co je to vlastně ta metoda?
Psychologie jako empirická věda
Psychologie je empirická věda. Slovo empirie vychází z řeckého slova empeiros, neboli zkušený. A pokud je něco empirické, znamená to, že naše poznatky a zkušenosti získáváme cíleně pomocí pozorování nebo třeba pokusem. Jako každá empirická věda, i psychologie využívá různé metody, které slouží ke sběru informací a k jejich vyhodnocení.
„Vědní disciplína zabývající se metodami, jejich tvorbou a následným využitím se nazývá metodologie.“
Výzkum v psychologii
Psychologie je humanitní věda a v humanitních vědách dělíme výzkum na kvantitativní a kvalitativní. Oba druhy výzkumu mají svá daná specifika a využívají odlišné postupy a metody.
Kvantitativní výzkum
U kvantitativního výzkumu nám jde o to, abychom do něj zapojili co nejvíce lidí a tím získali co nejvíce informací. Z toho důvodu se pro tento druh výzkumu jako metoda využívá např. dotazník, který se dává k vyplnění velkému počtu lidí. Je časově méně náročný a jeho výsledky se zpracovávají matematicky.
Kvalitativní výzkum
Kvalitativního výzkumu se naopak účastní málo lidí. Výzkum se například provádí pomocí osobních rozhovorů, na jejichž základě se snažíme dostat do hloubky zkoumaného problému. Každý rozhovor se potom musí určitým způsobem rozebrat a výzkumník v nich musí hledat odpověď na svou otázku, což vede k tomu, že je to časově velmi náročný postup.
„Některé výzkumy mohou trvat i několik let či desetiletí. Takovým výzkumům se potom říká longitudinální.“
Vědecká metoda
Metoda je v podstatě nástrojem, díky kterému můžeme dosáhnout svého cíle. To známe i z našeho života – pokud něco chceme, pak vymýšlíme postup, jak toho dosáhnout. Pokud bychom si chtěli například koupit něco v obchodě, museli bychom někde na tu věc získat peníze. Ve vědeckém výzkumu to funguje na podobném principu. Akorát si nechceme kupovat věci, ale jde nám o získávání nějakých informací – faktů. Vědecká metoda je tedy nějaký předem vymyšlený postup, pomocí kterého získáváme nějaká fakta. Na základě toho, co chceme zkoumat, si vybíráme vhodný druh výzkumu a tu nejvhodnější metodu.
Otázka: Znáš nějaké výzkumné metody, které by mohly najít využití právě v psychologii?
V následující části ti představíme ty nejdůležitější.
Metody v psychologii
Které metody tedy nejčastěji využíváme v psychologii? Co je to dotazník? V čem spočívá experiment? A jak se provádí pozorování? V psychologii existuje řada metod, které vědci využívají při svém výzkumu. My si v této kapitole představíme ty nejdůležitější z nich.
Dotazník
Dotazník je jednou z nejběžnějších výzkumných metod. Informace sbíráme pomocí odpovědí na otázky od účastníků výzkumů, což umožňuje zapojení velkého počtu lidí. Jedná se tedy o metodu kvantitativní. Velkým plusem je to, že dotazníky můžeme sdílet na internetu, čímž se dostanou mezi ještě větší počet lidí. Nevýhodou dotazníků je to, že se účastníků nemůžeme doptávat na další informace a náš výzkum je omezen předem připravenými otázkami.
„Tomu, kdo se účastní vyplňování dotazníku nebo třeba i rozhovoru, se odborně říká respondent.“
Zjisti více: Staň se respondentem
Taky se můžeš stát respondentem! Vyber si některý z dotazníků a vyzkoušej si to na vlastní kůži.
Pozorování
Pozorování je jednou z nejdůležitějších metod v psychologii a také běžnou náplní života. Každý z nás už určitě někdy v životě něco pozoroval. Ve výzkumu musíme být ale opravdu hodně pozorní. V psychologickém pozorování záměrně a plánovaně pozorujeme daného člověka a jeho projevy či chování. Zkoumáme tedy zpravidla to, co se děje navenek a na základě toho vytváříme závěry o psychice člověka. Můžeme taky ale pozorovat to, co se děje uvnitř nás samotných.
Základní typy pozorování
Introspekce
Introspekce je pozorování sebe sama, pozorování vlastních pocitů a prožitků. Je typická pro psychologii osobnosti. Je subjektivní, což může vést ke zkreslení.
Extrospekce
Extrospekce je pozorování vnějších projevů v přirozených nebo upravených (laboratorních) podmínkách. Na základě pozorování pak odvozujeme vlastnosti a prožívání člověka.
Rozhovor
Jednou z velmi důležitých psychologických metod je rozhovor. V rozhovoru jeden pokládá otázky a druhý na ně odpovídá. V praxi si můžeme představit například psychologa s klientem. V rozhovoru dochází k přímému kontaktu s druhou osobou, díky čemuž můžeme kromě odpovědí na otázky, také pozorovat reakce klienta na otázky. I to nám může říct spoustu informací.
Rozhovor může mít různé podoby – například můžeme mít předem nachystané otázky a ty pokládat (takovému rozhovoru říkáme standardizovaný) nebo můžeme otázky vymýšlet během rozhovoru na základě jeho vývoje (v tom případě se jedná o nestandardizovaný rozhovor).
Experiment
Metoda experimentu slouží ke zkoumání psychických jevů v uměle vytvořených podmínkách. Při provádění experimentu tyto podmínky řídíme. Díky tomu, že máme všechny vlivy zasahující do experimentu pod kontrolou, můžeme experiment znovu opakovat a tím ověřit, zda nebyl náš objev jen výsledkem náhody. Podmínky také můžeme různě pozměňovat a pozorovat, co se stane.
Typy experimentu
Experiment přirozený
Přirozený experimentu se provádí v přirozených životních situacích (např. vystavujeme experimentu lidi v restauraci).
Experiment laboratorní
Laboratorní experiment se odehrává v uměle vytvořeném prostředí, které je vytvořeno nebo zvoleno právě kvůli našemu výzkumu.
Zjisti více: Cesta do světa experimentů
Na tomto odkazu se můžeš dozvědět o těch nejznámějších psychologických experimentech. Kromě čtení tam najdeš i videa, kde můžeš vidět, jak byly experimenty prováděny.
Psychologické testování
Co je to psychodiagnostika? Jak se měří inteligence? Kdo to byl Alfred Binet? A k čemu se v psychologii využívají inkoustové skvrny?
Co to je psychodiagnostika?
Jak je ti už nejspíš po přečtení předchozích kapitol jasné, psychologové rádi zkoumají a objevují nové věci. Ale není to jen o tom. Důležité je také to, aby dokázali objevené věci měřit. Zkusíme si jako příklad uvést inteligenci. Víme, že něco jako inteligence existuje. A nejspíše jsme si také vědomi, že lidé se v tom, jak jsou inteligentní, liší. A právě to, jak moc jsou jednotlivci inteligentní, se snaží psychologové měřit. Neměří se ale jen inteligence. Měří se i další věci jako třeba schopnosti, zájmy či rysy osobnosti.
„Speciální psychologická disciplína, která se zabývá právě měřením a zjišťováním duševních vlastností nebo jiných charakteristik člověka, se nazývá psychodiagnostika.“
Jedním z nástrojů psychodiagnostiky jsou psychologické testy. Vymyslet psychologický test tak, aby měřil to, co chceme, není vůbec jednoduché. I přes to jich ale existuje velké množství. Mohl jsi slyšet třeba o testu inteligence. Dále v textu se mu budeme věnovat.
Zjisti více: Podcast o psychologických testech
Chceš se dozvědět více informací o psychologický testech? Například jak se tvoří nebo proč dívky dostávají lepší známky než kluci? Pak si poslechni tento podcast.
IQ test
Znáš zkratku IQ? Jedná se o zkratku značící inteligenční kvocient. Je to veličina, kterou používáme při hodnocení inteligence jedince a zavedl ji německý psycholog William Stern už v roce 1912! Tato veličina je neodlučitelně spjata s inteligenčními testy, kterým také říkáme právě IQ testy.
IQ testů v dnešní době existuje mnoho druhů, ty původní ale pochází již ze začátku 20. století. To je více než 100 let! Jedná se o testy vytvořené francouzskými psychology Alfredem Binetem a Théodorem Simonem.
Alfred Binet
Alfred Binet byl francouzský psycholog, který se narodil v roce 1857. Proslavil se především tím, že je autorem prvního běžně používaného testu inteligence – Binet-Simonův test.
Původně Binet-Simonův test sloužil k porovnání výkonů a schopností dětí ve školním věku. Na základě zkoumání paměti, pozornosti a dalších aspektů měly být vyčleněny ty děti, které byly pozadu za svými spolužáky. Tak jim mohla být například věnována větší pozornost, aby nezaostávaly za ostatními. I tento test prošel mnoha úpravami, z nichž jednu udělal profesor z univerzity ve Stanfordu (což se odrazilo v pozdějším pojmenování testu). Současná verze se jmenuje Stanford-Binet 5. Jeho výsledkem je hodnota IQ a test se vyhodnocuje podle toho, jak si jedinec vede v porovnání s ostatními. Podle výsledku tak můžeme říct, že jsme si vedli lépe než určité procento populace. Pokud tedy budeme mít IQ 100, pak máme větší nebo stejnou hodnotu IQ jako má 50 % české populace. Blíže si to můžeš prohlédnout na obrázku níže.
Zjisti více: Zjisti, jaké máš IQ
Chtěl bys znát svůj inteligenční kvocient? U nás se věnuje měření IQ např. Mensa ČR. Pokud bys o tom chtěl vědět víc, mrkni do odkazu.
Rorschachův test
Rorschachův test je zajímavá psychologická metoda, která se používá při analýze osobnosti člověka. Na svědomí ji má švýcarský psychiatr Hermann Rorschach, jenž svou metodu představil již v roce 1921.
Základem metody jsou inkoustové skvrny, podobné jako můžeš vidět na obrázku. Test jich obsahuje celkem deset. Původně jich bylo mnohem víc, ale Rorschach do své metody vybral jen ty, které mezi lidmi, na nichž je zkoušel, vyvolali nejvíce reakcí. Při provádění diagnostiky psycholog karty předkládá po jedné pacientovi a ten má říkat, co mu obrázky připomínají. Test má na základě odpovědí pacienta měřit osobnostní charakteristiky.
Test je i v dnešní době používán velmi často. Je ale potřeba mít na paměti, že je to velmi kontroverzní metoda a mnoho psychologů upozorňuje na to, že bývá velmi často používána špatně. Někteří psychologové ji totiž používají k diagnostice duševních poruch – to ale není správně, protože k tomu není test určen!
Zjisti více: Rorschachův test
Rád bys věděl, co všechno Rorschachův test obsahuje a co to vlastně znamená? Pak se jistě nezapomeň podívat na tento odkaz.
Etika ve výzkumu
Co je to etika a proč je důležitá ve vědeckém výzkumu? Jaké etické zásady bychom měli dodržovat? Etika je důležitá součást nejen výzkumu, ale i života. Především v psychologii, kde pracujeme s lidmi, chceme, aby bylo se všemi zacházeno čestně a abychom nikomu neublížili. A právě o tom si nyní řekneme více.
Etika a etické zásady
Etika je filozofická disciplína, která zkoumá morálku a morální jednání. Jednoduše řečeno hodnotí člověka a jeho konání z pohledu dobra a zla.
Psychologie pracuje s člověkem, proto je důležité, abychom s lidmi zacházeli v rámci určitých pravidel. Některé starší experimenty, o kterých jsme si řekli dříve, tato pravidla nedodržovaly. Z toho důvodu je dnes vůči nim namířena velká kritika. O jaká pravidla se tedy jedná?
Etické zásady v psychologii
Žádná újma – Zkoumané osoby by neměly utrpět žádnou újmu, fyzickou ani psychickou.
Souhlas účastníka – K výzkumu je potřeba poučený dobrovolný souhlas účastníka.
Minimum klamání – Účastník by neměl být během výzkumu nijak klamán. Pokud by prozrazení celé podstaty účastníkovi před výzkumem mělo zkreslit samotný výzkum, je klamání přípustné, ale neprodleně po skončení musí být účastník informován o smyslu výzkumu.
Důvěrnost a ochrana osobních údajů – Účast je anonymní a získaná data jsou důvěrná.
Respekt a úcta – Výzkumník by měl vůči zkoumaným osobám projevovat respekt a úctu.
Informování o podstatě výzkumu – Po skončení výzkumu by měl být účastník informován o podstatě a přínosu výzkumu.
Vyzkoušej, co sis zapamatoval!
Po vyluštění všech přesmyček se dostaneš k tajence. Dokážeš vysvětlit, co toto slovo znamená?