5. Realizace a aplikace práva
Jak se uzavírají smlouvy? Jak to probíhá u soudu? Co dělá ombudsman a co insolvenční správce? To všechno jsou otázky související s realizací práva.
Neautoritativní aplikace práva
Pro většinu lidí je nejvýraznějším setkáním s právem uzavírání smluv. Pojďme si je tedy spolu představit.
Smlouvy obecně
Zjisti více: Smlouvy
Konkrétněji si pro Tebe připravil představení procesu uzavírání smluv student PrF MU.
Nejčastější typy smluv
Obecnou představu o smlouvách už bychom tedy měli. Možná si ale říkáš, že by se Ti spíš hodila nájemní nebo nějaká pracovně-právní smlouva, protože ty už by se Ti brzy mohly hodit. Tak se na ně pojďme podívat.
Nájemní smlouva
Tak co, už víš, na co si dát při najímání bytu pozor?
Pracovně-právní smlouva
A až si budeš vyřizovat brigádu nebo první práci, tohle se bude hodit.
Při veškeré péči ale někdy vzniknou nejasnosti, co přesně která smlouva zahrnuje nebo znamená. To potom řeší soud. Podobně když se někdo chová protiprávně, soud rozhoduje o tom, jak to vyřešit. Právě proto je dobré vědět, jak to u soudu chodí.
Autoritativní aplikace práva aneb Co se děje u soudu?
Co přesně tedy dělá soud? A čím začne? Subsumpcí čili podřazením toho, co se stalo, pod právní normu. Pojď se podívat, co to znamená.
Proces – právní úprava
V procesu, obvykle, autoritativní aplikace práva je pro subsumpci (podřazení skutkového stavu pod příslušnou právní normu) nezbytné vyřešit dva typy otázek: skutkové a právní.
Skutkové otázky: Questiones facti
Skutkové otázky jsou takové, které zkoumají, jak přesně v realitě proběhla či existuje právní skutečnost, která založila právní vztah či právní odpovědnost, případně jak byly naplněny podmínky pro vznik právního vztahu samotného. To zahrnuje např. i stav subjektů právního vztahu, místo a čas, v nichž k právní skutečnosti došlo nebo podobu škody či škodlivého následku.
Právní otázky: Questiones iuris
Právní otázky jsou ty, které směřují k určení právních norem dopadající na konkrétní případ. Zde je tedy nutné vycházet z formálních pramenů práva, jejich právní síly a jejich závaznosti. Následně je také třeba určit na základě působnosti právních norem (časové, osobní, věcné i místní), která pravidla se pro daný případ uplatní. Následně dojde k subsumpci, kdy se skutkové otázky podřadí pod právní úpravu, a na základě toho dojdeme k právnímu závěru.
Takže zjistíme, co přesně se stalo a jak je to právně upraveno. Spojíme to a na základě toho určíme, jaký za to náleží trest nebo jaké jiné řešení je na místě. Ať už se ale jedná o jakýkoliv soud a jakýkoliv typ řízení, jsou zde vždy určité společné rysy.
Procesněprávní a hmotněprávní předpisy (aneb čím se to řídí)
Konkrétní proces autoritativní aplikace práva, na jehož konci je vydán individuální právní akt, je upraven jak v hmotněprávních předpisech, tak v těch procesněprávních. Zatímco obsah případu, jeho věcný základ (např. podvod nebo porušení osobnostních práv) se posuzuje na základě hmotněprávních předpisů (např. trestního zákona, občanského zákoníku), průběh řízení před soudem nebo správním orgánem (např. náležitosti žaloby, příslušnost soudu) se řídí procesněprávními předpisy (např. občanským soudním řádem nebo trestním řádem).
Zásada materiální a formální pravdy (aneb co se zjišťuje)
To, co všechno může a musí soud zjišťovat, záleží na tom, zda zjišťuje materiální nebo formální pravdu. Materiální pravda je objektivní pravda, taková, která odpovídá realitě. Formální pravda je pravda relativní, ta zjištěná a zjistitelná, a vychází tedy z tvrzení účastníků řízení. Soud je povinen zjišťovat materiální pravdu ve všech typech řízení, nicméně v civilním řízení jsou i prvky formální pravdy. K tomu se dostaneme ještě níže u dokazování.
Volné uvážení – diskreční pravomoc (aneb jak se to zvažuje)
Každý orgán veřejné moci, který aplikuje právo, má diskreční pravomoc. Ta mu umožňuje např. rozhodnout tam, kde právní norma umožňuje více možností výkladu nebo u neurčitých právních pojmů, případně uvážení, zda jsou dostatečně splněny podmínky. Prostor, který tak zákonodárce pro orgány aplikující právo vytváří, umožňuje jejich vlastní uvážení.
Soukromoprávní řízení je obvykle zahájeno žalobou, případně u nesporných řízení návrhem, které podává žalobce, případně navrhovatel. Trestněprávní řízení (ta část trestního řízení, která probíhá před soudem; samotné trestní řízení je mnohem delší a má rozsáhlé fáze před tím, než věc dorazí k soudu) je zahájeno obžalobou, kterou podává státní zástupce. Je založen spis a věci je přidělena spisová značka (zkratka sp. zn.). Správní řízení probíhá různě, a tedy i způsoby jeho zahájení záleží na konkrétním typu správního řízení, přičemž mohou být zahájena na návrh, nebo z úřední moci (zásada oficiality), tedy rozhodnutím příslušného orgánu veřejné moci.
Průběh soudního řízení
Autoritativní aplikace práva probíhá v ideálním případě ve třech fázích, kterými je zajišťována objektivnost procesu, zjištění všech rozhodujících skutečností, správné nakládání s právními normami a vyvození odpovídajících závěrů. Zde si uvědomme, že zahájení řízení je natolik pestré a různorodé, takže samotné zahájení do tohoto schematického procesu autoritativní aplikace práva neřadíme. Tyto fáze jsou:
- Zjištění skutkového stavu (tj. dokazování);
- Nalezení právní normy;
- Vydání individuálního právního aktu.
Zjisti více: Aplikace práva
O tom, jak konkrétně tyto fáze probíhají, se dočteš na tomto odkazu.
Případně si také můžeš pustit tuto přednášku:
Nicméně pokud je ti po chuti trochu dobrodružnější varianta seznámení se se soudním procesem, můžeš se podívat na následující tipy. Nápad učit se právo skrz umělecká díla pochází ze směru Law and Literature, který zkoumá právě to, jak se navzájem ovlivňují právo a umění.
Tip: Filmové a seriálové tipy
Filmy: Teror, Dvanáct rozhněvaných mužů, Život a doba soudce A.K.
Jak to je se seriály jako Soudkyně Barbara?
Asi nejznámější zobrazení práva v populární kultuře jsou seriály jako Soudkyně Barbara. Tam je to ale hodně komplikované, o čemž si můžeš přečíst víc v přiložené diplomové práci.
Soudní rozhodnutí – složky
Když celé soudní řízení proběhne, je na jeho konci vydáno soudní rozhodnutí. Jak ale vypadá a co musí obsahovat?
V záhlaví je státní znak, označení typu rozhodnutí i subjektů řízení. Slouží jako taková hlavička.
Ve výroku je samotné jádro rozhodnutí, tj. řešení problému, uložení trestu apod. Jsou v něm buď založena, nebo konstatována práva a povinnosti účastníků řízení.
Odůvodnění je zpravidla nejdelší část rozhodnutí. Soud tu vysvětluje důvody svého rozhodnutí.
V poučení se potom účastníci dozví, jestli se proti danému rozhodnutí dá soudně bránit a dokdy to případně musí udělat.
Zjisti více: Soudy v ČR
Celou dobu se tu bavíme obecně o soudech, ale které to vlastně jsou? Pravděpodobně to víš ze školy, ale kdyby náhodou ne, na webech Ministerstva spravedlnosti ČR a jednotlivých soudů se to můžeš doučit.
Přiřaď popisky k jednotlivým částem rozsudku
Tak to bychom měli. Už víš, jak se uzavírají smlouvy. Máš jasno v tom, jak soud postupuje v soudním řízení. Také víš, z čeho se skládá soudní rozhodnutí a proč. Co když ale někdo potřebuje zachránit třeba proto, že mu ukřivdil nějaký orgán státní správy? Nebo když se zadlužil? Přesně na to jsou ombudsman v tom prvním případě a insolvenční správci v tom druhém.
Nástroje poslední záchrany
Ombudsman
Studentka práv si pro Tebe přichystala video o tom, co ombudsman dělá. Nemusíš tak nic číst, stačí poslouchat.
Kdyby to ještě nestačilo, můžeš se podívat na videa přímo od Kanceláře veřejného ochránce práv.
Když se nedaří...
Někdy se bohužel stane, že se člověk dostane do nesnází, třeba se dostane do dluhové pasti. Co potom s tím? Pojďme se podívat na následující videa, která vysvětlují, jak lze pro řešení takové situace využít např. oddlužení.
Student Právnické fakulty speciálně pro MjUNI připravil toto vzdělávací video.
Zjisti více: Insolvence
Jelikož však je zadlužení velký společenský problém, lze k problematice insolvencí najít i další vzdělávací videa. Jestli chceš, podívej se na ně.