1. Úvod do psychologie
Co je to psychologie a čeho se týká? Proč o ní mluvíme jako o vědě a jak vznikla? Je to jen souhrn teorií, nebo zahrnuje i něco praktického?
Psychologie se dotýká různých oblastí každodenního života člověka. Pomáhá s výukou ve škole, diagnostikou a testy, ale také určuje, kdo může dělat jaké povolání. Vysvětluje myšlení a chování lidí a nachází v něm vlastní smysl. A právě proto, že se zapojuje do tolika aspektů života člověka, je důležité, aby se o ní vědělo.
„Psychologie je věda o chování a duševních procesech.“
Předmět studia psychologie
Jak jsme si řekli výše, psychologie se zabývá mnoha tématy. Proto není zcela snadné a jednoznačné stanovit, jaký je její předmět.
Psychologie jako věda byla ustanovena roku 1879 Wilhelmem Wundtem, který založil první psychologickou laboratoř v Lipsku. Do té doby bylo totiž psychologické myšlení součást filozofie.
Wilhelm Wundt
Wundt se narodil v Německu. V dětství byl samotářský a měl problémy s učením. Přesto však byl přijat ke studiu medicíny v Tübingenu. Později přestoupil na univerzitu v Heidelbergu, kde také studium úspěšně zakončil, a to s výtečným prospěchem. Poté se začal věnovat fyziologii, kterou také vyučoval a o které psal své první práce. V roce 1874 vydal ve dvou svazcích své stěžejní dílo Základy fyziologické práce. Toto dílo mělo velký úspěch a Wundt díky němu dostal o rok později místo na univerzitě v Lipsku.
V Lipsku pak založil onu první psychologickou laboratoř, čímž položil základ pro psychologii jako vědu. Věnoval se zde experimentální psychologii. Jeho klíčovou metodou byla introspekce, neboli vnitřní vnímání. Zaměřoval se například na pocity, počitky (nejmenší jednotky našeho vnímání), ale i pozornost, paměť nebo reakční čas.
Slož puzzle a zjistíš, jak vypadá tzv. Wundtova iluze.
Jedná se o optickou iluzi pojmenovanou právě po Wundtovi. Zaměř se na svislé červené čáry - jak se ti zdají?
Zpočátku se za předmět oboru považovala duše. Odtud také pochází pojem psychologie - z řeckého slova “psyché”, což znamená duše. Poté ale vlivem dalších myšlenkových proudů a také přírodních věd došlo k obratu k vědomí jakožto elementárnímu stavu mysli. Přírodní vědám toto stále nestačilo a usilovaly o ještě objektivnější přístup. Proto bylo za předmět psychologie prohlášeno také chování.
Duše
Pojetí psychiky jako duše můžeme vysledovat až do antiky k Aristotelovi (4. století př. n. l.). Podle něj je duše nositelkou života, dává tělu život. Později ve 13. století myšlenky o duši rozpracoval Tomáš Akvinský, který říkal, že duše sice potřebuje tělo, ale zároveň je sama o sobě formou těla. Dále se duši věnoval také filozof Descartes v 17. století. Dospěl k rozlišování duševních a hmotných dějů jako dvou zcela odlišných věcí. Došlo tak k proměně od vnímání duše jako principu života k principu vědomí.
Vědomí
Vědomí představuje mentální stav, kdy si člověk uvědomuje sám sebe i svůj okolní svět. Takže ty si teď uvědomuješ, že vnímáš, čteš, nad něčím přemýšlíš, něco tě obklopuje atd. Můžeme mluvit o několika stupních vědomí: pozornost, bdělé vědomí, ospalost, sen, bezvědomí.
Chování
Chování je pozorovatelná reakce na nějakou situaci či stimulaci. Je to vlastně cokoliv, co uděláš.
Chování se stalo fenoménem psychologie s rozvojem pozitivismu a příchodem behaviorismu (slovo ti může být povědomé z angličtiny: behaviour = chování). Chování je totiž objektivně pozorovatelné, což se zastáncům těchto proudů zamlouvalo. Při zaměření pouze na chování však bývá psychologii vytýkáno, že je její předmět příliš úzký a opomíjí další důležité oblasti.
Zjisti více: Sny
Sny jsou jeden ze stupňů vědomí. O tom, proč sníme, si můžeš více přečíst v článku magazínu M.
Jak bychom tedy předmět psychologie mohli shrnout a vymezit?
Jak vidíš, vymezit předmět psychologie není vůbec snadné. Je to věda, která se opravdu týká různých aspektů života lidí. I přes tuto problematičnost se nakonec dochází ke shodě. Psychologie pojednává o chování a duševních procesech (prožívání).
V psychologii je také velmi důležitý vztah mezi prožíváním a chováním. Někdy je na první pohled jasný, jindy je ale složitější, protože se v něm uplatňují nevědomé motivy, kdy člověk sám nezná skutečné pohnutky za svým chováním. Když máš strach, jdeš se schovat nebo začneš utíkat. Zde je vztah jasný: strach znamená útěk. Ale když například miminko začne plakat, nemusí to být proto, že je nešťastné, ale třeba proto, že chce vyzkoušet, jestli je v jeho okolí někdo, kdo se mu bude věnovat. Zde už tedy vztah mezi prožíváním a chováním není tak jednoduchý.
Takže až příště něco uděláš, zkus se zamyslet nad tím, co u toho prožíváš nebo proč jsi to udělal!
Psychologie jako věda
Psychologie je empirická věda. To znamená, že svoje poznatky získává empiricko-vědeckými metodami - nějakým výzkumem. Psychologie má mezi ostatními vědami zvláštní postavení. Propojuje totiž přírodovědeckou a duchovní perspektivu, a to v člověku jakožto ohnisku jejího zkoumání. U člověka můžeme situace popsat právě z obou pohledů, jak přírodovědného, tak i duchovního. Například když máš hlad, je to biochemický a nervový stav, ale také zvláštní druh pocitu. Není to tedy opět úplně jednoznačné podobně jako s předmětem psychologie, jak jsme si řekli výše.
Psychologie jako věda má svoji teorii, ale také umožňuje aplikaci této teorie v praxi. Proto můžeme mluvit o systému psychologických věd, který je složen z několika disciplín tak, aby byly pokryty všechny oblasti psychologie. Je to velmi diferencovaná věda.
Systém psychologických věd tvoří hlavně základní psychologické disciplíny. Zahrnují aspekty, které tvoří nejdůležitější činitele duševního života člověka a představují základní vlivy, které se uplatňují v utváření a fungování lidské psychiky. Základní disciplíny rozšiřují tzv. aplikované či praktické psychologické disciplíny. Touto formou jsou nabízeny psychologické poznatky v praxi. Psychologie tak může být aplikována na kterýkoliv obor lidské činnosti.
Základní psychologické disciplíny
Mezi základní psychologické disciplíny řadíme následující:
Vývojová psychologie
Vývojová psychologie zkoumá vývoj psychiky. Zaměřuje se na tzv. psychogenezi, tedy utváření psychiky živočišného druhu homo sapiens, a na tzv. ontogenezi, tedy vývoj člověka od početí po stáří.
Biologická psychologie
Biologická psychologie neboli psychobiologie se zaměřuje na biologické základy psychiky.
Sociální psychologie
Sociální psychologie studuje sociální aspekty lidské psychiky. Týká se socializace (rozvíjení člověka jako společenské bytosti) a sociálních interakcí (jak se lidé vnímají, jak a proč se k sobě chovají, jak komunikují apod.).
Psychologie kultury
Psychologie kultury zkoumá psychologické aspekty života kultur. Jde o to, jak konkrétní kultura ovlivňuje psychiku člověka (např. v naší kultuře to bude probíhat jinak než v Asii).
Diferenciální psychologie
Diferenciální psychologie se zaměřuje na různé faktory, které způsobují rozdíly mezi lidmi. Jedná se například o pohlaví, rasové rozdíly apod.
Obecná psychologie
Obecná psychologie zobecňuje poznatky o psychických procesech a osobnosti. Přináší obecné poznatky, ve kterých můžeme vidět základ psychologie. Tyto poznatky pak slouží jako východisko pro aplikované psychologické disciplíny.
Další základní disciplíny
Různí autoři uvádí ještě další disciplíny. Například sem můžeme řadit klinickou psychologii, která zkoumá individuální psychologické problémy, nebo psychopatologii, která se zabývá symptomy a syndromy psychických poruch.
Aplikované psychologické disciplíny
Aplikovaných psychologických disciplín je nepřeberné množství. Nechceme tě tady zahltit dlouhým seznamem. I v literatuře bývají nejčastěji uváděny jen některé disciplíny. Mezi aplikované psychologické disciplíny tedy můžeme řadit následující:
Ekonomická psychologie
Ekonomická psychologie, někdy označována také jako psychologie organizace, se zabývá psychologickými aspekty problematiky práce - např. lidskými zdroji. Věnuje se ale také vztahům pracujících k výrobním nástrojům a fyzikálním charakteristikám pracovního prostředí (např. optimální osvětlení) a řízení organizací zabývajících se výrobou a službami.
Pedagogická psychologie
Pedagogická psychologie se zabývá výchovou a vzděláváním dětí a dospělých. Podrobněji se věnuje psychologickým aspektům vyučování, vztahům mezi učiteli a žáky či školní třídě.
Soudní (forenzní) psychologie
Soudní psychologie se věnuje soudní praxi či podmínkám efektivního vyšetřování obžalovaných. Úzce souvisí také s kriminalistickou psychologií, která se zabývá např. psychologickou charakteristikou různých druhů zločinnosti.
Psychologie sportu
Psychologie sportu se zabývá optimálními podmínkami sportovního tréninku. Také se například věnuje tzv. startovním stavům, psychologickým zvláštnostem různých sportů apod.
Politická psychologie
Politická psychologie zkoumá interakce mezi politiky a občany, politické postoje či tzv. politickou socializaci (jejímž výsledkem je dosažení určité úrovně politického myšlení). Je to ale také disciplína, která může být zneužívána politiky k dosažení vlastního nebo stranického prospěchu.
Lékařská psychologie
Lékařská psychologie se zabývá vztahy mezi zdravotníky a pacienty. Vychází ze zásady “je třeba léčit člověka, a nikoliv jen nemoc”.
Otázka: Napadá tě, jakých dalších oborů se psychologie dotýká? Dokážeš vymyslet další aplikované psychologické disciplíny?
Pro odpověď nakoukni tady.
Osmisměrka: Dokážeš najít všechny pojmy spojené s disciplínami psychologie?
Pro označení hledaného slova je třeba kliknout na první a poslední písmeno.
Kognitivní neurovědy
Jak jsme si řekli výše, psychologie je navázána na téměř všechny aspekty života člověka. Ovšem jak se svět žene dopředu, mění se také oblast zájmu současné psychologie. Můžeme mluvit o několika oblastech, které jsou teď v psychologii klíčové.
Své slovo v současnosti dostává například kognitivní neurověda, která uplatňuje poznatky neurověd (odvětví biologie, které se zabývá mozkem a nervovou soustavou). Základní myšlenkou tohoto přístupu je představa, že kognitivní psychologie upozorňuje na určité kognitivní schopnosti člověka a neurovědy zkoumají, jak se tyto schopnosti uskutečňují v mozku.
Více o neurovědách si povíme ještě ve 4. kapitole!
Výzkum v neurovědách
Na obrázku výše můžeš vidět sken mozku získaný MRI (magnetickou rezonancí), což je jedna z metod, kterou neurovědy využívají. Při experimentech realizovaných výzkumníky v této oblasti jsou lidem dávány různé úkoly a při jejich plnění výzkumníci sledují, co se děje v mozku. Například mohou pozorovat, jak se proměňuje mozková aktivita, když si člověk ukládá informaci do krátkodobé paměti a nebo naopak do dlouhodobé. Už je ti určitě jasné, že mozek při zapamatování bude fungovat odlišně. Více o paměti se dozvíš ve 4. kapitole!
Tip: Psychologie v praxi
Jak ale může běžný člověk pracovat s poznatky psychologie v běžném životě? Jedním způsobem je pečovat o své duševní zdraví. Možností, co můžeš dělat, je mnoho. Nemusí to být vůbec časově náročné, právě naopak! Zkus začít den rozcvičkou a pozoruj, jak se změní tvoje nálada. Reaguje tvoje tělo nějak? Jak se cítíš, když se ráno protáhneš?
Pokud se ti do pohybu moc nechce, můžeš vyzkoušet sepsání toho, co chceš za tento den stihnout udělat, nebo si i vytvořit dlouhodobější plán. Máš ve škole nějaké úkoly? Udělej si seznam, tzv. to-do-list. A užívej si ten pocit, když něco splníš a můžeš si odfajfkovat jeden úkol!
