1. Stanovování cílů

Cíle jsou v životě potřeba, protože udávají tvůj směr. Pokud nemáš cíle, tak nevíš, kam v životě směřuješ. A pokud nevíš, kam směřuješ, tak se nikdy nikam nedostaneš. Lidé bez cílů bloudí životem a spoléhají na štěstí a náhodu. Cíle si můžeš stanovovat pro všechny oblasti života, ať už se jedná o školu, kariéru či podnikání, nebo třeba tvé záliby, oblast zdraví, vztahů nebo třeba duchovní složku života.

---

Definice cílů a jejich dělení podle časového hlediska 

Cíl je popis požadovaného výsledného stavu, kterého chce jednotlivec, skupina či celá organizace dosáhnout. Udává směr lidského jednání a je kritériem pro měření toho, co se skutečně stalo ve vztahu k tomu, co se mělo stát. Většinou se cíle dělí na krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé.

Jako o dlouhodobých většinou mluvíme o cílech, které si stanovujeme na více než pětileté období. Jedná se spíše o dlouhodobé vize toho, kam se chceme v dané oblasti dostat a čeho bychom chtěli dosáhnout. Většinou se jedná o poměrně komplexní cíle, které je dobré rozdělit na několik menších, které půjdou jednodušeji uchopit.

Střednědo​bé jsou cíle, které si stanovujeme na dobu jednoho až pěti let. Pokud studuješ střední školu a rád/a bys pokračoval/a dál, může být takovým střednědobým cílem například dostat se na výšku. V oblasti kariéry může jít třeba o získání určitých kompetencí a kvalifikace. Opět je dobré je rozdělit na několik menších.

Krátkodobé cíle jsou takové, které si stanovujeme na období jednoho roku nebo kratší. Patří mezi ně i cíle, které si stanovíme na pololetí, měsíc, týden nebo klidně jeden den. Těchto cílů míváme nejvíce a často slouží jako jednotlivé dílky skládačky ve formě většího cíle.

---

Smart metoda

Nevíš, jak by měl takový cíl vypadat? Zkus metodu SMART.

SMART je jednou z nejznámějších mnemotechnických pomůcek používaných při stanovování cílů. S touto pomůckou poprvé přišel George T. Doran, konkrétně ve článku s názvem „There's a S.M.A.R.T. way to write management's goals and objectives“ v roce 1981. Od té doby byla tato metoda zmíněna v řadě článků, návodů a knih o seberozvoji od různých autorů a prošla pár úpravami.

Každé písmenko ze slova S.M.A.R.T. vyjadřuje jednu z vlastností, které by měl tvůj cíl mít. Jedná se o skvělou metodu, která ti pomůže při stanovování tvých cílů, tak se pojďme podívat, jak se dělají chytré cíle.

S - specific (specifický)

Určený cíl by měl být co nejvíc specifický a konkrétní. Nemá smysl si stanovovat obecné a neurčité cíle, protože jich stejně nedosáhneš. Proč? Protože ani nebudeš vědět, čeho přesně chceš dosáhnout a tím pádem ani jak na tom pracovat. Cíl by měl být naprosto jednoznačný.

M - measurable (měřitelný)

Proto, abys byl/a schopný/á říct, jestli a do jaké míry jsi svého cíle dosáhl/a, musí být měřitelný. Pokud nebude tvůj cíl měřitelný, nebudeš nikdy schopen určit, jestli jsi ho dosáhl/a nebo ne, případně do jaké míry se ti podařilo ho naplnit. Při stanovování cílů si tedy vždy urči, jak přesně poznáš, že jsi ho dosáhl/a.

A - achievable (dosažitelný)

Při stanovování cílů bys měl/a být realistický/á a cíle si stanovit tak, abys byl/a schopný/a jich dosáhnout. To ale rozhodně neznamená, že by měly být úplně jednoduché. Cíl by pro tebe měl být výzvou, ale zároveň musíš být schopný/á ho zvládnout. Zároveň by sis neměl/a stanovovat cíle, kterých snadno dosáhneš, protože to tě nikam neposune.

R - relevant and realistic (relevantní a realistický)

Stanovený cíl pro tebe musí být relevantní, musí mít význam pro tvůj život a hodnoty a neodporovat tvým ostatním cílům. Je nesmyslné stanovovat si cíle v oblasti, o kterou se nezajímáš a které nevěnuješ a neplánuješ věnovat žádný čas. Tvůj cíl musí být zároveň realistický - buď ambiciózní, ale zároveň stůj nohama na zemi.

T - time bound (časově ohraničený)

Pokud svému cíli nedáš žádný časový rámec, budeš ho s největší pravděpodobností neustále odkládat a nikdy jej nedosáhneš. Je tedy důležité určit si do kdy chceš svého cíle dosáhnout a tohoto časového rámce se držet.

SWOT analýza

Nevíš, jak si nastavit realistický a dosažitelný cíl? Někdy je opravdu těžké určit si cíl tak, aby pro nás byl dostatečná výzva, ale zároveň byl splnitelný. Pokud si s tím nevíš rady, možná ti pomůže tzv. SWOT analýza.

SWOT analýza je univerzální analytická metoda, se kterou v 60. letech 20. století přišel Albert Humphrey. Používá se pro zhodnocení vnitřních i vnějších faktorů, které ovlivňují úspěch či neúspěch našeho záměru. SWOT je zkratka prvních písmen názvů jednotlivých faktorů, které analyzujeme.

• strenghts - silné stránky, tedy v čem jsme dobří
• weaknesses - slabé stránky, tedy v čem jsme špatní
• opportunities – příležitosti v okolí, které můžeme využít
• threats – hrozby v okolí, na které si musíme dávat pozor

Silné a slabé stránky patří mezi vnitřní faktory, které záleží pouze na nás a se kterými můžeme pracovat například podporou a rozvojem našich silných stránek a omezením těch slabých. Příležitosti a hrozby jsou faktory, které se nacházejí v našem okolí. Měli bychom si jich být vědomi, využít příležitosti a vyhýbat se hrozbám.