2. Euro ve vaší peněžence

Představ si, že by neexistovala eurozóna a každá země by stále používala vlastní měnu a vy byste s kamarády v létě rádi projeli Evropu. Po dlouhé době strávené na brigádách byste našetřili 50 000 Kč. Víš, že pokud byste při své cestě v každé zemi EU před rokem 1999 směnili tento obnos za místní měnu, tak na konci vaší cesty, a to aniž byste utratili ani korunu, by vám zůstala méně než polovina? Toto je pravděpodobně největší ekonomický přínos eura. Odborně se penězům, o které přijdete, když peníze směňujete, říká transakční náklady. V závislosti na velikosti a struktuře ekonomiky dané země lze díky redukci těchto transakčních nákladů zvýšit hospodářský výkon země a v souvislosti s tím i životní úroveň až o několik procent HDP.

Eurozóna je elitní klub

Vytvoření eurozóny bylo završením integračních snah trvajících mnoho desetiletí. EU v roce 1999 dosáhla vytvořením eurozóny něčeho, o čem snili evropští státníci od 70. let 20. století. Euro však nepřijaly všechny evropské státy. Motor evropské integrace, jak je někdy společná měna vnímána, tak nesdílejí všichni. Experti na evropskou integraci upozorňují na skutečnost, že eurozóna je jakýmsi elitním klubem v rámci EU. V debatách o prohlubování evropské integrace podle nich hrají prim státy platící eurem. Je možné, že tyto státy vytvoří samostatnou debatu o budoucnosti evropské integrace a budou prohlubovat spolupráci bez ostatních zemí EU.  Zavést společnou evropskou měnu tak může představovat pro členskou zemi EU jistou politickou výhodu. Euro totiž podle některých může do budoucna tvořit kritérium pro rozlišování mezi evropským jádrem (státy platící eurem) a evropskou periferií (státy platící národními měnami). Jinými slovy – je možná výhodnější účastnit se jako člen eurozóny tvorby pravidel, než je jen přijímat bez možnosti jejich ovlivnění. Státy eurozóny totiž na ostatní členy EU nečekají. Neustále vytvářejí nová pravidla (např. tzv. Six-pack či Two-pack), která budeme po našem vstupu do eurozóny muset přijmout, aniž jsme je mohli ovlivnit.

Je euro populární mezi občany ČR?

Přijetí eura vyvolalo velké debaty ve většině zemí, které se k tomuto kroku rozhodly. Přes počáteční skepse občanů, které byly spojené s nelehkým přepočítáváním cen z původních měn či s obavami ze zdražování, je společná evropská měna, čistě statisticky vzato, celkem oblíbená. Z dotazování eurobarometru provedeného na počátku roku 2021 vyplývá, že 79 % dotazovaných obyvatel eurozóny podporuje euro, v rámci celé EU je to 70 %. Tradičně nízkou podporu má společná měna v nečlenských zemích eurozóny jako Česko, Polsko, Švédsko či Dánsko. Je naopak zajímavostí, že 81 % Řeků podporuje euro, přestože právě Řecko bylo značně zasažené hospodářskou krizí nastalou po roce 2008 a nemalá část řecké veřejnosti nedůvěřovala řešením navrhovaných ostatními státy eurozóny, včetně tlaku na drastická úsporná opatření v řecké ekonomice. Hospodářská krize tak nevedla k dlouhodobému propadu důvěry občanů vůči euru, ostatně i ve Španělsku či Portugalsku je podpora eura značně nadprůměrná. Je tak zajímavé, že Češi podporují euro výrazně méně než většina ostatních národů EU, přestože se řešení krize přijatá státy eurozóny České republiky přímo netýkala.

Obrázky měn zemí eurozóny před jejím vznikem

Jak měnová spolupráce funguje?

Víš, že často používaný název Evropská měnová unie je v řadě případů nesprávný? Uskupení se ve skutečnosti jmenuje Hospodářská a měnová unie (HMU). K chybě svádí anglická zkratka EMU, ve které se E na jejím začátku mylně považuje za první písmeno slova European (evropská), přičemž ale obvykle reprezentuje slovo Economic (hospodářská). HMU se skládá ze dvou pilířů, prvním je měnová unie – která je plně v kompetenci nadnárodního orgánu EU – Evropské centrální banky (ECB). Jeho logickým symbolem je společná měna – euro. Na druhý pilíř integrace v této oblasti – koordinaci hospodářských politik členských států – se často zapomíná, nebo je chybně podřazována pod měnovou unii. V „hospodářské“ části HMU mají rozhodující roli členské státy, především jejich ministři financí sdružení v tzv. Euroskupině. Jejím hlavním cílem je lepší koordinace hospodářských politik a zajištění dodržování určitých, především rozpočtových, pravidel. Zjednodušeně jde o to, aby tvoji sousedi nepořádali večírky na dluh, který pak budeš z velké části muset zaplatit i ty.

Evropská centrální banka

Víš, jak Evropská centrální banka vypadá? Složit si ji můžeš v následující hře. Jak rychle se ti to podaří?

Když to sousedé s večírkem na dluh přeženou

Eurozóna je v kontextu evropské integrace obrovský krok vpřed s řadou výzev. Podle některých názorů politická přání usilující o prohloubení integrace předběhla ekonomickou realitu. Eurozóna v sobě spojuje velmi různorodé ekonomiky a netvoří tak tzv. optimální měnovou oblast. Jednotná měna pro Brno a Hodonín nepředstavuje problém, protože v případě krize a růstu nezaměstnanosti v Hodoníně se do něj z Brna odvede více peněz a lidé do něj buď začnou více dojíždět za prací, nebo se rovnou přestěhují. Tyto vyrovnávací mechanismy fungují v eurozóně (např. mezi Německem a Portugalskem) velmi omezeně. Jedním z hlavních důvodů je odpor k fiskální unii ze strany bohatších členských států.

Krize si však určitou míru fiskálního přerozdělení vynutila. Když máš s prostopášným sousedem společný vodovod, tak kvůli sousedovým dluhům zastaví vodu i tobě. Otázkou je, co s tím? EU přiměla státy v největších hospodářských problémech k přijetí bolestivých hospodářských reforem výměnou za poskytnutí finanční pomoci. Jako by ses rozhodl sousedovi půjčit, ale držel ho pod pořádným dohledem. Celá epizoda však po sobě zanechala nepříjemnou pachuť, protože výkon poškozených ekonomik byl i po zavedení reforem velmi špatný a většina poskytnuté pomoci šla obratem přímo věřitelům – paradoxně povětšinou bankám v zemích, které pomoc poskytovaly. Soused sice přestal pořádat večírky, ale jeho pracovní výkon to nezlepšilo a to, co mu půjčili tvoji rodiče, šlo obratem na splátku dluhu u tvého strýce, u kterého se zadlužil.

Co nás nezabije, to nás posílí

Když si hraješ s ohněm, ne vždy ti musí shořet celý dům. Řešením pak není nepoužívat zápalky, ale znát a dodržovat zásady požární bezpečnosti. Ani finanční krize nebývá vždy automatickým předstupněm úplné zkázy. Počáteční nestabilita může být vystřídána rozvojem nových mechanismů a celkově prohloubením evropské integrace. Krize tak může být zdrojem inovace. Co kritici v době hospodářské krize (po roce 2009) považovali za předzvěst krachu eura, to optimisté považovali za impuls k nutným reformám, které eurozónu posílí. Poslední dekáda tak nepřinesla jen obavy o budoucnost eura, ale i nástroje na předcházení budoucích krizí. Asi nejznámějším z nich je tzv. fiskální pakt. Tento dokument stanovuje přísná pravidla týkající se rozpočtového deficitu a celkového zadlužení jednotlivých zemí. Dále platí, že vlády jednotlivých zemí musí konzultovat své rozpočty s Evropskou komisí, která může v odůvodněných případech tento návrh rozpočtu vetovat. V případě porušení pravidel fiskálního paktu pak mohou být země sankcionovány. Pro členské státy je díky zpřísnění podmínek výrazně obtížnější vyhnout se případným sankcím. Výsledkem popisované reformy je pak celkově silnější postavení Evropské komise. Obyvatelé v činžáku se tak rozhodli přepracovat pravidla požární bezpečnosti a dali domovníkovi možnost k nim do bytů chodit na pravidelnou kontrolu.

Kde se berou peníze (nejen) na řešení Covidové krize?

Jistě už jste už někdy slyšeli o tištění peněz. V současnosti je toto slovní spojení dost nepřesné. Většina peněz má bezhotovostní podobu. V případě tvorby peněz centrální bankou to vypadá tak, že centrální banka prostě připíše na účet dané instituce (např. soukromé banky) dodatečné prostředky. Podobně, jakoby ti na tvůj účet připsala peníze tvá banka. Banky pak stejným způsobem vytvoří peníze pro tebe, když si u nich požádáš třeba o hypotéku. Hotovost tvoří méně než 10 % celkového množství eur v oběhu. Kvůli schopnosti vytvářet eura prakticky z ničeho je eurozóna ve vlastní měně vždy solventní. Problém ani tak není v nedostatku peněz, jako spíše v tom, na jaké účely se vynaloží a jaké vedlejší dopady jejich dodatečná tvorba může mít (inflace, pocit nespravedlnosti při vyplácení Vašeho souseda z dluhů atd.).

Největší podporovatelé eura

V následující tajence se dozvíš, ve které zemi je největší podpora společné evropské měny. Je to Francie, Maďarsko, Řecko, nebo Dánsko? Pro vyplnění křížovky klikni prosím na otázku, rozsvítí se pole, až poté vpisuj odpověď. Seřaď slova z tajenky a najdi hledaný stát.