4. Roboti a umělá inteligence v umění
Inspirují roboti umělce? Nebo jsou roboti umělci a inspirují je lidé? Bude příští Leonardo da Vinci, Mozart nebo Shakespeare robot?
Tip: Zákony robotiky
- Robot nesmí ublížit člověku nebo svou nečinností dopustit, aby bylo člověku ublíženo.
- Robot musí uposlechnout příkazů člověka, kromě případů, kdy jsou tyto příkazy v rozporu s prvním zákonem.
- Robot musí chránit sám sebe před poškozením, kromě případů, kdy je tato ochrana v rozporu s prvním, nebo druhým zákonem.
Tyto zákony napsal americký spisovatel sci-fi Isaac Asimov v roce 1942. Objevují se v jedné z jeho nejznámějších knížek Já, robot z roku 1950. Přestože jde o zákony, které Asimov vytvořil pro své sci-fi povídky, vědci je berou opravdu vážně.
Dodržujeme zákony robotiky i my, lidé? Co myslíš, měli bychom?
Roboti se v umění vyskytují překvapivě dávno. Asi tě nepřekvapí, že nejvíc robotů najdeš v žánru science fiction neboli sci-fi. Robotům, kteří vypadají jako lidé, se ve sci-fi říká androidi.
Roboti ve výtvarném umění
Pro výtvarníky je robot zajímavý jako objekt - jak moc má být podobný člověku, jsou nám roboti podobní velikostí, poměry končetin, materiálem nebo třeba gesty? Roboti jsou ale také samozřejmě produktem výtvarníků, konkrétně průmyslových designérů. Podobně jako auta nebo židle, i roboti vznikají napřed na papíře nebo v kreslicím programu, někteří jsou hezcí, někteří elegantní, strašidelní nebo legrační.
Roboti a výtvarní umělci také spolupracují. Pod pojmem robotické umění (robotic art) můžeš najít moderní instalace, které zahrnují pohyblivé roboty nebo roboty, kteří přímo výtvarně dílo vytvářejí nebo aspoň dotvářejí. Fungují zde jak prvky náhody, tak opět umělá inteligence, která se tentokrát musí naučit, co my lidé považujeme za umění.
Tip: Nech si „namalovat” svůj portrét od umělé inteligence.
Více zde.
Roboti v hudbě
Od vydání písně Robot německé skupiny Kraftwerk, která byla průkopníkem elektronické hudby, uplynulo už víc než 50 let. Od té doby jsou roboti námětem skladeb hlavně v populární hudbě.
V 80. a 90. letech bylo v kurzu techno – elektronická hudba s výrazným rytmem. Od té doby patří roboti a „robotí tanec” k moderní taneční hudbě.
Mrkni na video slovenské kapely MC Erik a Barbara z roku 1996, kde tančí “robot” z taneční skupiny Crazy Dancers.
Dnes umělá inteligence skládá hudbu, syntetizuje hlas pro roboty, kteří svůj zpěv doprovázejí i hraním na hudební nástroj. Může být, že se někdy potkáme na koncertě novozélandské robotické kapely The Trons.
Podívej se, jestli rozpoznáš roboty od lidí, kteří jsou namaskovaní jako roboti.
Roboti v divadle
Roboti vlastně v divadle začínali, vždyť slovo „robot” je z divadelní hry. V roce 2021 uplynulo 100 let od premiéry Čapkovy hry a roboti mají v divadle stále co říci. V únoru 2021 měla premiéru hra AI: Když robot píše hru, kterou z 90 % „napsala” umělá inteligence. Program napsal hru v angličtině, lidé ji přeložili a trochu upravili. Divadelní režisér dal potom automaticky napsanému textu podobu moderní divadelní hry.
Když vycestujeme z České republiky, můžeme se setkat s roboty v robotickém divadle - Robot Theatre. Roboti často účinkují v komických rolích a nebojí se ani improvizace. Podívej se na Improbotics show, kde lidští herci improvizují spolu s chatbotem. Chatbot v Improbotics umí také překládat, čímž otvírá umění nové možnosti - herci si mohou povídat v různých jazycích.
Roboti v literatuře a filmu
Roboti se v literatuře objevují už opravdu odedávna, jen ještě neexistovalo slovo, které Josef Čapek pro bratra vymyslel. Takže umělí lidé - golemové nebo Frankensteinovo monstrum - jsou v umění jako doma.
S umělou inteligencí pracuje Ben Aaronovitch v posledním díle městské fantasy Řeky Londýna, Falešná hodnota (False Values).
Příběh odkazuje na Adu Lovelace a Charlese Babbage (což jsou průkopníci počítačů, kteří žili v 19. století). Děj se odehrává v současnosti a autor si hraje s myšlenkou, že se někomu (za využití odkazu Ady Lovelace a Charlese Babbage) podařilo vytvořit umělou inteligenci.
Často se roboti a umělá inteligence v literatuře i filmu dostanou do kosmu. Z klasických knih (a filmů) je toto téma ve Vesmírné odysei, kdy umělá inteligence počítače HAL na vesmírné stanici vyhodnotí, že se kosmonaut rozhodl špatně, a chybu chce napravit tím, že člověka zlikviduje.
Umělá inteligence a počítače se objevují i v dalším kultovním filmu – Matrix. Náš svět je dobře naprogramovaná realita a jen sem tam se v programu objeví nějaká chybička, která hlavnímu hrdinovi ukáže, že skuteční lidé žijí skutečné životy úplně jinde a jinak.
Z novějších filmů se toto téma opakuje ve filmu Ready Player One, kde skutečný život je tak špatný, že jediný smysl má ten virtuální život. Obyčejní lidé všelijak živoří a životní štěstí hledají ve virtuální realitě. Mezitím obrovská firma, která hru ve virtuální realitě provozuje, pohádkově bohatne.
Na rozdíl od divadla, kde jsou robotí herci spíš komičtí, ve filmu se roboti objevují v různých rolích.
Kde jsou roboti jako lidé
Když Isaac Asimov sepsal zákony robotiky, postavil na nich jednu zajímavou povídku. Jmenuje se Důkaz. Jde v ní o to, že jeden politik nařkl v předvolebním boji druhého, že je robot. Protože se mu nepodařilo nijak dokázat, že to tak je, zkusil to přes zákony robotiky. Robot přece nesmí ublížit člověku, co tedy udělá, když ho nějaký člověk na předvolebním shromáždění uráží a provokuje?
Filmoví tvůrci se většinou moc nezabývají rozdíly mezi roboty a lidmi, a tak asi nikde neuvidíš člověka a jeho společníka robota po mnoha letech. Jeden by musel být starý a druhý by zůstal stále „mladý”. Ve filmu bývají roboti jako lidé, jen třeba o něco odolnější nebo víc nabití znalostmi. Ze starých filmů stojí za vidění Hvězdné války (Starwars), kde vystupuje hned několik robotů - většinou lidem pomáhají, ale někteří z nich jsou i bojoví. Parodií na Hvězdé války i jiné sci-fi je kniha (a film) Stopařův průvodce po Galaxii. V této knize vystupuje depresivní robot Marvin, který je příliš inteligentní a tak se stále nudí. Další komedií, která by tě mohla bavit, je seriál Červený trpaslík, kde jedna z postav je hologram (to znamená virtuální postava, jejíž obraz se jen promítá v prostoru). Z novějších filmových postav znáš možná androida Vision ze série Marvel.
Kde bojují
Kromě zmíněných Hvězdných válek, znáš možná bojové roboty z filmů jako Terminátor. Ten vypadá jako člověk (konkrétně Arnold Schwarzenegger), až na to, že je super odolný. Terminátor také umí cestovat v čase. Z jiného soudku je film Ocelová pěst, který je o zápasech robotů, ve kterých jde díky sázení o velké peníze, a tak se tam snadno najde pár zloduchů, kteří peníze chtějí stůj co stůj.
Kde roboti nejsou androidi
Roboti ve filmu nebo v knize nemusejí být vždy androidi. Zmíněný HAL z filmu Vesmírná odysea je jen černá krabička s červeným světlem. Možná znáš pohádku o robotu WALL-Em, který se při uklízení seznámí s krásnou EVE. Tomu ale předcházela starší robotí pohádka o robotu číslo 5 (Číslo pět žije), kterému lidé říkají Johnny Five.
Osobnosti sci-fi literatury
Je těžké vyjmenovat osobnosti sci-fi literatury a vědět, že jsme vynechali někoho důležitého. Tito autoři zasáhli nejen do oblasti sci-fi, ale celkově ovlivnili naši kulturu.
Mary Shelley
Mary Shelley (1797-1851) byla první autorkou sci-fi. Napsala více kníh, ale nejznámější je ta o Frankensteinovi. Oproti vžité představě Viktor Frankenstein není ten obrovský pozašívaný chlap s vysokým čelem, ale jeho „stvořitel”. Celý příběh vzniknul během příšerného počasí, které zastihlo vybranou společnost ve Ville diodati u Ženevského jezera. Byli tu kromě Mary Shelley, její manžel Percy Byshe Shelley, její nevlastní sestra Claire Clairmont, básník George Byron (otec Ady Lovelace) a John Polidori. V červnu 1816 zůstali ve vile tři dny kvůli bouřlivému počasí a krátili si čas vymýšlením strašidelných historek. Výsledkem byla Polidoriho povídka Vampýr a Frankenstein neboli moderní Prométheus.
Arthur Charles Clarke
Arthur Charles Clarke (1917-2008) byl britský spisovatel sci-fi, vynálezce a vizionář (čili člověk, který odhaduje, jaký pokrok lidstvo čeká). Jako vynálezce proslul myšlenkou geostacionární družice, se kterou přišel už v roce 1945. Taková družice se otáčí spolu se Zemí, to znamená, že letí stále nad tím stejným místem. Jako autor sci-fi proslul hlavně čtyřmi knihami Vesmírná odysea, ale za přečtení stojí i další díla jako Rajské fontány. Tam se vyskytuje myšlenka (v roce 1979), že všechny znalosti budou dostupné všem přes počítačovou síť. Wikipedie se zrodila o 22 let později.
Isaac Asimov
Isaac Asimov (1920-1992) byl profesorem biochemie na Bostonské univerzitě v USA a popularizátorem vědy. Víc ale proslul jako autor sci-fi, zejména svojí povídkovou knihou Já, robot. Napsal velké množství knih, uvádí se jako autor nebo editor u více než 500 knih. Jeho styl je velice jednoduchý a čtivý, zkus si nějakou povídku najít a přečíst. Kromě vlastní tvorby pomáhal vědeckými radami i tvůrcům slavného sci-fi filmu Star Trek. Asimov také začal používat nová slova, která se v jazyce zabydlela, například „robotika”.
Stanisław Lem
Stanisław Lem (1921-2006) byl polský spisovatel sci-fi, ale napsal také mnoho textů z oblasti filozofie a futurologie (věda zabývající se studiem technologického pokroku a jeho dopadů). Ve své době byl nejčtenějším autorem sci-fi, ve svých knihách se hodně zabýval komunikací s umělou inteligencí a také komunikací s mimozemšťany. Jako futurolog předpověděl nástup mnoha technologií, jako jsou vyhledávače, nanotechnologie nebo virtuální realita.
Steven Spielberg
Steven Spielberg (1946-) je americký filmový režisér, producent a scénarista. Skoro jistě od nějaký film znáš: Indiana Jones, Jurský park, E.T. Mimozemšťan nebo Ready Player One. Z vyjmenovaných filmů je asi jasné, že Spielberg není jen režisérem sci-fi filmů, ale určitě k nim má vztah. Pro nás je zajímavé, že jeden ze Spielbergových filmů se přímo jmenuje A.I. Umělá inteligence a vypráví o androidovi, který má své city a touhy.