4. Regionální anestezie
Dá se zvládnout operační výkon a být přitom vzhůru? Ano, ale pouze pokud máte regionální anestezii. Co všechno obnáší “blok”, “spinál” nebo “epidurál”?
Jak to vlastně funguje?
Regionální anestezie je druh anestezie, který znecitliví pouze určitou část těla, místo aby uspal celé tělo. Někdy se jí říká "nervová blokáda". To znamená, že během operace nebo zákroku můžete zůstat vzhůru, ale v znecitlivěné části těla nebudete cítit žádnou bolest.
Funguje to tak, že lékař vstříkne malé množství lokálního anestetika do blízkosti nervů, které ovládají cit a pohyb v oblasti, kterou je třeba znecitlivit. Může to být horní nebo dolní končetina nebo dokonce jen malá část těla, například ucho nebo penis. Používá se také při některých typech léčby bolesti, například u žen při porodu. Lokální anestezie funguje tak, že blokuje signály z těchto nervů, což znamená, že nebudete cítit žádnou bolest.
Znecitlivění účinkuje vždy omezenou časovou dobu, záleží zejména na druhu a množství použitého anestetika. Často takto lze zajistit dobrou léčbu pooperační bolesti po dobu až 12 hodin, někdy dokonce i déle. Je to velmi bezpečný a účinný typ anestezie a má některé výhody oproti jiným typům anestezie, jako je celková anestezie, která uspí celé vaše tělo.
Jednou z největších výhod regionální anestezie je, že po operaci můžete často odejít domů dříve, protože vaše tělo nepotřebuje tolik času na zotavení z anestezie. Po operaci můžete mít také menší bolesti, protože oblast, která byla znecitlivěna, nebude vysílat signály bolesti do vašeho mozku.
Zjisti více: Regionální anestezie u dětí
Pokud chceš vědět více o regionální anestezii a projít si krok za krokem, jak to vypadá na operačním sále při jejím provádění, prozkoumej tenhle interaktivní algoritmus.
Jaké známe lokální anestetika?
Lokální anestetika jsou léky, které způsobují dočasnou ztrátu citlivosti a bolesti v určité oblasti těla. Působí tak, že blokují přenos nervových impulzů z místa vpichu do mozku, čímž brání mozku vnímat bolest nebo jiné vjemy. Lokální anestetika se nejčastěji podávají injekčně nebo přímo na sliznici (oko, krk, ústa,…).
Kokain
Kokain byl vlastně prvním lokálním anestetikem, izolovaným z listů jihoamerické rostliny rudodřev koka. Její listy žvýkali indiáni žijící ve vysokých horách, aby se povzbudili během náročné práce v dolech. Brzy také zjistili, že sliny smíšené s listy koky ulevují od bolesti při různých drobných poraněních. Tenhle účinek koky dál zkoumali Evropané, až se kokain stal hojně používaným lékem počátku 20. století. Sloužil ke tlumení bolesti, ošetřování ran, jako lék proti závislosti na morfinu a také jako složka různých tonik a elixírů. Mnohé se prodávaly bez předpisu a byly propagovány jako léky na nejrůznější potíže, nejznámější z nich je nepochybně Coca-Cola. Dnes je kokain zakázaná droga, vzhledem k vysokému potenciálu závislosti. Jako pozůstatek po něm ale mají všechna moderní lokální anestetika ve svém názvu “-kain”.
Lokální anestetika působí tak, že blokují signály, které se šíří po nervech, jež jsou zodpovědné za pocity, jako je bolest, dotek a teplota. Toho dosahují tím, že se vážou na kanály, kterými sodíkové ionty proudí do nervových buněk a z nich ven, a blokují je. Představte si, že nervové buňky jsou jako silnice a sodíkové kanály jsou jako brány, které řídí tok dopravy. Lokální anestetika jsou jako barikády nebo zátarasy, které brání provozu přes brány, což znamená, že signály nemohou procházet nervovými buňkami. Bez těchto signálů mozek nedostane zprávu, že v určité oblasti těla je bolest nebo pocit.
Různá lokální anestetika mají různé vlastnosti, například jak rychle působí, jak dlouho působí a jak moc se šíří z místa vpichu. Proto se různá lokální anestetika používají pro různé typy zákroků a v různých částech těla. Podívej se na ta nejčastěji používaná lokální anestetika:
Trimekain
Trimekain (přípravek Mesocain) je nejčastěji používané lokální anestetikum. Používá se k místnímu znecitlivění při drobných zákrocích na kůži, kdy se operované místo “opíchne”. Také ho lze použít v podobě gelu ke znecitlivění sliznice při zavádění cévky do močového měchýře.
Lidokain
Lidokain působí tak, že blokuje sodíkové kanály v nervových buňkách, což zabraňuje buňkám vysílat signály bolesti do mozku. Má poměrně rychlý nástup účinku (obvykle do 5 až 10 minut) a dobu působení přibližně 1 až 2 hodiny. Lidokain lze použít při různých zákrocích, včetně stomatologických prací, drobných chirurgických zákrocích a nervových blokádách.
Bupivakain
Bupivakain je lokální anestetikum s delším účinkem, které se často používá při složitějších operacích spojených s vyšší bolestivostí. Působí také tak, že blokuje sodíkové kanály v nervových buňkách, ale má pomalejší nástup účinku než lidokain (obvykle kolem 15–30 minut) a delší dobu působení (až 8 hodin). Bupivakain se nesmí dostat do krve, protože jinak způsobuje poruchy srdce (arytmie, až zástava) a mozku (křeče, až bezvědomí). Proto musí být používán s opatrností a v přiměřených dávkách.
Articain
Articain je novější lokální anestetikum, které se často používá ve stomatologii díky své schopnosti pronikat do kostní tkáně účinněji než jiná lokální anestetika. Doba jeho působení je přibližně 1–2 hodiny. Artikain je celkem bezpečný lék, ale u některých pacientů může vyvolat alergické reakce.
Jaké jsou druhy regionální anestezie?
Lokální anestetika lze podat do blízkosti nervů, nervových pletení a dokonce do páteře. Podle toho, kam přesně je anestetikum podáno, se liší různé typy regionální anestezie. Někdy tak způsobí znecitlivění celé dolní poloviny těla, někdy pouze některé oblasti, třeba hrudníku, břicha nebo končetiny. Jejich technické provedení je výsostnou doménou anesteziologa a vyžaduje značnou zručnost a trénink. Pojďme se spolu podívat, jak se provádí a čím se od sebe liší jednotlivé metody.
Epidurální anestezie
Epidurální anestezie se podává do páteře, nejčastěji v bederní oblasti. Speciální jehlou najde anesteziolog mezi obratli epidurální prostor – pár milimetrů úzkou skulinu v blízkosti míchy a míšních obalů. Přes ně ale nepronikne, špička jehly musí zůstat nad (latinsky “epi-”) tuhou plenou mozkovou (latinsky “dura mater”). A jak anesteziolog pozná, že je na správném místě? V epidurálním prostoru je nižší tlak než v okolitých tkáních, takže píst stříkačky nasazené na jehlu se najednou volně posune. Po odstranění stříkačky z jehly nic nevytéká. Do jehly pak lze podat dávku lokálního anestetika, nejčastěji bupivakainu. Také lze skrze jehlu zavést tenoučkou plastovou hadičku – epidurální katetr. Do něj pak lze podat další dávku anestetika, a dosáhnout tak znecitlivění po hodiny až dny. Epidurální katetr se často používá u rodících žen, protože takto jim poskytne velmi dobrou úlevu od bolesti a pokud je potřeba provést porod císařským řezem, stačí pouze podat další dávku anestetika do epidurálního katetru. Nastávající maminka tak je při vědomí a může vidět a slyšet své miminko hned, jak se s pomocí porodníků vyklube na svět.
Subarachnoidální anestezie
Další znecitlivění, podávané do oblasti bederní páteře, je subarachnoidální anestezie (SAB), lidově nazývaná “spinál”. Špička jehly jde stejnou cestou jako při epidurálu, ale proniká ještě o kousek hlouběji – až pod (latinsky “sub-”) měkké míšní obaly (pavoučnice, latinsky “arachnoidea”). Je to prostor vyplněný mozkomíšním mokem, ve kterém se vznáší mícha a míšní nervy. V dolní části beder, kde se tato anestezie zavádí, se ale už mícha nenachází. Mícha končí v oblasti horní bederní páteře, proto nemůže dojít k jejímu poranění při SAB. To, že se jehla nachází na správném místě, pozná anesteziolog podle toho, že z jehly pomalu vytéká čirá tekutina – mozkomíšní mok. Do jehly pak podá velmi malou dávku lokálního anestetika, a zajistí tak pacientovi úplné znecitlivění celé dolní poloviny těla po dobu asi 4 hodin. Je tedy jasné, že SAB se používá při operacích dolních končetin (hlavně v ortopedii při náhradách kloubů) nebo v dolní polovině břicha (gynekologické a urologické výkony).
Jednotlivé signály z dolních končetin jsou vedeny různými nervy až do mozku a k jejich blokádě také nedochází naráz, ale postupně. Projeví se to tak, že pacient nejdřív cítí, jak se mu během pár vteřin “do nohou rozleje teplo”, postupně přestane cítit dotek a nakonec během pár minut přestane hýbat nohami – “jsou úplně těžké a nejsou jeho”. Po operaci se nejprve vrátí hybnost, od prstů přes kolena až do pasu.
Regionální anestezie
Oba typy anestezie – epidurální i subarachnoidální – mají své jedinečné výhody i rizika a volba, který typ použít, závisí na řadě faktorů, včetně pacienta, typu prováděné operace a preferencí anesteziologa. V současnosti je ale stále častější snaha se vzdálit od páteřního kanálu, a tak zajistit blokádu pouze konkrétního nervu a konkrétního operovaného místa. Obrovského pokroku se v regionální anestezii dosáhlo díky použití ultrazvukového přístroje. Ten umožní anesteziologovi “vidět” hluboko pod kůži a nasměrovat jehlu přímo na správné místo, k blízkosti nervu. Zároveň tak umožní se vyhnout všem strukturám, které nechceme jehlou poranit, jako jsou cévy, plíce, střeva a další orgány.
Blokáda jednotlivých nervů může být úplná a může zajistit anestezii. Operační výkon pak lze provést u pacienta při vědomí, který může odpočívat, poslouchat hudbu nebo si povídat se zdravotníky na sále. Také lze ale blokádu provést až po uspání pacienta, v celkové anestezii. Tehdy se podá k nervu naředěné lokální anestetikum, které nevyvolá anestezii, ale pouze částečnou blokádu bolesti – analgezii. Pacient se pak po operaci probudí z narkózy a na několik hodin je chráněn před silnou pooperační bolestí. Pokud se k nervu zavede katetr, lze do něj dávat další dávky anestetika a zajistit kvalitní léčbu bolesti po dobu i několika dnů.
Regionální blokáda vede k dobré léčbě pooperační bolesti, rychlejšímu zotavení, lepší rehabilitaci a brání vzniku chronické bolesti. Navíc snižuje potřebné dávky jiných léků proti bolesti a tím i výskytu jejich nežádoucích účinků. Ultrazvukem navigovaná regionální blokáda je zvláště užitečná u složitých případů nebo u pacientů s vysokým rizikem komplikací, jako jsou děti, pacienti s obezitou, chronickými onemocněními nebo u pacientů po předchozích operacích.
Teď už víš o anestezii více než na začátku. Ověř si své vědomosti při řešení křížovky. Vyluštíš název anestetika, které je úplně jiné než všechny ostatní…
Výborně tlumí bolest, zvedá krevní tlak a dělá tzv. disociativní anestezii. Je to zvláštní stav nevědomí, kdy člověk vypadá jako by byl vzhůru, otevírá oči, hýbe pusou, spontánně dýchá, ale nic ho nebolí, o ničem neví, nic si nepamatuje. Často se používá v přednemocniční péči, při zásahu Zdravotnické záchranné služby nebo na urgentním příjmu. Své významné místo má ale i na operačních sálech, zejména při ošetření zlomenin a popálenin.