3. Zelená, nikoliv modrá EU?

Elektrická energie, kterou potřebujeme k uvaření šálku ranního čaje, bude primárně pocházet z činnosti obnovitelných zdrojů, přičemž uhelné elektrárny vyrábějící elektřinu budou sloužit už jen jako skanzeny kam školáci budou chodit na historické exkurze. Hledání nejbližší čerpací stanice odpadne, protože bude stačit pouze odpojit automobil od veřejné nabíjecí stanice. Ty by měly být téměř v každé druhé ulici každého evropského města. Jablko ke svačině bude obsahovat méně pesticidů a pozůstatků hnojiv než jeho kolega v roce 2021 a obal, ve kterém je zabalený sendvič byl včera časopis a zítra z něj bude výplň v balíku.

Zní Ti to jako scéna z knihy Julese Verna? Trochu ano, a to jsme zmínili jen velmi povrchní výčet změn, které Evropskou unii v následujících letech čekají. Všechny tyto plány pak mají společný výchozí bod a to, že jejich prostřednictvím Evropská unie hodlá bojovat s klimatickou změnou.

---

Co si pod klimatickou změnou mám představit?

Změna klimatu je mnohdy mylně spojována jenom s nárůstem teploty. Prozkoumej následující grafické schéma, podívej se na video a uvidíš, že je to celé přece jenom trochu komplikovanější.

Dopady klimatické změny na Evropu

S klimatickou změnou nezvládnou bojovat státy každý sám za sebe, a proto je potřeba toto téma řešit celosvětově. Již v červnu 1992 se v Riu de Janeiro uskutečnila Konference OSN pro rozvoj a životní prostředí (UNCED). Konference vyústila v přijetí řady důležitých dokumentů. Naprosto klíčovým z těchto dokumentů byla Rámcová konvence OSN o změně klimatu (UNFCCC) a státy se rozhodly dále jednat pravidelně v rámci Konference smluvních stran (COP). Hlavní cíle byly od počátku jasné: pokusit se omezit vypouštění emisí skleníkových plynů a vymyslet opatření, které pomohou zmírňovat dopady změn klimatu na celém světě.

Po mnoha setkáních přišel zlom v roce 1997, kdy se konala konference v japonském městě Kjóto. Ta je považována za historicky první velké zasedání, jež přitáhlo pozornost světových médií ke globálním problémům spjatým se změnou klimatu. Co je však nejdůležitější, byl zde navržen a posléze přijat Kjótský protokol, který detailně vymezil konkrétní cíle pro redukci emisí a plán pro zavedení opatření k naplnění těchto cílů. Na něj pak v roce 2015 navázala Pařížská dohoda.

Všechny tyto celosvětové dohody pro Evropu představují pomyslný odrazový můstek a navazuje na ně mimo jiné i právě Zelenou dohodou pro Evropu.

---

Pařížská dohoda

Zatím posledním plánem celosvětového společenství států jak bojovat s klimatickou změnou je tzv. Pařížská dohoda z roku 2015.
Dohoda je klíčová hned ze tří důvodů:

1. Svět má konkrétní cíl!
Státy celého světa si společně stanovily dlouhodobý cíl ochrany klimatu, kterým je snaha udržet nárůst průměrné globální teploty pod 2° C v porovnání s obdobím před průmyslovou revolucí. Nechtějí však zůstat jenom u této hodnoty, naopak se zavázaly usilovat o to, aby nárůst teploty nepřekročil hranici 1,5° C.

2. Odpovědnost nesou všichni!
Všechny státy musí přispět. To znamená, že dohoda ukládá nejen rozvinutým, ale i rozvojovým zemím povinnost stanovit si vlastní cíle a připravit plány na jejich dosažení. Každý stát bez ohledu na velikost, bohatství, nebo důležitost tedy bude muset přispět svou troškou do mlýna.

3. Nemůžeme se držet při zemi!
Zapojené státy se dohodly, že každých pět let zkontrolují své úspěchy a budou se snažit si stanovat stále ambicióznější cíle.

Že se jedná v o celosvětový boj dokresluje i ta skutečnost, že smluvními stranami jsou státy ze všech pěti kontinentů včetně všech států Evropské unie.

Evropská unie výsledky Pařížské dohody přivítala, ale rozhodla se jít ještě dál a bojovat se změnou klimatu i nad rámec přijatých celosvětových závazků a ukázat světu, že to půjde zvládnout. I proto spatřila světlo světa Zelená dohoda pro Evropu.

---

Co všechno Zelená dohoda obsahuje?

Zelenou dohodu pro Evropu si můžeme představit jako balíček různých opatření, které by měly Evropanům pomoci zvládnout přechod k ekologičtějšímu a udržitelnějšímu způsobu života.

Jedná se o plány v mnoha oblastech např. snížení emisí skleníkových plynů, přeměnu evropského průmyslu, investování do špičkového výzkumu a vývoje, zlepšení kvality potravin a plánovány jsou také velké investice do ochrany přírody.

Výrazný podíl emisí skleníkových plynů pochází z odvětví energetiky a je tedy spojen s výrobou elektrické energie v uhelných elektrárnách. Evropa se proto rozhodla postupně nahrazovat tyto zdroje zdroji obnovitelnými (zejména slunečními a větrnými elektrárnami), případně přeměňovat uhelné elektrárny a teplárny na elektrárny spalující zemní plyn či bioplyn. Jednotlivé státy EU včetně České republiky proto vytváří strategie k postupnému uzavírání uhelných zdrojů.

Stranou nezůstane ani oblast dopravy, kde se počítá s náhradou klasických automobilů elektromobily, resp. hybridními automobily, které pro pohon kombinují zemní plyn a elektřinu.

Investice do výzkumu a vývoje jsou pak směřovány hlavně k tomu, aby nám pomohli najít i jiné zdroje energie než ty, které nyní známe a hlavně využíváme. Nejvíce nadějí se momentálně vkládá do výzkumu vodíku, o kterém se dokonce mluví jako o „palivu 21. století“.

EU nemyslí ale jenom na výrobu. Ne nadarmo se říká, že nejekologičtější je ta část energie, která se nemusí vůbec vyrobit. Proto se počítá s podporou všech činností, které nám pomůžou ušetřit množství vyrobené energie. Jedná se o činnosti typu zateplování budov, řízené větrání, nízkoenergetické domy atd.

Obrázek ještě jednou shrnuje všechny podstatné body Zelené dohody pro Evropu. Jak je z něj patrné, klimatické téma jako takové je jen jednou z několika řešených oblastí. S tím, že ale dění ve všech ostatních oblastech jako jsou zemědělství, doprava atd. na něj mají vliv, dá se považovat za oblast zastřešující.

Dohoda se proto vztahuje na všechna odvětví hospodářství, zejména na dopravu, energetiku, zemědělství, budovy a průmyslová odvětví, jako je ocelářský průmysl, výroba cementu, informační a komunikační technologie, textilní a chemický průmysl.

---

Jak to celé bude fungovat?

Je jasné, že tak ambiciózní plán jakým Zelená dohoda pro Evropu beze sporu je, nebude zadarmo. Komise odhadla, že dosažení naplánovaných cílů si do roku 2030 vyžádá 260 miliard eur dodatečných ročních investic.

Zajímavým novým nástrojem EU, který má k financování sloužit, je tzv. Fond spravedlivé transformace (Just Transition Fund). Ten má pomoci především regionům v Evropě, které budou nějak postižené plánovanými změnami.

Například v České republice získají podporu kraje, ve kterých se momentálně stále těží uhlí. S tím, jak v nich těžba skončí, si budou lidé pracující v těžebním průmyslu muset najít nové zaměstnání. Bez podpůrných projektů a investic do rozvoje nových (ekologických) firem by to však bylo poměrně obtížné. Navíc když se nad tím zamyslíme, tak by to vůči nim bylo i nespravedlivé, protože právě tyto regiony by na plány plynoucí ze Zelené dohody pro Evropu doplatily více než jiné. Proto Česká republika využije peníze z Fondu spravedlivé transformace právě v uhelných regionech, aby je podpořila a nastartovala jejich další rozvoj. Obrázek Ti vysvětlí, o které regiony se konkrétně jedná.