6. Odpočinek
Jak správně odpočívat? Je vůbec možné odpočívat špatně? Jaké jsou techniky relaxace?
V předchozí kapitole ses dozvěděl/a, co je to prokrastinace a jak s ní bojovat. Doufám, že si pamatuješ, že jednou z rad bylo myslet na odpočinek. Ale víš, jak takový správný odpočinek vůbec vypadá? Je to sice zvláštní, ale spousta z nás často odpočívá úplně špatně a když neumíme odpočívat, tak je těžké podávat skvělé výkony.
Aktivní a pasivní odpočinek
Odpočinek můžeme dělit na aktivní a pasivní. Odpočívat pasivně znamená v podstatě vypnout. Vypnout hlavu, vypnout svaly a prostě relaxovat. Kromě velice důležitého spánku je pasivním odpočinkem také třeba posedávání u televize, seriálů nebo videí, poslouchání hudby, masáž atd.
Aktivní odpočinek zahrnuje fyzickou aktivitu, ale to neznamená, že musíš být nutně sportovec. Jeho cílem je aktivovat jiné části těla než ty, které zapojujeme při práci a je obzvlášť důležitý pro studenty a lidi, kteří sedí většinu dne v kanceláři a „pracují hlavou“. Vstaň a jdi na krátkou procházku, protáhni se nebo jdi ven s kamarády, hlavně změň prostředí a plně se věnuj něčemu jinému.
Pokud během odpočinku neustále myslíš na práci, která tě čeká, děláš to špatně. Někdy je toho na tebe sice přespříliš, ale to neznamená, že na to musíš opravdu myslet neustále. Zkus se na chvíli opravdu věnovat něčemu jinému a uvidíš, že ti pak práce půjde mnohem víc od ruky, než když si nad ní lámeš hlavu dnem i nocí. Pokud se ti neustále vrací myšlenky na nedokončenou práci, kterých se nemůžeš zbavit, napiš si je. Budeš je tak moct pustit z hlavy a zároveň budeš vědět, že na ně nezapomeneš a až bude čas, vrátíš se k nim.
Spánek
Spánek je bezesporu druhem odpočinku, kterému věnujeme nejvíce času, přece jen prospíme třetinu života. Udává se, že normální doba spánku se pohybuje mezi 6 a 9 hodinami. Každý jsme jiný a každému vyhovuje něco jiného, což platí i pro délku spánku. Hodně lidí bohužel trápí problémy se spánkem, které mají negativní vliv na celý náš život včetně našeho výkonu. Jako na spoustě dalších věcí se na tom ale naštěstí dá zapracovat, a to konkrétně dodržováním tzv. spánkové hygieny. Mezi její pravidla patří:
- každý den chodit spát a také vstávat ve stejnou dobu
- vyvarovat se těžkým jídlům, kouření a alkoholu před spaním
- 4-6 hodin před spaním nepít kávu, černý či zelený čaj, kolové nápoje ani kakao
- postel využívat výhradně ke spánku nebo sexuálním aktivitám
- pro spaní zajistit dobře větranou místnost, optimální teplotu (18-20°C), ticho a tmu
- před spaním se vyvarovat těžké fyzické aktivitě a stresujícím situacím
Zjisti více: Fyziologie spánku a spánková hygiena
Pokud chceš vědět více o fyziologii spánku a spánková hygieně nahlédni na stránky IKEMU.
Modré světlo
Kromě dodržování spánkové hygieny by sis měl/a také dát pozor na modré světlo. Modré světlo není samo o sobě nijak škodlivé a je to jedna ze složek, která je součástí denního světla. Když Slunce zapadne a modré světlo na nás nepůsobí, tělo začne tvořit spánkový hormon melatonin a začne se tak připravovat na spánek. Tak to aspoň vymyslela příroda.
My lidé jsme ale vymysleli žárovky, počítače, telefony a televize, které modré světlo vyzařují a tvorbu melatoninu tak blokují. Pokud se celý večer díváš do obrazovky monitoru nebo telefonu a poté nemůžeš usnout, nejspíš je alespoň jednou z příčin modré světlo.
Proto se obecně doporučuje několik hodin před spaním odložit všechna tato zařízení. Pokud nemůžeš telefony a počítače úplně odložit, sniž alespoň jejich jas na minimum a nastav režim, který omezí modré světlo, ve většině zařízení ho najdete jako „noční režim“. Pomoct ti můžou taky speciální brýle, které modré světlo také částečně blokují.
Relaxační techniky
Kvalitní spánek a vyvážená strava jsou základ. Není divu, že se o tom dočtete na každém rohu. Téma zdravého životního stylu se zdá nevyčerpatelné, a přestože je velmi důležité, tahle kapitola se mu primárně věnovat nemá. Proto jej tady opustíme a představíme vám několik konkrétních relaxačních technik. Těch existuje velké množství a každý si musí najít to, co mu vyhovuje. Tady si můžeš přečíst o některých z nich.
Jacobsonova progresivní relaxace
S touto metodou přišel v roce 1924 Edmund Jacobson, po kterém také získala své jméno. V roce 1975 ji přepracovali autoři Bernstein a Borkovec a podle jejich vzoru se používá dodnes. Principem této metody je vytvoření napětí ve svalech a jejich následné uvolnění. Podstatou je uvědomění si rozdílu mezi napjatým a uvolněným svalem. Progresivní se nazývá proto, že při ní člověk procvičuje jednotlivé hlavní svalové skupiny postupně.
Tip: Fáze nácviku Jacobsonovy progresivní relaxace
Tohle jsou 3 fáze nácviku Jacobsonovy progresivní relaxace:
- Kontrakce - postupně všechny svalové skupiny v pořadí od končetin ke středu těla, od ramene ke krku, svalstvo obličeje, oči a mluvidla
- Relaxace - ve stejném pořadí – ihned po kontrakci
- Uvědomování - vnímání změn mezi napětím a uvolněním při zdůrazňování příjemného pocitu relaxace
Pokud chceš Jacobsonovu progresivní relaxaci vyzkoušet, můžeš například zkusit následující video:
Tip: Autogenní trénink
Jednou z nejrozšířenějších relaxačních technik na světě je také autogenní trénink. Tato technika využívá sugesce k navození určitých tělesných stavů, které vedou k relaxaci. Jedná se o metodu relaxace, kterou je potřeba nacvičovat alespoň tři měsíce.
Pokud se o ní chceš dozvědět více a vyzkoušet si ji, můžeš například zde.
Jóga
Jóga je cvičení staré několik tisíc let. V naší kultuře se používá k lepšímu zvládání všudypřítomného stresu, únavy, ke zmírnění úzkostí a deprese. Mezi hlavní benefity jógového cvičení na úrovni fyzického těla patří důkladné protažení a posílení svalů a kloubních vazů, a také zlepšení celkové ohebnosti těla. Součástí jógy je i pránájáma (kontrola životní síly a energie) společně s asánami (jógovými pozicemi těla).
Tip: Jóga
Chtěl/a bys začít s jógou, ale nevíš jak? Zkus nějaká krátká videa pro začátečníky na Youtube. Několik takových najdeš například u Yoga with Cassandra.
Box breathing
Výše zmíněné relaxační techniky často zaberou více času, je potřeba se je naučit a zkrátka nefungují hned. Okamžitý stoprocentní účinek nemůžeme čekat od žádné z technik, přesto existuje pár takových, které nejsou tak časově náročné a můžeme je trénovat opravdu kdekoliv. Jednou z těchto technik je box breathing (někdy nazývaná taky square breathing nebo four-square breathing). Tato jednoduchá technika je založená na pomalém hlubokém dýchání a může ti pomoct se zvládáním pocitů stresu, úzkosti a paniky, zlepšit koncentraci, snížit tlak či zlepšit spánek.
Postup box breathing
1. pomalu a hluboce se nadechni nosem
2. zadrž dech
3. vydechni všechen vzduch z plic, tentokrát ústy
4. opět zadrž dech
Každá z těchto čtyř fází by měla trvat stejnou dobu, udávají se 4 vteřiny. Pokud jsou na tebe 4 vteřiny hodně, klidně začni s kratším časem, ale dávej pozor na to, aby každý krok trval stejně dlouhou dobu. Cvičení několikrát opakuj.
Pokud s touto technikou začínáš, může se stát, že se ti po chvíli začne točit hlava, nebo budeš mít závrať. Toto je úplně normální a s trochou tréninku to zmizí. Pokud se ti to stane, přestaň s touto technikou a chvíli v klidu a normálně dýchej, dokud se zase nebudeš cítit fajn.
Pokud ti dělá problém udržet pravidelné počítání, můžeš box breathing vyzkoušet spolu s nějakým videem, kterých jsou na youtube mraky, jedním z nich je například tohle:
Otázka: Vyzkoušej si některou z těchto technik a zjisti, jestli ti vyhovuje.
„Jak sis už přečetl/a výše, relaxačních technik je opravdu velké množství a každému vyhovuje něco jiného. Pokud ti tedy nevyhovuje žádná z výše zmíněných, neboj se googlit, hledat a zkoušet, než najdeš takovou, která ti bude vyhovovat.“
Osmisměrka: Rekapitulace pojmů
Najdi pojmy, s kterými si se seznámil/a. Pro označení hledaného slova je třeba kliknout na první a poslední písmeno.