5. Zrakové klamy
Chceš se dozvědět co jsou to fyziologické nebo geometrické klamy? Zajímá tě, jak se obnovuje oční fotopigment? Jak je možné, že rozumíme směsi písmen?
Zrakový klam vzniká jako nepřesná interpretace zrakového vjemu. Interpretace zrakového vjemu je vždy závislá na životní zkušenosti jedince. Nesprávné interpretaci zrakového vjemu nemůžeme někdy zabránit, i když známe jeho správnou interpretaci. Nejčastěji jsou zrakové iluze demonstrovány jako trojrozměrné projekce na dvourozměrnou plochu. Zrakové klamy se využívají především v oblasti umění, kde lidem přinášejí nevšední subjektivní zážitek.
Fyziologické klamy
Helmholtzův klam
Je způsobený odrazem světla od bílé barvy na černém pozadí a zároveň pohlcováním světla černým čtvercem na bílém pozadí. Jedná se o tak zvaný černobílý kontrast. Černý obdélník vpravo uprostřed bílé plochy se jeví menší než bílý obdélník vlevo uprostřed černé plochy. Ve skutečnosti jsou oba obdélníky stejně veliké.
Zrající jablko
Jedná se o zrakový klam, který můžeme zařadit do skupiny barevných kontrastů. Jedná se o důkaz adaptace oka a také trichromatické teorie vidění. Lidské oko má k dispozici tři skupiny barevných receptorů – pro červenou, modrou a zelenou. Pokud oku dáme azurový podnět, který v sobě nese dvě barvy – modrou a zelenou a následně se oko podívá na bílou plochu, dochází k procesu adaptace oka. Jinými slovy dochází ke znovuobnovení fotopigmentu u skupiny receptorů pro modrou a zelenou barvu. Nepoužitý pigment pro červenou barvu je stále k dispozici, proto vnímáme jablko, jakoby bylo červené – zralé.
Kitaokovi hadi
Dalším fyziologickým klamem jsou tak zvaní Kitaokovi hadi. Tento zrakový klam je důkazem malých očních pohybů. Jinými slovy můžeme říci, že oko není nikdy v úplném klidu. Průběžně dochází k neustálému malému přeostřování. Pokud by tyto malé pohyby oka byly zastaveny, vyčerpal by se veškerý fotopigment obsažený v sítnici a nic bychom neviděli.
Geometrické klamy
Geometrické tvary jsou typické iluzorními změnami tvarů, délek nebo zakřivení. Při geometrické iluzi je oku zprostředkován vjem, který ve skutečnosti neexistuje. Oko může například vnímat různé délky, i když ve skutečnosti jsou stejně dlouhé. Existují tři skupiny geometrických iluzí. První je zaměřena na iluzi délky, druhá tvaru a třetí na vnímání objektu dvěma způsoby (tzv. asimilace).
Müllerův-Lyerschův klam
Tento zrakový klam ukazuje na zdánlivou nestejnou délku vodorovných úseček. Ve skutečnosti jsou úsečky stejně dlouhé. Iluze je způsobena zakončením přímek. V případě, že zakončení rozbíhá, budí to dojem delší přímky. V opačném případě iluze ukazuje zdánlivé zkrácení přímky.
Heringův optický klam
Modré čáry, které se protínají v jednom bodě uprostřed obrázku zdánlivě deformují červené horizontální přímky. Ve skutečnosti jsou tyto červené přímky rovnoběžné. Iluze je způsobena rozdílnou hustotou čar nad a pod přímkou.
Rubinova váza
Tento zrakový klam je ovlivněn zkušeností daného člověka. Někdo bude na první pohled na obrázku vidět vázu a někdo dva povídající si obličeje. Jedná se o dvojsmyslný obrázek a tato zraková iluze se řadí mezi geometrické asimilační klamy.
Psychologické klamy
Psychologické zrakové klamy působí na náš mozek tak, že vytváří zdánlivě logickou prostorovou figuru, která ve skutečnosti neexistuje. Tyto zrakové klamy jsou také ovlivněny naší životní zkušeností. Nejčastěji se jedná o různé dvojsmyslné figury.
Penroseův trojúhelník
Tento psychologický klam, pokud je pozorován jako celek, připomíná svým tvarem trojúhelník. Pokud se ale podíváme do každého rohu trojúhelníku získáváme iluzi dvou ramen, které spolu svírají pravý úhel.
Vzpínající se koně
Zrakový klam, který ukazuje, že pokud vhodně spojíme různé figury do jednoho obrázku, může vzniknout vjem dvou různých významů. Někdo může na první pohled vidět obličej ženy a někdo naopak jako první uvidí dva vzpínající se koně před obzorem.
Směs písmen
Za zrakový klam můžeme také považovat směs písmen, které tvoří zdánlivě nesmyslné slovo. Pro náš mozek je důležité první a poslední písmeno a souvislosti vyplývající z daného textu. Pak můžeme bez problémů přečíst a pochopit celý smysl daného textu, i když jednotlivá slova smysl nedávají.
