2. Sídlo Archivu Masarykovy univerzity
Nyní už víš, co to jsou archivy a jaké dějiny měl celý náš obor. Víš, kde bys nějaký archiv našel? A co je to za krásnou budovu, ve které sídlí ten náš univerzitní? A co taková archivní budova musí splňovat po technické stránce?
Úvod tématu
1. Co to jsou archivy
3. Historie univerzitního archivu
Archiv Masarykovy univerzity prošel při hledání svého trvalého umístění trnitou cestou. O té se více dozvíš v kapitole o historii našeho archivu. Ten sídlí od roku 2008 v pronájmu v prostorech Nového zemského domu (ten bývá též označován jako Zemský dům II) na Žerotínově náměstí 3 poblíž samotného středu města Brna. Tato krásná historická stavba je dnes sídlem jihomoravského krajského úřadu. Pojďme si o ní a jejím vzniku říci něco více.
Poskládej si budovu Nového zemského domu
V důsledku nárůstu úřední agendy na přelomu 19. a 20. století přestala dostačovat svému účelu budova Moravského zemského sněmu na Joštově ulici 8 (dnes zde sídlí Ústavní soud) a bylo rozhodnuto o stavbě nové budovy na Žerotínově náměstí, která by se stala kancelářským zázemím a centrem administrativy. Ta tak již od svého vzniku slouží veřejné správě, byl zde katastrální nebo finanční úřad.
Od počátku její existence v ní také sídlil zemský archiv Moravy, pro který byly vybudovány účelové archivní depozitáře. Přečkal zde celé jedno století a náš archiv na tuto úctyhodnou tradici svým umístěním pomyslně navazuje. V našich prostorech dodnes zůstaly původní vzácné secesní archivní regály, rolety a další dobové prvky. Tyto prostory samozřejmě musely být postupem času upravovány a přizpůsobovány, aby dostály zvyšujícím se nárokům na uložení písemností. Kouzlo místa, které jako archiv již bylo stavěno, však dodnes nevymizelo.
Tato monumentální budova byla postavena v letech 1905–1907 podle návrhu Ferdinanda Hracha, profesora architektury na brněnské Německé vysoké škole technické. Na první pohled upoutá pozornost mohutná kupole. Pod ní je znak Moravy a po stranách stojí dvě alegorické postavy. Jedna z nich drží v rukou štít s moravskou orlicí a druhá meč. Tyto prvky symbolizovaly moc, kterou měly moravské zákonodárné a správní orgány nad celým územím Moravy. Fasádu člení okna – část z nich je obdélníková a část půlkruhovitě zaklenutá. Pozoruhodný je i interiér budovy, v němž nalezneme dvě mohutná schodiště podpíraná sochami ženských postav. Po obvodu každého patra jsou umístěny kanceláře. Celý prostor je osvětlován proskleným stropem.
Už jsme ti před chvílí naznačili, že se v průběhu času zvyšovaly požadavky a nároky kladené na prostory, ve kterých se ukládají archiválie. Jak vlastně takový archiv vznikne a co musí splnit, aby mohl archivem být? Pokud se někdo rozhodne zřídit archiv jako oficiální instituci, je potřeba získat povolení od archivní správy. To je velmi složitá záležitost, při které musí být splněna řada podmínek, které by tě ani nenapadly. Odborně se celý proces nazývá akreditace. Detaily si můžeš přečíst níže.
„Víš, že takový archiv musí například stát mimo startovací a přistávací koridory a mimo ochranná pásma letišť?“
Podmínky pro akreditování archivu
Musí být splněny stavebně-technické, prostorové, bezpečnostní, finanční a personální podmínky pro správnou péči o archiválie. Nebudeme tě zde zahrnovat všemi detaily, ale představíme ti vybrané body:
a) budova archivu nesmí být umístěna v záplavových územích a v ochranných pásmech vzletových a přistávacích drah letišť
b) budova archivu musí být situována mimo oblasti plynného a prašného znečištění
c) prostory pro ukládání archiválií musí být zabezpečeny proti průniku vody, páry, dešťové a splaškové kanalizace atd.
d) prostory pro ukládání archiválií musí být nad hladinou spodní vody, musí být zajištěno přirozené, nebo umělé větrání a k udržování stanovené teploty a vlhkosti vzduchu musí být opatřeny přístroji k měření těchto hodnot
e) prostory archivu musí být rozděleny na ty, které jsou přístupné a nepřístupné veřejnosti a trasy obou částí se nemají protínat
f) místnosti pro příjem, zpracování a uložení archiválií musí být bez přístupu veřejnosti
g) v prostorách, kam může veřejnost, musí být zřízena místnost určená k nahlížení do archiválií – badatelna
h) budovy pro archiv musí mít zpracovánu požární dokumentaci a být opatřeny elektronickou požární signalizací a v prostorách s uloženými archiváliemi musí být pouze práškové hasící přístroje
ch) archiv musí být vybaven zařízením pro pořizování kopií archiválií
i) prostory pro ukládání archiválií musí být vybaveny regály, případně speciálními skříněmi na plány, mapy a velké formáty
j) vedoucí místo v archivu musí být obsazeno člověkem s vysokoškolským vzděláním archivního nebo historického směru
k) archiv, který je i digitálním archivem, musí mít alespoň dvě plnohodnotná úložiště archiválií v digitální podobě, vzdálená od sebe alespoň 50 km vzdušnou čarou
Novostavba Národního archivu
K položení základního kamene k budově došlo 20. 10. 1992. Tři bloky pro ukládání archiválií byly postupně otevřeny v roce 1995 (první dva) a 1997. Provozně technický blok byl dokončen v roce 2001 a v září toho roku slavnostně otevřen. Archiv má také dvě unikátní dezinfekční komory sloužící k záchraně archiválií napadených plísněmi.
Novostavba Moravského zemského archivu
K položení základního kamene k budově došlo 31. 10. 2005. Slavnostní otevření se uskutečnilo 29. 10. 2007. Moravský zemský archiv do ní postupně přestěhoval 17 roztroušených pracovišť a míst pro ukládání archiválií. Stavba je členěna na dvě části – administrativní a pro ukládání materiálů. Obě části spojuje koridor. Administrativní blok má šest nadzemích a jedno podzemní podlaží. Blok pro ukládání archiválií má devět nadzemních podlaží. Na administrativní části je střešní zahrada, která slouží pro relaxaci. Budova stojí poblíž univerzitního kampusu a fakultní nemocnice v brněnských Bohunicích.