1. Charakter ruské kuchyně

Rozmanitá, bohatá na suroviny, výjimečná, pestrá –⁠ všemi těmito slovy by se dala ruská kuchyně charakterizovat. Za svou rozmanitost vděčí především přírodním a životním podmínkám na území dnešní Ruské federace, které pomohly utvořit její tradiční charakter. Ruská kuchyně má svůj původ v obyčejné stravě rolníků, kteří se živili především tím, co si sami vypěstovali.

---

Trocha historie

Dlouhá staletí byla tradiční ruská kuchyně přehlížena evropskými gurmány, kteří ji považovali za barbarskou a hrubou. Zájem o ruskou kulinářskou tradici se rozmohl až v 19. století. Za několik desetiletí si ruská kuchyně získala popularitu v Evropě a později v celém světě. Od té doby se ruské kulinářství může pyšnit skvělou reputací, jelikož je považováno za jedno z těch nejchutnějších a nejrozmanitějších.

Jak se ruská kuchyně vyvíjela?

Vývoj tradiční ruské kuchyně byl značně ovlivněn přírodou. Dlouhé zimy a rozmanité lesy v blízkosti obydlí formovaly její charakter a do značné míry určily základ stravy ruského obyvatelstva. Ruští rolníci se živili především tím, co dokázali v těchto drsných podmínkách vypěstovat. Základem stravy ruského rolníka byly zejména okurky, kapusta a cibule –⁠ tedy zelenina, která není příliš náročná na pěstování. K těm nejstarším a možná i nejtradičnějším pokrmům ruské kuchyně patří chleba, který dodnes Rusové konzumují ve velkém. Nejrůznější druhy chleba jsou v Rusku tradiční především díky obilninám, které zde hojně rostou, jedná se například o žito, ječmen, pšenici nebo proso. Kromě toho se tyto obilniny používaly a dodnes používají při výrobě jiných pokrmů –⁠ palačinek, lívanců (блины), ale také vodky (водка), piva (пиво) a tradičního ruského kvasu (квас).

Kromě rolnické stravy položily základ ruské kuchyni i dary přírody jako např. ryby, zvěřina, houby, bobulovité ovoce a med. Z ryb jsou nejběžnější sledi (селёдка) a vynikající jsou ruské uzené ryby (např. jeseter, losos, pstruh či treska). Často se podávají také ryby v aspiku (zalivnoje iz ryby).

Tyto základní potraviny mají v ruské kuchyni stále významné postavení. K těm nejvíce používaným patří tmavý chléb, na který jsou Rusové patřičně hrdí a považují ho za nejlepší na světě, brambory (kartoška) a kaše (kaša), která bývá ovesná nebo z pšenice, pohanky či prosa. Pohankovou kaši si dokonce můžete běžně objednat v ruské restauraci jako jednu z příloh. Všudypřítomnými ingrediencemi v Rusku jsou kysaná smetana a kopr. K ruské kuchyni také neodmyslitelně patří mléčné výrobky, především tvaroh, jogurt či kefír.

---

TOP 5 Ruských potravin, které jsou téměř nesehnatelné v zahraničí

Pohanka (гречка)

Pohankovou kaši můžeme právem považovat za jednu z nejtradičnějších příloh ruské kuchyně. Rusko patří k největším producentům pohanky na světě a sami Rusové ji hojně využívají při přípravě svých tradičních pokrmů. Přitom Čína, která je vůbec největším světovým producentem této pseudoobilniny (gastronomicky mají stejné využití jako obilniny, avšak jsou to semena krytosemenných rostlin), prakticky pohanku ve své kuchyni nevyužívá, neboť Číňané ji považuji za nekvalitní potravinu. S pohankou se však hojně setkáme i u nás v České republice a ostatních slovanských zemích (zejména v Polsku). Podíváme-li se ale do ostatních zemí, například do USA, pohanku v běžném obchodě prakticky nenajdeme. Pohanka se v zahraničí prodává hlavně ve zverimexech a specializovaných obchodech, jelikož se používá jako ptačí krmivo.

Kefír, zakysané jogurtové mléko, kyška (кефир, ряженка)

Ruští emigranti, ať už žijí kdekoliv, si většinou stěžují na velmi malý sortiment kysaných mléčných výrobků. Pro Rusy jsou kefír, zakysané jogurtové mléko a kyška ty nejzákladnější kysané mléčné výrobky, bez kterých by se neobešli. Západní a východní země nemají takovou rozmanitost, co se týče sortimentu kysaných mléčných výrobků. Zahraniční zakysaná smetana připomíná spíše řecký jogurt. To, čemu se říká kefír, ani vzdáleně nepřipomíná ruský výrobek. A zakysané jogurtové mléko byste kdekoliv jinde na světě hledali jen velmi těžko, ani u nás tento produkt téměř neznáme.

Zrnitý tvaroh (творог)

Čech by si poklepal na čelo, vždyť zrnitý tvaroh musí být všude! Ale nenech se nachytat, tuto potravinu téměř nikde jinde než ve slovanských zemích nenajdeme. Tento produkt se k nám dostal právě z východoslovanských zemí, kde se tradičně používá. V ostatních zemích však najdeme něco, co je označováno jako tvaroh, ale ani zdaleka se nepodobá zrnitému ruskému tvarohu.

Červený kaviár (красная икра)

Jen v některých zemích je červený kaviár považován za pochoutku. Přitom právě červený kaviár je zdrojem obrovského bohatství vitamínů (E, C, A, B1, B2) a minerálů (fosforu, fluoru, sodíku a hořčíku). Pro cizince je ještě více zarážející konzumace palačinek s červeným kaviárem, jelikož nejsou na slané náplně zvyklí. U nás v Česku je kaviár považován za velmi vzácný pokrm, který se v tradiční kuchyni vůbec nevyužívá. V gastronomii obecně je kaviár velice drahou pochoutkou, kterou je velmi těžké sehnat. Cena bílého kaviáru se dokonce přibližuje ceně zlata.

Kvas (квас)

Když se řekne tradiční ruské pití, jistě Tě jako první napadne vodka. Ale není to jen vodka, kterou Rusové po večerech popíjejí. Stejné oblibě se těší kvas –⁠ slovanský nápoj vyráběný kvašením obilnin s nízkým obsahem alkoholu. A jak to vlastně chutná? Američané kvas srovnávají s kombuchou, Čechům může připomínat domácí nealkoholický cider. V Česku tento nápoj prakticky nelze pořídit, setkat se s ním můžeme pouze ve specializovaných obchodech (v Brně například v obchodě Zolotoj Ključik).

Kvíz – charakter ruské kuchyně

Ověř si nové znalosti v tomto kvízu!