5. Spotřebitel vládne všem, jeden EU káže…
Jakou souvislost mají s EU třeba pojistka, bezpečnost silniční dopravy, nebo záruční lhůta na nový mobil? Kdo je spotřebitel a jakou má v EU roli?
Úvod tématu
4. Schengen a vše kolem
6. Jsme občané EU a co s tím?
Na první pohled jsou pojištění, nebo mobil velmi různorodé věci, které ale zcela běžně používáme. Novinky, které se jich týkají, ale máme díky EU. Nebyla to totiž vláda například ČR, která by si řekla, že si zasloužíme odškodnění při zpoždění letadla, nebo bezplatný přístup k veřejné wifi. Byla to EU, kdo inicioval tyto standardy a přijala pravidla pro všechny členské země. Všichni z nás bez rozdílu jsme totiž součástí společného trhu a jsme spotřebitelé nejrůznějších výrobků a služeb. A o nás, jako o spotřebitele, EU dlouhodobě pečuje. Ne nadarmo je právě spotřebitel hybnou silou společného trhu.
Univerzální číslo napříč Evropou
Napadlo vás, jak se vlastně podařilo, že máme v Evropě jednotné číslo pro nouzové volání? Vždycky to tak totiž nebylo. Od sedmdesátých let sice existovalo doporučení mít jednotné číslo od Evropské konference správy pošt a telekomunikací, ale reagovala na něj jen velmi málo států. Proto v roce 1991 Rada přijala rozhodnutí rozjet systém jediného čísla pro nouzové volání ideálně do konce roku 1992, nejpozději ovšem od roku 1996. Systém byl postaven jako bezplatný a záleželo na dané zemi, zda bude doprovázen ještě dalšími čísly, jako je u nás známá trojice 150, 155 a 158. Kromě zemí EU funguje linka 112 také v Černé hoře, Lichtenštejnsku, Norsku, Švýcarsku, Turecku a na Islandu.
Jak souvisí 112 s jednotným trhem EU?
Jde o přirozený krok navazující na volný pohyb 4 svobody v tomto případě především osob. Dokončování společného trhu s sebou neslo přirozenou vyšší mobilitu, a tudíž i potřebu nabídnout pomoc bez jazykových bariér, a především bez toho, že bychom hledali, co za číslo platí v které zemi. Rok 1992 byl cílovým rokem pro společný trh, a proto EU bezprostředně navázala rozhodnutím zvýšenou mobilitu lidí doplnit i bezpečnostním voláním.
Jak je to v ČR?
V roce 2020 odbavila linka 112 celkem 2 011 890 volání. V ČR se o hovory na základě usnesení vlády stará Hasičský záchranný sbor, který má 14 telefonních center na úrovni krajů. Centra jsou ovšem vzájemně propojená a vykrývají se v případě potřeby a integrují rovněž hovory na linku 150. Operátoři hovoří česky, německy a anglicky (pro další jazyky mají softwarovou podporu) a vždy dostanou s vaším hovorem k dispozici i vaši polohu. ČR v roce 2009 dostala ocenění od Asociace evropského čísla tísňového volání (EENA) za progresivní systémové a technologické řešení Telefonních center tísňového volání 112 a byla v tomto bodě ohodnocena jako jedna z nejvyspělejších zemí.
Zneužití linky
Linka 112 je vytíženým a vysoce odborným spojením, a proto je její použití ošetřeno zákonem 133/1985 Sb, kde se řeší otázky požární ochrany. Zneužití může být dle paragrafu 78, odst. 2 téhož zákona trestáno pokutou do výše 20 000 Kč.
Pomoc v jakémkoliv telefonu
Volání na 112 je hovor v ohrožení, a proto je nejenom bezplatně, ale má v sítích prioritu a lze jej volat i bez vložené SIM karty, nebo telefonního PIN kódu a z každého typu telefonu. Kdyby náhodou nebyl dostupný signál operátora, měl by být hovor obsloužen přes síť GSM. Jediným limitem tedy může být nedobitý telefon. Takže myslete na jeho baterii!
Co je rozhodnutí Rady?
Rozhodnutí přijímá Rada ministrů, kde jsou zastoupeny všechny členské státy EU. Jde o závazný právní akt, který není třeba provádět do vnitrostátních právních předpisů. Rozhodnutí o čísle 112 bylo Radou EU v červenci 1991 přijato jednomyslně.
Bezpečně automobilem
Jak může EU zachránit lidský život u dopravní nehody? Například v noci na českém venkově? Pomocí systému eCall, který platí na území EU od roku 2018 pro všechna osobní a lehká užitková auta uvedená na evropský trh. Systém e-call pracuje na principu palubního zařízení s akcelerometrem. Reaguje tedy na prudké zpomalení značící náraz, nebo zohlední aktivaci airbagů v autě. Následuje pomocí mobilního signálu GSM automatické volání linky 112 a odeslání datové zprávy s podrobnostmi. Toto všechno znamená, že pomoc dorazí mnohem rychleji a lépe připravená, protože dostane informace o rozsahu nehody předem. Spolupráce posádky, nebo dalších osob není nutná. A přesně to jsou situace, kdy eCall pomáhá nejvíce. Nehody v méně obydlených částech, v době s menším silničním provozem, kdy řidič, nebo spolujezdec nejsou schopni přivolat si pomoc. Funkce eCall, kterou vidíme dnes ve voze jako tlačítko SOS, má své kořeny v bruselské pracovní skupině pro inteligentní automobily a bezpečnost v roce 2004 a byla prosazena nařízením Evropského parlamentu a Rady v roce 2015. Na pilotním provozu eCall se podílela ČR, společně se Rakouskem, Finskem a SRN. Právě v těchto zemích probíhaly testovací a ověřovací části provozu systému.
Kde v autě je systém umístěn?
Může to být různé, typicky v palubní desce. Tuto „černou skříňku“ s krátkodobým smyčkovým záznamem údajů je nutné chránit před nárazem a současně jí zajistit spojení GSM. Především musí být jednotka tlakuvzdorná, vodotěsná, mrazuvzdorná i odolávat hoření. Musí být energeticky soběstačná při poškození elektrické soustavy vozidla a odolná proti elektrickým poruchám v průběhu nehody.
Co všechno obsahuje datová zpráva?
Základní užitečné informace o voze. Řidič totiž nemusí být schopen je říci a některé možná ani neví. Je to: Poloha vozidla, Směr jízdy (důležité pro dálniční síť), Typ motoru (benzín, nafta, lpg, cng, hybrid, elektromobil, vodík), Počet osob ve vozidle (podle zapnutých bezpečnostních pásů), VIN vozidla.
Využití systému eCall v praxi
Na jeden z typických případů ukazuje tisková mluvčí MV-generálního ředitelství HZS ČR pplk. Mgr. Nicole Studená: „Vozidlo sjelo z komunikace a spadlo na cestu, která v místě nehody podchází pod komunikací. Zraněný řidič nebyl schopen najít zapadlý telefon a sám si přivolat pomoc. Navíc šlo o cizince, pro kterého by bylo těžké popsat, kde se přesně nachází, a nehoda se stala v noci. Díky eCall znal operátor, který volání přijal, okamžitě polohu havarovaného vozu a bez prodlení vyrážela na místo také Policie ČR a zdravotnická záchranná služba. Hasiči na místě provedli protipožární opatření a likvidaci úniku provozních kapalin. Zraněný řidič byl předán zdravotnické záchranné službě.“
„Naši operátoři přistupují k eCall trochu jinak než k běžným tísňovým voláním. Pokud přijmeme hovor a na druhém konci se nikdo neozývá, při běžném volání jde s největší pravděpodobností buď o omyl, nebo zneužití tísňového čísla. V případě eCall to je naopak většinou ten nejzávažnější případ, kdy členové posádky vozidla nejsou schopni hlasové komunikace,“ doplňuje plk. Ing. Jan Urbánek, vedoucí pracoviště podpory operačního řízení MV-generálního ředitelství HZS ČR.
Celý text najdeš zde.
Zjisti více: Systém eCall zachraňuje životy
Na animovaném videu snadno zjistíš, jak systém nouzového volání eCall funguje v praxi.
Zjisti více: Kolik životů eCall zachrání?
Každý rok se v Evropě stane více než 1,2 milionu dopravních nehod, při kterých je usmrceno na 39 000 lidí a dalších 1,7 mil. osob je zraněno. Podle odhadů Evropské komise by zavedení eCall zachránilo až 2 500 životů ročně, ušetřen by byl majetek až za 26 mld. Euro ročně.
Co je to nařízení Evropského parlamentu a Rady?
Jde o právní akt, který zajistí, že se jeho obsah realizuje ve všech členských státech na stejných principech a ve stejném čase. Jinými slovy jde o silný legislativní nástroj, který má přímý účinek ve všech zemích EU. Aby mohlo být nařízení přijato, je potřeba shoda a připravenost, a to nejenom řidičů, ale i výrobců automobilů a záchranných jednotek. V tomto případě se věc v EU řešila již od roku 2004, v platnost vstoupila v roce 2018. A dnes máme systém eCall napříč celou EU.
„Projektu eCall předcházela řada pilotních studií. Na jedné z nich se podílela v roce 2007 i ČR. Ve spolupráci Hasičského záchranného sboru, Ministerstva dopravy a společnosti Telefónica O2 se na našem území realizoval pilotní projekt eCall zaměřený na ověření možnosti příjmu a vizualizace dat přímo z paluby havarovaného automobilu do centra jednotného celoevropského tísňového volání 112. ČR a její hasiči se tak přímo podíleli na pozdějším nasazení systému do praxe napříč Evropou.“
Chytře na půjčku
Nejmoudřejší je si žádné půjčky nebrat – zejména pak na spotřební zboží či pobyty typu týdenní dovolená v Karibiku. Jenže, někdy okolnosti zkrátka jinou cestu nedovolí a půjčka je jediným řešením. V takové situaci je dobré vědět, že také peníze jsou zboží a za jejich nákup či půjčení se platí – nepřekvapivě dalšími penězi. Před vstupem Česka do EU šlo o podnikání, které se často pohybovala jak na právní, tak na morální hraně – výše úroků šplhala mnohdy do astronomických výšek, totéž platilo pro pokuty, které obvykle naskakovaly za sebemenší porušení smlouvy. Z mnohdy malých spotřebitelských úvěrů tak díky malé nedbalosti mohly v mžiku vznikat částky, které nakonec mnohonásobně převýšily výši vypůjčené sumy.
Roční procentní sazba nákladů (RPSN) je částka, kterou Tvého rodiče či prarodiče – mladí lidé do 18 let si finanční půjčky naštěstí brát nemohou – půjčka „vyjde“ za jeden rok. Obsahuje tedy nejen úroky, ale také různé poplatky, jež si půjčující instituce účtuje – například poplatek za vedení půjčky, či poplatek za její zřízení. Protože různé instituce mají tyto částky různé, půjčit si třeba 10 000 Kč může u dvou různých bank vyjít úplně jinak. Podle dvou evropských směrnic má každý poskytoval spotřebitelských půjček povinnost RPSN uvádět – aby si každý spotřebitel mohl lehce srovnat, která půjčka či spotřebitelský úvěr vyjde výhodněji.
Zjisti více: První směrnice upravující povinnost uvádět RPSN
Zjisti více: Druhá směrnice upravující povinnost uvádět RPSN
Určuje EU výši RPSN?
Ačkoliv existenci RPSN napříč EU upravuje evropská legislativa, díky tomu, že je ve formátu směrnic – závazný je cíl, ale nikoliv způsob dosažení – je hlavní odpovědnost vždy na zákonech konkrétních členských států. Evropské směrnice tak upravují pouze základní postup pro výpočet RPSN, ale neurčují například jeho výši. U té platí, že čím je nižší, tím lépe pro uživatele – za půjčku zaplatí méně. Vyplatí se tedy srovnávat a srovnávat!
Finanční gramotnost
Protože peníze hýbou světem – ať se nám to líbí, nebo ne – je nesmírně důležitá finanční gramotnost. České ministerstvo financí v této souvislosti připravilo velmi podrobný webový portál, kde je dostupná a vysvětlena řada situací, na které lze v běžném životě narazit.
Zjisti více: Finanční gramotnost je důležitá!
Všichni se musíme naučit hlídat si své účty.
Mobilní volání bez hranic
Mladí, staří, ženy, muži. Kromě jiného je spojuje také to, že bez mobilního telefonu dnes nedají pověstnou „ani ránu“. Malá krabička už totiž dávno neplní jen funkci telefonu, ale lze přes její aplikace zaplatit nákup, poslouchat hudbu, hrát hry, či navigovat auto na cestu k moři. Nebo objednat pobytový zájezd po francouzských zámcích. A také tam mobilní telefon používat, jako by se nechumelilo a namísto u Seiny byl daný turisty někde u Vltavy. Proč? Protože právní předpisy EU vytvořily z prostoru EU jednotný elektronický trh, podle jehož zásad platí, že uživatelé mohou svůj mobilní telefon – včetně datových služeb – používat za stejných podmínek jako doma – na základě své smlouvy s domácím operátorem. Zásadě se říká „roamuj jako doma“. Fotky z dovolené tak lze na Instagram vkládat hned na lehátku a není potřeba čekat na přejezd státní hranice, nebo hledat, která místní restaurace poskytuje wifi zdarma…
Nebylo tomu tak vždy. Do roku 2017 bylo volání, esemeskování či používání datových služeb v cizině velmi drahé, ceny si upravoval vždy konkrétní operátor. Krátký hovor rodičům například z Itálie vyšel na několik desítek korun, připojení na data nezřídka skákalo do stovek či tisíců korun. Dnes, kdy ceny mobilních služeb také v Česku poklesly na rozumnou úroveň, podobné ruinování rozpočtu nehrozí.
Komise jako tvůrce evropské legislativy
Za společným elektronickým trhem (a návrhy právních předpisů, které jej umožnily) stála instituce jménem Evropská komise. V rozhodování EU má jednu výsadu – navrhuje, jak by evropské právní předpisy měly znít a během jejich schvalování Radou EU (hlas členských států) a Evropským parlamentem (hlas občanů EU) je státům a poslancům vysvětluje.
Cena volání a roaming
Cena volání do USA či Turecka
Představ si, že chceš zavolat kamarádovi od moře z Turecka. Pokud máš smlouvu třeba s velkým operátorem, minuta takového sdělování zážitků Tě přijde zhruba na 40 Kč. A když Ti kamarád zavolá nazpět, za minutu přijatého hovoru se Ti na vyúčtování objeví přibližně 25 Kč. V případě pobytu ve Spojených státech amerických pak odchozí hovor vyjde dokonce na skoro 70 Kč za minutu a příchozí přes 50 Kč za minutu.
Co když letadlo nepoletí?
Moderní letecké cestování napříč kontinenty představuje obrovskou radost, ale také značný stres. Vlivem velkého množství spojů či přestupů totiž existuje ne zcela malé riziko, že daný let může být zrušen. Či zpožděn, což je v případě přestupu obrovská komplikace. Na sbalených kufrech se v letištní hale nocuje špatně, nehledě na to, že ne každý je schopen rychlé a pohotové orientace v zemi, kde třeba nikdy nebyl. Díky evropské legislativě ale může každý takto postižený cestující získat ne úplně malou pojistku. Pokud totiž ke zrušení letu došlo buď na území EU, či se jedná o evropskou leteckou společnost, má pasažér nárok na odškodné – letecká společnost samozřejmě musí vedle kompenzace pokrýt nový náhradní let a související náklady, například ubytování v hotelu, pokud náhradní let není dostupný stejný den – od 125 euro do 600 euro. Peníze sice nejsou všechno, jako odškodnění za ztracený čas a vybičované nervy se ale určitě aspoň jako malá náplast mohou hodit.
Zjisti více: Evropská legislativa, díky které může cestující získat pojistku (text v AJ)
Počet zrušených letů
Pro představu – podle specializovaného leteckého serveru FlightAware.com bylo například v neděli 20. června 2021 zrušeno cca 1800 letů. Různá zpoždění pak hlásilo cca 9700 spojů. I kdyby v jednom letu šlo o průměrných 100 pasažérů, týkají se rušení a zpoždění stovek tisíc cestujících denně.
Kdy kompenzace ano a kdy ne?
Nárok na kompenzaci ale nevzniká vždy.
Pro výpočet kompenzace hraje roli několik okolností. Za prvé, kompenzaci nelze očekávat, pokud zrušení letu ovlivnila „vyšší moc“ – třeba stávka letových dispečerů. Za druhé, kompenzaci nečekejte, pokud letecká společnost zruší let včas a nabídne nový ve stejný den. Za třetí, roli hraje vzdálenost – oněch 600 euro tak lze očekávat, pokud let zrušení evropská společnost odlétající například z amerického Denveru (pokud by ale šlo o let americké společnosti, má cestující smůlu a nedostane nic).
Jak postupovat?
Většina leteckých společností má přehledný systém s návodem, jak v případě žádosti o kompenzaci postupovat. Většinou jsou ovšem v angličtině, což ne každému vyhovuje – existují tedy také společnosti, které se komunikací s aerolinkami (za úplatu) zabývají jako činností svého podnikání. Dá se tedy obrátit na ně.
Zjisti více: Cestování je díky EU jednodušší!
Podívej se jaká práva nám EU garantuje při cestování letadlem.
EU na straně kupujícího
Nákupy se čím dál tím více přesouvají z kamenných obchodů do virtuálního světa. Děje se tak nejen vlivem dvou covidových let 2020 a 2021, jež fyzické nákupy razantně omezovaly. Vedle nesporných výhod, které e-shopy s sebou nesou – zboží si lze v klidu prohlédnout, případně na něj dohledat recenze od dalších spotřebitelů, nikam se nemusí jezdit – existují také nemalá rizika. Typicky – co vypadá nafoceno e-shopem jako atraktivní a lákavý výrobek, nemusí ve skutečnosti tak hezké vůbec být. Nebo, u oblečení či obuvi nesedí velikost či střih – každý výrobce a značka šijí trochu jinak, čili co vyhovuje u jednoho typu výrobku, nemusí prokázat stejnou službu v jiném případě. Pro tyto případy existuje dvoutýdenní právo na odstoupení od smlouvy s obchodníkem, které garantuje evropská legislativa – zákazník vrátí zboží, obchodník zase peníze. Zboží samozřejmě musí k obchodníkovi doputovat bezvadné a jako nové – těžko si tak třeba lze pořídit na dvoutýdenní dovolenou drahou kameru s tím, že se poté vrátí k obchodníkovi…
Evropsky garantované odstoupení od smlouvy je obecně součástí evropské snahy chránit spotřebitele napříč EU a jejím jednotným trhem. V něm tak mají zákazníci například právo na dvouletou záruku.
Zjisti více: Evropská legislativa garantující možnost odstoupení od smlouvy (text v AJ)
Zjisti více: Další evropská legislativa garantující možnost odstoupení od smlouvy (text v AJ)
Jaké zboží můžeme vrátit?
Obecně lze vrátit zboží, které bylo pořízeno prostřednictvím e-shopů, telefonicky či podomním prodejem. Zboží by mělo být nerozbalené a nesmí se jednat o zboží podléhající zkáze. Žádat vrácení nelze také u internetově nakoupených lístků na koncerty, hotelové rezervace a podobné služby.
E-commerce v Česku
Obliba e-shopů a nakupování po internetu roste strmě v celém světě, nejvíce v Asii. Zajímavá čísla o trendech v České republice přináší portál www.ceska-ecommerce.cz, kde se lze dočíst například o celkovém obratu, počtech e-shopů či podílu e-commerce na celkovém maloobchodu.
Zjisti více: Práva spotřebitelů jsou pro EU důležitá!
Podívej se na svá práva v přehledném videu pro spotřebitele.
Unijní wifi kolem nás
Napadlo vás někdy jak to, že je na náměstí, v knihovně, nebo v muzeu k dispozici bezplatná wifi? Jistě, je to možná díky štědrosti místního provozovatele. Zvláště v menších obcích a městech to ale může být výsledek programu Wifi4you, kdy EU rozdává od roku 2018 obcím vouchery v hodnotě 15000 eur na hardware veřejné wifi sítě s minimální rychlostí stahování 30 Mb/s. Evropská komise zaplatí instalační náklady na min. 10 venkovních, nebo 15 vnitřních bodů, obec hradí provoz, a to minimálně po dobu 3 let. A logickou podmínkou je, že použití sítě WiFi4EU musí být pro veřejnost zdarma, bez reklam a komerčního využití dat.
Proč to EU dělá? Protože chce všem občanům EU umožnit bezplatný a přímý přístup k datům a službám on line. Bohužel všichni nemají data v mobilu a taková možnost se jim proto hodí. A fakt, že EU podporuje využívat dostupné online zdroje se spolehlivým mediálním obsahem by mohlo pomoci oslabit dopad nejrůznějších dezinformací. Kvalitní informace přece potřebujeme všichni!
Jak to funguje?
Výzva 1: 42 milionů eur • přiděleno 2 800 poukázek • výzva zahájena 7. listopadu 2018 • maximální počet poukázek na jednu zemi: 224 • minimální počet poukázek na jednu zemi: 15 • 13 200 žádostí • 3 500 žádostí během prvních 5 sekund • Za Itálii, Německo, Španělsko a Francii byly žádosti vyčerpány během prvních sekund.
Výzva 2: 51 milionů eur • přiděleno 3 400 poukázek • výzva zahájena 4. dubna 2019 • maximální počet poukázek na jednu zemi: 510 • minimální počet poukázek na jednu zemi: 15 • téměř 10 000 poukázek • V prvních 60 vteřinách bylo zažádáno o 97,5 % poukázek • Za Itálii, Německo a Španělsko byly žádosti vyčerpány během prvních sekund.
Každá rada dobrá?
Evropské spotřebitelské centrum v ČR vzniklo v roce 2005 a nabízí bezplatnou spolupráci a pomoc spotřebitelům při vyřizování jejich stížností. Cílem je najít smírné řešení problému s obchodníkem a pomoci při mimosoudním řešení sporů. Asistence probíhá tak, že spotřebitel odešle podklady k případu, právníci centra posoudí nárok na uplatnění práv spotřebitele a v případě, že je naše stížnost oprávněná, kontaktuje partnerské centrum v zemi obchodníka. K nápravě svého nezákonného jednání je obchodník vyzván ve své mateřštině, právníky partnerského centra v dané zemi.
Kdy nám může centrum pomoci?
U případů sporů na národní úrovni, tedy kdy je český spotřebitel (nikoliv firma) ve sporu s prodejcem z jiné země EU, a také Norska a Islandu.
Užitečným partnerem může být také ve sporech v transakcích mezi soukromými osobami. Příkladem mohou být internetové aukce.
Centrum naopak není oprávněno zabývat se spory českých spotřebitelů s českými obchodníky.
Tip: Kdo mi pomůže v ČR?
Ochranu zájmů spotřebitele nám pomůže prosadit například poradna D test nebo česká obchodní inspekce.
Tip: Systém včasného varování napříč zeměmi
Víte že, každý den probíhá mezi zeměmi výměna informací o výrobcích, které by mohly být nebezpečné? Podívejte se na uveřejňovaná varování (text v AJ).
Jak to funguje?
Činnost v roce 2020 - Centrum v ČR zaznamenalo v roce 2020 celkem 3120 kontaktů se spotřebiteli, a to je o 8 % víc než v roce 2019. Téměř tisícovce spotřebitelů centrum přímo pomáhalo mimosoudní cestou řešit jejich spory s podnikateli z jiných zemí EU, Velké Británie, Norska a Islandu. To bylo o 15 % víc než v roce 2019. Úspěšnost řešení případů dosáhla 50,2 %. Centrum mimo to přijalo 925 telefonických hovorů.
Systém včasného varování napříč zeměmi
Naše nákupy nemusí být pouze důsledkem nějakého nekalého chování, ale můžeme se dostat do situace, kdy je výrobek doslova nebezpečný. Víte že, každý den probíhá mezi zeměmi výměna informací o výrobcích, které by mohly způsobit zranění, zahořet, nebo negativně dopadat na bezpečnost dětí? Podívejte se na pravidelně uveřejňovaná varování napříč celým jednotným trhem EU.
Systém včasného varování proti nebezpečným výrobkům