1. Vikingský válečník Leif Eriksson a jeho námořní výpravy
S čím se Vikingové setkávali na výpravách vedených Leifem Erikssonem? A jak se jim dařilo překonávat obrovské vzdálenosti jen s velmi omezeným vybavením, které tehdy měli k dispozici?
O Leifu Erikssonovi nevíme, jak vypadal, jelikož jeho portréty vznikaly až mnohem později. Většina dochovaných informací o této historické postavě má svůj původ v severských ságách. Tyto zdroje však pro svou literární povahu nejsou považovány za plnohodnotné historické prameny. Nicméně z toho, co víme, jednoznačně vyplývá, že Leif Eriksson byl velice zajímavou osobností. Tento významný vikingský válečník a mořeplavec toho za svůj život stihl opravdu hodně a projevil přitom nebývalou odhodlanost a smělost.
Kdo byl Leif Eriksson?
Leif Eriksson pocházel z významného rodu. Jeho otcem byl proslulý vikingský válečník Erik Thorvaldsson, zvaný Erik Rudý. Přezdívka údajně souvisela nejen s barvou vlasů, ale také s velmi výbušnou povahou, kterou patrně zdědil po předcích, jelikož se stejně jako oni často dostával do svárů. Po jedné rozepři s tragickými následky byli Erikssonovi předci za trest vysláni do vyhnanství. Takto se ocitli na Islandu, odkud se jim po čase podařilo překonat obrovskou vzdálenost přes oceán až do dalekého Grónska, kde založili nové osady.
V době, kdy se Vikingové rozhodli, že se Grónsko stane jejich novým domovem, byl ostrov porostlý vegetací, odtud i jméno, které v překladu znamená Zelená země.
Erik Rudý se do Grónska přestěhoval se ženou a s dětmi, přičemž jeho druhorozeným synem byl právě Leif, o kterém nevíme, kdy přesně se narodil, tušíme jen, že to bylo někdy mezi lety 970 a 980.
Sochy zobrazující slavného vikingského válečníka a mořeplavce najdeme na mnoha místech, dokonce i tam, kam se nikdy neměl možnost dostat. Tak je tomu i v případě sochy v přístavu v Seattlu. Eriksson je totiž považován za prvního Evropana, který se ze Starého světa přeplavil do Ameriky. Stalo se tak kolem roku 1000, tedy o celých pět set let před Kryštofem Kolumbem, jemuž toto prvenství bývá často připisováno.
Kdo byli Vikingové a kde žili?
Vikingové byli obchodníci, zemědělci a rovněž námořní válečníci ze severských zemí, kteří žili v době vymezené od konce 8. stol. do poloviny 11. stol. Jde o souborné označení pro řadu etnických skupin obývajících sever Evropy, konkrétně Skandinávii, a to zejména pak na území Norska, Švédska a Dánska. Ne všichni Skandinávci byli Vikingové. Slovo viking mělo různé významy, původně se pojilo i se spojením „vydat se na viking“, což označovalo kořistnické výpravy.
Jako počátek vikingské éry se uvádí rok 793, kdy Vikingové při nájezdu vyplenili oblasti na pobřeží Britských ostrovů.
Nájezdy Vikingů
Nájezdy Vikingů jsou podrobně zaznamenány v různých dobových kronikách. Popisy dramatických událostí bývají doplněny i velmi výmluvnými ilustracemi, jako je třeba tato, kterou si můžeš prohlédnout. Nejdřív ji ale musíš poskládat. Tak se pusť do práce. Hodně zdaru!
Zajišťování obživy
Vikingy živil zejména rybolov a pastevectví. V tvrdých severských podmínkách pěstování zemědělských rostlin vzhledem k chladnému podnebí nesehrávalo klíčovou roli, jako tomu bylo u jiných národů v Evropě. Lidé si proto museli hledat i další způsoby obživy. Vikingové byli neohrožení mořeplavci, na moře se vydávali jednak za rybolovem, jednak za obchodem. Postupem doby, s tím, jak se společnosti dařilo a jak prospívala, narůstal i počet jejích obyvatel, pro které však na drsném severu nebyl dostatek obživy. Proto se začaly podnikat výpravy, nejprve do okolí a později i do vzdálenějších oblastí Evropy, kam se jezdilo nejen za obchodem, ale také na kořistnické nájezdy. Při té příležitosti se na získaném území zakládaly nové osady, do kterých se následně stěhovali vikingští osadníci.
Námořní výpravy, obchodní cesty a kořistnické nájezdy
Námořní výpravy Vikingů
Vikingům se dařilo podnikat výpravy na různé světové strany. Vydali se přes Baltské moře na jihovýchod, odkud se po řekách plavili dál a pronikali do vnitrozemí, až na území východní Evropy. Tam se však jejich postup nezastavil, jelikož se dostali až hluboko na jih, do Byzance a Bagdádského chalífátu u Černého a Kaspického moře. Jako první Evropané stanuli na půdě Grónska a Severní Ameriky, k jejímž břehům jako první připlul právě Leif Eriksson se svou posádkou.
Možná právě plavidla a lodě, které Vikingové stavěli a používali, lze považovat za jeden z významných vrcholů jejich řemeslné zdatnosti a zručnosti. Existovalo hned několik typů lodí. K nájezdům se používal tzv. drakkar, jelikož jeho příď zdobila hlava draka, což mělo protivníkům nahánět strach. Naproti tomu langskip byl štíhlejším druhem plavidla, které sice bývalo delší, ale i tak s ním bylo možné velmi dobře manévrovat. V případě potřeby posádka takovou loď dokonce mohla na kratší vzdálenosti i přenášet. Knarr (též knorre) představoval robustnější typ obchodního plavidla, které sloužilo pro převoz nákladů. Tento poslední druh lodí se rovněž využíval při převozu osadníků na nově získaná území. Kromě toho tu ještě byla řada menších druhů lodí, člunů a bárek používaných zejména při rybolovu.
Je obdivuhodné, že posádka ve vodách Atlantiku úspěšně zvládla náročnou cestu, provázenou často nepřízní počasí. Ke spánku se lidé na lodi ukládali do speciálních kožených vaků, aby se co nejvíce chránili před chladem. Jednalo se vlastně o důmyslné spací pytle.
„Jak můžeme vidět na mnohých ilustracích nebo v animovaných či hraných filmech, Vikingové často mívají helmu opatřenou rohy, což ale neodpovídá historické skutečnosti. Takovéto ztvárnění je novodobé. Někteří odborníci usuzují, že může být inspirováno středověkými texty popisujícími vikingské nájezdy a drancování, ve kterých byli nájezdníci přirovnávání k „rohatému“, tedy k ďáblovi. Jiní se domnívají, že jde o ztvárnění, které má svůj původ až v 19. století. Jisté je, že nosili helmice chránící i nos. Buď jak buď, je to působivé, že?“
Vylodění Leifa Erikssona u amerických břehů
Podle jedné verze severských ság, která zachycuje období rozkvětu vikingského dobývání a objevování nových zemí před tisíci lety, spatřil jistý Nor jménem Bjarni Herjólfsson kolem roku 986 pobřeží Ameriky. Nicméně vůbec tam nepřistál, plul dál, protože jeho cílem bylo Grónsko. Sotva se kolem roku 1000 k Leifu Erikssonovi donesly zvěsti o tom, že Herjólfsson spatřil neznámou pevninu, hned se rozhodl podniknout průzkumnou plavbu. Výprava, které se účastnilo přes třicet mužů byla úspěšná. Vikingové se vylodili na skalnatém pobřeží, kde založili první osadu. Tyto oblasti Severní Ameriky zdaleka nebyly liduprázdné, jelikož tu žili původní obyvatelé jako třeba Inuité.
Pozůstatky vikingských osad se dochovaly až dodnes, jako například v L’Anse aux Meadows na území dnešní Kanady. Jedná se o významné svědectví osídlování této části amerického kontinentu, proto je najdeme na seznamu památek UNESCO.
Otázka: Leif Eriksson, jehož jméno se do češtiny dá přeložit jako „syn Erikův“, měl přízvisko „Šťastný“. Když si projdeš kapitoly jeho života, co myslíš, že by mohl ve svém životě považovat za štěstí?
