5. Opatření proti nákazám přenášeným klíšťaty

Prevence

Nemoci přenášené hematofágními členovci mají dalekosáhlé dopady. Pacienty nejenže trápí onemocnění jako takové spojené s bolestí, únavou a dalšími nepříjemnými příznaky, ale nemocní trpí i po stránce sociální a psychické – jsou izolováni od okolního světa, kolegů, přátel či rodiny v důsledku upoutání na lůžko, mohou trpět úzkostmi v důsledku ztráty „každodenních jistot“ a nejistoty ohledně budoucího vývoje. Jejich rodiny se mohou potýkat s výpadkem příjmů, takže důsledky lze vidět i v ekonomické rovině. A v neposlední řadě je zatěžován i zdravotní systém.

Proto je důležitá prevence. Preventivní opatření mohou mít různou podobu:

• Očkování,
• zdravotní osvěta,
• dodržování určitých pravidel a upuštění od rizikového chování (špatné stravovací návyky, užívání drog, kouření),
• zákaz látek, které negativně ovlivňují zdravotní stav,
• screening vedoucí k co nejčasnější diagnostice nemocí,
• opatření ke zpomalení nebo zastavení onemocnění po diagnóze (rehabilitace, vhodná terapie),
• veterinární ochrana hranic.

Biocidy v boji proti klíšťatům

Členovci přenášejí velké množství patogenních mikroorganismů, které způsobují více, či méně závažné infekce. Stále se dozvídáme o nových nákazách – např. v USA byly relativně nedávno popsány nové infekční choroby přenášené klíšťaty: „heartland virus disease“, návratné horečky vyvolané bakterií Borrelia miyamotoi nebo 364D rickettsióza. Dochází také k šíření infekčních nemocí na doposud nezasažená místa v důsledku přesunů obyvatel nebo globálních změn klimatu, následovaných změnami v rozšíření epidemiologicky významných živočichů.

Ovšem očkování existuje pouze proti omezenému počtu těchto nákaz. Např. v případě patogenů přenášených klíšťaty se proti klíšťové encefalitidě očkováním chránit můžeme, ale proti lymeské borrelióze a dalším nákazám ne. Stejně tak mohou být omezeně dostupná léčiva. Je to i případ klíšťové encefalitidy. Cílená antivirová léčba této choroby neexistuje, terapie se omezuje „jen“ na úlevu od příznaků – symptomů (odtud název symptomatická léčba). Pacientovi jsou podávány léky snižující horečku, tlumicí bolest, proti zvracení atd.

Proto je důležitá prevence, v níž hraje podstatnou úlohu i používání biocidních přípravků (biocidů). Miliardy lidí na planetě Zemi trpěly a trpí nemocemi přenášenými krevsajícími členovci a bohužel řada případů skončila a skončí smrtí. Biocidy mají potenciál tento nepříznivý stav zmírnit.

Na stránkách Státního zdravotního ústavu se dočítáme následující charakteristiku biocidů: „Biocidní přípravek (= biocid) je jakákoliv látka nebo směs určená k hubení, odpuzování nebo omezování škodlivých organismů… Za škodlivý organismus mohou být považovány například viry, mikroorganismy, jako jsou bakterie, plísně, zelené řasy, hmyz (např. komáři, mouchy, mravenci) nebo i obratlovci, jako jsou myši nebo potkani.“

Repelenty

Z biocidů si ve vztahu ke klíšťatům zaslouží speciální pozornost repelentní látky (repelenty). Repelenty jsou chemikálie, které členovce odradí od kontaktu s ošetřenou plochou, vyvolají jeho ústup z ošetřené plochy, odradí od bodnutí na hostiteli. Repelenty tedy chrání před napadením krevsajícími členovci.

Ovlivňují členovce několika způsoby. Mohou blokovat jeho senzorické nervy a zabraňovat tak vnímání hostitelských pachů. Jiné účinné látky aktivují receptory členovce tak, že je přenášena zcela nepřiměřená informace, eliminující hematofágní chování. Jiné repelenty způsobují členovci při kontaktu bolest a takto postižený jedinec posléze z ošetřené plochy uniká pryč.

I když na trhu existuje celé široké spektrum účinných repelentů, ideální a 100% dokonalý přípravek zatím světlo světa nespatřil. Takový přípravek by měl chránit před co nejširším spektrem hematofágních členovců a měl by být co nejlevnější, chemicky stabilní, nesmyvatelný (vodou, potem), netoxický, nedráždivý, nemastný, bez barvy a zápachu.

Vždy je třeba počítat s tím, že účinnost repelentu ovlivňují faktory na straně členovců i hostitelů. Jednotlivé účinné látky se liší spektrem účinnosti – látka vysoce účinná proti komárům nemusí být tak efektivní vůči klíšťatům. Dále je účinek ovlivněn použitou koncentrací. V průběhu času účinnost klesá. To, jak budete s repelentem spokojení, závisí i na faktorech ovlivňujících aktivitu členovců (intenzita světla, teplota a vlhkost vzduchu, …) a na vlastnostech hostitele. Jak moc budeš pro hmyz a klíšťata „atraktivním“ hostitelem, závisí na teplotě Tvého těla, tloušťce kůže, činnosti potních a mazových žlaz, kontaktu repelentu s oděvem atd. Každý z nás má tedy svůj individuální biochemický profil, který potenciální kontakt se škodlivým organismem ovlivňuje.

Moderní repelenty

Lidé se od pradávna snažili vyhnout obtížným členovcům. K jejich odhánění využívali kouř nebo aromatické rostliny zavěšované v okolí obydlí. Lidé si také aromatickými rostlinami potírali kůži, mazali se i blátem a tukem.

Historicky byl vývoj repelentů zásadně ovlivněn potřebou armád chránit svoje vojáky před nepříjemnými trapiteli. Zásadní úlohu ve vývoji moderních účinných repelentů sehrála americká armáda za druhé světové války.

Před první světovou válkou byly dostupné repelenty proti dotěrným členovcům převážně rostlinného původu, zejména na bázi citronelového oleje získaného z tropické rostliny Cymbopogon nardus (voňatka, čeleď lipnicovité). V době před druhou světovou válkou již byly známé a používané první syntetické repelenty: dimethylftalát, indalon a a ethylhexandiol. Z těchto 3 látek byla později vytvořena směs pro vojenské použití s názvem „6-2-2“ (směs obsahovala 6 dílů dimethylftalátu, 2 díly indalonu a 2 díly ethylhexandiolu). Původně armáda využívala tyto látky zejména jako rozpouštědla a zkombinovala je ve snaze získat repelent dlouhodobě účinný proti širokému spektru členovců.

DEET

DEET (N,N-diethyl-3methylbenzamid) je účinná látka většiny komerčně dostupných repelentů. Jde o látku bez barvy a zápachu, nerozpustnou ve vodě. Sloučenina byla vyvinuta pro potřeby americké armády v roce 1946, pro civilní použití registrována o 11 let později.

DEET je považován za „zlatý standard“ a průlomovou sloučeninu v ochraně proti hematofágním členovcům. Ačkoliv v průběhu času byly testovány desítky tisíc sloučenin v roli potenciálních repelentů proti členovcům, žádná sloučenina nedosáhla takového úspěchu jako DEET.

Sloučenina je jako repelent využívána více než půl století a chrání před širokým spektrem ektoparazitů z řad komárů i klíšťat. Vůči komárům se jeví jako efektivnější v porovnání s klíšťaty. Jedná se o látku relativně bezpečnou jak z hlediska rizik pro lidský organismus, tak pro životní prostředí, avšak nelze opomenout nahlášené zdravotní komplikace po aplikaci látky (alergické reakce, srdeční a neurologické potíže). Na trhu jsou dostupné přípravky s koncentrací 10–50 %. Se zvyšující se koncentrací se prodlužuje i doba účinku. Nicméně v lékárnách a drogeriích si můžeš koupit i repelenty s obsahem jiných účinných látek.

Permethrin

Permethrin je biocid poskytující ochranu proti různým druhům klíšťat včetně klíštěte obecného. Spíše než repelentní vlastnosti vykazuje vůči škodlivým organismům toxické vlastnosti a rychlý smrtící efekt. Je také používán v zemědělství jako levný pesticid. S ohledem na jeho vlastnosti se u lidí rozhodně nedoporučuje aplikace přípravků s permethrinem na kůži, ale je určený k ošetření oděvů, stanů a dalšího vybavení pro pobyt v přírodě.

Ve veterinární medicíně je využíván ve směsích proti blechám, vším, všenkám a roztočům, a to např. u psů. Je možné ho využít i k dezinfekci zvířecích příbytků. Je obecně slabě toxický pro plazy, ptáky a savce, ale vysoce toxický pro kočky a vodní organismy (ryby, obojživelníci). Proto je nutné si při použití přípravků na bázi permethrinu pozorně přečíst příbalový leták a aplikovat přípravky pouze na ta zvířata, kterým permethrin neublíží!

Icaridin

Icaridin (též označovaný jako picaridin) je bezbarvá látka bez zápachu, nerozpustná ve vodě, nelepkavá a nemastná. Má výborné kosmetické vlastnosti a efektivita icaridinu je srovnatelná se sloučeninou DEET. Ovšem na rozdíl od něj icaridin nerozpouští plasty a vinylové povrchy, pomaleji se odpařuje a je považován za méně dráždivý.

IR3535

Sloučenina IR3535 je čirá kapalina bez zápachu, známá i pod zkratkou EBAAP. Sloučenina je na evropském trhu od poloviny 70. let a jedná se o syntetickou molekulu odvozenou od aminokyseliny alaninu. S ohledem na výbornou kožní snášenlivost, nízkou toxicitu a celkovou bezpečnost je součástí repelentů pro děti. Kromě klíšťat, komárů a muchniček odpuzuje také vši. Látka je netoxická pro vodní organismy a neakumuluje se v životním prostředí.

Novodobé výzkumy poukazují i na jeho účinky proti virům, bakteriím, mikroskopickým houbám. Možná se tedy s IR3535 v budoucnu setkáme v nových krémech a mastech s mnohočetnými účinky. Mezitím ale ještě musí proběhnout testy, které s jistotou prokáží bezpečnost takových výrobků.

Repelenty na biologické bázi

Zájem o biocidy na biologické bázi je pochopitelný – část veřejnosti může vnímat prostředky na syntetické bázi (DEET, permethrin a mnoho dalších) jako méně bezpečné, spíše toxické či dráždivé. Reakcí na toto vnímání repelentů je snaha řady badatelů a průmyslu využít rostliny a látky obsažené v rostlinách jako přírodní biocidy. Řada rostlin totiž syntetizuje látky, které je samotné chrání před patogenními mikroorganismy (viry, bakterie, mikroskopické houby), před spasením býložravci či napadení hmyzími škůdci. Tyto látky se od nepaměti pokoušel využít člověk ke svému prospěchu.

Ačkoliv jsou přírodní látky obecně vnímány příznivě, je třeba si uvědomit, že populární představa o neškodnosti přírodních látek neplatí a je třeba tyto látky posuzovat přísně individuálně. I mezi přírodními látkami existují látky dráždivé, jedovaté, toxické, mutagenní atd.

Většina přírodních látek, které byly testovány jako potenciální repelenty proti členovcům, jsou terpenoidy (deriváty terpenových uhlovodíků). Jsou základem esenciálních (synonymně éterických) olejů. Esenciální oleje jsou tekuté směsi těkavých látek, nemísitelné s vodou, ale rozpustné v alkoholu. Tyto oleje jsou mnohostranně využívány člověkem, oblíbené je využití např. v kosmetice a aromaterapii. Navíc tyto oleje spolu s rostlinami, ze kterých byly získány, odpuzují řadu druhů hematofágních členovců a mohou být zajímavou alternativou ke komerčně dostupným repelentům. V boji proti klíštěti obecnému můžeme využít následující rostliny a esenciání oleje z nich: např. voňatku (Cymbopogon nardus), mátu peprnou (Mentha piperita), meduňku lékařskou (Melissa officinalis), bazalku pravou (Ocinum basilicum), vratič obecný (Tanacetum vulgare) a jiné.

---

Suma sumárum...

Klíště může ve svém těle skrývat řadu mikroorganismů, které při sání klíštěte migrují do těla hostitele, kterým může být i člověk. Zhruba třetina klíšťat je přenašečem některého z medicínsky významných patogenů. Z tohoto úhlu pohledu a při troše nadsázky můžeme na klíště pohlížet jako na „nebezpečného vampýra“, „záporáka, kterého stvořila sama příroda“ nebo jako na „taxíka pro patogeny“. Po prostudování tohoto kurzu ale již znáš možnosti, jak se kontaktu s klíšťaty vyvarovat a jak rizika spojená s klíšťaty snížit. Využij tyto informace ke svému prospěchu a k prospěchu Tvých blízkých.

Řadu rizik ale můžeme ovlivnit jen stěží. Přestože je hrozba bioterorismu ve světě stále aktuální, pasování uměle infikovaných klíšťat do role sotva viditelných „bioteroristů“ šířících infekce není pravděpodobné. Avšak z patogenů, které klíště přenáší, jich několik figuruje na seznamu potenciálních biologických zbraní. Na seznamu nalezneme komplex virů způsobujících klíšťové encefalitidy, původce Q horečky a tularémie.

Tularémie dokonce patří do kategorie „A“ biologických zbraní, představujících vysoká rizika pro člověka, zdravotnictví a národní bezpečnost. Jde o vysoce nakažlivou zoonózu, která by v případě biologického útoku byla zřejmě šířena v podobě infekčních kapiček aerosolu, které by následně byly vdechnuty. Naštěstí dosud nebyl zaznamenán případ tularémie související s bioterorismem. Ať to tak zůstane! Přejme si obecně co nejvíce dobrých zpráv, nejen v souvislosti s tématy našeho kurzu.

---

Ověř si, jak zdatně ovládáš problematiku preventivních opatření proti klíšťatům a vše, co s tím souvisí.

Tajenka obsahuje výrok pro pobavení (autor neznámý).