6. Česká stopa ve světové farmacii: tenofovir a dosulepin
Máme i u nás významné vědce? Přispěli jsme nějak k vývoji léčiv? Používají se „naše“ léky i v praxi?
Tenofovir
Tenofovir je léčivá látka působící proti virům (antivirotikum), které původně syntetizoval prof. Antonín Holý z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd České republiky v Praze. Byl patentován v roce 1984. Chemicky se jedná o celkem jednoduchou sloučeninu, posuď na následujícím obrázku:
Cesta tenofoviru z laboratoře do léčebné praxe
Prof. Holý poslal vzorky připravených látek belgickému lékaři Eriku De Clercqovi, který ověřoval jejich účinek na různých virech. Protože některé byly účinné, začalo hledání partnera mezi farmaceutickými firmami. Potenciálních antivirotik se později chopila americká firma Gilead Sciences, která některé z nich přivedla až na trh. Tenofovir nebyl původně cílen přímo pro léčbu infekce viru lidské imunitní nedostatečnosti (HIV), tento účinek byl u člověka prokázán teprve v roce 1997.
„Samotný virus HIV byl objeven jen velmi krátce před syntézou tenofoviru, v roce 1983. Francouzští virologové Luc Montagnier a Françoise Barré-Sinoussi za svůj podíl na objevu získali v roce 2008 Nobelovu cenu za fyziologii nebo lékařství.“
Zjisti více: HIV a AIDS
Jak nákaza virem HIV probíhá? Co je to onemocnění získaného imunodeficitu (AIDS)? Kam se posunula léčba a péče o nemocné? To a ještě mnohem víc se dozvíš v zábavném vzdělávacím videu Akademie věd z cyklu NEZkreslená věda:
Léčebné použití tenofoviru
Při léčbě pacientů se tenofovir používá buď samostatně (je dostupný pod obchodním názvem Viread®), nebo ve fixních kombinacích s dalšími antivirotiky (pod obchodními názvy Truvada® a Atripla®). Viread® byl také schválen k použití v léčbě žloutenky typu B.
Prof. Antonín Holý
Antonín Holý (1936 – 2012) byl jedním z nejvýznamnějších českých chemiků 20. století. Pracoval na Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd České republiky v Praze. Na svých objevech spolupracoval s Erikem De Clercqem z belgické Lovaně a americkým chemikem John C. Martinem.
Oblastí jeho zájmu byla především antivirotika, které by šlo využít při léčbě oparů, žloutenky typu B nebo AIDS. Během svého života získal celou řadu ocenění, publikoval přes 600 vědeckých prací. Je autorem či spoluautorem 60 českých i zahraničních patentů.
„Touha po poznání a překonání běžného. Kreativní přístup, intuice, zápal, nasazení a odříkání. To vždy bylo, je a bude hnací silou lidského poznávání.“
Antonín Holý
Zjisti více: Rozhovor
O svém životě, o tom, jak se vůbec dostal k chemii a proč začal s antivirovými léčivy povídá sám prof. Holý v rozhovoru.
Tip: Odraz vědy v kultuře
O díle prof. Holého a jeho dvou spolupracovníků pojednává inscenace Elegance molekuly, kterou od roku 2018 uvádí Dejvické divadlo. Sám Holý se uvedení hry nedočkal, jeho nejbližší spolupracovníci se na ni však přijeli podívat a u té příležitosti vznikl zajímavý rozhovor.
Dosulepin
Dosulepin je léčivá látka, která potlačuje příznaky a projevy chorobně smutné nálady a deprese. Řadí se mezi tzv. tricyklická antidepresiva a je vyráběn pod obchodním názvem Prothiaden®.
Tricyklická antidepresiva
Tricyklická antidepresiva jsou nejstarší skupinou léků používaných k tlumení příznaků deprese. Jejich název je odvozen od společné chemické struktury, která se skládá ze systému tří kruhů spojených vždy jednou vazbou do tricyklu.
Hlavním mechanismem účinku je blokáda zpětného příjmu neuropřenašečů serotoninu a noradrenalinu v nervových spojích a tím zvýšení jejich dostupnosti pro receptory v mozku.
Antidepresiva
Zjisti více: Fungování antidepresiv
O tom, jak v lidském mozku působí různá antidepresiva, mluví ve zjednodušené podobě psychiatr prof. Cyril Höschl.
Cesta dosulepinu z laboratoře do léčebné praxe
Dosulepin byl syntetizován výzkumnou skupinou Dr. Miroslava Protivy v Praze. V roce 1962 byl patentován a v roce 1969 byl uveden na trh ve Velké Británii. Je jedním z nejúspěšnějších původních československých léků v zahraničí, v České republice se používá dodnes.
Dr. Miroslav Protiva
Miroslav Protiva (1921 – 1998) byl jeden z nejvýznamnějších českých farmaceutických chemiků, vedl výzkumnou skupinu ve Výzkumném ústavu pro farmacii a biochemii v Praze. V rámci skupiny nasyntetizovali přibližně 13 000 nových aktivních sloučenin, z nichž 26 látek se uplatnilo v klinické praxi jako léčiva. Jeho práci dokumentuje přibližně 550 původních článků a 800 patentů, a také celá řada přednášek u nás i v zahraničí. Svoje zkušenosti ze začátků chemie u nás a také přehled všech připravených sloučenin pečlivě sepsal v článcích publikovaných v periodiku Chemické listy nebo Collection of Czechoslovak Chemical Communications.
Knihovna Dr. Protivy
Založení vědecké knihovny na Farmaceutické fakultě Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně by nebylo možné bez štědrého daru Dr. Protivy, který fakultě věnoval svoji odbornou sbírku bezmála 3 800 svazků, ať už se jednalo o kompletní řady časopisů nebo monografie, z nichž mnohé nebyly jinak v České republice dostupné.
Nově vzniklá knihovna byla na jeho počest a s jeho souhlasem pojmenována jako Knihovna Dr. Protivy a toto jméno nese dodnes.
Bisulepin
Bisulepin, sloučenina připravená taktéž týmem Dr. Protivy, se dosulepinu podobá nejen jménem, ale i strukturou. Struktura bisulepinu je také tvořena třemi cykly, benzenové jádro dosulepinu je ale nahrazeno thiofenem (modrá). Drobná změna ve struktuře přinesla sloučeninu s odlišnými účinky – bisulepin se používá jako lék proti alergii a na zklidnění. V České republice ho najdeme na trhu pod obchodním názvem Dithiaden®.
