5. Ztráta domova
Kdo je považován za člověka bez domova? Jaké faktory zvyšují pravděpodobnost, že člověk o domov příjde a je pro lidi bez domova nějaká cesta zpět k bezpečnému? Odpovědi najdete v této kapitole.
Bezdomovectví
Bezdomovectví je jev ve společnosti, který je způsobený kombinací vysoce nepříznivé sociální situace a nedostatečných kompetencí jedince. Například když se někomu stane autonehoda a on nemůže pracovat a zároveň má dluhy, které najednou nemůže splácet. Nebo může jít o někoho, koho nikdo nenaučil dobře hospodařit s penězi a naletěl na nějakou klamnou reklamu o půjčce. A teď ji nezvládá splácet. Rizikových okolností, které mohou přispět k tomu, že se člověk ocitne na ulici je hned několik. Třeba když člověk nemá vzdělání a ani se ničím nevyučí. Hůř se mu hledá práce a lehčeji ji taky může ztratit. Neznamená to však, že se do takové situace nemůže dostat i člověk třeba s vysokou školou. I takoví jsou. Co se týče věku, tak více náchylní jsou mladí lidé pod 25 let a pak starší 50 let. Do náročné situace se může snadno dostat také žena-matka samoživitelka, která sama musí uživit sebe i své děti a nemá nikoho jiného, kdo by jí finančně přispíval. Značná část lidí, kteří se dostanou na ulici mají také psychické problémy, někdy i závažné, díky kterým se nedokážou o sebe dobře postarat. Stejně tak závislost na drogách a alkoholu může člověku snadno pomoci ztratit bydlení a dostat se na ulici.
Typologie bezdomovectví a vyloučení z bydlení
V Evropě existuje organizace, která se nazývá Evropská federace národních organizací pracujících s bezdomovci. Ta vytvořila ETHOS – Evropskou typologii bezdomovectví a vyloučení z bydlení. Rozlišuje tak:
- lidi bez střechy, kteří nemají vůbec žádný prostor, kde přespat.
- lidi bez domova znamená, že má prostor, kde složit hlavu, ale nevlastní ho a nemá tam žádné soukromí
- lidi v nejistém bydlení a lidi v nevyhovujícím bydlení. Tito lidé sice vlastní prostory, kde mohou přebývat, ale tyto prostory nejsou třeba bezpečné nebo hygienicky vhodné.
Do problému bezdomovectví tedy nepatří pouze lidé, které můžeme potkat na ulici, spící na lavičce. Problém s bydlením se řeší i u těch, kteří třeba mají místo k přespání, ale jsou tam špatné hygienické podmínky nebo mají nejistotu v tom, že je kdykoliv může majitel vyhodit. Mít domov také znamená mít možnost soukromí.
Důvodem, proč se člověk stane bezdomovcem může být mnoho (říká se, že je to multifaktoriální povahy) a často to je existence více faktorů dohromady. Může se jednat o biologické faktory - například nějaké postižení, které neumožňuje člověku najít si dobrou práci; psychologické, to je když člověk v důsledku třeba nějaké těžké životní situace začne mít deprese, začne brát drogy nebo nějak jinak psychicky svou situaci přestane zvládat. A také svou roli hrají sociální faktory, kterými může být například, že se člověk rozvede nebo ztratí práci. Čím je člověk na ulici (bez domova) delší dobu, tím je pro něho těžší vrátit se do normálního života.
Systém sociální podpory v České Republice
Systém sociální pomoci v České republice vytváří síť, která se snaží poskytnout lidem různou podporu a pomoc v různých oblastech života. Sociální pracovníci jsou odborníci, kteří si vyslechnou situaci konkrétního člověka s jeho problémy a nabídnou mu způsob, jakým ty problémy může řešit. Pomáhají lidem preventivně, to znamená včas, aby se do těžké situace ani nedostali (např. učí je hospodařit s penězi nebo jim pomáhají najít práci), zaměřují se na lidi ve společnosti, kteří jsou nějak víc ohrožení (např. děti z chudých rodin) a samozřejmě pak nabízí podporu těm, kteří se do těžké situace už dostali.
Některé služby má organizované sám stát a snaží se tak zajistit komukoliv, kdo je v těžké situaci, pomoc. Mezi takovou patří sociální kurátoři, jsou to sociální pracovníci, kteří jsou tady pro kohokoliv, kdo má problémy s bydlením, s prací či jakékoliv jiné problémy, které způsobují, že člověk může být ze společnosti vyloučen. Pomáhají řešit člověku situaci celkově. Pak stát nabízí služby na třech rovinách. V první rovině, když už jsou lidé, jak se říká na okraji společnosti. Například nemají kde bydlet, přespávají na ulici, nemají žádné peníze a ani žádnou práci. Nemají kde jíst ani kde se umýt. Takové lidi mohou sociální pracovníci navštěvovat přímo v terénu, kde se zdržují a nabízet jim pomoc nebo jsou tzv. nízkoprahová zařízení, kam může kdokoliv přijít pro teplou polévku, ohřát se, umýt se, vyprat si, popovídat si nebo pro radu. V dalším stupni jsou služby, které nabízí možnost přenocování na jednu noc v azylovém domě. V další rovině pak už jsou služby, které nabízí možnost tzv. “sociálních bytů”, kde se tito lidé učí udržet si vlastní bydlení po delší dobu. Vedle státních organizací poskytují významně tyto služby také neziskové, nestátní organizace zřizované obcemi, církvemi nebo občanskými sdruženími. Mezi ty nejznámější patří například Armáda spásy, Charita, Naděje, Nový prostor.
Zjisti více: Prozkoumat tyto i jiné služby i podle svého místa bydliště můžeš na Registru poskytovatelů sociálních služeb.
Ahoj Klube tajné pomoci. Žijeme s bráchou a s mámou. Měli jsme pronajatý byt, ale pan majitel řekl, že ten byt potřebuje pro sebe a že se máme do tří dnů odstěhovat. My jsme neměli kam jinak jít. Všude chtěli dva nájmy dopředu a my jsme neměli peníze. Sehnali jsme tedy ubytovnu, kde je však taky strašně vysoký nájem a vůbec to tam hezky nevypadá. Máme jen jednu místnost. Je tam křik, špína a dost divní lidi. Dokonce se nám tam ztrácí věci, vyprané prádlo, nebo i pošta. V pokoji skoro nic nebylo, tak jsme si koupili nějaký nábytek na výhodné splátky, ale splácíme nějak moc a chybí nám peníze. Brzy po mámině výplatě nemáme zase nic. Máma je smutná, ale říká, že musíme sehnat peníze nebo příjde exekutor a vezme nám věci, třeba i moji kytaru. Poradíte nám, prosím?
Díky Vincek
Napadá Tě něco, co bys mohl udělat sám?
V dnešní době existuje již více způsobů, jak člověk může ušetřit. Spoustu lidí vyhazuje často funkční věci, které nepotřebují. Aby Vinckova rodina mohla splácet, tak jim může pomoci sehnat jim nějaké věci, které potřebují přes určité organizace nebo na základě sousedské pomoci, aby jim zbyly peníze na dluhy. Tak například v Brně vznikl nedávno Vesna šatník, kde nabízí pomoc pro samoživitelky a samoživitele v nouzi, kde se dá sehnat oblečení. Také existují tzv. sdílené lednice a sociální skříň, například v Brně na Římském náměstí, kde člověk může dát jídlo, které nesní a naopak si ho může vzít někdo, komu přijde vhod.
Zjisti více: Potravinové banky
Říká ti něco název Potravinové banky? Jsou to neziskové organizace, které pomáhají dostat potraviny od dárců, nebo třeba takové potraviny, které by v supermarketu prošly, lidem, kterým se hodí každá koruna. Pokud chceš vědět víc, podívej se na odkaz.
Napadá Tě, jaké organizace by mohly Vinckovi a jeho rodině pomoci?
Pomoc lidem v těžké životní situaci nabízí hned několik organizací. Některé se zaměřují na určité typy lidí jako třeba matky s dětmi, ale základní poradenství jsou schopné poskytnout všechny. Pro pomoc s dluhy jsou k dispozici vždy v dané lokalitě dluhové poradny, ale dluhové poradenství. Pro samoživitelky s dětmi existuje například Pomoc matkám v tísni, také samotné obce vytváří příležitost pro bydlení pro samoživitele. Například na město Brno má vyhrazeno několik bytů pro takové případy. Je tedy dobré se informovat a zjistit možnosti ve vašem místě bydliště.
