5. Islám v Indii

V jaké části světa vznikla tradice islámu a jaká byla jeho cesta na indický subkontinent? Kolik muslimů žije v současné Indii a jak se k muslimské menšině staví současní hinduističtí nacionalisté?

Úvod tématu
4. Hinduismus
6. Buddhismus

„Dnes je třeba se na islám dívat jako na vnitřně strukturovaný, nesmírně pestrý organismus, jehož součástí není jen Korán, věrouka nebo normativní právní systém, nýbrž onen komplex ‚žitého‘ náboženství se všemi jeho místními specifiky a ‚úchylkami‘ od normy, vyplývajícími z hodnot a tradic předislámských kultur a variability či plurality soudobých místních identit – rodových, kmenových, etnických, konfesijních, národních a dalších.“

Miloš Mendel, arabista a islamolog

Tuto část naší výpravy po božské Indii začínáme citátem známého českého islamologa Miloše Mendela, který ukazuje, že neexistuje islám jeden, že dost možná můžeme hovořit o různých „islámech“, a proto by naše studium jiné kultury mělo být vždy zasazeno do odpovídajícího historického, geografického a místně kulturního kontextu. Jinak tomu není ani u islámu indického, který také není jednolitou, ale naopak pestrobarevnou tradicí, rozprostírající se napříč celým indickým kontinentem.

Mešita v Adžméru (Jana Valtrová, 2006)


Cesta islámu na indický subkontinent

Islám se formoval v 7. století na Arabském poloostrově, odkud se šířil nejen směrem na západ podél pobřeží severní Afriky, ale také na východ. Jednak po námořních cestách přes Arabské moře do jihoindických přístavů, jednak pozemní cestou přes Persii až do údolí řeky Gangy. První muslimové v Indii tedy byli obchodníci.

Muslimské vpády a počátky panství islámu na indickém subkontinentu se datují do období první poloviny 8. stol. n. l. Arabská vojska se plavila proti proudu Indu a postupně zabírala území dnešního Pákistánu a indického Paňdžábu (9.–10. stol.). Do konce desátého století se dostal pod nadvládu islámu také celý dnešní Afghánistán. V období od 12. do 13. století docházelo k válkám, které vyústily ve vznik dillíského sultanátu, který zde existoval až do století šestnáctého. Během této historické etapy docházelo k likvidaci významných hinduistických rodů i buddhistických klášterů. Buddhismus tak prakticky v Indii zanikl, tehdy však již byl rozšířen v mnoha dalších asijských zemích.

Na druhou stranu probíhal stále intenzivnější proces propojování indické a arabské civilizace, což významně ovlivnilo indickou kulturu například ve formě technologického pokroku nebo vzniku indo-islámské architektury. Významnou roli v náboženském životě muslimů v Indii vždy hráli filosofové a učitelé, jejichž hrobky jsou dodnes vyhledávanými poutními místy. 

Hrobka islámského filosofa v panňdžábském Multánu


Islám v době Mughalské říše

Dillíský sultanát odolal invazi jak Tímúrovců, tak Mongolů, nakonec však padl do rukou Báburovi (14831530), prvnímu panovníkovi v řadě tzv. Velkých Mughalů. 

Počátky střelných zbraní v Indii?

Někdy se uvádí, že Báburovi dopomohly v rozhodující bitvě (1526) střelné zbraně, ten však ve svých pamětech pouze uvádí, že: „Ustád Alí Kulí (dělostřelecký mistr) několikrát zdařile vystřelil ze svých kusů.“ Tudíž rozhodující roli zde dost pravděpodobně hrály tradiční bojové prostředky – použití luků a manévrů vojsk. 

Z některých studií vyplývá, že Mughalská říše měla ve svém zlatém období (17. stol.) nejsilnější ekonomiku světa, dokonce větší než tehdejší Čína nebo západní Evropa. Z tohoto období také pochází nejslavnější architektonické památky islámské Indie. Jednou z nejznámějších z nich je hrobka Tádž Mahal v Ágře.

Hrobka Tádž Mahal v Ágře (Martin Špirk, 2018)

Tvrdý postoj vůči hinduismu se načas změnil, jakmile se z dobyvatelů stali usazení vládci. Někteří z nich, jako například slavný Akbar (1542–1605) vedli dialog také s křesťanstvím prostřednictvím jezuitských misionářů, kteří v té době v Indii působili. Ovšem období relativní tolerance se střídala s vlnami represí během celé islámské vlády v Indii. O tom svědčí i osudy některých učitelů sikhismu, kteří se stali mučedníky. Někteří mughalští panovníci odstraňovali hinduistické chrámy a na jejich místech stavěli okázalé mešity. V Indii vznikla také řada pevností.

Červená pevnost z doby mughalské vlády, Dillí (Martin Špirk, 2017)

Chrám, nebo mešita?

Byl to právě zmíněný Bábur, který na hinduistickém posvátném místě legendárního narození prince Rámy v dnešní Ajódze nechal vybudovat mešitu. Lokalita dlouho sloužila jako poutní a obřadní místo jak pro hinduisty, tak pro muslimy. Ve 20. stol. ale spory o povahu místa vyústily v celoindický konflikt. V roce 1992 stopadesátitisícový dav hinduistů srovnal Báburovu mešitu se zemí. V odvetě za na tento akt následovaly pogromy, které stály život přes tři tisíce lidí.

Letitý spor byl ukončen rozhodnutím nejvyššího indického soudu a 5. srpna 2020 položil indický premiér Narénda Módí v lokalitě zbořené mešity základní kámen nového hinduistického chrámu. Tento záměr znovu zde vystavět hinduistický chrám však mnoho muslimů vnímá jako projev diskriminace vůči muslimské menšině. 

Demolice mešity v Ajódze v roce 1992


Rozdělení Indie a vznik muslimského Pákistánu

Mughalská říše existovala až do druhé poloviny 19. stol., musíme však dodat, že od přelomu 18. a 19. stol. byla již pod tvrdým koloniálním dohledem Britů. Hnutí za nezávislost spojilo úsilí mnoha indických obyvatel různého vyznání. Čím více se však nezávislost Indie na britském impériu jevila jako reálná možnost, tím více sílily muslimské hlasy po jejím rozdělení na základě náboženské příslušnosti. Představitelé muslimů se obávali, že by v jednotném státě muslimové zůstali pouhou menšinou, proto usilovali o vlastní území. K rozdělení Britské Indie pak skutečně došlo úderem půlnoci počínajícího dne 15. srpna roku 1947. Vznik dvou nových samostatných států, Indie a Pákistánu, vedl k častým nepokojům a vlnám migračním i násilným. Dodnes je tato událost pro mnohé bolestivým milníkem v indických dějinách.

„Na několika hraničních přechodech mezi Indií a Pákistánem probíhá denně cvičení speciálních jednotek obou států. Tento akt rivality a symbolického poměřování síly je typický specifickým pochodem, při kterém se vojáci snaží zastrašit svého soka na opačné straně vykopnutím nohy co nejvýše a zarputilým pohledem.“


Muslimská menšina v současné Indii

Po výše zmíněných problémech, které souvisely s rozdělením Indie, zůstalo na jejím území 10,4 % muslimů. Poslední sčítání lidu (2011) ukazuje populační růst na 14,2  %, tj. přibližně 172 milionů lidí. Ač jsou muslimové v Indii menšinou, z celosvětového hlediska jde o třetí stát s největším počtem muslimů na světě (za Pákistánem a Indonésií). Tyto skutečnosti v dnešní Indii budí obavy především současných hinduistických nacionalistů, kteří připomínají historická období nadvlády islámu v Indii a zdůrazňují myšlenku muslimského nebezpečí.

Podíl muslimů v populaci indických států (2001)

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info