4. Středověk - věk měst, hradů a rytířů

První města na území České republiky

V našem archeologickém exkurzu se nyní dostáváme do středověku, který je rovněž z archeologického hlediska nesmírně zajímavý. Začněme se středověkými městy. V literatuře se někdy můžeme setkat s ne zcela přesným tvrzením, že prvními městy na našem území byly keltská oppida. Skutečná města, jak je chápeme s určitým posunem dnes, však vznikají až ve středověku. To, co z města dělalo město, byly práva. Každé město muselo obdržet v zakládací listině nějaká práva, kterými se řídilo a ne nadarmo se říkalo, že městský vzduch osvobozuje (z německého Stadtluft macht frei), protože ve městě byl obyvatel teoreticky skutečně svobodný. Pro naše území se práva pro města odvozovala ze dvou významných zdrojů: Magdeburského práva nazvaného podle města Magdeburg v Německu (v Německu proběhla vlna zakládání měst dříve než u nás, proto naše města odvozovala svoje právo od starších předchůdců), nebo o právo jihoněmecké (to přicházelo především z oblasti dnešního Rakouska, konkrétně Vídně). Nejstarší město, o kterém máme dochovány zmínky je pravděpodobně Bruntál (starší než 1223), nejstarší přímo dochovanou listinu pak známe z Uničova, který právě v roce 1223 obdržel statut královského města. Kromě měst královských existovala ještě města horní (Jihlava nebo Kutná Hora), poddanská (zakládaná šlechtou), věnná (jako věno královny) a církevní (zakládaná církví).

Hrad a jeho funkce ve středověku

3D model pozůstatků Lelekovického hradu. Na modelu si můžete rozkliknout i jednotlivé body s popisky a dozvědět se více o tomto feudálním sídle. Autor modelu Filip Ševčík:

Hrady na našem území vznikají především ve 13. století a později. Zpočátku se jednalo o stavby umístěné často nikoliv na kopci, jak jsme většinou zvyklí, ale často i v nížinách nebo obklopené okolními vyššími body (dobrým příkladem je hrad Rokštejn). Tyto hrady v pozdějším období s rozvojem válečných a obléhacích strojů ztrácí na svém významu jako obranný prvek, protože jsou velmi zranitelné. Mladší hrady proto často vznikají na vyvýšených pozicích, kde je mnohem obtížnější napadnout je například střelbou z katapultů. Z výše uvedeného plyne, že jednou z podstatných funkcí hradu byla vojenská/obranná. Například na jižní Moravě, u hranice s dnešním Rakouskem, vznikla celá řada menších hradů 3. řádu, jejichž účelem byla ochrana hranic. Hrad měl však i další klíčové funkce pro obyvatele v jeho okolí i přímo na něm. V případě nebezpečí posloužil jako útočiště prostým obyvatelům, sídlil zde pán příslušného regionu, tudíž má hrad správní funkci. V jeho blízkosti se často soustředila řemeslná výroba a postupem času na některých místech vznikají i města a městečka. Pokud byl hrad umístěn na strategické křižovatce, mohla hrát úlohu jako centrum obchodu a garant ochrany obchodních cest.

---

Rytíři a válka

Rytíři představovali ve středověku válečnickou elitu. Zpočátku se jednalo o nejlépe vycvičené vojáky, kteří rozhodovali bitvy. Rytíři jako vojáci prodělali vývoj, během kterého se postupně proměnila jejich výzbroj, výstroj i zbraně. Jedno však zůstalo stejné. Rytíři se zpravidla považovali za nejelitnější válečníky a velmi často bojovali pro svou slávu a neukázněně. Zhruba stole let jim tato taktika vycházela, ale postupně se proti nim dokázali i prostí obyvatelé (například ve Flandrech) ubránit, protože zvolili správnou taktiku a využili neukázněnosti a pyšnosti rytířů. To se stalo již na počátku 13. století, až o mnoho let později poráželi čeští Husité rytířská vojska. Důležité je zamyslet se i nad charakterem válek. Mnohdy se můžeme setkat s názorem, že hrady byly proti skutečné, například královské armádě bezmocné a nemohly se ubránit. V případě tažení velké armády to samozřejmě byla pravda, avšak musíme si uvědomit, že středověká společnost byla strukturovaná jinak. Často byl majitelem hradu šlechtic nebo rytíř, který z tohoto místa střežil svoje poddané. Velmi častá byla totiž ve středověku malá válka mezi sousedy. Stávalo se zcela běžně, že se rozhádali dva sousední šlechtici, sebrali svoje zbrojence a vyrazili proti sobě. V tu chvíli ovšem dostává hrad svou klíčovou funkci. Šlechtic nebo drobný feudál dokázal sebrat maximálně několik desítek zbrojenců. Běžná posádka hradu pak bylo 12-20 vojáků, kteří několika desítkám útočníků, čelit mohli. Je proto důležité dívat se na hrady nejen jako na součást velkých státních válek, ale i jako prostředek obrany při válce drobné, sousedské.

3D model meče. Meč patřil k hlavní zbrani rytíře pro boj zblízka. Postupně byl doplňován nebo nahrazován válečnými sekerami, palcáty nebo bijci. Autor modelu Filip Ševčík:

Křížovka