5. Anestezie a pacient
Co mě čeká, když půjdu na operaci? Proč mám předtím navštívit anesteziologickou ambulanci? Probudím se, když bude po operaci? A neprobudím se během operace? Bude to bolet?
Pacientovi, kterého čeká operace, proudí hlavou spousty otázek. Řekneme si tedy, jak se na operaci správně připravit, co se bude dít na operačním sále a co potom. Je normální se před anestezii cítit nervózní nebo vystrašený, ale je důležité si uvědomit, že v nemocnici udělají vše pro to, aby zajistili tvou bezpečnost a pohodlí během celého zákroku.
Zjisti více: Jednodenní operace
V tomhle videu uvidíš vše, co se děje s malým pacientem, který přijde na jednoduchou operaci. V tomhle případě se jedná o tzv. jednodenní chirurgii – vyspíš se doma, ráno přijdeš s maminkou nebo tatínkem do nemocnice, proběhne operace, pár hodin si poté odpočineš a když je všechno v pořádku, můžeš večer jít zase domů.
Před operací
Před každou operací je potřeba každého pacienta vyšetřit a zjistit, jestli je zdravý, nebo má některé nemoci, které mohou ovlivnit jeho schopnost dobře zvládnout operaci. Mohou to být nemoci vrozené jako třeba zvýšené krvácení, cukrovka nebo nemoci, kvůli kterým jde na operaci, například zánět slepého střeva. Také obyčejná rýma může způsobit během anestezie nepříjemné potíže, nebo dokonce pacienta ohrozit na životě. Proto je vždy týden před operací potřeba navštívit praktického lékaře, který zhodnotí, v jakém je pacient zdravotním stavu.
Kromě praktického lékaře a lékaře, který navrhl operaci, je potřeba před výkonem navštívit i anesteziologa. V každé nemocnici, kde mají operační sály, mají i anesteziologickou ambulanci. Tam chodí pacienti na takzvané předanestetické vyšetření. Také ti zde anesteziolog krok za krokem vysvětlí, co se bude během operace dít a co máš čekat.
Předanestetické vyšetření
Předanestetické vyšetření je důležitým krokem v celém procesu anestezie, protože umožňuje anesteziologovi posoudit celkový zdravotní stav pacienta a zjistit případná rizika nebo komplikace, které mohou během zákroku nastat.
Během vyšetření se anesteziolog ptá na všechna onemocnění tvá i ve tvé rodině a zkontroluje výsledky dalších vyšetření. Někdy totiž operace a stav pacienta vyžadují třeba udělat odběr krve nebo další vyšetření (rentgen, ultrazvuk, EKG, spirometrii,…). Dále se anesteziolog zajímá o to, jestli jsi už někdy byl operovaný a uspávaný, jestli to proběhlo bez potíží či jestli jsi nezvracel po narkóze. Důležité je také vědět, jestli užíváš nějaké léky a jestli se u tebe někdy neobjevila alergická reakce na léky, jídlo nebo dezinfekci.
Všechny léky, které dostaneš během anestezie, se podávají v přesných, vypočítaných dávkách. Proto je taky nezbytné si poznačit tvou přesnou váhu a výšku. Kromě toho každého anesteziologa bude zajímat, jestli nemáš nějaké kývající se zuby. Kdyby se takový zub uvolnil během anestezie, může dojít k jeho vdechnutí a vážným komplikacím.
Vyšetření dýchacích cest
Kromě posouzení stavu chrupu je potřeba na anesteziologa otevřít pusu a vypláznout jazyk. Jednoduchým pohledem do krku dovede posoudit, jestli lze při anestezii očekávat problémy spojené se zajištěním dýchacích cest. Hodnotí u toho, jak je pacient schopen otevřít ústa a jak dobře mu je vidět patro a čípek. Také může dále hodnotit, zda pacient dovede dobře zaklonit hlavu, jestli si dokáže zkousnout dolními zuby horní ret nebo na kolik centimetrů dovede otevřít ústa.
Na základě výsledků předanestetického vyšetření vypracuje anesteziolog individuální anesteziologický plán, který zohlední veškerá zjištěná rizika nebo možné komplikace. To může zahrnovat volbu vhodné anesteziologické techniky, úpravu dávkování anesteziologických léků a pečlivé sledování životních funkcí a celkového zdravotního stavu pacienta během celého zákroku.
Jídlo a pití před operací
Velmi důležitým opatřením před operací, které brání vzniku život ohrožujících komplikací, je omezení jídla a pití před výkonem. I když to může být trochu nepříjemné, čekat na operaci o hladu, je potřeba to dodržet. Jde o to, že každý pacient, který jde na plánovanou operaci, musí mít prázdný žaludek. To brání vdechnutí jeho obsahu (zvratků) během narkózy, které by mohlo vážně poškodit plíce pacienta.
Doporučuje se teda nic nejíst v době 6 hodin před operací, přičemž poslední jídlo by mělo být lehké a netučné (tedy žádné hranolky nebo hamburger). Nejčastěji je posledním jídlem před operací večeře. Místo snídaně už dostaneš jen napít sladký čaj nebo vodu. Voda se ze žaludku vstřebá rychleji než jídlo, proto pít můžeš až do doby 2 hodin před operací. Když jde na operaci malé miminko, které pije mateřské mléko, také je potřeba načasovat kojení tak, aby od něj do času operace uběhly alespoň 4 hodiny. Pozor, kravské a umělé mléko se vstřebávají pomalu, takže musí mít od narkózy odstup 6 hodin jako u pevné stravy.
Opět se najíst a napít můžeš nejdřív dvě hodiny od konce anestezie. Je to opět prevence vdechnutí obsahu žaludku v období, kdy se tělo z narkózy pomalu probírá.
Premedikace
Aby ti celé to období čekání na operaci rychleji uteklo a také aby se zmírnila nervozita a obavy, anesteziolog ti předepíše tzv. premedikaci, lék na uklidnění. Přibližně hodinu před operací se dospělákům dává prášek, který zapijí douškem vody, děti obvykle dostávají na lžičce sladký sirup. V obou případech lék způsobí, že budeš uvolněný, klidný, trochu ospalý a také si to všechno budeš méně pamatovat.
Často se také používá před operací speciální krém zvaný EMLA. Je to směs lokálních anestetik (viz kapitola 4), které ti znecitliví kůži a ty vůbec nebudeš cítit, když ti budou zavádět kanylu do žíly. Krém ti před operací natře na hřbet ruky sestřička na oddělení a místo omotá obvazem, aby krém mohl dobře působit.
Zjisti více: Psychologická příprava na zákrok
Jak připravit dítě na to, že půjde na operaci, může být někdy složité. Je dobré být k němu upřímný a nic mu nezatajovat. Přiznat, že “půjdeme do nemocnice”, “bude operace”, ale také ujišťovat, že všichni udělají vše pro to, aby ho nic nebolelo a rychle mohl být zase zpátky doma. A i když na operačním sále nemůže být s maminkou a/nebo tatínkem, všichni na něj budou hodní a může si vzít s sebou svou oblíbenou hračku.
Na operačním sále
Než pojedeš na operační sál, převlečeš se do pyžámka a dostaneš na lžičce sladký sirup – premedikaci. Když tě pak povezou sestřičky na operaci, budeš už trochu ospalý. Operační sály představují speciální část nemocnice, kde se všichni musí převlékat do speciálního oblečení a bot, na hlavě nosí papírové nebo látkové čepice a na obličeji mají vždy roušku. Je to součást opatření, které brání vzniku infekcí u operovaných pacientů. Proto se ti asi bude zdát, že tam všichni vypadají stejně.
Už od tvého příjezdu do prostoru operačních sálů kolem tebe bude spousta lidí. Každý z nich má svou přesně určenou roli a práci. Jako první se tě ujme pan sanitář/paní sanitářka. Pomůže ti se přesunout z tvé postýlky na operační stůl, který má kolečka, a něm tě pak doveze dlouhou chodbou až na tvůj operační sál. Tam už na tebe bude čekat anesteziologický tým – anesteziolog a anesteziologická sestra.
Puzzle: Každý člověk na operačním sále má svou přesnou roli
Pan doktor nebo paní doktorka z anestezie se tě ještě může zeptat, jak se jmenuješ a jestli nemáš nějaké alergie. Poté na tebe napojí “monitoraci”, všechny přístroje, které během operace budou sledovat, jak funguje tvé tělo (viz kapitola 1). Dostaneš “kolíček na prst” (saturační čidlo), manžetu na paži k měření krevního tlaku a také ti nalepí na hrudník “plastové placičky” (elektrody) ke snímání aktivity tvého srdce. Během toho budeš mít jedinečnou příležitost si operační sál prohlédnout. Bude tam anesteziologický přístroj, stojan s infuzí, nad tebou budou viset velká operační světla a také se tam bude připravovat operační tým. Kromě lékaře/lékařky, kteří operují, se totiž připravují k operaci i další lékaři, kteří budou po celou dobu operace pomáhat a zdravotní sestry – instrumentářky, které budou lékařům podávat potřebné nástroje. Celý operační tým musí mít důkladně umyté ruce, oblečené speciální sterilní pláště a rukavice a používat sterilní nástroje. To všechno proto, aby se do operovaného místa nedostaly mikroby, které by mohly způsobit infekci...
„Sterilní znamená 'prostý mikroorganismů', takže bez přítomnosti bakterií, virů nebo plísní.“
Poslední součástí přípravy pacienta před operací je zavedení nitrožilní kanyly. Kanyla je tenoučká hadička, která se napíchne pomocí jehly do žíly, obvykle na horní končetině. Naštěstí, když máš ruku natřenou krémem EMLA, není se čeho bát. Nebudeš cítit píchnutí, ale jenom takový tlak, že se tě něco dotýká. Anesteziologická sestřička pak vytáhne jehlu a plastovou hadičku, která ti zůstane v žíle, opatrně a pečlivě přilepí ke kůži, aby zůstala na správném místě po celou dobu operace i po ní. Díky kanyle můžeš dostat přímo do krve další léky a infuze, aniž by tě někdo muset znovu píchat.
Jakmile jsou pacient, anesteziologický i operační tým připraveni, začne se s podáváním anestezie. Nejčastěji se podá uspávací lék přímo do žíly, kanylou. Někdy se přistoupí k inhalačnímu úvodu do anestezie, kdy pacient hluboce dýchá směs plynů s anestetikem a během pár minut usne. Když je pacient v celkové narkóze, lze přistoupit k zajištění jeho dýchacích cest – zavedení tracheální rourky nebo laryngeální masky. Anesteziolog se sestrou dále pacienta bedlivě sledují, pečlivě dávkují další potřebné léky, aby zajistili, že pacient bude po celou dobu operace v bezvědomí, bez bolesti a stabilní. Po celou dobu musí přesně kalkulovat hloubku anestezie a časovat podání léků tak, aby pacient šel probrat s koncem operačního výkonu.
Zatímco je pacient v anestezii, chirurg provede operaci. To může zahrnovat provedení řezů v kůži, použití chirurgických nástrojů k odstranění tkáně nebo zavedení šroubů, katetrů nebo stentů. Operace může trvat od několika minut až po několik hodin v závislosti na typu prováděného zákroku.
Po operaci
Po skončení operace anesteziologický tým pacienta probere z narkózy. Pacient se může zpočátku cítit ospalý, mrzutý nebo dezorientovaný, ale bude pečlivě sledován, aby se zajistilo, že se dobře zotavuje. Důležité je také hlídat, jestli pacient po operaci nemá potíže s dýcháním, protože během operace dostal silné léky a dýchal za něj přístroj. K tomu, aby se pacient mohl bezpečně z následků anestezie probrat, slouží dospávací pokoj.
Zde pacienti po narkóze ještě pospávají, aby se probudili s odstupem, již svěží a orientovaní. Pečují o ně anesteziologické sestry a anesteziolog, kteří jim podle potřeby podávají kyslík, nitrožilní tekutiny a další potřebné léky, třeba léky proti bolesti. Když je už pacient vzhůru, bez potíží a bez bolesti, může se vrátit zpátky na oddělení, kde ležel před operací.
Rizika anestezie
Přestože je operace obecně bezpečným a rutinním zákrokem, existují určitá rizika a možné komplikace, které mohou nastat během operace a po ní. Nejčastější potíže spojené s operací jsou krvácení a infekce operační rány. Anestezie se vzácně může zkomplikovat poruchami srdečního rytmu nebo tlaku, obtížemi s dýcháním nebo méně častými nežádoucími reakcemi, jako jsou třeba alergie. Tyhle potíže mohou způsobit i ohrožení pacienta na životě, proto jsou anesteziologové trénováni, aby je dokázali rychle poznat a okamžitě proti nim zasáhnout. Nejčastěji se v souvislosti s ní vyskytují méně vážné potíže – zvracení po narkóze nebo poškrábání v krku. Samozřejmě, jako vše v životě, je i operace a anestezie spojená s rizikem úmrtí, ale díky současné moderní medicíně a jejím možnostem je to komplikace opravdu extrémně vzácná.