1. Společenská odpovědnost firem

Společenská odpovědnost firem

Společenská odpovědnost firem neboli Corporate Social Responsibility (často se setkáš jen se zkráceným označením CSR) je pojem, který nemá jednoznačnou definici, ale podívejme se na 3 nejznámější.

Evropská unie (Zelená kniha)

„CSR je dobrovolné integrování sociálních a ekonomických hledisek do každodenních firemních operací a interakcí s firemními stakeholders.“

World Business Council for Sustainable Development

„CSR je kontinuální závazek podniků chovat se eticky, přispívat k ekonomickému růstu a zároveň se zasazovat o zlepšování kvality života zaměstnanců a jejich rodin, stejně jako lokální komunity a společnosti jako celku.“

Business for Social Responsibility

„CSR je způsob podnikání, který odpovídá, či jde nad rámec etických, zákonných, komerčních a společenských očekávání.“

Co má většina definic CSR společné? V těchto definicích najdeš několik společných charakteristických znaků.

• Princip dobrovolnosti - společensky odpovědné firmy vykonávají odpovědné aktivity nad rámec toho, co musí plnit podle zákona, a činí tak dobrovolně.
• Spolupráce a otevřený dialog se všemi zúčastněnými skupinami - společensky odpovědná firma není odpovědná jen vůči svým akcionářům, ale také vůči svým zaměstnancům, dodavatelům, místní komunitě. Firmy dále spolupracují i s neziskovým sektorem a vládou.
• Angažovanost firem - společensky odpovědné firmy zařadily CSR do firemní strategie a zohledňují ji při tvorbě a plnění firemních cílů, jsou angažované z vlastní vůle a nečekají na pobídku od někoho jiného.
• Systematičnost a dlouhodobý časový horizont - CSR by mělo být součástí strategického plánování, podléhat průběžným kontrolám a hodnocením. Spolu s krátkodobými cíli je potřeba se soustředit i na cíle dlouhodobé a udržitelnost.
• Důvěryhodnost - aby byla firma brána věrohodně veřejností, je potřeba, aby byla osobitá, autentická, transparentní a důsledná. CSR je integrovanou součástí kultury organizace.
• Fungování firmy na základě triple-bottom-line business - společenská odpovědnost stojí na třech pilířích: sociálním, environmentálním a ekonomickém. Běžně se setkáš i s označením 3P: people, planet, profit.
• Odpovědnost vůči společnosti a závazek firem přispívat ke kvalitě života - společensky odpovědné firmy by se měly zajímat o své okolí a snažit se eliminovat rizika jak ekonomická, tak sociální a environmentální.

Jaké jsou výhody toho, když jsou firmy společensky odpovědné?

Z CSR profitují jak samotné organizace, tak jejich klienti, zaměstnanci, dodavatelé, občané, ale i veřejný sektor

1. Výhody pro organizace: dlouhodobé zvyšování zisku, lepší produktivita a kvalita, zvýšení hodnoty a reputace organizace a loajality ze strany klientů, snížení nákladů, loajalita a kvalita zaměstnanců, dobré vztahy s veřejností, přímé finanční úspory.
2. Výhody pro klienty organizace: firmy produkují kvalitnější produkty v široké nabídce, které si zákazníci mohou koupit.
3. Výhody pro zaměstnance: zlepšená péče o zaměstnance a celkové zlepšení pracovního prostředí.
4. Výhody pro dodavatele: transparentní vztahy mezi dodavateli a organizacemi, pobídky pro zvyšování kvality dodavatelů.
5. Výhody pro občany: v rámci regionu prosperující životní prostředí a sociální vztahy.
6. Výhody pro veřejný sektor: lépe dostupné a kvalitnější veřejné firmy.

Jaké jsou nevýhody konceptu společenské odpovědnosti?

Jako hlavní nevýhoda konceptu CSR je zmiňováno složité zavádění neboli implementace, obzvláště v malých podnicích. Úspěšná implementace CSR může vyžadovat více pracovních sil, které si malé podniky nemusí být schopny dovolit.

CSR může také způsobit vzdor investorů a akcionářů. Ačkoliv obecně CSR vede ke zvýšení ziskovosti firmy, někteří investoři mohou vůči zavedení principů CSR ve firmě z důvodu obav vzdorovat.

---

Související koncepce a pojmy

Udržitelný rozvoj – tento model se zabývá otázkou, jak uchovat kvalitu života a zajistit potřeby současných generací, aniž by bylo ohroženo naplnění potřeb budoucích generací. Snaží se zmírnit negativní projevy dosavadního způsobu vývoje společnosti. Důležité je si uvědomit, že všechny tři pilíře jsou propojeny a nelze upřednostňovat jeden na úkor ostatních.

Firemní občanství (Corporate citizenship) - tento model se snaží vymezit aktivity, jimiž by se firma měla zabývat směrem k zájmovým skupinám. Cílem je zajištění dlouhodobé prosperity. Problém tohoto konceptu je, že má nevýrazný dopad na výkon.

Podnikatelská etika - tento model si uvědomuje, že je přirozeným cílem maximalizace zisku. Zdůrazňuje ale, že je přitom nutné zohlednit jak společenské, tak i environmentální faktory.

Corporate Social Responsiveness (CSR2) - tento koncept není veden jako dlouhodobý, nýbrž jako středně až krátkodobý, a zabývá se konkrétní firemní strategií.

Corporate Social Performance (CSP) - v rámci tohoto konceptu mají manažeři za úkol přesvědčit okolí a veřejnost, že jejich firma je společensky odpovědná.

Stakeholders

Pokud si vzpomínáš, jedním z charakteristických znaků CSR je spolupráce a otevřený dialog se všemi zúčastněnými skupinami. Tyto zúčastněné skupiny jsou tzv. stakeholders neboli česky zájmové skupiny. Jsou to veškeří jednotlivci anebo skupiny, kteří jsou určitým způsobem spojeni s organizací. Přichází do kontaktu s organizací a ta je určitým způsobem ovlivňuje.

Pokud má daná skupina stakeholderů velký vliv a velký význam pro firmu, je třeba důsledně řídit vzájemné vztahy. Pokud daná skupina má malý vliv, ale velký význam pro firmu, je vhodné s ní udržovat kontakt a informovat ji o dění ve společnosti. Pokud má daná skupina velký vliv, ale malý význam pro firmu, je dobré ji udržovat ve stavu spokojenosti. Pokud má daná skupina malý vliv i malý význam pro firmu, je vhodné ji monitorovat, protože její vliv může časem vzrůst.

Interní stakeholders jsou takoví lidé, kteří se přímo podílejí na chodu organizace – třeba zaměstnanci.

Externí stakeholders jsou tací, kteří nemají přímý podíl na řízení organizace, tedy například zákazníci, dodavatelé a partneři.

Různí stakeholdeři mají různé požadavky. Zaměstnanci požadují např. spravedlivou odměnu, slušné zacházení, dobrý pracovní kolektiv, manažeři dostatek důvěry a kompetencí, vlastníci zisk a dobrou pověst firmy. Zákazníci požadují férové ceny, kvalitní výrobky a služby, dodavatelé, obchodní partneři a věřitelé zase především placení včas. Místní samosprávy požadují příspěvky na rozvoj města a vláda např. peníze na daních a pracovní místa. Lidé žijící v okolí firmy zase očekávají, že firma bude přispívat na rozvoj obce a nebudou žádné problémy s provozem.