5. Cestování
Řídí lidé, kteří nemohou pohybovat nohama auto? Dostanou se do vlaku nebo dálkových autobusů? Odpověď najdete níže.
Napadá Vás, které otázky týkající se cestování by mohla sociální pracovnice Marie položit panu Eduardovi?
- Máte řidičský průkaz a jste aktivním řidičem?
- Pokud ano, za jakým účelem jste nejčastěji řídil?
- Chcete/potřebujete aktuálně řídit?
- Máte už teď představu, kam budete potřebovat dojíždět, až budete doma
Tyto otázky jsou pro Marii důležité, protože rozdílné životní situace klientů přináší různé možnosti, na kterých se dá stavět, ale také odkrývají problémy, které vyžadují různá řešení. Pokud je např. pan Eduard řidič a jeho žena nikoli, dost možná bude spěchat na to, aby mohl znovu řídit, protože řidič je v rodině se dvěma dětmi potřeba. Pokud řídí jeho žena, třeba to pro něj nebude priorita, zvlášť pokud se do práce dostane bez auta. Otázky, k čemu auto potřeboval a k čemu si myslí, že ho bude potřebovat teď, se souvisí i se strategiemi, jak se byť třeba dočasně obejít bez auta (např. pokud jezdil na nákupy, třeba by šlo nyní využít firmy zajišťující dodávku potravin do domu, pokud jezdil do práce, třeba bude možné dojíždět bezbariérovou hromadnou dopravou,…).
Jak postupovat, když chce člověk na vozíku začít řídit? Pokud už řidičský průkaz má, stačí mu projít zaškolením pro ruční řízením a pořídit si auto. Upravené auto člověk může koupit s finanční podporou státu (až 200 000 Kč + vratka až 100 000 Kč z DPH). Výrobci automobilů navíc nabízí pro auta s ručním ovládáním lepší ceny i servis. Není také problém nechat si vlastní auto upravit tak, aby fungovalo na ruční řízení. Stojí to do 30 000 Kč (pro člověka s funkční horní polovinou těla) a úprava probíhá přímo u majitele auta doma. Auto s ručním řízením funguje třeba takto:
Auto s ručním ovládáním
Člověk na vozíku může cestovat i hromadnou dopravou. Města se snaží nahrazovat bariérové autobusy a tramvaje bezbariérovými. České dráhy nabízí zajištění dopravy pro člověka na vozíku včetně asistenta, Regio Jet ve vlacích také, ale jeho autobusy nejsou bezbariérové. Cestovat tedy není nemožné, jen to vyžaduje větší plánování.
Pohyb mimo dům
Pohyb mimo dům se ale neodehrává jen v dopravních prostředcích. Ve městech, jejich budovách, ale i např. na turistických stezkách najdeme místa bez bariér i s bariérami. Problémem můžou být například obrubníky bez plynulého snížení u přechodu, příliš úzké nebo chybějící chodníky nebo cedule tak vysoko, že se špatně čtou, když nemáš metr osmdesát.
Aktuálním trendem ale je stavět města i budovy tak, aby mohla sloužit všem a podobně vymýšlet i nová zařízení. Říká se tomu princip univerzálního designu.
Jak tato pravidla aplikovat třeba na takový chodník?
Chodník by měl být široký, aby se na něj vešel chodící člověk i vozíčkář. Mělo by na něj být snadné najet a zase z něj sjet. Měl by obsahovat vodící linie pro nevidomé, které by bezpečně měly informovat o místech, kde chodník křižuje vozovka. Mělo by být jasné, že je to chodník, a ne např. cyklostezka. Pokud je i pro kola, měl by obsahovat informace o tom, kdo má využívat kterou část chodníku, a to v takové formě, aby to bylo srozumitelné pro každého. Nájezdy a sjezdy z chodníku musí dbát na bezpečnost lidí, kteří se po něm pohybují, např. musí na ně navazovat přechody. Nájezdy a sjezdy musí také být v takovém úhlu, aby se po nich v pohodě dalo vyjet na vozíku nebo s kočárkem. Umístění nájezdů a sjezdů by mělo umožňovat kontrolu vozovky (což je někdy např. kvůli zaparkovaným autům problém). Aby byl chodník pohodlný a bezpečný, možná by ho od silnice mohl oddělovat pruh zeleně, třeba se stromy, které by ho v létě zastínily.
Paní Marie asi těžko změní architekturu města, ale může panu Eduardovi poradit např. tento web, který poskytuje mapu bezbariérových míst v ČR i v zahraničí. Mohla by mu také dát kontakt na organizaci poskytující osobní asistenci. Osobní asistenti jsou lidé, kteří pak panu Eduardovi mohou pomoci např. dostat je přes nějaké bariérové místo na cestě tam, kam se potřebuje dostat.