4. Evropou na jednu nádrž: Schengen a vše kolem
Kde leží Schengenský prostor? Jak a před čím nás chrání? A jaké výhody ti cestování v Schengenu přináší?
Schengenský prostor
Slovo „Schengen“ zná nejspíše každý a spojuje si ho především s volným cestováním. Neboli, mezi státy schengenského prostoru neexistují hranice a projet tak lze bez zastavení třeba z Prahy až do Stockholmu.
Kořeny dohody, která původně vznikla mimo rámec evropské integrace, sahají do 80. let 20. století. Prostor jako takový vznikl podepsáním dohody mezi Německem, Francií, Belgií, Lucemburskem a Nizozemím. Prováděcí dohoda, která umožnila odstranění hraničních kontrol, byla znovu v Schengenu podepsána v roce 1990, samotné kontroly zmizely v roce 1995. V 90. letech a v prvních dekádách nového milénia pak přistupovaly další státy.
Principy schengenského prostoru jsou poměrně jednoduché. Za kontroly osob, které do něj vstupují, zodpovídá první země. Hraniční státy stráží vnější hranici prostoru. Občané schengenských zemí a cizinci se schengenskými vízy se uvnitř „Schengenu“ pohybují volně, jako by žádné státní hranice neexistovaly. Odpadá tak zdlouhavé čekání na hranicích, které v letních měsících děsilo zvláště turisty, ale během celého roku třeba řidiče kamionové dopravy.
Hranice EU a schengenského prostoru
Je Schengen nevratný?
Znamená vstup do schengenského prostoru nevratný krok ve smyslu fungování státních hranic a hraničních kontrol? Ne. Jednak to prokázala pandemická léta, kdy mnohé evropské země hraniční kontroly – aby zabránily šíření epidemie – zavedly a vstup na své území podmínily třeba testy. Schengenský režim ale počítá s tím, že státy mohou, pokud to vyžadují bezpečnostní aspekty, dočasně kontroly zavést. Toho využilo například v roce 2006 Německo, když pořádalo světový fotbalový šampionát.
Proč zrovna Schengen?
Místa podpisu řady dohod, které zavádí spolupráci mezi evropskými státy, nejsou volena náhodně, ale mají politickou symboliku. Vesnice Schengen byla vybrána proto, že bezprostředně u ní se stýkají hranice Německa, Francie a Lucemburska. Samotná dohoda byla podepsána v mezinárodních vodách řeky Mosely.
Jsi v Schengenu?
Víš, kdo je a kdo není v Schengenu? Rozpoznej vlajky a správně je rožřaď.
Zjisti více: Jak jsou chráněny vnější hranice Schengenu?
Ve videu EP se dozvíš o základních principech ochrany principu volného pohybu v EU, například systému SIS.
Europol
Protože radostí a slastí schengenského prostoru začali brzy požírat také kriminální živly, začalo být brzy jasné, že rozvolnění hranic mezi státy Schengenské dohody bude vyžadovat také větší policejní spolupráci. Zločin sice nezná národnost od pradávna, ale odstranění hraničních kontrol mu samozřejmě život notně usnadnilo. EU začala reagovat na počátku 90. let 20. století, do plné operace se agentura potírající zločin dostala v červenci 1999.
Nicméně, bylo by stále ještě příliš odvážné myslet si, že Europol představuje stejnou policii, jakou je třeba Policie České republiky. Europol nemá výkonnou pravomoc – žádné komando policistů EU „Schengenem“ hnát a zatýkat kriminálníky prostě nemůže. Přesto je jeho existence užitečná – mezi činnosti Europolu, který funguje jako evropská agentura, patří hlavně výměna dat a informací mezi mezinárodními policejními úřady, poskytování odborných a technických informací či zpravodajská práce. Zvláště ve 21. století se intenzita policejní spolupráce v EU zvyšuje – typicky třeba kyberkriminalita – takže lze očekávat, že EU časem k nějaké vlastní policejní síle nejspíše dospěje.
Proč zrovna Europol?
Název evropské policejní agentury je vlastně zkratka anglického termínu „European Police Office“, tedy evropský policejní úřad. Dobře se pamatuje, je krátký a výstižný. Nicméně, při svém vzniku nesl dnešní Europol název Europol Drugs Unit (EDU), Evropská protidrogová jednotka. A plný oficiální název je „European Union Agency for Law Enforcement Cooperation“, tedy Evropská agentura pro spolupráci ve vymáhání práva…
Co je evropská agentura?
Evropská agentura je většinou vysoce odborný orgán, který se zaměřuje na výkon jedné aktivity či jednoho programu, který je uskutečňován v rámci evropské integrace. Řada jich existuje ve vědě a výzkumu a jsou rozesety po všech státech EU. V České republice tak sídlí agentura pro kosmický výzkum Galileo. Samotný Europol pak sídlí v nizozemském Haagu.
Do FBI (zatím) daleko...
Europol není zdaleka tak atraktivní institucí pro filmaře či spisovatele jako například americká FBI. Přesto se už do několika úspěšných děl dostal – docela velkou roli hraje například v dystopickém bestselleru „Blackout: Zítra bude pozdě“ rakouského autora Marca Elfsberga.
Slavné operace Europolu
Do FBI má sice Europol ještě daleko, na druhou stranu už má za sebou řádku slavných operací a kauz. Jejich přehled najdete na zde (text je v angličtině).
Dokážeš přiřadit jednotlivé operace k jejich popisu?
Evropský zatýkací rozkaz
Máloco je tak málo omezeno existencí národních států (a vůbec konceptem národního státu), jako porušování zákonů. Pachatelé konají trestnou činnost jednak v různých zemích, za druhé mohou uprchnout a skrývat se před policií vlastního státu v podstatě libovolně – v EU jim situaci navíc ulehčuje existence schengenského prostoru. To je samozřejmě nevítané, což platí zejména o závažné trestné činnosti typu vražda, terorismus či obchod s lidmi. Proto bylo v roce 2002 – také v reakci na teroristické útoky v září 2001 na budovu Světového obchodního centra v New Yorku – přijato rozhodnutí Rady Evropské unie o evropském zatýkacím rozkazu, jemuž se také zkráceně říká „evropský zatykač“ nebo „eurozatykač“. Na jeho základě je možné zahájit po osobě v jednom členském státě EU trestně stíhané nebo hledané pro účely výkonu trestu odnětí svobody pátrání v ostatních členských státech EU. V případě, že je daná osoba lokalizována na území některého z členských států, lze v dané zemi požádat o její předání do členského státu, jehož justiční orgán evropský zatýkací rozkaz vydal. Eurozatykač může být vydán pro trestné činy, u kterých hrozí sazba minimálně 1 roku odnětí svobody či pro již odsouzené k trestu delšímu než 4 měsíce. Za krádež housky se tak s jeho vydáním nikdo obtěžovat nebude…
Příklady aplikace evropského zatykače
Eurozatykač byl použit například při pátrání po teroristovi, který byl zapojen do útoků v Paříži (a byl zadržen v Belgii), při hledání německého seriálového vraha (zadržen ve Španělsku), nebo v případě loupežného gangu hledaného Itálií – jeho členové byli zadrženi v šesti různých státech EU.
Počet eurozatykačů
Použití eurozatykače je poměrně běžnou rutinou napříč státy EU. Třeba v roce 2018 jich bylo vydáno 17 471, o rok dříve podobných 17 491. Ne všechny vydané eurozatykače jsou ovšem úspěšné – například v roce 2017 jich bylo provedeno pouze 6317.
Frontex
V dnešní době je existence pohraniční stráže pro Čechy a Češky, žijící uprostřed ostatními sousedy chráněného schengenského prostoru, spíše abstraktním pojmem. V EU jako takové však pohraničníci hrají nadále velkou roli. A dokonce existuje evropská agentura, která se ochranou vnějších hranic EU zabývá na nadnárodní úrovni. Její plný název je Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž, známější je ale pod termínem Frontex (z francouzského Frontières extérieures = vnější hranice). Mezi hlavní úkoly Frontexu patří boj proti ilegální migraci, obchodu s lidmi a infiltraci teroristů, harmonizace hraničních kontrol a zprostředkování spolupráce mezi pohraničními orgány členských států EU. Dále Frontex poskytuje technickou podporu a odborné znalosti. Sídlem Frontexu je polské hlavní město Varšava a pracuje v něm zhruba 700 zaměstnanců.
Frontex je v běžném povědomí nejvíce spojován s problematikou uprchlictví, které obsahuje například žádosti o azyl, ale také nelegální – v mnoha případech ekonomicky motivovanou – migraci. Zvláště druhý pojem si řada evropských voličů spojuje s teroristickou hrozbou či strachem z cizí (zejména islámské) kultury a stylu života.
Fotografie: Operace Triton a Poseidon ve Středozemí v roce 2015
Prohlídka sídla Frontex
Přehled výbavy Frontex
Frontex sám nedisponuje vlastním vybavením či příslušníky pohraniční stráže, jeho zdroje pocházejí od států EU. Následující grafika zachycuje přehled očekávaného nárůstu lidských zdrojů FRONTEXU do roku 2027.
Žádosti o azyl v EU
Žádostí o azyl v EU přibylo hlavně od roku 2015, a to vlivem politické nestability a válek v zemích, jako jsou Sýrie, Libanon či Afghánistán. Zatímco v roce 2014 bylo těchto žádostí cca 144 000, v roce 2015 to už bylo 368 000 a v roce 2016 dokonce 386 000. V posledních letech (2019-2020) klesla čísla na 185 000, respektive 202 000.
Český strach z uprchlíků – slaměný fackovací panák
V České republice je migrační tématika vděčnou součástí politických šarvátek. Žádostí o azyl je u nás ale minimum – za posledních 10 let jich bylo nejvíce podáno v roce 2019, a to celých 260, což činilo 0,001 % všech žádostí v EU…
Nelegální migrace do EU
Nelegální migrace problém je. Přesných čísel se pochopitelně dopátrat nelze – uváděné údaje jsou většinou kvalifikované odhady. Podle nich ještě v roce 2012 takto do EU vstoupilo 72 000 osob, ale v roce 2015 – v době vrcholící migrační krize – se jednalo již o 1 822 000 osob. Migranti do EU vstupují buď na vlastní pěst, nebo využívají pašeráků.