1. Johann Wolfgang von Goethe

Jmenuji se Johann Wolfgang von Goethe

Jsem bezpochyby nejslavnější německý básník. Narodil jsem se ve Frankfurtu nad Mohanem v roce 1749. Už jako malý chlapec jsem byl velice zvědavý a nechal jsem se zlákat k různým experimentům – jednou mě kluci ze sousedství vyprovokovali k tomu, že jsem postupně rozbil všechno kuchyňské nádobí, protože se mi líbil ten tříštivý zvuk. Ani na chvíli jsem při tom nepomyslel na to, že se naši brzy vrátí domů…

Měl jsem velice rád svou sestru. Když nám matka vyprávěla pohádky, vymýšlel jsem jejich pokračování a trval jsem na tom, že je dovyprávím do konce. Studoval jsem v Lipsku, kde jsem vedl velmi veselý studentský život. Pak jsem onemocněl a musel jsem se vrátit domů. Největší změna v mém životě nastala, když mě v roce 1775 pozval vévoda Carl August do Výmaru. S vévodou, tehdy osmnáctiletým, jsem se brzy spřátelil. Podnikali jsme různé divoké výjezdy do okolí, tropili jsme skandály a zvesela jsme popíjeli. Ve Výmaru jsem pak již zůstal celý život. S přibývajícími léty jsem zastával různé důležité úřady u dvora, Carl August převzal vedení země a našemu dovádění byl konec.

Vůbec mi to nevadilo, podílel jsem se na kulturním životě Sasko-Výmarského vévodství a spřátelil jsem se s dvorní dámou Charlotte von Stein, která mě uvedla do způsobů života u dvora. Naše přátelství trvalo deset let. Po návratu z dvouletého pobytu v Itálii v letech 1786–⁠88 jsem se zamiloval do Christiany Vulpius, se kterou jsem se oženil v roce 1806. Z našich dětí se dospělosti dožil jen syn August. Poslední opravdovou lásku svého života jsem ve vysokém stáří našel v Mariánských Lázních. Jmenovala se Ulrike von Levetzow, bylo jí sedmnáct let, číslice mého věku se psaly v opačném pořadí: 71. Jak asi mohla skončit moje nabídka k sňatku o dva roky později, co myslíte?

Mým nejznámějším dílem je určitě román v dopisech Utrpení mladého Werthera, který mě rázem proslavil. Mé celoživotní dílo je dvoudílná tragédie Faust. Psal jsem romány, dramata, básně, balady, frašky, ale jediné moje dílo z mládí mě dohnalo k hořkým slzám, když jsem je na sklonku života znovu spatřil napsané na stěně chaty na Kickelhahnu: Wanderers Nachtlied…

Rozklíčuješ německé názvy některých z Goethových povolání?

---

Proč měl Goethe rád Mariánské Lázně

Přečti si krátký příběh, který o Goethovi napsal Rüdiger Safranski.

Karlovy Vary a Teplice byly po několik let Goethovými oblíbenými lázněmi. Korunované hlavy, ministři, vysoká šlechta, bohatí měšťané a uznávaní umělci a vědci, ti všichni si zde dávali dostaveníčko. Ráno ozdravná kúra, večer šampaňské a tanec. Lázeňský orchestr v parku. V Teplicích si Goethe v roce 1812 našel čas i na Beethovena, který mu zahrál několik klavírních skladeb.

V roce 1820 jel Goethe z Karlových Varů do nově zřízených Mariánských Lázní, které měly své velké časy ještě před sebou. „Bylo mi,“ píše Karlu Augustovi, „jako bych se nacházel v severoamerických lesích, kde během tří let postaví město.“

Příštího léta jel Goethe do Mariánských Lázní na delší dobu a ubytoval se v noblesním Brösigkově domě, v němž bydlela i jeho známá, Amalie von Levetzow, se svými třemi dcerami. Zpočátku je dvaasedmdesátiletý Goethe jakýmsi dědečkem, který se při sběru kamenů potuluje po okolí se sedmnáctiletou Ulrikou, Amaliinou nejstarší dcerou. Tyto letní týdny v Mariánských Lázních jsou naplněny sluncem, světlem a veselou pospolitostí. Při druhém letním pobytu v Mariánských Lázních se již Goethe vůči Ulrice necítil jako dědeček. Uvědomil si, že je zamilován.

Dalšího léta se Goethe nemůže setkání s Ulrikou dočkat. 26. června 1823 vyrazil na cestu. Teď už nebydlel u Brösigka, nýbrž ve „Zlatém hroznu“, což byl velmi vznešený hotel. Večer chodil na plesy a přes den sbíral kameny. Tentokrát přibyl ještě další koníček, meteorologie.

Uprostřed srpna vyrukoval Goethe se svým úmyslem oženit se. Nabídka sňatku byla velkým překvapením, vyprávěla Ulrike později ve svých vzpomínkách a nejdříve byla považována za žert. Potom přenechala matka rozhodnutí na dceři, která se nemusela dlouho rozmýšlet. Matce prý řekla: „Měla bych Goetha velmi ráda jako otce, a kdyby byl zcela sám, a já bych si mohla myslet, že mu budu nějak k užitku, pak bych si ho chtěla vzít; ale on má syna, a tím i rodinu, kterou bych tím odsunula do pozadí.“.

Goethův smutek z neopětované lásky a z vlastního stáří našel básnický výraz v „Mariánskolázeňské elegii“.

/překlad Pavel Váňa/

Poskládej fotografii cedulky a zjisti, co je na ní napsáno.