1. Indická společnost – mozaika rozmanitosti
Jak vypadá společnost v Indii? Kdo ji tvoří a jaké dědičné role a společenská postavení lidé různorodých skupin a komunit zastávají?
Zeměpisné údaje
Dnešní Indie je oficiálně sekulární federace tvořená dvaceti osmi státy, v nichž se mluví dvaceti čtyřmi oficiálně uznanými jazyky a stovkami jazyků dalších. Jednotlivé státy také nejsou regiony s ucelenou kulturou či náboženstvím, ale odráží se v nich jak specifické přírodní podmínky a uspořádání společnosti, tak také historické vlivy ze vzdálenějších končin, ať už to byla Persie, východní pobřeží Afriky nebo náhorní plošina Tibetu.
Obyvatelstvo Indie
Indie svou rozlohou 3 166 000 km2 zabírá přibližně dvě třetiny plochy států Evropské unie, ovšem co do počtu obyvatel ji výrazně převyšuje. Na území, které se rozprostírá od velehor na severu až k tropickým přímořským oblastem na jihu, žije přibližně 1 miliarda 380 milionů lidí. 34 % obyvatel Indie přitom žije ve velkých městských aglomeracích, jakými jsou Bombaj (v marátštině Mumbaí), Dillí, Kolkata a další velkoměsta. V těchto velkoměstech najdeme jak nejmodernější čtvrti obývané příslušníky bohatých společenských vrstev, tak rozsáhlé slumy, kde v nevyhovujících podmínkách žijí miliony lidí. V poslední době v důsledku klesajících výnosů z půdy směřuje vesnické obyvatelstvo stále více do měst.
Kasty a varny ve společnosti
Základem indické společnosti je povětšinou velká a rozvětvená rodina, která spolu sdílí majetek, schází se na velké svátky, rozhoduje o důležitých událostech a zachovává rituální i ekonomické vztahy s jinými rodinami. Tyto mnohdy složité vztahy mimo rodinu se řídí podle určitých kulturních, společenských a ekonomických pravidel, která se liší v jednotlivých indických regionech. Celou tuto rozmanitou sociální síť vztahů dnes nazýváme jako kastovní systém či systémy.
Kasty
Kasty – v Indii nazývané jako džáti – bývají označovány za tradiční dědičné příslušenství k určité skupině vyznačující se společným zaměstnáním, místem pobytu, linií předků či jménem. Jedná se tedy o kasty vlastníků půdy, kněží, léčitelů, pasáků krav, kovářů či metačů. Dělení na základě kast má následně určovat, jak si jedna kasta oproti druhé ekonomicky, politicky a sociálně stojí, s kým je možné společně jíst, provozovat obchod, vykonávat rituály či být v manželství. Klasicky se pak mluví o vyšších a nižších kastách.
Existuje množství teorií o tom, jak kasty v Indii vznikaly a co jsou hlavní prvky kastovního systému. Náboženská, etnická, kulturní i jazyková pestrost Indie ale nedovoluje určit společné znaky kast, které by se týkaly všech obyvatel. Mezi lidmi žijícími v Indii panují obrovské rozdíly co do zvyků a způsobu života, a tak je někde kastovní systém viditelný a určuje sociální vztahy, kdežto jinde nehraje ve společenském životě téměř žádnou roli.
Obr. zdroj: Ženy pracující na poli, Karnátaka (Jana Valtrová, 2003).
Varny
V souvislosti s kastami se často hovoří i o tzv. varnách – čtyřech velkých společenských skupinách, do kterých by podle některých textů hinduismu (véd či Mannuova zákoníku) měli být lidé, bohové, zvířata a věci dědičně rozděleni.
První z varen jsou bráhmani (kněží a intelektuální elity), kteří mají být na nejvyšších místech společnosti, druhou kšatrijové (aristokraté, vládci a válečníci), třetí vaišjové (obchodníci a farmáři), a na spodních místech šúdrové (sluhové a námezdní dělníci). Mimo tyto kategorie jsou pak umisťováni tzv. nedotýkatelní, dnes známí spíše pod termínem dalité.
Varnový systém je některými teoriemi pokládán za předchůdce kastovního systému a považuje se za ideologickou klasifikaci, která měla působit jako mocenská praktika vzdělanějších a bohatších vrstev společnosti. Tyto praktiky se také někdy zahrnují do konceptu bráhmanismu.
Bráhmanismus
Za bráhmanismus se označuje ideologický směr a způsob života vycházející z interpretace véd. Některými autory je považován za předchůdce mnohých indických náboženských tradic, které dnes nazýváme hinduismus. Bráhmanismus zdůrazňuje roli bráhmanů při vykonávání rituálních úkonů a jejich vyšší status při rozdělení společnosti. Na tyto aspekty védického náboženství kriticky reagoval buddhismus.
Zjisti více: Kastovní systém v Indii jen tak nepadne
Pavel Hons z Orientálního ústavu AV ČR se zaměřuje na problematiku kastovního systému v Indii. Je autorem knihy Kasta, a basta!, která se dívá se zvláštním důrazem na ty nejnižší kasty, takzvané nedotýkatelné neboli dality.
Zajímá vás víc? Usilují dalité spíš o rozbití kastovního systému, nebo jsou na svou identitu hrdí? Jak moc reálně musejí čelit diskriminaci? Poslechněte si celý pořad!
Dalitské komunity
Lidé, kteří podléhají v indické společnosti největší diskriminaci a podle bráhmanského uspořádaní spadají do nejnižších skupin, se dnes nazývají dalité (dříve nedotýkatelní).
Tato více než 200 miliónová menšina tvoří okolo 17 % celé indické populace a byla v historii (i v současnosti) segregována na okraj společenského života. Dalité v různých částech Indie neměli přístup ke vzdělání, k čisté vodě, k vlastnictví půdy, nesměli obchodovat a vstupovat do chrámů i do domů vyšších kast. Kontakt s nimi, jejich stín i přítomnost byla považována jinými za znečišťující, takže v těchto případech musely být následně vykonány příslušné očistné obřady. Tradičně vykonávali práci jako zametání ulic, odklízení mrtvého dobytka a výkalů, čištění latrín, stok apod. Pokud se dalité vzepřeli příkazu člověka z vyšší kasty, nebyly ojedinělé i násilné tresty a vypalování dalitských domů.
Mnoho dalitských komunit se v průběhu konce 19. a začátkem 20. století začalo vzpírat této diskriminaci a násilí. Významnými osobnostmi, které se snažily o emancipaci dalitů a zlepšení jejich životních podmínek, byli Džjótiba Phúlé (1827–1890) a B. R. Ámbédkar (1891–1956). Oba sociální reformátoři vyzývali dality k opuštění hinduismu, který byl podle nich kořenem kastovního systému, zakládali školy a bojovali za vyšší vzdělání dalitů a odstranění jejich dědičného znevýhodnění ve společnosti. V roce 1950 bylo indickou ústavou zakázáno praktikování nedotýkatelnosti a sám B. R. Ámbédkar konvertoval v roce 1956 spolu se statisíci dality k buddhismu. I v dnešní Indii jsou však stále mnohé dalitské komunity vylučovány ze společnosti a kastovní diskriminace je tak živým odrazem indického sociálního řádu.
„Pokud bychom sečetli všechny tzv. ‚nižší kasty‘ obyvatel, jednalo by se o více než 77 % všech lidí Indie.“
Kmenové obyvatelstvo
Indickou společnost tvoří nejen rozsáhlé rodinné vazby a kastovní hierarchie, ale také nespočet klanů a kmenů.
Původní kmenové obyvatelstvo (dnes nazývané ádívásíové), které tvoří v celé Indii dohromady více než 100 milionů obyvatel (téměř 8 % populace) rozdělených do 705 kmenů, se ocitá v podobné situaci jako dalité. S velmi nízkou gramotností a vlastním způsobem života v odlehlých lesních oblastech se spoléhají hlavně na obdělávání půdy, avšak s probíhajícími změnami ve světě se jejich původní způsob života rychle vytrácí. Některým z těchto komunit tak hrozí buď asimilace v indické společnosti nebo jejich úplná eliminace. Některé kmeny jsou výrazně ovlivněny křesťanskými misiemi.
