1. Co je to strojový překladač?

Baví tě objevovat nové země, ale biflovat se cizí slovíčka a gramatiku je nuda? A co kdyby ti někdo řekl, že nic z toho nemusíš dělat, protože ti stačí mobil, který nosíš v kapse? Do něho česky naťukáš, že chceš zmrzku a limču, a on ti to hned vyplivne třeba italsky. A když ti ten italský elegán za barem začne něco nesrozumitelně odpovídat, přiložíš mu svůj mobil k ústům a na displeji šupito presto vidíš českou odpověď. To už asi víš, že tohle všechno strojové překladače umějí, že? Možná je už i používáš. Je to paráda, co? Jenže už asi taky víš, že není všechno zlato, co se třpytí, a že přece jen ty naše mozky ještě nějakou dobu potřebovat budeme. Tak se na to pojďme podívat, jak (a jestli) to doopravdy funguje a jestli učení se cizím jazykům už dávno odzvonilo. Nebo ne?

Šok! Strojové překladače poráží lidské překladatele!

Martin Popel z Ústavu formální a aplikované lingvistiky MFF UK tvrdí, že překladač vyvinutý jeho týmem už (v rovině významové přesnosti) překládá lépe než člověk:
       „V zaslepeném testu byl náš překladač CUBBITT hodnotiteli označen sice jako v průměru o něco méně plynulý, ale obsahově mírně přesnější než překlady lidské.“
(O problematice i článku se ještě zmíníme ve druhé kapitole.)
       Takže? Jupííí! Místo drcení se anglické gramatiky si můžeš otevřít brambůrky a pustit si další díl svého oblíbeného seriálu na Netflixu? No. Klidně můžeš. Jenže Ondřej Bojar, odborník na umělou inteligenci a strojové učení z Matematicko-fyzikální fakulty UK, k tomu dodává, že tohle všechno sice stroje umějí, ale když je necháš přemýšlet místo sebe, zakrní ti mozek a ochudíš se o spoustu kulturních zážitků.
       „Já si jednoznačně myslím, že učit se cizí jazyky má velký smysl. Nadále platí a bude platit: Kolik řečí umíš, tolikrát jsi člověkem.‎ Znalost cizího jazyka přidává nový rozměr do života, protože se učíte nové vztahy mezi pojmy, které znáte v mateřštině. Navíc žít v cizím prostředí za pomoci strojových překladačů je bolestivé a hlavně ochuzující – neznalostí jazyka se připravíte o hodně. Technologie jsou skvělé na rychlou pomoc v nouzi, jako je například kolegy rychle vyvinutý překladač do ukrajinštiny nebo na krátkodobé návštěvy a mezinárodní setkání. Myslím si, že brzy přijde doba, kdy nebude nutné se učit jazyk, abyste fungovali v dané společnosti, ale ochudíte se – ochudíte se o zážitky s místními lidmi, ale především se ochudíte o cvičení vlastní hlavy. A dnes už víme, že ve stáří dochází ke kognitivnímu úbytku a je výhodné mít odkud brát – mít rezervu.“
(Odkaz na celý článek viz TIP.)
       To stejné zdůrazňuje i americký profesor kognitivních věd Douglas Hofstadter: učení se cizím jazykům je podle něho velké dobrodružství, objevitelská činnost, která přináší radost díky samotnému zapojení naší lidské inteligence.
       A my se Tě ve čtvrté a páté kapitole pokusíme přesvědčit také o tom, že na to porážení lidských překladatelů potřebuje překladač ideální podmínky. V našich běžných podmínkách to tak růžové zatím nebývá a pokud má překlad nějak vypadat, lidští překladatelé zatím opravdu o práci nepřijdou. Ale počkej si na to. V první kapitole se zatím dozvíš, co to ty strojové překladače přesně jsou.

Co je to překlad?

Strojové překladače překládají. Ale co to vlastně znamená překládat?  
       Když se zamyslíš nad slovem přeložit, zjistíš, že má spoustu významů. Můžeš vzít třeba hromádku knih a přeložit ji z jednoho stolu na druhý. Ten první stůl byl pracovní a knihy na něm měly svůj význam. Teď jsou na stole jídelním a dost tam zavazí. Dá se říct, že se knihy objevily v novém kontextu.

Knihu však můžeme také přeložit ve smyslu překladu textu.

I zde se docela podobně text knihy přesune do nového kontextu – jen tedy ne fyzicky, ale myšlenkově. Text byl třeba původně psán česky, kniha v Česku zaujala nějaké čtenáře, něco jim sdělila, rozproudila diskusi. A potom byl text přeložen do ruštiny. A ouha. Text se objevil v novém kontextu a v nové kultuře text třeba najednou někomu zavazí – může být i zakázán! Nebo naopak – v původní zemi jen prošuměl a v té nové může způsobit zemětřesení.

To jsme se bavili o překladu písemném. Překlady však mohou být realizovány i ústně. Člověk, který překládá ústně, se nazývá tlumočník či tlumočnice.

Kdo může překládat?

Teď už tedy víš, že překlad je buď převod textu z jednoho jazyka do druhého, nebo převod mluvené řeči z jednoho jazyka do druhého. Až do docela nedávné doby byl překlad výhradně lidskou doménou a stroje nám jen pomáhaly (o dalších překladových IT nástrojích se budeme bavit ve třetí kapitole). Teď se však někteří odborníci a vývojáři překladových nástrojů tváří, že nás v této oblasti mohou stroje nahradit úplně („I am pessimistic about the future of traditional translation jobs,” says Findler, a lecturer of translation and interpretation at National Taiwan Normal University (NTNU).

Co je to strojový překlad?

Přeložit knihu nebo jakýkoli delší text znamenalo...

...ještě docela nedávno desítky a stovky hodin soustředěné práce zkušené překladatelky či zkušeného překladatele. Přečíst si výchozí text, správně ho pochopit, vzít v potaz kontext, ve kterém byl napsán a publikován, naformulovat věcně a esteticky správně větu v cílovém jazyce, vyhnout se tisícům nástrah, které na překladatele číhají na každém kroku.

Některé nástrahy, kterým musí (nejen) lidský překladatel při překladu čelit

Překladatel se ve své profesi setkává s velkým množstvím nástrah a na mnohých z nich si své neuronové zuby vyláme i (nebo tím spíš) strojový překladač. Může jít o takzvané false friends neboli falešné přátele překladatele (to jsou dvojice slov, která vypadají podobně, ale význam mají jiný nebo dokonce opačný –⁠⁠⁠⁠⁠ třeba anglické accord vůbec neznamená totéž, co české akord).
       Dále dokáže překladatele potrápit jev, kterému v jazykovědě říkáme jazyková interference, kdy některé jevy (ať už lexikální nebo gramatické) z jednoho jazyka nesprávně přenášíme do jazyka druhého. Nesprávně tak můžeme do češtiny převzít třeba anglický slovosled, slovní spojení (dost často v českých médiích v poslední době slýcháme, že si někdo přečetl kus informace) nebo doslovně přeložit frázi prvním slovem, které nám přijde na jazyk (Máš krásné vlasy určitě nemůžeme přeložit jako You have beautiful hairs).
       Úplně jednoduše se také může stát, že překladatel špatně pochopí kontext, že špatně přeloží mnohovýznamové slovo, frazém, nějakou kulturologickou nebo literární narážku atp. Schválně – jak přeložíš do češtiny nápis na tomto obrázku?

Stovky zapálených videí nejen o anglických interferencích si můžeš pustit zde:

Pro přehrání videa zvolte jednu z možností:

Povolit cookies a přehrát Otevřít na youtube.com

Ale komu by se dnes chtělo se desítky či stovky hodin soustředit, že? Když máš možnost zadat text do strojového jazykového překladače, který nabízí desítky jazykových kombinací a během chvilky ti úplně bez práce a zdarma nabídne hotový překlad do požadovaného jazyka.

Jaké překladače máme k dispozici?

Protože jde o naprosto skvělé a revoluční nástroje, v posledních letech se s nimi docela roztrhl pytel. Jako první překladač tě nejspíš napadne Google Translate. Rozhodně si však vyzkoušej i některé další. Velmi chválený, co do kvality výsledků, je totiž překladač DeepL. Dále můžeš vyzkoušet třeba Bing Translator, Systran nebo překladač od společnosti Lingea, která je jinak známá spíš vývojem elektronických (a samozřejmě i papírových) slovníků. Pokud překládáš text mezi češtinou a ukrajinštinou, rozhodně vyzkoušej překladač Charles Translator for Ukraine (Lindat/Clariah). Byl totiž vyvinut speciálně pro tuto jazykovou kombinaci, a poskytuje v ní proto nejlepší výsledky.

V základní verzi můžeš všechny tyto překladače používat zadarmo a online v takzvaném cloudovém režimu. Pokud však chceš překládat větší objemy textů nebo chránit svá citlivá data, rozhodně stojí za to popřemýšlet o placené verzi.

Možná se ptáš, který z překladačů je nejlepší. Na to samozřejmě neexistuje jednoznačná odpověď. Google Translate má tu výhodu, že jej zná nejvíce lidí a také nabízí největší množství jazykových kombinací. O méně známém překladači DeepL se zase tvrdí, že poskytuje kvalitnější výsledky.

Úplně nejlepší však samozřejmě bude, když si překladače vyzkoušíš a názor si uděláš sám či sama.

Dá se strojově přeložit i mluvená řeč?

Aby tvoje základní představa o překladačích byla kompletní, musíme zmínit i překladače mluvené řeči. Existují a velké společnosti je navíc poskytují zdarma (pozor, zdarma vždy znamená draze vykoupené tvými uživatelskými daty a reklamou). Jejich kvalita je… No, však si to vyzkoušej. Jako aplikaci do mobilu si v Google Play nebo App Store můžeš stáhnout třeba aplikaci Překladač Google nebo DeepL. Když si je nainstaluješ, zmáčkni obrázek mikrofonu a mluv. V příslušném políčku se ti objeví překlad, který může telefon i nahlas přečíst. Tyto aplikace navíc umí překládat i text, na který namíříš fotoaparát, což je při cestování někdy opravdu k nezaplacení. 
       Hlasové překladače existují i v podobě přístrojů, které jsou k tomuto účelu přímo určeny, takže poskytují mnohem lepší výsledky.

Napadne tě, jaký má vlastně slovo překlad původ?

Vylušti puzzle a zkontroluj, zda máš pravdu.