3. Doba římská - legie přichází

Sestav mapu Římské říše.

---

Vztahy Germánů a Římanů

Před 2000 lety byla Evropa rozdělena na dvě části. Na jihu se nacházelo Římská říše, její severní hranici tvořily řeky Rýn a Dunaj. Za nimi se nacházelo tzv. barbaricum nebo Germánie. Toto území obývali Germánské kmeny. Na území České republiky hovoříme nejčastěji o kmenu M​arkomanů. Římská říše, kromě vojenských výprav kolem roku 0, neměla s Germánií příliš starostí. Ekonomicky se nevyplatilo podnikat do této oblasti vojenské výpravy a Římané přišli na jiný způsob vzájemné kooexistence. Začali s kmeny za Rýnem a Dunajem obchodovat, případně posílali místním náčelníkům dary, a vytvářeli z nich svoje nárazníkové “státy”. Více jak 150 let tato římská politika fungovala. V hrobech po celé severní a střední Evropě nacházíme luxusní výrobky ze skla, kovu (jako trojnožky, zrcadla, břitvy, šperky), velmi vzácně i zbraně. Zdá se, že římské luxusní zboží bylo mezi kmenovými předáky žádané. Dost možná se obchodovalo i s vínem nebo keramikou tzv. terrou sigillatou. Hranice pro obchod byly v 1. a 2. století našeho letopočtu, kdy hovoříme o tzv. pax romana = římském míru, relativně prostupné. Nemůžeme si představit, že by podél řek stály všude hradby a valy. Spíše se jednalo o systém kontrolních bodů, který tvořil římský limes romanus, kde byly hlídky a v případě nebezpečí hlásili vše do větších vojenských táborů legií.

---

Římané na našem území

Pax romana, tedy římský mír, vydržel jen do roku 166 př. n. l. Tehdy totiž vpadly germánské kmeny do římských provincií a ohrozily i samotné Venetio, které leží přibližně v místech dnešních Benátek. Tehdejší císař Marcus Aurelius na tuto hrozbu zareagoval a po sérii těžkých bojů dokázal germány z provincií vyhnat a přejít do protiofenzívy. Podnikl tažení za Dunaj a dostal se do oblasti dnešní jižní a střední Moravy a na jihozápadní Slovensko. Od dnešní Vídně, kde původně ležel legionářský tábor Vindobona můžeme sledovat systém pochodových opevněných táborů, které nás dovedou až k dnešním Pasohlávkám, kde se na Mušovském hradisku nacházel největší římský tábor nalezený na našem území. Menší pochodové tábory vedou i dále na sever, známe je například z Brna-Modřic nebo až od Olomouce či z Jevíčka. Tyto tábory měli za úkol kontrolovat cestu ze základny, sledovaly tok největších řek na našem území a byly pravděpodobně přípravami na trvalé podmanění našeho území a vytvoření provincie Marcomanie. Obdobně chtěl císař Marcus Aurelius na východ od území naší republiky vytvořit zřejmě provincii Sarmatii. Na Mušovském hradisku, které představuje rozsáhlý legionářský tábor, se dosud podařilo objevit základy nejstarších zděných budov, které u nás máme zachycené. Jedná se o vojenskou nemocnici, základy velitelské budovy, dílenský areál i lázně. Římané zde očividně budovali zárodek nového města.

3D model římskoprovinciální kolínkové spony. Existují desítky a stovky typů spon vyráběných v provinciích římské říše. Ty nosili jak místní obyvatelé tak i Germáni, kteří toto zboží rádi získávali od obchodníků, případně jako dary. Zde si můžete v detailech prohlédnout, jak taková spona vypadala:

---

Smrt Marca Aurelia a konec provincie Marcomanie

Jak plyne z předchozích částí, na našem území už se vše připravovalo na vytvoření nové provincie. Veškerou snahu i prostředky investované do této činnosti však zhatila smrt císaře Marca Aurelia. Nevíme jistě, co stálo za jeho skonem, nejčastěji se hovoří o moru. V roce 180 n. l. nicméně končí poslední pokus o ovládnutí oblastí severně od limes romanus a Marcův syn Commodus uzavírá s Germány mír a odvádí vojáky zpátky. Uzavírá s nimi dohodu o vzájemném míru a Germáni se zavazují posílat mu vojáky do pomocných sborů, pokud však víme, dodrželi tuto dohodu jen krátce. Tak skončil poslední takto rozsáhlý pokus Římanů o rozšíření impéria na sever a od té doby se kromě několika výjimek už pouze bránili útokům Germánů zpoza Rýna a Dunaje.