1. Vlčí mák
Co znamená, že je mák vlčí? Proč starověcí Římané obětovali vlčí mák bohyni Ceres? Za jakým účelem se v listopadu na ulicích prodávají květy vlčího máku? A jak namaloval vlčí máky známý malíř Claude Monet?
Botanika
Sytě červený vlčí mák s fialovočernou skvrnou je plevelem převážně v obilných polí, vyskytuje se podél cest a v příkopech. Roste od nížin do podhůří a kvete většinou od května do srpna.
Původ jména
Přídavné jméno vlčí (ve spojení s rostlinou) ve staré češtině označovalo něco nepravého. To znamená, že nemá takové využití jako běžný mák setý, který se často používá v kuchyni – třeba na makový závin nebo Honzovy buchty. Vlčí rostliny jsou pro člověka neužitečné a nechávají se zvířatům (vlkům).
Tip: O makové panence
Víš, že vlčí máky můžeš vidět i v jedné známé kreslené pohádce? V té pohádce má dokonce z vlčího máku ušitou sukýnku hlavní postava. Mohlo by tě napadnout, že je to maková panenka. Podívej se na některý z dílů pohádky O makové panence.
Mytologie
Víš, že v dávné minulosti lidé věřili, že přítomnost vlčích máků na poli zvýší kvalitu obilí? Mák tak býval spolu s trochou obilí obětován Ceres, římské bohyni růstu obilí.
Podle pověsti totiž byla bohyně Ceres stále unavená, takže o své pole tolik nedbala. Bůh Somnus se proto rozhodl stvořit mák, aby jí pomohl s odpočinkem. Tak si to aspoň povídali starověcí Římané.
V řeckých bájích a pověstech je příběh o vlčím máku trochu jiný. Když bohyně Persefona trhala na louce květiny, unesl ji Hádes do podsvětí. Matka Persefony, Démétér, svou dceru hledala po celé zemi, až nakonec klesla k zemi a odpočívala 9 dní a 9 nocí. Když tak spala, bohové vedle ní nechali vykvést vlčí máky, aby z jejich vůně načerpala nové síly. Persefona strávila v podsvětí 4 měsíce a na dalších 8 měsíců v roce se vracela k matce na zem. Proto se vypráví, že vlčí mák znázorňuje Démétér (bohyni úrody) a Persefonu jako zrnka obilí v zemi, která na jaře vyklíčí, aby se po žních vrátila domů.
Na obrázku můžeš vidět sochu Persefony a Háda, který ji unáší do podsvětí, od italského sochaře Giana Lorenze Berniniho.
„Přestože se od sebe báje liší, jsou Ceres a Démétér stejná postava – bohyně úrody. Jen jí Římané a Řekové říkali jinak.“
Symbolika
Vlčí mák je symbolem válečných veteránů. Víš, proč tomu tak je? Může za to tahle báseň:
Na flanderských polích
Ve Flandrech rozkvétají máky,
tam, kde řad hrobů křivolaký
nás hlídá; a vysoko v dáli
snad skřivani se rozzpívali,
však děla přehlušují ptáky.
Jsme Mrtví. Avšak ještě včera,
než jitro přešlo do večera,
my lásku znali a teď spíme
na polích flanderských.
Vy buďte ti, kdo v boj se dají,
když z rukou našich upadají
pochodně; zas zdvihněte je výš
zradíte-li, pak neuhlídá kříž
náš klid,
ač máky rozkvétají
na polích flanderských.
Tuto slavnou báseň napsal kanadský vojenský lékař John McCrae, který sloužil za 1. světové války v Evropě. Svým psaním mírnil zklamání z bolesti a utrpení raněných vojáků. Vlčí mák byla právě první rostlina, která vykvetla na rozryté půdě po boji.
Dne 11. 11. se každoročně slaví Den válečných veteránů. Tento svátek slouží k připomenutí všech vojáků – zemřelých, padlých i živých. V tento den se můžeš zastavit a vzpomenout na ty, kteří položili život za naši vlast. Vzpomínku můžeš věnovat také všem obětem světových válek. Ve Velké Británii se 11. 11. přesně v 11 hodin obyvatelé na dvě minuty ztiší. Je to tradice, která trvá už od roku 1919. Začala těsně po 1. světové válce. Pár let poté začali lidé v tento den podle McCraeovy básně nosit vlčí máky.
Symbol je také využíván ve sbírkách pro válečné veterány. Takže pokud uvidíš, že někdo na ulici v listopadu prodává umělé vlčí máky, bude to s největší pravděpodobností tato sbírka.
Právě v této době, kdy válka zuří nedaleko od našich hranic, je důležité si uvědomovat, kolik lidí bojovalo a umíralo za to, že můžeme žít ve svobodném světě.
Využití
Věděl/a jsi, že má vlčí mák jedlé květy?
Okvětní lístky se mohou využít do letních salátů, pomazánek nebo jako ozdoba dezertů a nápojů. Červené okvětní lístky mohou dokonce pomoci při nepříjemné chřipce a nachlazení, takže bývají součástí sirupu a čaje. Ale opatrně! Větší množství vlčího máku může mít špatné účinky.
Výtvarné umění
Sytě červené květy a na pozadí zelené pole inspirovaly nejednoho umělce. Takové obrazy hned několikrát maloval i francouzský malíř Claude Monet.
Byl to francouzský malíř a grafik, který tvořil zhruba před 150 lety. Je považován za zakladatele impresionismu. Jak to dokázal? Na jedné své výstavě vystavil obraz Imprese – východ slunce, na obraze se snažil zaznamenat dojmy a náladu. Od toho vznikl i název uměleckého směru impresionismus – „IMPRESE“ (dojmy).
„Označení ‚impresionismus‘ poprvé použil jeden kritik jako urážku. Impresionistům se ale tento výraz zalíbil a začali si tak říkat.“
Jedním z jeho nejznámějších obrazů s touto tématikou je malba Vlčí máky v Argenteuil, známá i jako Pole vlčích máků.
Taky v tobě obraz vyvolává dojem krásného letního odpoledne? Právě o to impresionistům šlo – zachytit pocity, jaké v nich scéna vyvolává. Jejich obrazy proto nejsou do detailu přesné jako skutečnost. Naopak jsou často malovány rychlými, krátkými tahy štětcem a jsou plné barev. Impresionisté si také rádi hrají se světlem, takže když nějaký impresionista maloval to samé v různou denní (nebo dokonce roční) dobu, obraz pokaždé vypadal úplně jinak. Díky tomu dokázali impresionisté na svých obrazech perfektně zachytit náladu malované scény. A protože zavření v budovách by těžko mohli vnímat všechny dojmy, tak jsou to vůbec první umělci, kteří odcházejí z ateliérů a tvoří v přírodě – v parcích, na polích nebo u vody. Tomu se říká malování v plenéru. Z ateliéru mohli odcházet, protože byla vynalezena barva v tubě, takže si mohli s sebou barvu nést. Za tento přístup se jim ostatní malíři smáli, ale my dnes vidíme impresionisty jako jedny z nejlepších malířů historie.
„Aby byl v té době malíř uznávaný, musel své obrazy vystavovat v Pařížském salonu. Impresionisté tam ale nebyli vítáni, a tak si uspořádali vlastní výstavu – Salon odmítnutých.“
A co můžeš vidět na Monetově obraze s vlčími máky?
Malíř údajně na obraze zachytil svou ženu Camille a syna Jeana. Víš, která z dvojic na obraze to je? Představ si, že dokonce obě! Když totiž Monet obraz maloval, jeho žena se synem k němu přicházeli. Když procházeli jedním kouskem obrazu, tak je v něm Monet zachytil, a když došli do dalšího kousku, malíř je v něm namaloval znovu. Tak se to alespoň říká, ale jestli je to opravdu pravda se asi nikdy nedozvíme.
Proč si zrovna Monet vybral takovou krajinu? Možná ho zaujalo, jak červené vlčí máky vynikají na zelené trávě. Dnes, když malíř použije dvě odlišné barvy, říkáme, že použil doplňkové barvy.
Doplňkové barvy jsou barvy, které se od sebe nejvíce odlišují. Když jsou vedle sebe, jedna druhou zvýrazňují. Takže když uvidíš dvě doplňkové barvy spolu, hned upoutají tvoji pozornost.
Zvládneš přiřadit správně dvojice doplňkových barev?
Chceš vědět, jaká další díla Claude Monet namaloval?
Dalšími díly, která Monet vytvořil, jsou například Snídaně v trávě, Dáma se slunečníkem nebo třeba cyklus obrazů Kupky sena a Lekníny. Viděl jsi už někdy některý z těchto obrazů?
Pokud se ti Monetovy obrazy líbí, určitě se podívej i na další impresionisty. Třeba na jeho kamarády Édouarda Maneta a Auguste Renoira. Nebo na českého malíře Antonína Slavíčka.
Zjisti více: Antonín Slavíček
O Slavíčkovi se můžeš dozvědět víc v tomhle videu.