2. Doba bronzová - éra válečníků

Ukázka 3D modelu bronzového sekeromlatu. Tyto předměty, které považujeme za doklad nějaké formy symbolické moci nacházíme již od doby eneolitu (cca 4000 př. n. l). Prohlédni si, jak vypadal jeden z těchto artefaktů:

---

Bronz a lidé, lidé a krajina

Bronz se na našem území objevuje pravděpodobně kolem roku 2200 př. n. l. Jeho výskyt je poprvé spojený s tzv. kulturou únětickou a nitranskou, jejichž příslušníci z něj vyráběli šperky (jehlice, náušnice, aj.) zbraně i nářadí. Důležité ale je, uvědomit si, že trvalo několik stovek let, než se bronz skutečně významně rozšířil. Lidé současně s bronzovými výrobky stále používali i kamenné nástroje (štípané i broušené), velká část jejich mobiliáře byla ze dřeva nebo dalších rostlinných materiálů. Teprve od střední doby bronzové, kterou na našem území reprezentují mohylové kultury (cca 1600-1300 př. n. l.) se objevuje výrazně větší množství bronzových výrobků. V tzn. depotech, což jsou uložené nálezy surovin, hotových výrobků nebo polotovarů se nacházejí nejrůznější předměty od bronzových nádob, přes šperky jako jehlice nebo spony, až po zbraně jako jsou meče nebo sekery. Častým nálezem jsou například bronzové srpy, které výrazně pomohly při sklizni plodin z polí. Zpracování bronzu s sebou nese i velké nároky na okolní prostředí. Pokud si zrekonstruujeme celý proces, musíme nejprve poznat potřebné kovy, případně je koupit. Musíme vědět, jak vysoká teplota k tání je potřebná a musíme ji dokázat vytvořit, protože běžné ohniště na to zdaleka nestačí. K tavbě je nutné použít měchy, které dostatečně rozžhaví tavené kovy a převedou je do tekuté podoby. K tomu je potřeba velké množství dřevěného uhlí, na jehož výrobu musíte pokácet poměrně velké množství stromů a při jehož výrobě rovněž potřebujeme palivo. Spolu v kombinaci s výstavbou mohutných hradišť v mladší době bronzové (cca 1300-1000 př. n. l.) byly na naše přírodní prostředí kladeny poměrně velké nároky již v době bronzové. Zdá se, že v tomto období se poprvé setkáváme se záplavami způsobenými výrazným úbytkem lesních porostů.

Celý postup výroby bronzových předmětů můžete shlédnout na tomto videu:

Osmisměrka?

Kromě mědi a cínu známe například i arsenové bronzy, kdy je cín nahrazen arsenem. Díky moderním analytickým metodám jako je měření prvkového složení artefaktů, můžeme určit poměr jednotlivých kovů ve slitině. Jiné metody nám naopak mohou pomoci určit původ kovových surovin, například zda byly na naše území dováženy z Alp nebo z Karpatského oblouku. Tyto informace nám poté pomáhají rekonstruovat obchodní trasy v jednotlivých obdobích pravěku.

---

Válečníci v době bronzové

Slyšel/a jsi už o Trójské válce? Podle tradice se odehrála někdy v 12./13. století před naším letopočtem v dnešním Turecku. Před několika lety se však podařilo nalézt místo velké bitvy i na severu Evropy v dnešním Německu. Na místě dnes zvaném Tollense byly objeveny pozůstatky několika stovek válečníků, kteří se zde před více jak 3 000 lety utkali. Vzhledem k počtu padlých bojovníků se můžeme domnívat, že se zde střelo několik stovek, spíše však několik tisíc válečníků. Na nalezených skeletech byly patrné různé stopy po zranění, ať už dřívějších, která se dokázala zahojit, tak čerstvých, na něž pravděpodobně bojovníci zemřeli. Z několika kostech zůstaly zabodnuté i hroty šípů. Co je poměrně zajímavé, je velké množství zbraní vyrobených z kamene, případně jen dřeva, jako například kyje a palice. Bronzových zbraní se podařilo nalézt jen poměrně malé množství. Může to být způsobeno tím, že bronzové zbraně byly cenné, a po bitvě je vítězná strana posbírala jako kořist. Pro nás je však tento poznatek cenný, jelikož můžeme vidět, že i v poměrně vyspělé době bronzové, kdy už můžeme mluvit o poměrně masové výrobě bronzových předmětů, hrají stále velmi důležitou roli i kamenné a dřevěné zbraně. Můžeme si tak udělat představu o pravděpodobně prostých bojovnících, kteří používali poměrně dostupnou výzbroj, a vedle nich zřejmě jejich náčelníci, nebo nejlepší válečníci používali běžně bronzové zbraně a pravděpodobně i ochrannou zbroj. Původní teorie o tom, že s bronzovými meči není možné bojovat, byly vyvráceny experimenty a my dnes můžeme říct, že bronzový meč byl velmi účinnou a nebezpečnou zbraní, velmi pravděpodobně tou nejlepší, jakou jste v tehdejší době mohli vlastnit. Na ostatcích válečníků byly provedeny i genetické analýzy a ty ukázaly, že pocházejí z poměrně velkého území střední a severní Evropy, včetně naší země. Na tomto příkladu můžeš dobře vidět, že i naše pravěká společnost dokázala zorganizovat vojenskou výpravu a shromáždit válečníky-profesionály z rozsáhlého území. Pokud se nad těmito informacemi zamyslíme, uvidíme, že už v pravěku u nás byly lidé velmi schopní a musíme o nich přestat uvažovat jako o primitivních společnostech.

Ekologická katastrofa v době bronzové

Slyšel/a jsi o tankerech s ropou, které se vylijí do moře a zásadně tím ničí mořský ekosystém? Kolaps společnosti, vytěžení přírodních zdrojů, znečištění životního prostředí… Pojmy, které jsou aktuální, setkáváme se s nimi dnes a denně v tisku, na internetu v televizi. Není to však zdaleka poprvé v lidské historii, kdy došlo k podobným událostem. Jedním z ukázkových případů je archeologická lokalita ze starší doby bronzové z území Polska – Bruszczewo. Kdysi se jednalo o prosperující metalurgické centrum, dost možná největší na sever od Alp. Podle dat získaných metodou radiouhlíkovou metodou C14 sahají počátky osady do let 2100-1900 př. n. l. Závěr osídlení je pak stejnou metodou kladen mezi roky 1740-1630 př. n. l. Zachytit se podařilo systém opevnění, zbytky po vyspělé metalurgické výrobě a řadu dalších archeologických poznatků. Důležitější však byla zjištění týkající se přírodního prostředí v okolí lokality.

Model krajiny údajně nasvědčuje spíše menším zalesněným ostrůvkům než velkému lesu. Podobná zjištění nabízejí i pylové diagramy. Ty ukazují na odlesněnou, pasteveckou krajinu s vysokým výskytem vrb. Na odebraném pylovém profilu (jeden 7 metrů, a další dva kratší) se podařilo sledovat změny krajiny. Zdá se, že docházelo k postupnému snižování hladiny jezera v důsledku odlesnění a to vedlo k mohutným záplavám. Možná největší problém však nastal u zdroje vody. Našlo se velké množství bakterií a řas typických pro silně znečištěné vody (fekáliemi a jiným odpadem). Zdá se, že intenzivní osídlení vedlo k silnému znečištění vody. Všechny tyto důvody vedly nakonec k opuštění osady a tento jev sledujeme v celé oblasti Velkopolska a Lužice na konci starší a začátku střední doby bronzové. Pouzev Bruszczew však máme konkrétní poznatky, které naznačují, že do značné míry za zdevastování obývané krajiny mohla lidská činnost.

K výraznému odlesnění pomohly i sekery, které byly až do objevu pily ve středověku hlavním nástrojem ke kácení stromů. Na tomto 3D modelu si můžeš jednu ze seker prohlédnout: