2. Slunečnice

Slunečnice, všem tak dobře známá květina. Vysoká, vznešená, s hlavou vždycky otočenou ke slunci. Nejčastěji ji můžeme vidět růst v zahrádkách před domy. Ale co vše o ní vlastně víme? Odkud pochází? K čemu se používá? Má i jiné využití než pózování ve vázách? Co je na ní tak úchvatného, že zamotala hlavu van Goghovi?

Úvod tématu
1. Vlčí mák
3. Vavřín vznešený

Jméno

Proč se slunečnici vlastně říká slunečnice, přemýšlel jsi někdy nad tím? Není to jenom proto, že svými okvětními, zářivě žlutými plátky připomíná sluneční paprsky, které tě v létě lechtají po tváři. Hlavním důvodem, proč tato květina nese toto jméno, je její schopnost neustále následovat slunce. Všiml sis toho někdy? Ne? Tak schválně – pokud někdy někde uvidíš slunečnici, chvíli ji pozoruj, zda se opravdu dívá do slunce. Tuto schopnost má více rostlin a odborně jí říkáme heliotropismus​.

Bez popisku

 Zjisti více: Heliotropismus

Co je to heliotropismus a jak funguje? Jaké důsledky tato vlastnost přináší? To vše se dozvíš právě v tomto videu.

Latinsky se slunečnici říká Helianthus annuus. Slovo Helianthus je složeno ze dvou slov: helios a anthos. Helios znamená slunce, anthos květ.


Mytologie

K této květině se také váže jedná řecká báje. Prý se to stalo ve starověkém Řecku. Nymfa Clytie se velmi zamilovala do Apollona, boha slunce. Ale její láska nebyla Apollonem opětována. A protože Clytie Apollona velmi milovala, tak se proměnila ve slunečnici. Aby mohla každý den sledovat, jak cestuje ve svém slunečním voze po obloze.

Tato báje se objevuje v knize Proměny, kterou napsal římský básník Ovidius v roce 8 n. l. Zajímavé na tom je, že slunečnice se do Evropy dostaly až s objevením Ameriky počátkem 16. století. Jak je tedy možné, že se objevují již ve spisech z r. 8 n. l.? Možná Ovidius v původním textu nepíše o slunečnici, ale o květině jí podobné.


Původ

Původním domovem slunečnic je Severní Amerika. Pěstovali je už indiáni, spojovali si ji se slunečním božstvem. Dnes ji ale již najdeme na téměř všech kontinentech. První zmínky o slunečnici v Evropě se objevují v 16. století. To bylo asi před 500 lety. Slunečnice, které znáš ze zahrádky, se ale od těch původních dost liší. V dnešní době již máme kolem 60 druhů slunečnic a některé z nich se už ani nemůžou chlubit zářivě žlutou barvou. Můžeš najít slunečnice oranžové, červené, malé, velké, … V Česku roste pět druhů a jeden kříženec. Jsou to:

Pro zajímavost tady máš ještě pár dalších druhů slunečnic, které můžeš najít ve světě. Já vím, některé z nich vůbec jako slunečnice nevypadají.

Bez popisku

Zjisti více: Nejvyšší slunečnice

Slunečnice většinou dorůstá do výšky jednoho až tří metrů. Největší slunečnice na světě byla vypěstovaná v roce 2014 v Německu a dosahovala výšky 9 metrů a 15 centimetrů.


Využití

Slunečnice jsou překrásné květiny. Svou zářivě žlutou barvou nám na tváři dokážou vykouzlit úsměv, ale nejsou to jenom okrasné květiny. Jsou to i užitečné rostliny. Tipneš si, k čemu se slunečnice používají?

Tak se na to spolu podíváme. Slunečnice slouží například jako krmivo pro dobytek, ptáky či malé hlodavce. Také se ze slunečnic vyrábí olej. Můžeš se schválně doma v kuchyni podívat, zda tvoje maminka používá k vaření slunečnicový olej.

Bez popisku

 Otázka: Napadá tě, z jakých dalších rostlin se vyrábí olej?

Odpověď

řepka, olivy, dýně, kokos, mandle, avokádo, palmy, ...

A věděl jsi, že slunečnicový olej se přidává také do barev?

Určitě taky tvoje maminka někdy doma používá slunečnicová semínka při vaření. Například takový salát s červenou řepou, kozím sýrem a slunečnicovými semínky nebo dýňová polévka se zakysanou smetanou a slunečnicovými semínky. Už se mi sbíhají sliny.

Recept na dýňovou polévku s kari

Ingredience:

- dýně hokaido
- 2 cibule
- vývar (voda)
- 1 lžíce kari
- 200 ml smetany na vaření
- pepř, sůl
- zakysaná smetana
- slunečnicová semínka
- chleba

Postup:

  1. Cibuli nakrájíme na kostičky a na rozehřátém oleji ji osmahneme dozlatova.
  2. Přidáme na kostičky nakrájenou dýni a zalijeme vývarem (vodou). Necháme vařit asi 20 minut, dokud nám dýně nezměkne. Uvařenou dýni necháme vychladnout.
  3. Vychladlou dýni rozmixujeme ručním mixérem na hladký krém. Dochutíme solí, pepřem a přidáme kari. Pořádně vše promícháme. Nakonec přidáme ještě sladkou smetanu a necháme chvíli povařit.
  4. Hotovou polévku podáváme s lžící zakysané smetany a slunečnicovými semínky. Můžete přidat i krutony z opečeného chleba.

Dobrou chuť.

Skvělou pochoutkou nejsou pouze slunečnicová semínka, využít se dá v podstatě celá rostlina od kořene až k okvětním lístkům. Nevěříš mi? Kořen slunečnice můžeme smažit, pražit, vařit, dusit a nahradit ním například brambory. Stonek slunečnice prý chutná trochu jako celer. Semínka, jak už zde bylo řečeno, můžeme přidávat do spousty receptů, nebo je pojídat jen tak ke svačině. A dokonce se ze slunečnicových semínek dá udělat náhražka kávy nebo slunečnicové máslo. Z listů slunečnic můžeme uvařit špenát, čerstvé je přidat do salátu nebo si ze sušených listů uvařit čaj. A nakonec okvětní lístky, ty můžeme buďto čerstvé přidávat do salátu nebo je usušit na čajové směsi. Tak vidíš – můžeme zpracovat úplně celou slunečnici.

Ptáš se, zda je slunečnice zdravá? No to si piš, že ano. Ve slunečnici najdeme spousty důležitých látek, jako jsou draslík, hořčík, vápník, železo, sodík či vitamín A. Čaje či vývary ze slunečnic pomáhají se snížením horečky a tlumením kašle. Slunečnicové masti jsou zase skvělé na kožní problémy. Látky v semínkách zase pomáhají snížit krevní tlak. O těchto přínosech slunečnic bychom mohli psát ještě dlouho, ale pojďme se teď podívat za slunečnicemi v umění.


Van Gogh

Když se řekne slunečnice, spoustě z nás se okamžitě vybaví obraz slunečnic od Vincenta van Gogha. Ve skutečnosti se nejedná jen o jeden obraz, ale o sérii 11 obrazů, které Vincent namaloval mezi lety 1887–1889. První čtyři obrazy, na nichž jsou slunečnice ležící na zemi, namaloval v Paříži. Dalších sedm obrazů slunečnic již ve váze namaloval potom později v Arles.

Slunečnicové pexeso

Dokážeš obrazy odlišovat? Zahraj si pexeso a zkus, zda je od sebe rozeznáš.

Určitě by bylo skvělé vidět všech 11 obrazů slunečnic v originále vedle sebe. Bohužel, jeden z obrazů byl zničen za druhé světové války při bombardování Japonska. Obrazy slunečnic Vincent maloval s myšlenkou na svého přítele, umělce Paula Gauguina. Měly vyzdobit žlutý domek a uvítat Gauguina. Gauguin zase namaloval Vincenta, jak maluje své slunečnice.

Vincent van Gogh maluje slunečnice, Paul Gauguin 1888

Jaké další tajemství skrývají slunečnice van Gogha? V následujícím videu se dozvíš 5 zajímavostí, se kterými se můžeš pochlubit svým kamarádům.

Kdo to ale Vincent van Gogh byl?

Byl to nizozemský malíř. Dnes je to asi světově nejznámější malíř. Za svého života se ale přílišné slávě netěšil. V průběhu zhruba deseti let namaloval 1100 obrazů a 900 kreseb, prodal ale pouze jednu jedinou. Slavným se stal až po své smrti. Život Vincenta nebyl jednoduchý, mohli bychom říci, že byl tragický. Podle všeho trpěl psychickou poruchou, v některých zdrojích se uvádí, že byla zapříčiněna látkami obsaženými v barvách. Na svou vlastní žádost byl přijat do psychiatrického klášteru sv. Pavla, kde i nadále tvořil. Právě zde vznikl všem tak dobře známý obraz Hvězdná noc. Vincent se nakonec ve svých 37 letech rozhodl své trápení ukončit a pokusil se spáchat sebevraždu. Postřelil se a dva dny na to podlehl zraněním. Pokud bys chtěl vědět něco víc o Vincentu van Goghovi, jsem si jistá, že najdeš spoustu zajímavých informací o jeho životě. Třeba v odkaze níž se dozvíš, jak to vlastně bylo s tím uříznutým uchem.

Krátké video o životě van Gogha.

Bez popisku

Tip: Film S láskou Vincent

Celý van Goghův život i jeho dílo dobře zpracovává film S láskou Vincent.

Technika malby

Vincent van Gogh se stal slavným hlavně díky technice, jakou maloval. Stejně jako impresionisté, Vincent často maloval v terénu, venku. Používal krátké tahy štětcem. Ve svých obrazech často používal teplé barvy a v průběhu let stále zesiloval intenzitu barev. Jeho poslední obrazy, které namaloval v Arles, se vyznačují silnou barevností, která v obrazech dominuje. Na obrazech slunečnic se Vincent zaměřil na kombinaci žluté a modré barvy. Tato kombinace jej zcela uchvátila. Kombinaci žluté s modrou barvou můžeme najít i na dalších jeho obrazech malovaných v Arles. Ve svých obrazech Vincent přestal usilovat o realistické osvětlení a místo toho se zaměřil na žlutou barvu, která obrazům dodávala živost, radost a energii.

Vincent do obrazů dával veškeré emoce. Proto ho dnes označujeme jako "Otce expresionismu", výtvarného směru, který zdůrazňoval vyjádření emocí umělce.

Další obrazy Vincenta malované v Arles.


Aktuality

Dnes jsou obrazy Vincenta van Gogha jedny z nejznámějších a nejdražších. Dokonce jsou natolik známé, že se staly nástrojem pro aktivisty protestujícími proti těžbě ropy.

Víš, kdo to jsou aktivisté? Už jsi o nich někdy něco slyšel?

Aktivisté jsou lidé, kteří se svými protesty snaží upozornit na důležitá témata, jako je ochrana naší planety. V tomto případě dvě aktivistky v londýnské Národní galerii vylily na jeden z obrazů slunečnic Vincenta van Gogha rajčatovou polévku, a potom se přilepily lepidlem ke zdi. Naštěstí se obrazu nic nestalo, protože byl chráněn sklem. Škodu utrpěl pouze rám. Pak zaznělo: Co je důležitější, umění, či život?

Zda způsob, který tyto dvě slečny zvolily, byl dobrý, či špatný, to už nechám na tobě. Ale za posledních pár měsíců tohle nebyl jediný případ, kdy aktivisté napadli umění, aby rozvířili diskusi o ochraně naší planety.

Na celý proslov se můžeš podívat zde. 

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info