6. Jsme občané EU a co s tím?
Skutečnost, že jsme občané EU a máme svá práva se projevuje v řadě věcí. Nejviditelnější to je ale při volbách do Evropského parlamentu. Poslanci volení přímo občany EU jednou za 5 let zastupují jejich zájmy a ovlivňují unijní agendu. A vzhledem k tomu, že parlament má v EU velmi silnou pozici, není to žádné klišé. Naopak volby našich zástupců na evropskou úroveň jsou stále důležitější. Pojďme zjistit proč.
Co je to evropské občanství?
Občanství EU nevytváří žádné nové povinnosti, pouze doplňuje občanství národní. Vyjadřuje naše práva, jako například volit v komunálních a evropských volbách bez ohledu na státní příslušnost, nebo pobývat v kterékoliv zemi EU, využívat služeb ombudsmana, případně i podávat petice. Funguje v EU od roku 1993.
Pomůže mi občanství v konzulární ochraně?
Rozhodně pomůže. Jestliže budu potřebovat pomoc v zemi, kde můj stát nemá velvyslanectví, ani služby konzulátu, pomůže mi jakákoliv jiná členská země EU, která tam konzula má. Právě na základě evropského občanství. Například pojedete na Barbados, bájný ostrov v Karibiku, kde ovšem konzula nemáme. Když vám ukradnou pas, pomůže vám ale kancelář Německa, Belgie, Rakouska, Dánska, Francie, Itálie, Nizozemí… konzuláty členských zemí EU.
Kdo volí evropské poslance?
Volby napříč EU se hodně podobají, ale v každé zemi se liší svými detaily. Odehrávají se na základě poměrného volebního systému, rozdíly jsou ale již v dnech voleb, aktivním a pasivním volebním právu, v tom, jak vypadají kandidátní listiny a v řadě dalších pravidel. Vždy jsou ale přímé, rovné a tajné. Jednou za 5 let se tak sestaví na základě přímé vůle občanů těleso, které bez nadsázky rozhoduje skoro o všem: o penězích, o podobě řady zákonů, nových členských státech a mnoha dalších položkách.
Zjisti více: První evropské volby
Podívej se na video EP o prvních volbách v roce 1979. Poznej tehdejší aktéry a zamysli se jaký význam měly a dodnes mají přímé volby.
Českou republiku ve volebním období 2019-2024 zastupuje 21 europoslanců (z celkových 705). Nebylo tomu tak ale vždy. V prvním volebním období 2004-2009, poté, co ČR vstoupila do EU, zastupovalo Česko v EP 24 europoslanců, v dalším období 2009-2014 už to bylo „jen“ 22 europoslanců a od roku 2014 21 europoslanců. Počet našich zástupců se snižuje s tím, jak se zároveň EU rozšiřovala o další členy a docházelo k přepočítávání křesel v souladu s populační silou jednotlivých členských zemí a také s požadavky nově platného primárního práva EU (vstup Lisabonské smlouvy v platnost v roce 2009).
Kdo jsou čeští europoslanci?
Zjisti více: Čeští europoslanci
Čeští europoslanci ve vedení Evropského parlamentu 2019-2024
Je do značné míry také věcí prestiže, pokud europoslanci zastupující příslušnou zemi figurují v předsednictví europarlamentu nebo zastávají posty předsedů či místopředsedů jednotlivých výborů či parlamentních delegací. (Úkolem parlamentních delegací je navazovat vztahy s poslanci jiných zemí, mimo EU, s regiony mimo EU nebo jinými mezinárodními organizacemi.)
V období 2019-24 měla ČR 2 místopředsedy Evropského parlamentu a několik europoslanců na postech místopředsedů jednotlivých výborů, podvýborů či delegací.
Např. europoslanci Dita Charanzová a Marcel Kolaja zastávali pozice místopředsedů EP. Martina Dlabajová je místopředsedkyní Výboru pro rozpočtovou kontrolu, Luděk Niedermayer místopředsedou Hospodářského a měnového výboru, Jan Zahradil místopředsedou Výboru pro mezinárodní obchod a Tomáš Zdechovský místopředsedou Výboru pro zaměstnanost a sociální věci. Markéta Dlabajová je místopředsedkyní Delegace v Parlamentním shromáždění Euronest. (Jedná se o delegaci pro vztahy se zeměmi tzv. Východního partnerství, které zahrnuje Ukrajinu, Moldavsko, Bělorusko, Arménii, Ázerbájdžán a Gruzii).
Zjisti více: Čeští europoslanci
Zajímavost: Backround europoslanců
Zajímavý je i background některých českých europoslanců. Pocházejí z politických i diplomatických kruhů, bankovního sektoru i z regionální politiky a někteří z nich mají také zajímavé koníčky (např. europoslanec Tomáš Zdechovský je autorem několika básnických sbírek, europoslanec Alexandr Vondra zase ve volném čase rád sleduje divoké ptactvo).
Jak vlivnou institucí Evropský parlament vlastně je?
V minulosti Evropský parlament (EP), respektive pod původním názvem Shromáždění, nehrál v legislativních procesech v Evropském společenství velkou úlohu. Poslanci dokonce zpočátku nebyli ani přímo voleni a jednalo se o delegáty národních parlamentů členských států ES. Přímé volby zde máme až od roku 1979.
V současnosti již EP patří mezi nejdůležitější unijní instituce. Souhlas většiny členů je nutný např. k přijetí nového státu do EU, souhlasem EP jsou podmíněny také dohody o asociaci se státy mimo EU a další typy mezinárodních dohod, které EU uzavírá. Evropský parlament je rovným partnerem Radě EU při rozhodování o ročním rozpočtu Unie a spolurozhodovací procedura se v současné době jako tzv. řádný legislativní postup používá ve více než 85 oblastech unijní agendy. EP má kontrolní pravomoci vůči Evropské komisi, schvaluje EK jako celek i kandidáta na jejího předsedu, může vyslovit nedůvěru EK a europoslanci mají také právo adresovat Evropské komisi interpelace a písemné dotazy.
Zjisti více: Evropský parlament
Jak aktivní jsou čeští europoslanci?
O tom, jaký je „hlas“ ČR v Evropském parlamentu ale nevypovídá jen počet křesel. Existují různé způsoby i pokusy o to „měřit“ aktivitu a vliv jednotlivých europoslanců či jejich skupin v EP. Některé think-tanky například počítají, kolik interpelací k Evropské komisi či návrhů usnesení příslušný europoslanec za své funkční období podá, kolikrát vystoupí v plénu či kolikrát se zhostí role zpravodaje příslušného legislativního návrhu nebo tzv. stínového zpravodaje. Aktivitu a „výkon“ europoslanců lze ale posuzovat např. i podle toho, zda zastávají v EP předsednické či místopředsednické funkce.
Lze „měřit“ politický vliv europoslanců?
Analytická společnost Vote Watch Europe sestavuje „index vlivu“ a žebříček „nejvlivnějších“ europoslanců v různých oblastech, a to nejen podle jmen, ale také podle politických skupin a zemí jejich příslušnosti. V červenci 2020 publikovali několik zpráv, které měly měřit politický vliv europoslanců jednotlivých zemí v různých agendách, jako byla digitální politika, ekonomická politika EU či environmentální politika. Naši europoslanci se podle těchto „měření“ umístili těsně za polovinou pelotonu zemí (okolo 15. místa z celkových současných 27 členů.
„Politický vliv“ Vote Watch Europe měřil tak, že bral v úvahu např. podíl „vítězných“ hlasování u jednotlivých poslanců (což ovšem může být i trochu zavádějící kritérium a svědčit nejen o politickém vlivu, ale také o konformitě europoslanců) či jejich schopnost podílet se na debatě o jednotlivých tématech.
Zjisti více: Influence Index 2020: Top influential MEPs on EU's economic policy (text v AJ)
Zjisti více: Influence Index 2020: Top influential MEPs on EU's digital policy (text v AJ)
Kdo je „zpravodaj“ a „stínový zpravodaj“?
Zpravodaj je europoslanec, který je v příslušném výboru pověřený odpovědností za vypracování textu zprávy k návrhu příslušného legislativního předpisu, i se všemi pozměňovací mi návrhy. O zprávě hlasuje nejprve daný výbor (např. Zemědělský výbor, Výbor pro zaměstnanost a sociální věci, Výbor pro životní prostředí atd.) a poté celý Parlament na plenárním zasedání. U složitějších legislativních návrhů, které se dotýkají více oblastí, bývá zainteresován i více než jen 1 parlamentní výbor. Např. u legislativních balíčků, které se týkají reformy společné zemědělské politiky, je běžné, že je zaangažován jak Zemědělský výbor, tak i Výbor pro životní prostředí apod.
Pokud některá z politických skupin/frakcí nebo skupina nezařazených europoslanců chce podrobněji sledovat proces přípravy zprávy, jmenuje stínového zpravodaje (nebo více stínových zpravodajů), který referuje své politické skupině o přípravě zprávy, komunikuje s politickými frakcemi při tvorbě kompromisu ohledně pozměňovacích návrhů atd.
Zjisti více: Klíčové milníky EP
Video z dílny EP zachycuje klíčové milníky z chodu této instituce napříč desetiletími.
Jak dobře EU rozumíme a co si o ní myslíme?
Kritika „byrokratického molochu“ evropské integrace je na místě. Je ale naše kritika postavená na znalosti? Nebo něco odsoudíme jednoduše proto, že to neznáme?
O Češích se často říká (a říkáme to o sobě i my sami), že jsme pesimistickým a (euro)skeptickým národem. Je to ale skutečně pravda? Eurostat pravidelně publikuje Standard Eurobarometer, který přináší výsledky průzkumů veřejného mínění ve všech 27 členských zemích. Následující výsledky standardního Eurobarometru za období únor-březen 2021 možná někoho překvapí:
Při odpovědi na otázku, jak jste spokojeni s vaším současným životem, se čeští respondenti umístili vysoko nad průměrem celé EU. Z průzkumu vyplývá, že Češi jsou 5. nejspokojenějším národem, za prvními Nizozemci, druhými Dány, třetími Němci a čtvrtými Švédy. Češi tak hodnotili svoji životní situaci nejlépe ze všech zemí, které vstoupily do EU v rámci tzv. východního rozšiřování. Nejméně spokojeni jsou podle průzkumu se svou životní situací obyvatelé Řecka, Bulharska a Itálie.
Naopak mnohem méně optimisticky Češi hodnotili ekonomickou situaci státu. Zatímco v roce 2020 patřili v této kategorii k nejoptimističtějším v EU (70% důvěra v ekonomiku země), podle výsledku z jara 2021 se důvěra v ekonomiku u českých respondentů propadla až na 30 %. Když měli čeští respondenti odpovědět na to, čeho se ve svém životě momentálně nejvíce obávají, jmenovali rostoucí inflaci a životní náklady a také obavy o zdraví (logický odraz Covidové situace). Naopak téměř nulové obavy měli z terorismu, kriminality, nezaměstnanosti či vysokých daní.
A jak je to s českým euroskepticismem? Tady se zdá, že výsledky zmíněného průzkumu potvrzují to, co se o Češích říká. Důvěra v EU jako instituci je u nás těsně podprůměrná, důvěřuje jí méně než 48 % respondentů. Ve srovnání s předcházejícími výsledky Eurobarometru to ale představuje nárůst důvěry, EU si tedy v očích Čechů polepšila. Vyšší důvěru měla u českých respondentů Severoatlantická aliance (71 % respondentů jí důvěřovalo) a zdaleka nejvyšší důvěry u Čechů požívají domácí nepolitické struktury, zdravotníci, armáda a policie. Nejvíce euroskeptickým členem EU-27 tedy nejsme. Nejméně EU důvěřovali respondenti z Řecka, Kypru a (možná překvapivě) z Francie.
Zajímavý výsledek ovšem Eurobarometr skýtá také, pokud jde o porozumění samotné EU a jejímu fungování. V roce 2019 se ve všech zemích včetně ČR uskutečnil průzkum, v jehož rámci byla položena mimo jiné otázka, zda respondenti rozumějí tomu, jak EU funguje. V ČR pouze 48 % respondentů odpovědělo, že fungování EU rozumějí, zatímco 49 % odpovědělo záporně. 3 % respondentů odpověděla, že své znalosti o EU nedokáží posoudit. Pro zajímavost, jednalo se o druhý „nejhorší“ výsledek v celé EU (před respondenty z Francie). Naopak nejvíce si v porozumění EU a jejímu fingování věřili respondenti ze Švédska a z Polska.
Co je to Eurobarometr?
Eurobarometr mapuje výsledky průzkumů veřejného mínění zadávané Evropskou komisí už od 70. let 20. století. Do průzkumů jsou zahrnuty všechny členské země (momentálně tedy 27 zemí) a také země kandidátské. Standardní Eurobarometr se uskutečňuje pravidelně na jaře a na podzim a používá sérii opakujících se otázek, aby bylo možné srovnání trendů v jednotlivých letech. Vedle toho jsou v rámci Standardního Eurobarometru realizovány i doplňkové průzkumy týkající se specifických témat. Na požadavek EK či jiné unijní instituce je možné uskutečnit i tzv. Bleskový Eurobarometr, který se týká konkrétní aktuální otázky a bývá prováděn na základě telefonických rozhovorů.
