2. Zlaté poklady amazonského pralesa
Na území kterých států se rozkládá Amazonie? Jaké domorodé kmeny zde najdeme? Co je pro ně typické a jaký je jejich život?
Amazonii není třeba moc představovat. Pro milovníky přírody a pro ty, kterým opravdu záleží na naší Zemi, je Amazonie posvátným místem. Je to jeden z nejrozmanitějších regionů na světě, kde najdeme i jeden ze sedmi přírodních divů světa.
Amazonie a její rozloha
Rozloha Amazonie je obrovská. Stačí si uvědomit, že existuje devět států, které sdílejí území amazonského deštného pralesa, a to: Brazílie, Bolívie, Kolumbie, Ekvádor, Guyana, Peru, Surinam, Venezuela a Francouzská Guyana.
A nebo se pro lepší představu podívej na srovnání velikosti rozlohy České republiky a Amazonie.
Poskládej si mapu jihoamerického kontinentu
Přírodní podmínky Amazonie
Amazonie má tropické klima. Po celý rok je zde teplo a vlhko, průměrná teplota je 27 stupňů Celsia. Amazonie je opravdovou lékárnou, pochází odsud asi 25 % všech existujících léků.
Mnoho oblastí Amazonie má tak vysokou a hustou vegetaci, že pokud se právě budeš nacházet v lese a začne pršet, budeš mít asi 10 minut na to najít si úkryt, protože první kapky dopadnou na zem zhruba za tuto dobu.
Ochránci Amazonie
Oblast Amazonie kdysi obývalo mnoho lidí. Odhaduje se, že do roku 1500 žilo v amazonském deštném lese 6 až 9 milionů původních obyvatel. V současné době tento počet klesl na pouhých 250 000 osob, rozptýlených v různých etnických skupinách, v nichž se lidé domlouvají více než 170 různými jazyky. Nejzajímavější skutečností je fakt, že velký počet těchto skupin žije v naprosté izolaci od okolního světa. Odhaduje se, že existuje nejméně 50 komunit, které nikdy neměly kontakt s naší západní civilizací. Lidé žijící v amazonském deštném pralese jsou považováni za ochránce tohoto území, které je pro ně posvátné.
Jak domorodí obyvatelé žijí?
Většina domorodých obyvatel žije v zavedených komunitách podél řek. Pěstují širokou škálu ovoce a zeleniny, jako např. maniok, kukuřici, fazole a banány.
Také si zajišťují potravu lovem a rybolovem. Někteří domorodí obyvatelé při lovu používají střelné zbraně, jiní používají tradiční luky a šípy, kopí nebo foukačky zvané cerbatana (čti serbatana). Hroty šípů jsou otrávené, jelikož se před použitím nejprve namáčejí v jedovaté látce zvané curare (čti kurare).
Jen menší počet domorodých národů v Amazonii je nomádských, tedy kočovných. Většinou obývají oblasti, které se nacházejí daleko od řek, hluboko ve vnitrozemí. Pěstují sice vybrané plodiny, ale potravu získávají především díky lovu zvěře a sběru divoce rostoucích plodů.
Dnes žije mnoho domorodých obyvatel Amazonie v kontaktu s naší civilizací, což se částečně projevuje v jejich způsobu života. Někteří mají přístup k našemu typu vzdělání a také ke zdravotní péči. Měli bychom však také respektovat a chránit izolované skupiny, které kontaktovány být nechtějí. Tito domorodí obyvatelé naši civilizaci ke svému přežití nepotřebují. Žijí v naprostém souladu s přírodou. Tropický deštný les jim poskytuje vše, co k životu potřebují. Právě oni znají Amazonii ze všech nejlépe.
„Jediná správná věc, kterou můžeme pro izolované skupiny původních obyvatel udělat, je nesnažit se je kontaktovat.“
Domorodí obyvatelé
Shuarové
Shuarové (čti šuarové) jsou jedinečná domorodá kultura, jejichž domovem je oblast Amazonie na území Ekvádoru.
Shuarové byli vždy považováni za silné a odvážné válečníky. V minulosti odsekávali svým nepřátelům hlavu, poté ji vypreparovali a jako amulet si ji připevňovali na oštěpy. Každý Shuar, který měl takovou sbírku amuletů, byl označován za velice mocného. V polovině minulého století se za nimi vypravili i slavní českoslovenští cestovatelé Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund, kteří své zážitky sepsali do knihy s názvem Za lovci lebek. Způsob života Shuarů je i dnes silně ovlivněn původními tradicemi, například co se týče stravy či tradiční medicíny.
Nukakové
Nukakové jsou nomádskou kulturou, která obývá západní a východní část Amazonského pralese v Kolumbii.
Jako každá domorodá kultura i Nukakové mají typické tradice, které se liší od ostatních. Lidé kultury Nukak věří, že existují ještě další dva světy: svět nahoře, kde bydlí lidské duše, a svět dole, kde bydlí vysoká zvěř. Svět kultury Nukak se nachází mezi těmito dvěma světy.
Yanomamiové
Yanomamiové nebo také Janomamové jsou etnickou skupinou domorodých obyvatel, která se usídlila v amazonském pralese, konkrétně na území Venezuely a Brazílie.
Janomamové jsou silně duchovně založeni, protože věří, že každý předmět v přírodě má svou duši. Naneštěstí je tato kultura poslední roky ohrožována nelegálními těžaři a zlatokopy, kteří opakovaně pronikají jejich teritoria s cílem najít zlato. Janomamové se často stávají oběťmi různých chorob, jako jsou spalničky či malárie, které do oblastí obývanými domorodými skupinami přinášejí právě těžaři a jiní cizinci.
Shipibo-Conibové
Původně dvě oddělené domorodé skupiny Shipibo (čti šipibo) a Conibo (čti konibo) se spojily v jednu a její příslušníci se dnes označují jako Shipibo-Conibové. Jsou původními obyvateli amazonského deštného pralesa v části Peru.
Shipibo-Conibové mají mnoho tradic a rituálů, které jsou praktikovány dodnes. Jedná se například o důležité obřady, při nichž se popíjí nápoj ayahuasca (čti ajauaska). Vyznačují se také velmi propracovanou a bohatou kosmologií. Barvy hrají v této kultuře významnou roli, což můžeme pozorovat především na typické malované keramice či na látkách s charakteristickými vzory.
Guaraníové
Domorodí obyvatelé označovaní jako Guaraníové dnes žijí v Amazonii, zejména na území Brazílie, ale také v Paraguayi, Argentině a Uruguayi.
Příslušníci této etnické skupiny mluví jazykem guaraní. Jsou to především zemědělci. Mezi typické plodiny, které pěstují, patří maniok, tabák a bavlník. Jejich náboženství je velmi úzce spojeno s přírodními živly i se zvířaty. Z velké části je však ovlivněno rovněž křesťanstvím, které zde začali od 16. století šířit jezuité.
Kvíz – domorodí obyvatelé
Poznáš podle mapy, kde žijí jednotliví domorodí obyvatelé Amazonie?