6. Sváteční pokrmy

Nový rok (Новый год)

Víš, čím je Nový rok v Rusku odlišný od toho našeho českého? Chodí přece Děda Mráz a společně se Sněhurkou rozdává dárky! Jak sám/sama uvidíš, mnoho ruských svátečních pokrmů má nádherný příběh, který je dovedl až na současné sváteční stoly.

Salát Olivier (Салат Оливье)

Salát Olivier je jedno z nejtradičnějších ruských novoročních jídel. Na novoroční tabuli se nachází u 55-70 % Rusů.

Víš odkud pochází jeho název? Název pochází z francouzštiny, ujal se již v polovině 19. století ve francouzské restauraci “Ermitáž”. Bohužel se ale říká, že ten originální recept na tento salát je již navždy ztracen.

Tradiční recept na Salát Olivier

Co budeš potřebovat?

• 4 ks vařených brambor (střední velikost)
• 1 ks mrkve
• 4 ks vajec (uvařených natvrdo)
• 300 g uzeniny
• 4 ks nakládaných okurek (střední velikost)
• 200 g hrachu
• 3-4 polévkové lžíce majonézy
• podle chuti –⁠ petržel, kopr, sůl, mletý černý pepř

​Nejdříve uvař brambory ve slupce, mrkev a vejce. Vše nech vychladnout. Každou z ingrediencí poté nakrájej na malé kostičky. Vše smíchej, přidej majonézu a koření.

Jak vidíš, na přípravě salátu Olivier není nic složitého. Zkrátka, jak se říká –⁠ v jednoduchosti je krása! Dobrou chuť.

Sleď v kožichu (Селёдка под шубой)

Tohle typické ruské jídlo má nádherný příběh. Říká se, že autorem tohoto salátu byl kupec Anastas Bogomilov, zaměstnanec restaurací a jídelen v Moskvě. Byl velmi oblíbený, a proto se mu, hlavně v období Velké říjnové revoluce (r. 1917), mnoho lidí svěřovalo se svými politickými názory. Tu a tam se u něj v restauraci strhla i šarvátka.

Jednoho dne dostal Anastas výborný nápad, že vytvoří národní salát, který by se stal skvělým předkrmem a symbolem přátelství, salát pro všechny. Poprvé představil toto jídlo, Sledě v kožichu, v předvečer Nového roku 1919.

Hlavní ingrediencí tohoto salátu je samozřejmě sleď, na kterého se ve vrstvách dávají další ingredience nakrájené na malé kostičky. Jedná se o cibuli, brambory, mrkev a červenou řepu. Nakonec se pokrm potře majonézou, a to proto, aby se nezapomnělo na nepřátele Sovětů –⁠ Bělogvardějce (Sověti, vítězové Velké říjnové revoluce, se označovali barvou červenou a jejich protivníci, Bělogvardějci, bílou).

Sleď v kožichu se velmi rychle stal oblíbeným pokrmem, často se podává především s vodkou. Mrkni na video, aby jsi viděl/a, jak přesně vypadá příprava tohoto salátu:

Možná Tě zaujal název tohoto jídla. Původní název byl “Šovinismu a úpadku –⁠ Bojkot a zatracenost” (Шовинизму и Упадку –⁠ Бойкот и Анафема), první písmena čehož jsou “Ш. У. Б. А.” A slovo “шуба” v ruštině znamená “kožich”. A proto se rychle ujal název “Сельдь под шубой” aneb česky “Sleď v kožichu”.

Dort Napoleon (Торт Наполеон)

Tento dort není slavný pouze v Rusku, ale třeba také v Itálii a ve Francii, a to jako “Millefeuille” (1000 vstev), ve Velké Británii je znám jako “Vanilla slice” (Plátek vanilky), v Belgii a v Nizozemí jako “Tompouce” (podle admirálova Toma Pouce), v Maďarsku jako “Királyi francia krémes” (Královský francouzský krém). Jinými slovy, tento dort je velmi populární po celém světě.

Dort Napoleon se skládá z tenkých vrstev listového těsta, které jsou promazané jemným smetanovým krémem. Už se Ti sbíhají sliny, co?

V Rusku a v zemích bývalého Sovětského svazu bývá tento dort spojován s francouzským vojevůdcem Napoleonem Bonaparte, odtud se používá i jeho název. Podle jedné z nejrozšířenějších legend byl první recept na tento dort objeven v roce 1912, a to v předvečer stoletého výročí osvobození Moskvy od vojsk Napoleona. Podle jiné z legend však tento dort vymyslel sám Napoleon Bonaparte, a to v době, kdy byl manželkou přistižen při flirtu s jednou z dvorních dam. Manželce prý nakonec řekl, že dvorní dámě pouze říkal recept na dort, který sám vymyslel. Ať už to bylo s Dortem Napoleon jakkoliv, dnes je v Rusku velmi oblíbený a podává se především na Vánoce.

Další novoroční jídla

Mezi další typická novoroční jídla můžeme určitě zařadit chléb s kaviárem, vejce plněná kaviárem, rybu v aspiku, sulc, kachnu na jablkách v hořčičné omáčce, masovou roládu či vepřovou pečeni. Toto vše můžeš vidět a ochutnat na pořádné hostině, při které se tradičně sejde celá rodina a společně se slaví, například Nový rok.

---

Vánoce (Рождество)

Vánoce jsou magickým svátkem, který oslavují rodiny po celém světě. V Rusku je tradicí, že v noci ze 6. na 7. ledna probíhají po celém Rusku mše. Přičemž přímo v den Vánoc, 7. ledna, věřící nejí postní stravu (tak tomu bývá 40 dní před Vánoci). Věřící jí v ten den pouze skromná jídla. Dvanáct dní po Vánocích nazýváme “svatými dny” nebo “svátky”. Proto by na Vánoční tabuli mělo být 12 jídel.

Oslavy svátků vánočních začínají v Rusku již večer 6. ledna a právě v tuto dobu se jí sočivo. Pro 6. ledna je typické, že by se nemělo celý den nic jíst, a to až do doby, kdy se na obloze objeví první hvězda.

Sočivo (Сочиво)

Sočivo se jí právě poté, co se na obloze objeví první hvězda. V Rusku se říká, že čím lepší a bohatší sočivo, tím úrodnější bude další rok.

Sočivo je pokrm, jehož základními surovinami bývají obilniny, med a mák. Jak již víte, původní obyvatelé Ruska byli především rolníci. Pro svůj sváteční pokrm tedy použili ty suroviny, které pro ně byly běžně dostupné. Samozřejmě existuje nepřeberné množství variací, někteří jej například připravují z rýže (především na jihu Ruska) a přidávají navíc borůvky, ořechy či sušené ovoce.

Každá ze surovin, které se tradičně používají na přípravu sočiva, má svou speciální symboliku. Obilniny jsou symbolem vzkříšení a života, med je symbolem zdraví a úspěšného (sladkého) bytí, mák slibuje rodině blahobyt.

Tradiční recept na sočivo:

Co budeš potřebovat?

• obilniny (zrnka pšenice) –⁠ 1 sklenice
• 2-3 sklenice vody
• mletý mák –⁠ 100 g
• ořechy (vlašské, kešu, lískové) –⁠ 100 g
• med –⁠ 3 polévkové lžíce
• sušené ovoce

Pšenici rozdrť společně s trochou teplé vody, čímž ji oloupeš, důležité je pak pšenici omýt pomocí cedníku s vodou. Poté pšenici uvař s vodou, měla by ti vzniknout kaše.

Mák smíchej s medem, promíchej ho s pšeničnou kaší. Nakonec přidej ořechy a sušené ovoce.
Náročné to není, jestli máš chuť, můžeš se do sočiva rovnou pustit nebo příští Vánoce obohatit touto ruskou tradicí. Dobrou chuť!

Vzvar (Взвар)

Vzvar je nápoj, který by rozhodně neměl chybět na ruské vánoční tabuli. Připravuje se ze sušeného ovoce a osladit si ho můžeš medem. Nejpopulárnější je jablečný vzvar se sušenými plody klikve, brusinky nebo maliny.

Postní palačinky (Постные блины)

Postní palačinky se společně s dalšími jídly podávají hostům, kteří přicházejí na návštěvu v poslední den půstu, tedy 6. 1.

Jsou to vlastně klasické palačinky, se kterými jsme se již seznámili v kapitole o ruských dezertech. Liší se pouze v tom, že se připravují bez mléka a másla, jejich základem může být tedy například bramborový vývar nebo voda, a to proto, že 6. 1. končí Velký půst.

Viněgret (Винегрет)

Viněgret je druh salátu, který by neměl na Vánoce chybět. Existuje mnoho receptů, ale ten klasický by měl určitě obsahovat červenou řepu, brambory, mrkev, nakládané okurky, cibuli a hrách.

Víš, že…?

Viněgret získal svůj název v první polovině 19. století za cara Alexandra I., kdy slavný francouzský kuchař Marie-Antoine Carême, který sloužil u carského dvora, viděl, jak na jemu neznámý salát jeho kolegové lijí ocet. Kuchař se francouzsky zeptal “Vinaigre?” (fr. ocet) a kolegové mu odpověděli “Viněgret, viněgret”. V ten samý večer se viněgret stal novým jídlem na carském jídelníčku.

Další vánoční jídla

Mezi další jídla, která by rozhodně neměla na ruské vánoční tabuli chybět, patří například vánoční husa se zelím, sulc, slané koláče s rybím masem, sladké koláče a vepřové maso, které se typicky připravuje na několik různých způsobů najednou.

Jak tedy sám/sama vidíš, některá ruská vánoční jídla se ani tolik neliší od těch českých, ale jiná se naopak odlišují poměrně dost. Koneckonců, mezi jednotlivými slovanskými národy jsou také rozdíly, což je vidět i na našich národních kuchyních. Při ruských Vánocích je typické, že se sejde celá rodina u jednoho stolu a všichni společně jí tradiční vánoční pokrmy, povídají si a veselí se.

---

Maslenica (Масленица)

Víš, co je Maslenica? Maslenica je starý svátek, pro který jsou typické mnohé tradice. Maslenica se oslavuje na začátku jara a trvá celý týden. Po konci Maslenicy začíná půst, který trvá 40 dní –⁠ až do Velikonoc.

Maslenica se oslavovala už v dobách pohanských, ale měla trochu jiný význam. Během Maslenicy se totiž mimo jiné oslavuje i konec zimy a začátek jara. Všichni se veselí, sáňkují, smějí se a tančí. Připomíná Ti to náš český masopust? Správně! Akorát v ČR slavíme jen jeden den, zatímco v Rusku celý týden.

Během Maslenicy se připravují palačinky, což je typické jídlo pro tento svátek. O palačinkách jsme se již dozvěděli v kapitole o ruských dezertech. Během Maslenicy však mají symbolický význam, jsou totiž kulaté, světlé a horké, a proto mají symbolizovat slunce.

---

Velikonoce (Пасха)

Velikonoce se slaví i v Rusku a mají podobný význam jako ty české, a to připomínání si ukřižování a zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Před Velikonocemi je půst, který trvá 40 dní. Během Velikonoc nosí věřící do kostelů různé produkty na posvěcení. V Rusku jsou typickými jídly pascha, kulič, malovaná vajíčka a masová jídla. V některých rodinách se během Velikonoc dávají dárky.

Víš, proč se na Velikonoce malují vajíčka?

Malování vajec má křesťanský podkontext a pojí se k legendě o Máří Magdaleně. Když se Máří Magdalena objevila před římským imperátorem Tiberiem a řekla mu o vzkříšení Ježíše Krista, Tiberius se rozesmál a řekl, že tomu uvěří až vejce, které před ním leželo, zčervená. Podle legendy vejce opravdu zčervenalo a od těch dob se v křesťanském světě malují vajíčka, a to jako symbol boží síly.

Pascha (Пасха)

Pascha je výrobek z tvarohu, který rozhodně nesmí chybět na velikonočním stole. Opět existuje několik verzí na přípravu tohoto svátečního pokrmu, nicméně se jedná o jedno z nejtypičtějších ruských velikonočních jídel, které je spojeno s plodností a s úrodou.

Podle starých zvyků je tvaroh to nejlepší, co může člověk sníst, protože je v něm ještě více živin než v mléce. Za nejlepší dar přírody byl pak považován tvaroh smíchaný s cukrem a s tím nejlepším máslem.
Pro obyčejné lidi bylo v minulosti takovéhle jídlo dostupné jen jednou za celý rok, a právě proto se pascha vždy připravovala jen z těch nejlepších surovin.

S přijetím křesťanství se původní pohanský význam tohoto tradičního jídla změnil a pascha začala být chápána jako symbol Golgoty (Golgota je hora, na které byl podle Bible v 1. st. n. l. ukřižován Ježíš Kristus). Paschy se začaly nosit do kostelů na posvěcení. To hlavní ale zůstalo. Pascha je i nadále oblíbené a speciální jídlo.

Níže je uvedeno několik doporučení, která by se měla dodržovat při přípravě paschy:

• Tvaroh by neměl být tučný a neměl by obsahovat hrudky;
• tvaroh je nutné utřít nejdříve samostatně, tj. bez ostatních přísad, a to důkladně;
• poté do tvarohu přidej moučkový cukr, smetanu, máslo a důkladně promíchej;
• vejce s cukrem smíchej samostatně a až později přidej do tvarohu, důkladně vše promíchej;
• následně přidej na ochucení např. ořechy, rozinky či kandované ovoce, znovu důkladně promíchej;
• přidej důkladně vyšlehaný sníh z bílků a vmíchej ho do připravené hmoty;
• dej těsto do formy a nech ho tam 12-48 h. Poté pokrm z formy vyklop a už si jen s ostatními popřej dobrou chuť.

Dobrou chuť!

Kulič

Kulič je vlastně chléb, který má symbolizovat potravu. Není to ale chléb jako takový, protože je ze sladkého kynutého těsta. Bývá na něm bílá ozdoba společně s písmeny “Х” а “В” (“ch” a “v”), která symbolizují výraz “Христос Воскрес!” (“Kristus byl vzkříšen!”).

Tradiční recept na kulič

Co budeš potřebovat?

• úzkou vysokou formu
• 0,5 l mléka
• 30 g droždí
• 2 sklenice cukru
• půl lžičky soli
• 9 sklenic hladké mouky
• 6 vajec
• 300 g másla
• 150 g rozinek
• 2 g vanilky (podle chuti)

Mléko ohřej asi na 40 °C a poté jej vylij do velké mísy. Přidej droždí, půl sklenice cukru a vše zamíchej. Přidej mouku, kterou je nutné prosít přes síto a ještě jednou těsto řádně promíchej tak, aby nelepilo. Celou mísu přikryj utěrkou a nech těsto kynout na teplém místě 1,5-2 hodiny.

Žloutky odděl od bílků. Ke žloutkům přidej 1,5 sklenice cukru. Společně směs vyšlehej a přidej vanilku. Do bílků přidej sůl a vyšlehej je do tuhého sněhu.

Žloutky, bílky a rozpuštěné máslo smíchej společně se zbytkem mouky.

Vykynuté těsto polož na pracovní plochu a řádně jej prohněť jako správní cukráři –⁠ rukama. Poté vrať těsto do mísy a znovu jej dej na teplé místo, kde bude odpočívat další 1,5-2 hodiny. Do těsta přidej rozinky a znovu jej zamíchej.

Formy na kuliče vymaž máslem a vysypej moukou, aby se Ti k nim těsto nepřilepilo a kuliče šly po upečení snadno vyklopit. Do forem dej těsto (naplň je asi do jedné třetiny) a nech ho ještě asi 20 minut odpočinout.

Kuliče peč asi hodinu a půl maximálně na 150 °C. Dobrou chuť!

Jak vidíš, ruské sváteční pokrmy nejsou tolik složité na přípravu, jsou však náročnější na čas. Ale stojí to za to, takže pokud máš chuť, dej se do toho a připrav si doma takovou malou párty na ruský způsob. Uvidíš, že to Tvou rodinu i kamarády bude bavit.